Sysop: Nahrazení textu „|thumb|upright|“ textem „|thumb|200px|“

2014-12-15T08:49:26Z

← Starší verze		Verze z 15. 12. 2014, 08:49
Řádka 50:		Řádka 50:
	Jan Palach byl pohřben na [[Olšanské hřbitovy\|Olšanských hřbitovech]]. Roku [[1973]] byly jeho ostatky, bez souhlasu pozůstalých, zpopelněny a popel uložen v rodných [[Všetaty (okres Mělník)\|Všetatech]]. Převoz proběhl tajně a narychlo. Prázdný hrob byl však hojně navštěvován i nadále. V roce [[1990]] se [[urna na popel\|urna]] s popelem vrátila na [[Olšanské hřbitovy]].		Jan Palach byl pohřben na [[Olšanské hřbitovy\|Olšanských hřbitovech]]. Roku [[1973]] byly jeho ostatky, bez souhlasu pozůstalých, zpopelněny a popel uložen v rodných [[Všetaty (okres Mělník)\|Všetatech]]. Převoz proběhl tajně a narychlo. Prázdný hrob byl však hojně navštěvován i nadále. V roce [[1990]] se [[urna na popel\|urna]] s popelem vrátila na [[Olšanské hřbitovy]].
	== Odkazy ve společnosti ==		== Odkazy ve společnosti ==
-	[[Soubor:Pamatnik Jana Palcha.jpg\|thumb\|~~upright~~\|Památník Jana Palacha v Mělníku v Jungmannových sadech naproti bývalému gymnáziu, kde Jan Palach maturoval]]	+	[[Soubor:Pamatnik Jana Palcha.jpg\|thumb\|200px\|Památník Jana Palacha v Mělníku v Jungmannových sadech naproti bývalému gymnáziu, kde Jan Palach maturoval]]
	[[Soubor:Prag10i.jpg\|thumb\|Pomník Jana Palacha a [[Jan Zajíc\|Jana Zajíce]] v dlažbě před [[Národní muzeum\|Národním muzeem]]]]		[[Soubor:Prag10i.jpg\|thumb\|Pomník Jana Palacha a [[Jan Zajíc\|Jana Zajíce]] v dlažbě před [[Národní muzeum\|Národním muzeem]]]]
	V tzv. [[Palachův týden\|Palachově týdnu]], od [[16. leden\|16. ledna]] do [[22. leden\|22. ledna]] [[1989]], probíhaly v Praze protestní akce zaměřené proti [[komunismus\|komunistickému]] režimu. Již v slunečnou neděli 15. ledna 1989 byl u pomníku Sv. Václava zatčen a uvězněn [[Václav Havel]]. Krásné a teplé počasí umožňovalo v následujících dnech kropit nás demonstranty vodními děly. Jednalo se tak o předstupeň [[Listopad 1989\|listopadových]] událostí.		V tzv. [[Palachův týden\|Palachově týdnu]], od [[16. leden\|16. ledna]] do [[22. leden\|22. ledna]] [[1989]], probíhaly v Praze protestní akce zaměřené proti [[komunismus\|komunistickému]] režimu. Již v slunečnou neděli 15. ledna 1989 byl u pomníku Sv. Václava zatčen a uvězněn [[Václav Havel]]. Krásné a teplé počasí umožňovalo v následujících dnech kropit nás demonstranty vodními děly. Jednalo se tak o předstupeň [[Listopad 1989\|listopadových]] událostí.

Sysop: 1 revizi

2014-06-24T14:00:08Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 24. 6. 2014, 14:00

Sysop: Nahrazení textu

2011-05-17T23:37:38Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{neověřeno}}
{{Infobox Osoba
|jméno = Jan Palach
|obrázek = Monumento a Jan Palach.JPG
|obrázek_velikost =
|popiska =
|rodné_jméno =
|datum_narození = [[11. srpen|11. srpna]] [[1948]]
|místo_narození = [[Praha]]
|stát_narození = Československo
|datum_úmrtí = [[19. leden|19. ledna]] [[1969]]
|místo_úmrtí = [[Praha]]
|stát_úmrtí = Československo
|příčina_úmrtí = následky po [[Sebeupálení|upálení]]
|místo_odpočinku = [[Olšanské hřbitovy]], [[Praha]]
|souřadnice_místa_odpočinku =
|bydliště =
|národnost = česká
|jiná_jména =
|znám_jako = sebeupálený v lednu [[1969]]
|vzdělání = student [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofické fakulty Univerzity Karlovy]]
|zaměstnavatel =
|povolání =
|titul =
|plat =
|majetek =
|výška =
|váha =
|období =
|předchůdce =
|následovník =
|strana =
|představenstva =
|vyznání =
|manžel =
|partner =
|děti =
|rodiče =
|příbuzní =
|podpis =
|website =
|poznámky =
}}
'''Jan Palach''' (* [[11. srpen|11. srpna]] [[1948]], [[Praha]] – [[19. leden|19. ledna]] [[1969]], Praha) byl [[student]]em historie a politické ekonomie na [[Filozofická fakulta|Filozofické fakultě]] [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]], který na protest proti potlačování svobod po [[okupace|okupaci]] [[Československo|Československa]] armádami států [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] v čele se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] spáchal [[16. leden|16. ledna]] 1969 [[sebevražda|sebevraždu]] [[sebeupálení]]m v horní části [[Václavské náměstí|Václavského náměstí]] v [[Praha|Praze]]. Na následky rozsáhlých [[popálenina|popálenin]] tři dny poté zemřel na Klinice popálenin FNKV a [[LFH UK]] v Praze. Jeho ošetřujícími lékařkami byly [[Radana Königová|prof. MUDr. Radana Königová, CSc.]] a [[Jaroslava Moserová|doc. MUDr. Jaroslava Moserová, DrSc]].
== Životopis ==
Jan Palach vystudoval [[gymnázium]] v [[Mělník]]u. Na Filozofickou fakultu ho, jako syna živnostníka v roce [[1966]] nevzali, i když uspěl při přijímacích zkouškách. Začal proto studovat na [[Vysoká škola ekonomická|Vysoké škole ekonomické]]. V roce [[1968]] svůj pokus dostat se na Filozofickou fakultu zopakoval, tentokrát úspěšně. Na podzim se účastnil mnohých protestních akcí proti okupaci, včetně studentské stávky. Protože však neviděl žádný významný pokrok, pravděpodobně začal uvažovat o radikálnější akci.
[[Soubor:Jan Palach - rodný dům.JPG|thumb|left|350px|Rodný dům Jana Palacha ve [[Všetaty (okres Mělník)|Všetatech]]]]
V lednu [[2009]] byla zveřejněna skutečnost, že historici objevili dokument, podle kterého Palach v lednu 1969 chtěl, aby studenti obsadili budovu rozhlasu. Jan Palach svůj návrh odeslal 10 dnů před svou sebevraždou v dopisu adresovaném tehdejšímu studentskému vůdci Lubomíru Holečkovi (jeho smrt během normalizace, přejetím osobním automobilem na tramvajové zastávce na Invalidovně se podařilo dokonale utajit).<ref>[http://www.ceskenoviny.cz/domov/index_view.php?id=353949 Lidovky.cz: Jan Palach chtěl, aby studenti obsadili rozhlas]</ref> Dokument objevil [[Petr Blažek]], který se pokusil sestavit co nejpřesnější rekonstrukci událostí, které předcházely Palachovu sebeupálení, samotný čin i následné události včetně vyšetřování příslušníky Veřejné bezpečnosti.<ref>[http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=626700 Jan Palach chtěl před upálením obsadit pražský rozhlas], Aktuálně.cz, 9.1.2009</ref> O svém posledním činu se ovšem před jeho vykonáním nikomu nezmínil.
Pohřeb Jana Palacha dne [[25. leden|25. ledna]] [[1969]] se stal velkým protestem proti pokračující okupaci. Po vzoru Jana Palacha se upálil [[20. ledna]] 1969 na pomníku T. G. Masaryka v Plzni [[Josef Hlavatý]]. Zemřel [[25. leden|25. ledna]] [[1969]]. Přesně měsíc po pohřbu Jana Palacha – [[25. únor]]a [[1969]] – se na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]] upálil osmnáctiletý student [[Šumperk|šumperské]] železniční průmyslovky [[Jan Zajíc]]. V dubnu 1969 je následoval v [[Jihlava|Jihlavě]] [[Evžen Plocek]]. Ačkoliv tyto protestní sebevraždy hluboce otřásly veřejným míněním, neměly větší vliv na politickou situaci v tehdejším [[Československo|Československu]].
Jan Palach byl pohřben na [[Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovech]]. Roku [[1973]] byly jeho ostatky, bez souhlasu pozůstalých, zpopelněny a popel uložen v rodných [[Všetaty (okres Mělník)|Všetatech]]. Převoz proběhl tajně a narychlo. Prázdný hrob byl však hojně navštěvován i nadále. V roce [[1990]] se [[urna na popel|urna]] s popelem vrátila na [[Olšanské hřbitovy]].
== Odkazy ve společnosti ==
[[Soubor:Pamatnik Jana Palcha.jpg|thumb|upright|Památník Jana Palacha v Mělníku v Jungmannových sadech naproti bývalému gymnáziu, kde Jan Palach maturoval]]
[[Soubor:Prag10i.jpg|thumb|Pomník Jana Palacha a [[Jan Zajíc|Jana Zajíce]] v dlažbě před [[Národní muzeum|Národním muzeem]]]]
V tzv. [[Palachův týden|Palachově týdnu]], od [[16. leden|16. ledna]] do [[22. leden|22. ledna]] [[1989]], probíhaly v Praze protestní akce zaměřené proti [[komunismus|komunistickému]] režimu. Již v slunečnou neděli 15. ledna 1989 byl u pomníku Sv. Václava zatčen a uvězněn [[Václav Havel]]. Krásné a teplé počasí umožňovalo v následujících dnech kropit nás demonstranty vodními děly. Jednalo se tak o předstupeň [[Listopad 1989|listopadových]] událostí.
Od roku [[1989]] existuje ve Všetatech nezisková organizace ''Společnost Jana Palacha'', která pořádá každoroční pietní akce. Ta vznikla obnovením stejnojmenné společnosti, spontánně založené hned po pohřbu (s cílem vybudovat Janu Palachovi pomník).
[[Základní škola]] ve [[Všetaty|Všetatech]], kterou Jan Palach navštěvoval, po něm byla pojmenována. Ve škole se rovněž nachází Palachova busta a pamětní expozice.
Po Janu Palachovi je pojmenována také [[planetka]] ([[Seznam planetek 1751-2000|1834]]) [[Palach (planetka)|Palach]], kterou [[22. srpen|22. srpna]] 1969 objevil astronom [[Luboš Kohoutek]] na [[hvězdárna|hvězdárně]] Bergedorf.
Jméno Jana Palacha nese od ledna [[1990]] gymnázium v [[Mělník|Mělníce]], kde Jan Palach v roce [[1966]] maturoval, a také gymnázia v [[Praha|Praze]].
Jeho jménem jsou pojmenována také náměstí v [[Praha|Praze]], [[Řím]]ě a [[Lucemburk]]u.<ref>[http://www.rozhlas.cz/izurnal/cesko/_galerie/536597?type=image&pozice=2 Připomínáme si 40. výročí sebeupálení Jana Palacha 16.1.2009]</ref><ref>[http://www.mediafax.cz/zahranici/2804995-V-Rime-na-pamatku-Jana-Palacha-rozsviti-Koloseum V Římě na památku Jana Palacha rozsvítí Koloseum, 19.1.2009]</ref>
== Další protestní sebevraždy ==
V prvních měsících roku 1969 došlo k vlně sebevražedných pokusů mladých lidí, kteří následovali Jana Palacha. Tato dějinná událost je unikátní v celosvětovém měřítku. Po Palachovi se do konce dubna 1969 pokusilo o sebevraždu 26 lidí, z toho 7 zemřelo.<ref>[http://archiv.radio.cz/palach99/ Vzpomínková stránka] k třicátému výročí smrti Jana Palacha na webu [[Český rozhlas|Českého rozhlasu]]</ref> Nejznámější z nich je [[Jan Zajíc]]. Ani on, ani nikdo z dalších lidí, kteří se počátkem roku 1969 upálili, se ale s Janem Palachem takřka jistě neznali a nebyli členy žádné organizované skupiny. Jména dalších jsou [[Evžen Plocek]], [[Josef Hlavatý]], [[Miroslav Malinka]], [[Blanka Nacházelová]] a [[Michal Lefčík]], který se upálil v Košicích [[11. duben|11. dubna]] [[1969]]. S výjimkou Josefa Hlavatého se ale informace o jejich činech na celostátní úrovni omezila jen na několikařádkovou zmínku v černé kronice [[Rudé právo|Rudého práva]].
Jan Palach sám si nepřál další mrtvé, jak dokazují písemné poznámky a výpověď jeho spolužáka Luboše Holečka (poté záhy tragicky zesnulého na nástupním ostrůvku tramvaje v Praze 8 - Karlíně) o rozhovoru s Janem Palachem v nemocnici:<ref>[http://archiv.radio.cz/rafiles/palach.ra Záznam] odvysílaný v rozhlasové reportáži ke třicátému výročí Palachovy smrti</ref>
{{Citát|''Můj čin splnil účel. Ale ať už to nikdo neudělá. Ať se ty studenty pokusí zachránit, aby celý život zasadili ke splnění našich cílů. Ať se přičiní živí v boji.''}}
(Jan Palach nebyl v době údajného vyřčení výše uvedeného citátu, v době návštěvy jeho přítelkyně, dle nemocničního personálu schopen jakékoliv komunikace, přesto však existuje magnetofonový záznam Palachova hlasu.)
Před Janem Palachem, už v září [[1968]], provedl stejný čin v [[Polsko|Polsku]] [[Ryszard Siwiec]] za přítomnosti sta tisíc lidí včetně vedení polské komunistické strany. Jeho protest byl všemi oficiálními médii zamlčen a dodnes je málo známý. V návaznosti na Palachovu smrt se 20. ledna 1969 v [[Budapešť|Budapešti]] v zahradě Národního muzea polil benzínem a zapálil [[Sándor Bauer|Bauer Sándor]], šestnáctiletý student průmyslovky; zemřel v nemocnici po třech dnech. V dubnu téhož roku se pokusil upálit lotyšský student [[Elijahu Rips]], který čin zejména díky rychlé pomoci kolemjdoucích přežil.
== Odkazy v kultuře ==
* Palachovu posmrtnou masku odlil sochař [[Olbram Zoubek]]
* Kniha ''[[Slunce v úplňku]]'' spisovatelky [[Lenka Procházková|Lenky Procházkové]] je [[román]]ové zpracování posledního půl roku života Jana Palacha.
* Hudební klip k písni ''Club Foot'' skupiny [[Kasabian]] je věnován Janu Palachovi.
* Píseň ''Ticho'' [[Bohdan Mikolášek|Bohdana Mikoláška]] je věnována smrti Jana Palacha.
* Písně ''Dědicům Palachovým'', ''Marat ve vaně'', ''Atlantis'' [[Karel Kryl|Karla Kryla]]
* Píseň ''Primavera di Praga'' (Pražské jaro) [[ital]]ského zpěváka [[Francesco Guccini|Francesca Gucciniho]] upomíná i na Palachovu [[smrt]] [[verš]]em: ''„Jan Hus znovu na hranici hořel“''.
* Píseň ''Mourir dans tes bras'' italského zpěváka [[Salvatore Adamo]] upomíná na čin Jana Palacha.
* Hudební cyklus ''Plamenný meč'' (hudba [[Jan Bedřich]], slova [[Jaroslava Nohelová]]) od českého operního pěvce [[Hynek Maxa|Hynka Maxy]], který vznikl z jeho osobní iniciativy, je téměř okamžitou hudební reakcí na Palachovu smrt.
== Reference ==
<references/>
== Související články ==
* [[Invaze do Československa]]
* [[Evžen Plocek]]
* [[Jan Zajíc]]
* [[Ryszard Siwiec]]
* [[Francisco Herranz]]
* [[Romas Kalanta]]
* [[Vytautas Vičiulis]]
* [[Josef Hlavatý]]

== Externí odkazy ==
* [http://archiv.radio.cz/palach99 Jan Palach, Jan Zajíc, Evžen Plocek] na stránkách [[Český rozhlas|ČRo 7]]
* [http://narmyslenka.cz/view.php?cisloclanku=2005060010 Jan Hlaváč: Bydlel jsem s Palachem]
* [http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_palachj.php Jan Palach] na serveru [[Totalita.cz]]
* Rosie Johnston: [http://www.radio.cz/en/article/112129 ''Document sheds new light on Jan Palach’s suicide forty years on''], [[Radio Praha|ČRo 7]], 12. ledna 2009 (anglicky)
* [http://melnicky.denik.cz/multimedia/video/916102.html Videozáznam ze slavnostního odhalení památníku Jana Palacha], Mělnický deník
* Jiří Lederer: Jan Palach, ''Zpráva o životě, činu a smrti českého studenta''. Novinář, Praha 1990.
* Petr Blažek, Patrik Eichler, Jakub Jareš a kol.: ''Jan Palach ’69''. Praha, FF UK - Togga - ÚSTR 2009.

{{Commonscat|Jan Palach}}{{Článek z Wikipedie}}
{{DEFAULTSORT:Palach, Jan}}
[[Kategorie:Pražské jaro 1968]]
[[Kategorie:Sebevrazi]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu Tomáše Garrigua Masaryka]]
[[Kategorie:Pohřbení na Olšanech]]

Jan Palach - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „|thumb|upright|“ textem „|thumb|200px|“

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu