Sysop: 1 revizi

2014-06-25T10:36:54Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 25. 6. 2014, 10:36

Sysop: Nahrazení textu

2011-02-27T22:27:36Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{| border="0" cellpadding="2" cellspacing="1" style="float:right; empty-cells:show; margin-left:1em; margin-bottom:0.5em; background:#FFD700;"
! colspan="2" | Jagellonská univerzita<br />''Uniwersytet Jagielloński''
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| colspan="2" align="center"|
|-
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| Latinský název: || ''Universitas Jagellonica Cracoviensis''
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| Založení: || [[12. květen|12. května]] 1364
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| Místo: || [[Krakov]] ([[Polsko]])
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| [[Rektor]]: || prof. dr hab. Karol Musioł
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| Počet [[fakulta|fakult]]: || 15
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| Počet [[student]]ů: || 44 214
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| Počet [[zaměstnanec|zaměstnanců]]: || 6 710
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| Počet [[Učitel|pedagog]]ů: || 4 594
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| z toho [[profesor|profesoři]]: || 486
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| [[docent]]i: || 503
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| Internetové stránky: || [http://www.uj.edu.pl]
|---- bgcolor="#FFFFFF"
| Adresa: || Collegium Novum, <br /> Gołębia 24 <br /> 31-007 Kraków
|}

[[Soubor:Courtyard_of_Collegium_Maius,_Krakow.jpg|thumb|280px|Collegium Maius]]
[[Soubor:Mikolaj Kopernik.jpg|thumb|Mikuláš Koperník]]

'''Jagellonská univerzita''' ([[polština|polsky]] Uniwersytet Jagielloński) se nachází v [[Polsko|polském]] [[Krakov]]ě a řadí se mezi nejprestižnější [[Univerzita|univerzity]] ve [[střední Evropa|střední Evropě]]. Byla založena v roce 1364 a je tak druhou [[Seznam nejstarších univerzit|nejstarší univerzitou]] ve střední [[Evropa|Evropě]] (po [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově v Praze]]). Univerzita byla po většinu své historie známa pod jménem Krakovská Akademie, ale v 19. století byla přejmenována na Jagellonskou univerzitu podle dynastie [[Polsko|polských]] králů.

== Historie ==
=== Založení univerzity ===
Univerzita byla založena na popud krále [[Kazimír III. Veliký|Kazimíra III. Velikého]] [[12. květen|12. května]] 1364 pod oficiálním názvem ''Studium Generale''. Po [[Univerzita Karlova|pražské univerzitě]] se tak stala druhou vysokou školou ve [[Střední Evropa|střední Evropě]]. Krátce poté vznikly další středoevropské univerzity: [[Vídeň]] (1365), [[Pešť]] (1367) a [[Heidelberg]] (1386).

Krakovská univerzita byla zformována podle vzoru [[Seznam nejstarších univerzit|nejstarší evropské univerzity]] v [[Boloňská univerzita|Bologni]]. Výuka byla zahájena až v roce 1367 na třech [[fakulta|fakultách]]:
*fakulta [[Sedm svobodných umění|svobodných umění]] (1 katedra)
*[[Lékařství|lékařská]] fakulta (2 katedry)
*[[Právo|právní]] fakulta (8 kateder, z toho 5 [[Římské právo|práva římského]])

K založení nejprestižnější fakulty - [[Teologie|teologické]] nedal souhlas [[papež]] [[Urban V.]] (stejně tak se stalo i v případě univerzit ve Vídni, Pešti a [[Erfurt]]u).

Sídlo univerzity bylo v té době pravděpodobně na [[Wawel]]u, v blízkosti samotného krále. Jeho náhlá smrt v roce 1370 a nezájem nástupce [[Ludvík I. Veliký|Ludvíka I. Uherského]] způsobily, že univerzitní aktivity byly postupně utlumeny.

K obnovení činnosti došlo teprve za vlády [[Hedvika z Anjou|Hedviky z Anjou]] a [[Vladislav II. Jagello|Vladislava II. Jagelly]] (asi kolem roku 1390). [[Bula (listina)|Bulou]] z roku 1397 udělil papež [[Bonifác IX]]. škole právo založit [[teologie|teologickou]] fakultu. V prvních letech pomohla univerzitě výrazně královna [[Hedvika z Anjou|Hedvika]], která jí ve své závěti zanechala veškerý svůj osobní majetek. Navíc dne [[22. červenec|22. července]] 1400 věnoval král [[Vladislav II. Jagello|Vladislav]] univerzitním profesorům budovu [[Collegium Maius]], která se stala hlavním sídlem k krakovského vysokého učení.

=== Zlatý věk ===
Celé 15. a počátek 16. století bývá v dějinách univerzity označováno jako „Zlatý věk“. V té době došlo k jejímu největšímu rozvoji a stala se známou po celé [[Evropa|Evropě]]. O významné pozici Krakovské Akademie v evropském měřítku svědčí mj. i fakt, že v letech 1433-1510 pocházelo celých 44% studentů ze zahraničí.<ref>http://www.uj.edu.pl/dispatch.jsp?item=uniwersytet/historia/historiatxt.jsp#zloty</ref>

V roce 1402 také jako první v Evropě založila samostatnou katedru [[astronomie]] a [[matematika|matematiky]]. Mezi slavné absolventy této katedry patří např. [[Marcin Bylica]] z Olkuše, jež byl jedním ze zakladatelů první slovenské univerzity (známé pod názvem [[Academia Istropolitana]], fungovala v letech 1465/1467- cca. 1491) a později také dvorním [[astrologie|astrologem]] uherského krále Matyáše Korvína (v letech 1472–1490), ale především jeden z nejvýznamnějších evropských astronomů Mikuláš Koperník (studoval zde v letech 1491-1495.

Významná byla také delegace členů Krakovské Akademie na [[Kostnický koncil|kostnickém koncilu]] (1414-1418). Pozdější [[rektor]] [[Paweł Włodkowic]] se zde zastával Jana Husa a vystoupil rovněž s [[traktát]]em o [[papež]]ské a [[císař]]ské moci (''Tractatus de potestate papae et imperatoris respectu infidelium''), v němž vystupoval proti šíření křesťanství mečem a obhajoval možnost mírového soužití [[křesťan]]ů a [[pohan]]ů.<ref>Štěpán, L. a kol.: Slovník polských spisovatelů, Praha 2000, s. 515.</ref>

=== Soumrak ===
V první polovině 16. století se Krakovská Akademie postavila proti [[reformace|reformaci]]. Vědecké práce příslušníků jiných vyznání podléhaly [[cenzura|cenzuře]] a zastánci [[reformace]] opouštěli univerzitu i město. Škola tak ztrácí většinu zahraničních studentů, kteří odcházejí jinam (zejm. [[Padova]], [[Bologna]]). Zůstávají pouze [[Poláci]] a [[Litevci]] ([[Velkoknížectví litevské|VKL]]), mezi nimiž k nejslavnějším patří: [[Jan Kochanowski]], [[Andrzej Frycz Modrzewski]], [[Marcin Kromer]] nebo [[Mikołaj Rej]].

V 17. století se rozhodující vliv na univerzitě pokoušeli získat [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]], podporovaní králem [[Zikmund III. Vasa|Zikmundem III]]. Jezuitská [[scholastika]] byla uplatňována na úkor moderních vyučovacích metod a škola tak zcela ztratila bývalou mezinárodní prestiž.

=== Reforma ===
V 18. století pomalu končí kritické období. Zavádí se systematická výuka [[němčina|němčiny]] a [[francouzština|francouzštiny]], polského [[právo|práva]], [[geografie]] a vojenského inženýrství. Další reformy pak přineslo v období [[osvícenství]] působení [[Hugo Kołłątaj|Huga Kołłątaje]] a organizace ''Komisja Edukacji Narodowej'' (osvícenská obdoba ministerstva školství). V té době byla založena univerzitní [[hvězdárna]], [[botanická zahrada]], vznikaly rovněž první [[laboratoř]]e a [[fakultní nemocnice]]. [[Polština]] se stává hlavním vyučovacím jazykem.

Krakovská Akademie se také aktivně účastnila v [[Kościuszkovo povstání|Kościuszkově povstání]] (1794). Vedení univerzity uvolnilo pro účely povstání téměř všechny své finanční zdroje.<ref>http://www.uj.edu.pl/dispatch.jsp?item=uniwersytet/historia/historiatxt.jsp#odzmierzchu</ref>

=== Období rozděleného Polska ===
[[Soubor:Kraków - Collegium Novum 01.JPG|thumb|250px|left|Collegium Novum.]]
Po třetím [[dělení Polska]] v roce 1795 a vstupu rakouských vojsk do [[Krakov]]a hrozilo univerzitě úplné zastavení činnosti. Teprve intervence některých profesorů ve [[Vídeň|Vídni]] umožnila škole další působení, i když dosti omezené. Situace se příliš nezměnila ani po porážce [[Rakousko|Rakouska]] ve válce s [[Francie|Francií]] v roce 1809, kdy se Krakov stal součástí [[Varšavské vévodství|Varšavského vévodství]]. Velkého významu nabyla univerzita v době tzv. [[Krakovská republika|Krakovské republiky]] v letech 1815-1846 (1848). V tomto období měla velký vliv na státní politiku (mj. měla právo jmenovat 3 zástupce do parlamentu a 2 do senátu). V roce 1817 byl oficiální název univerzity změněn na Jagellonská univerzita.

Po opětovném přičlenění [[Krakov]]a k [[Rakousko|Rakousku]] v roce 1846 nastalo další období [[germanizace]]. Určité ulehčení přišlo teprve po roce 1861, kdy získala [[Halič]] v rámci [[Rakouské císařství|Rakouského císařství]] autonomii, jež se ještě více rozšířila po vzniku [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] v roce 1867. V 70. letech 19. století se opět stala hlavním vyučovacím jazykem [[polština]].

Od roku 1897 mohly na univerzitě studovat také ženy, nejprve pouze [[farmacie|farmacii]]. V roce [[1918]] jim byla zpřístupněna jako poslední i fakulta právní.

=== Meziválečné období ===
Po získání nezávislosti [[Polsko|Polska]] v roce [[1918]] se začalo kromě [[krakov]]ské Jagellonské univerzity a [[lvov]]ské [[Univerzita Jana Kazimíra|Univerzity Jana Kazimíra]] znovu vyučovat také na [[Varšavská univerzita|Varšavské univerzitě]] a [[Univerzita Stefana Báthoryho|Univerzitě Stefana Báthoryho]] ve [[Vilno|Vilně]]. Nově vznikly také [[Katolická univerzita v Lublinu]] a [[Univerzita Adama Mickiewicze]] v [[Poznaň|Poznani]]. Pracovníci těchto nových vysokých škol pocházeli převážně z krakovské a lvovské univerzity.

V letech [[1931]]-[[1939]] byla vystavěna nová budova [[Jagellonská knihovna|Jagellonské knihovny]], jinak však růst školy zbrzdila hospodářská krize. Vzestup [[antisemitismus|antisemitismu]] vyvrcholil ke konci 30. let, kdy bylo v akademickém roce [[1937]]/[[1938]] zavedeno omezení pro studenty [[Židé|židovsk]]ého původu (univerzitu smělo navštěvovat maximálně 10% [[Židé|Židů]]).

=== Druhá světová válka ===
=== Období Polské lidové republiky ===
=== Po roce 1989 ===

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
*[http://www.uj.edu.pl www.uj.edu.pl] portál univerzity

{{Commonscat|Jagiellonian University}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Vysoké školy v Polsku]]
[[Kategorie:Krakov]]

Jagellonská univerzita - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu