Sysop: 1 revizi

2014-06-25T08:20:35Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 25. 6. 2014, 08:20

Sysop: + Vylepšení

2012-08-19T14:55:15Z

+ Vylepšení

Nová stránka

'''Jan Nepomuk Albert Berwid-Buquoy z Ellgutu''' (narozen jako '''Jan Kopecký'''; * [[26. březen|26. března]] [[1946]] [[Praha]]) je českým a německým [[Politologie|politologem]], [[historik]]em, publicistou a překladatelem. Od roku [[2000]] je prezidentem [[Český Institut Mezinárodního Setkání|Českého Institutu Mezinárodního setkání]] (ČIMS), sídlícím v [[Zámek Měšice (Tábor)|barokním zámku v Táboře-Měšicích]]. Do roku [[1975]] používal jméno Kopecký.
*Otec: Jan Kopecký (1924 - 1971), výtvarník, Praha. V letech 1941-44 politickým vězněm koncentračního tábora [[Hradišťko|Hradišťko-Krhanice]].
*Matka: Věra Marie Fleurentine Berwidová-Buquoyová, *1926 - (křtěná 13.01.1926 v Liberci: Bervida von Buquoy - Bervidová z Buquoyů), provozní vedoucí v hotelové gastronomii (škola společného stravování, Praha - Záp. Berlín - Londýn - Paříž).
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
{{Příbuzný|otec|Jan Kopecký}}
{{Příbuzný|matka|Věra Marie Fleurentine Berwidová-Buquoyová}}
{{Příbuzný|děd|Adolf Bervida z Buqoyů}}
{{Příbuzný|prastrýc|[[Jan Bervida]]}}
}}
== Životopis ==
=== Dětství ===
Dětství do svých deseti let trávil převážně v [[Onomyšl|Rozkoši]] u [[Kutná Hora|Kutné Hory]] u svého dědečka, Adolfa Bervidy z Buquoyů. V nedalekém [[Onomyšl|Miletíně]] chodil do místní jednotřídky. Po komunistickém převratu se musel totiž Adolf vystěhovat se svojí sudetoněmeckou manželkou (rozenou Grimmovou) z Prahy, coby „nežádoucí reakcionář“, a ani malý Jan nesměl v Praze chodit do školy.
Důvodem nebyl ani tak feudální původ a německá národnost manželky, nýbrž emigrace Adolfova bratra, leteckého odborníka Ing. [[Jan Bervida|Jana Bervidy]], do [[Spojené státy americké|USA]]. Teprve po odsouzení [[Stalinismus|stalinismu]] v roce [[1956]] se desetiletý Jan vrátil do Prahy, a nastoupil do páté třídy na Starém Městě v Masné ulici 13.
Povinnou školní docházku ukončil roku [[1960]]. Již v té době za podpory třídního učitele, Jiřího Zahradníčka, psal samizdatové [[rodokaps]]y. Za tisk a rozšiřování brakové literatury byli i s třídním učitelem posléze zatčeni a předvedeni na okrsek [[Veřejná bezpečnost|VB]]. Protože nešlo o politickou literaturu, aféra skončila pouze nadáváním a vyhrůžkami. Jednalo se o tři sešity: „''V ráji bubinčáků''“, „''Když se rozplynul kouř''“ a „''Volání prérie''“. V době komunismu byla cenzura všudypřítomná a byla podporována pouze literatura vyhovující oficiálním parametrům budovatelského [[socialistický realismus|socialistického realismu]].
=== Mládí ===
Protože jako „feudál“ nebyl přijat na lesní průmyslovku (s dodatkem: „mimo jiné je autorem méněcenné brakové literatury“), začal se roku [[1960]] učit v podniku Lucerna-Barrandov kuchařem.
V té době se stal volným spolupracovníkem satirického časopisu [[Dikobraz (časopis)|Dikobraz]] a pod vedením redaktora Dr. [[Eduard Littman|Eduarda Littmana]] napsal řadu aforismů, anekdot a mikropovídek. V roce [[1961]] byl vyznamenán („čestné uznání“) vedením Dikobrazu jako nejmladší spolupracovník časopisu (bylo mu teprve 14 let) od jeho založení v roce [[1945]].
V roce [[1963]] získal „čestné uznání“ od náměstka Ministerstva vnitřního obchodu jako 2. nejlepší učeň kuchař v Praze.
V té době se stal současně korespondentem zahraničního vysílání československého rozhlasu (pod vedením Dr. Jarmily Pippichové). Jeho „Pražské mikroreportáže“ jsou překládány a vysílány ve francouzštině a italštině. V letech [[1963]] – [[1968]] napsal celkem 22 mikroreportáží.
V letech [[1963]] – [[1966]] studoval večerně na Střední škole pro pracující v Praze – Libni, kde byl jeho třídním učitelem a vzorem odvážný básník [[Zdeněk Janík]]. V roce 1966 odmaturoval. V letech 1966 – 1968 studoval práva na [[Univerzita Karlova|Karlově univerzitě]] v Praze.
V roce [[1967]] byl několik týdnů v [[Severní Irsko|Severním Irsku]]. Po návratu do [[Československo|ČSSR]] předložil redakci „Mladá Fronta“ 60 stránek reportáží pod názvem ''Severoirské zápisky''. Rukopis byl zkonfiskován a zakázán. Hlavním důvodem bylo, že autor označil republikánskou ilegální armádu [[Irská republikánská armáda|IRA]] za zločineckou organizaci (nikoli za „revoluční pokrokovou sílu“, jak bylo tehdy v [[Československo|ČSSR]] zvykem), která v širokých vrstvách obyvatelstva [[Severní Irsko|Severního Irska]] nemá takřka žádnou podporu. Dále tvrdil, že tzv. Irští revolucionáři byli pouze nezodpovědní dobrodruzi, kteří odtržením [[Irsko|Irska]] od [[Spojené království|Velké Británie]] a vytvořením [[Irská republika|Irské republiky]] uvrhli obyvatelstvo do nepředstavitelné bídy a zastavili pokrok v této zemi na několik desítek let. Taková tvrzení byla v tehdejší ČSSR nepřípustné.
=== V emigraci ===
Po srpnu [[1968]] (konec [[Pražské jaro 1968|Pražského jara]], okupace silami Varšavské smlouvy) emigruje do [[Vídeň|Vídně]]. V říjnu téhož roku začíná se studiem sociologie a ekonomie na Univerzitě ve [[Vídeň|Vídni]]. Současně se stává volným spolupracovníkem vysílače [[Svobodná Evropa]] (RFE), pobočka Vídeň, pod vedením redaktora Tibora Zlochy. Mimo jiné přispívá i do emigrantského týdeníku ''Vídeňské svobodné listy'' pod vedením šéfredaktora Josefa Jonáše. Z vyplacených honorářů si financuje studium a pobyt ve Vídni.
[[1970]] odchází ke svým příbuzným do [[Západní Berlín|Západního Berlína]], kde studuje na [[Berlínská Svobodná univerzita|Berlínské Svobodné univerzitě]] ({{vjazyce|de}} {{cizojazyčně|de|Freie Universität Berlin}}) politické vědy. V roce [[1973]] píše svojí diplomovou práci „Die Aufgabe der Arbeiterschaft in den Krisen des kommunistischen Systems in der DDR 1953 und Polen 1956“ (Úloha dělnictva v krizích komunistických systémů - NDR 1953 a Polsko 1956). Poté práci obhajuje a získává akademický titul „Diplom-Politologe“ (Dipl-Pol.), obdoba českého [[magistr]].
V letech [[1970]] – [[1975]] je volným spolupracovníkem a překladatelem západoberlínského amerického vysílače Radio In American Sector (RIAS), ale v roce [[1975]], pro neshody ve vyplácení výše honorářů, odchází do západoberlínského vysílače SFB (Radio Svobodný Berlín) a pod vedením redaktora Erharda Jacoba se stává volným dopisovatelem redakce Ost-West-Journal. V SFB zůstává až do března [[1990]], kdy je redakce po pádu [[Berlínská zeď|Berlínské zdi]] rozpuštěna. Erhard Jacob odchází do [[penze]] a Jan Berwid-Buquoy se stává docentem politických věd. Přednáší externě na univerzitách a vysokých školách v [[Německo|Německu]], [[Rakousko|Rakousku]], [[Švýcarsko|Švýcarsku]] a [[Lucembursko|Lucembursku]]. Hostuje krátce i v [[Londýn]]ě, [[Paříž]]i, [[Praha|Praze]] a [[Bratislava|Bratislavě]].
=== Návrat do vlasti ===
V roce [[1997]] získal za 1 Kč [[Zámek Měšice (Tábor)|barokní zámek Tábor-Měšice]] po svých předcích. Zámek byl ve velmi zuboženém stavu. Vložil 10 milionů korun do základní rekonstrukce (střecha, okna, omítka) a v roce [[2000]] založil s osmi nadšenci [[Český Institut Mezinárodního Setkání]] (ČIMS). Institut spolupracuje s [[Konrad-Adenauer-Stiftung]] (Nadace Konrada Adenauera) v [[Praha|Praze]] a [[Berlín]]ě. S [[Nadace Ludwiga Erharda|Nadací Ludwiga Erharda]] v [[Bonn]]u a [[Evropský parlament|Evropským parlamentem]] v [[Brusel]]u. Je členem ODS<ref>http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=519834</ref>.
== Literární dílo ==

Coby autor se zabývá výhradně [[literatura faktu|literaturou faktu]] a doposud publikoval převážně v němčině. Názvy německých děl jsou v závorkách uváděny v češtině:
* ''Das Attentat auf den Stellvertretenden Reichsprotektor, Reinhard Heydrich, in den Publikationen der tschechischen Autoren. Offene Fragen'' (''Atentát na zastupujícícho protektora, Reinharda Heydricha, v publikacích českých autorů. Otevřené otázky''), {{ISSN|0523-8587}}, vydavatelství Bohemia, Mnichov 1981.
* ''Eishockey für jederman. Eine Sportart zwischen Vorurteilen und Wirklichkeit'' (''Lední hokej pro každého. Sportovní odvětví mezi předsudky a skutečností''). Stručné dějiny německého hokeje. Spoluautor, reprezentant SRN Lorenz Funk, ISBN 3-924933-00-6 BI-HI Verlag, Západní Berlín 1984.
* ''Berliner Eishockey-Nachrichten"''' (''Dokumentační sbírka o západoberlínském hokejovém dění''), vydáno na žádost Západoberlínského senátu pro tělovýchovu a sport, ISBN 3-924933-03-0, BI-HI Verlag, Západní Berlín 1985.
* ''Das unbekannte Land Tschechoslowakei. Politische Feuilletons für jedemann'' (''Neznámá země Československo. Politické fejetony pro každého''), ISBN 3-924933-01-4, BI-HI Verlag, Západní Berlín 1986.
* ''Schloss Rosenberg. Eine historisch-politische Betrachtung'' (''Zámek Rožmberk. Historicko-politický náhled''), spoluautor Eduard Bažant, ISBN 3-924933-04-9, BI-HI Verlag, Západní Berlín 1987.
*''Die Abenteuer des gar nicht so braven Humoristen Jaroslav Hašek'' (''Osudy vůbec ne hodného humoristy Jaroslav Haška''), 4. vydání, ISBN 80-238-9401-3, nakladatelství Herbia s.r.o., České Budějovice 2002. 4. vydání této knihy vyšlo za podpory Česko-německého fondu budoucnosti.
* ''Otec německého hospodářského zázraku Ludwig Erhard'', ISBN 80-238-8885-4, nakladatelství HERBIA s.r.o, České Budějovice 2002, 1. vydání této knihy vyšlo za podpory nadace Ludwiga Erharda.
* ''Der Vater des deutschen Wirtschaftswunders - Ludwig Erhard'', ISBN 3-924933-06-5, BI-HI Verlag, Berlín - České Budějovice 2004. Jedná se o překlad a vydání v němčině výše uvedeného titulu.
* ''Integration und Separation der Sudetendeutschen in der ČSR (1918 - 1920). Theorien der Nationalismen'' (''Integrace a separace sudetských Němců v ČSR (1918 - 1920). Teorie nacionalizmů''), ISBN 3-924933-08-1 (SRN) a ISBN 80-239-4433-9 (ČR), nakladatelství Herbia s.r.o., České Budějovice 2005. Disertace. Získává akademický titul Dr.rer.pol. (Doktor politických věd) na FU Berlin (lektoři: Prof.Dr. [[Bernd Rabehl]] a Prof.Dr. [[Helmut Wagner]]).
* ''Otec německého hospodářského zázraku Ludwig Erhard'', nakladatelství Professional Publishing, 2. rozšířené vydání, ISBN 80-86946-13-4, vyšlo za podpory Nadace Konrada Adenauera (Konrad-Adenauer-Stiftung), Praha 2006.
* ''Konrad Adenauer - Člověk a politik'', dvojjazyčná publikace (čeština, němčina) v jednom svazku, spoluautor Paul B. Wink, ISBN 3-937731-97-0, Konrad-Adenauer-Stiftung e.V., Berlín 2005.
== Díla, jejichž tématem je Jan Berwid-Buquoy ==
*Dunajevskij, Alexander: „Idu za Gašekom“ (Po stopách Haška), kapitoly „Bomba Bervida-Bukvoja“ a „Podlinnik ili falšivka“ (Podvrh aneb falzifikát), nakladatelství Sovetskaja Rossija, Moskva 1983
*Zdeněk Herl-Stolt: „[[Český Institut Mezinárodního Setkání]] (ČIMS) a jeho prezident Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy“ (Dokumentace. Sbírka cca 200 novinových článků o Berwidovi-Buquoyovi a ČIMSu v letech [[2000]] - [[2005]] v masmédiích - [[Česko]], [[Rakousko]] a [[Německo]]), ISBN 978-80-239-8967-0, nakladatelství HERBIA s.r.o., České Budějovice 2007.
===Další zmínky o Janu Berwid-Buquoy===
*Académie de la Paix: „Compte rendu des travaux“ (Seznam činných účastníků), heslo ''Jan Berwid-Buquoy'', Nice, Francie 1995.
*Deutsche Nationalbibliothek: „Deutsche Bibliographie“ (Německá národní knihovna. Seznamy autorů a jejich děl, na celém světě, vycházejících v němčině), heslo ''Jan Berwid-Buquoy'', Frankfurt nad Mohanem 1985/86, 1987/88, 1989/90, 2005/06.
*Herolds-Ausschuß: „Deutsche Wappenrole“ (Německá erbovní rula), Band 51, ISBN 3-7686-8047-9, seznamy erbovních rodů a popis jejich znaků, viz heslo ''Jan Berwid'', číslo erbovní ruly: ''9086/89'', Neustadt an der Aisch 1989.
*New page 300: „Who is Who v České republice“, Google (Service online 2006), heslo ''doc. dr. Jan Berwid-Buquoy''.
*Pejskar, Jožka: „Poslední pocta“, heslo [[Jan Bervida]] a ''Jan Berwid-Buquoy'', US Congres Library, Maryland, USA 1989.
*Schellmann, Brigitte: „Who's Who In German“ (Kdo je kdo v němčině), ISBN 3-931230-09-0, heslo ''Jan Nepomuk Albert BERWID-BUQUOY'', Berlín 2000.
*Schellmann, Hans-Joachim: „Who's Who In Germany“ (Kdo je kdo v Německu), ISBN 3-85413-005-8, heslo ''Jan Nepomuk BERWID-BUQUOY'', nakladatelství IBP Intercontinental Book and Publishing, 5. vydání, Vídeň-Paříž-Montreal 1986.

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://berwidbuquoy.blog.idnes.cz/ IDnes.cz – Blog Jana Berwid-Buquoye]
* [http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jan-berwid-buquoy.php Blog Jana Berwid-Buquoye] na Aktuálně.cz
* [http://aktualne.centrum.cz/video/?id=212691 Jan Berwid-Buquoy: Píšu buřičské texty (video na Aktuálně.cz)]
* [http://www.beepworld.de/members67/cifim Český Institut Mezinárodního Setkání] (anglicky)
* [http://www.beepworld.de/members67/tifib Český Institut Mezinárodního Setkání] (německy)

{{Článek z Wikipedie}}
{{DEFAULTSORT:Berwid-Buquoy, Jan}}
[[Kategorie:Čeští spisovatelé]]
[[Kategorie:Čeští vědečtí spisovatelé]]
[[Kategorie:Čeští humoristé]]
[[Kategorie:Čeští emigranti a exulanti]]
[[Kategorie:Členové ODS]]
[[Kategorie:Čeští spisovatelé literatury faktu]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]

Jan Berwid-Buquoy - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Vylepšení