Sysop: 1 revizi

2014-06-25T10:36:33Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 25. 6. 2014, 10:36

Sysop: 1 revizi

2009-10-17T00:07:44Z

1 revizi

Nová stránka

{{Infobox moře
| název = Jaderské moře
| obrázek = Adriatic Sea.jpg
| popis1 = Družicový snímek Jaderského moře
| popis2 = Družicový snímek Jaderského moře
| maxhloubka = 750
| šířka =
| délka =
| rozloha = 160 000
| nadřaz = [[Středozemní moře]]
| soused = [[Jónské moře]]
| podřaz = [[Benátský záliv]], [[Kvarnerský záliv]], [[Vlorský záliv]]
| světadíl = [[Evropa]]
| stát = {{vlajka a název|Itálie}}, {{vlajka a název|Albánie}}, {{vlajka a název|Chorvatsko}}, {{vlajka a název|Slovinsko}}, {{vlajka a název|Bosna a Hercegovina}}, {{vlajka a název|Černá Hora}}
| poznámka =
| přítok = [[Pád (řeka)|Pád]], [[Soča]], [[Adige]], [[Neretva]], [[Cetina]]
}}
'''Jaderské moře''' neboli '''Jadran''' (italsky: ''Mare Adriatico''}}, {{vjazyce2|sl|''Jadransko morje''}}, {{vjazyce2|hr|''Jadransko more''}}, {{vjazyce2|sr|''Јадранско море''}}, {{vjazyce2|sq|''Deti Adriatik''}}) je vedlejší část [[Středozemní moře|Středozemního moře]], ležící mezi [[Apeninský poloostrov|Apeninským]] a [[Balkánský poloostrov|Balkánským poloostrovem]], tj. mezi [[Apeniny|Apeninami]] a [[Dinárské hory|Dinárskými horami]]. Moře zaujímá plochu přibližně 160 000 km², dlouhé je 800 km a široké mezi 150 až 200 km. Na jihu je [[Otrantský průliv]], široký 71 km, který spojuje Jaderské moře s [[Jónské moře|Jónským mořem]]. Průměrná [[salinita|slanost]] vody činí 38,3 [[‰]], v severní části moře je o něco nižší vlivem přítoku říční vody.

== Přítoky ==
Celkový průměrný přítok [[sladká voda|sladké vody]] do Jaderského moře se odhaduje na 5 700 m³/s, k čemuž nejvíce přispívají [[Alpy|alpské]] řeky na severu. Zdaleka nejvýznamnějším přítokem je řeka [[Pád (řeka)|Pád]], ústící rozsáhlou [[říční delta|deltou]], kde říční náplavy neustále posouvají linii pobřeží směrem do moře (ročně tak pevnina naroste na úkor Jadranu o zhruba 60 ha; část [[Pádská nížina|Pádské nížiny]] nebyla v dávných dobách ničím jiným, než zálivem Jaderského moře). Z dalších přítoků stojí za zmínku např. [[Adiže]], [[Piava]], [[Tagliamento]], [[Soča]] či [[Neretva]].

== Profil dna ==
Severní část Jaderského moře je poměrně mělká, s hloubkou do 100 m (v [[Benátský záliv|Benátském zálivu]] 20 až 30 m). Směrem k jihu dno klesá do ''Středojaderské pánve'' o maximální hloubce kolem 250 m. Dále napříč mořem, přibližně mezi italským poloostrovem [[Promontorio del Gargano|Gargano]] a chorvatským ostrovem [[Korčula]] probíhá ''Palagružský práh'' – podmořský hřbet s hloubkou kolem 130 m – z něhož vystupují malá souostroví [[Palagruža]] a [[Tremiti]]. Od Palagružského prahu na jih dno prudce klesá do ''Jihojaderské pánve'' mezi [[Bari]] a [[Dubrovnik|Dubrovníkem]], kde hloubka přesahuje 1 200 m. Největší hloubka v Otrantské úžině se pohybuje kolem 750 m.

== Ostrovy ==
[[Soubor:Adriatic_Sea_02.PNG|thumb|Jaderské moře na mapě]]
Velmi výrazný je rozdíl jihozápadním a severovýchodním pobřežím. Zatímco na italské straně je většinou nízké, písčité, bez výrazných zálivů, balkánské, zvláště pak chorvatské pobřeží je po [[Norsko|norských]] [[fjord]]ech druhým nejčlenitějším v Evropě – je velmi hornaté a lemované množstvím ostrovů, táhnoucích se rovnoběžně s pevninou. Oceánografický a rybářský ústav ve Splitu udává v Jaderském moři 69 trvale obydlených ostrovů a jejich celkový počet na 1 246 (79 velkých ostrovů, 525 ostrůvků a 642 skalisk a útesů). Největšími ostrovy jsou: [[Krk (ostrov)|Krk]] (410 km²), [[Cres]] (404 km²), [[Brač]] (396 km²), [[Hvar (ostrov)|Hvar]] (298 km²), [[Pag (ostrov)|Pag]] (287 km²) a [[Korčula]] (273 km²).

== Země a města ==
K Jaderskému moři přiléhají [[Itálie]], [[Slovinsko]], [[Chorvatsko]], [[Bosna a Hercegovina]] (úzkým koridorem u města [[Neum]]), [[Černá Hora]] a [[Albánie]].
Při jadranu leží například města [[Terst]], [[Benátky]], [[Rimini]],Bibione, [[Ancona]], [[Pescara]], [[Bari]], [[Brindisi]] a [[Otranto]] v Itálii, [[Koper]], [[Izola]] a [[Piran]] ve Slovinsku, [[Pula]], [[Rijeka]], [[Zadar]], [[Šibenik]], [[Split]] a [[Dubrovnik|Dubrovník]] v Chorvatsku, [[Herceg Novi]], [[Kotor]], [[Bar (Černá Hora)|Bar]] a [[Ulcinj]] v Černé Hoře, [[Drač]] a [[Vlora]] v Albánii.

== Název ==
[[Soubor:NeumCoastBH.jpg|thumb|Neumská zátoka, Bosna a Hercegovina]]
Název ''Jaderské'' (dříve též ''Adriatické'') moře pochází od starověkého přístavu jménem ''Hatria'' nebo ''Atria'', dnešního města [[Adria]] v deltě Pádu. Ve starověku býval Jadran též nazýván ''Mare Superum'' („Horní moře“), zatímco Mare Inferum („Dolní moře“) bylo označení pro [[Tyrhénské moře|moře Tyrhénské]].

== Externí odkazy ==

{{commons|Adriatic Sea}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Jaderské moře|*]]
[[Kategorie:Moře]]
[[Kategorie:Části Středozemního moře]]
[[Kategorie:Geografie Itálie]]
[[Kategorie:Geografie Slovinska]]
[[Kategorie:Geografie Chorvatska]]
[[Kategorie:Geografie Černé Hory]]
[[Kategorie:Geografie Albánie]]

Jaderské moře - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi