Sysop: 1 revizi

2014-06-23T15:16:07Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 23. 6. 2014, 15:16

Sysop: Nahrazení textu

2011-03-29T23:36:06Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Jang-c'-ťiang''' nebo také '''Modrá řeka''' je [[řeka]] ve střední [[Čínská lidová republika|ČLR]] ([[Čching-chaj]], [[Tibetská autonomní oblast]], [[S'-čchuan]], [[Jün-nan]], [[Čchung-čching]], [[Chu-pej]], [[Chu-nan]], [[Ťiang-si]], [[An-chuej]], [[Ťiang-su]], [[Šanghaj]]). Název ''Jang-c'-ťiang'', pod kterým je řeka známá v některých jazycích včetně [[čeština|češtiny]], je původním místním označením pro dolní tok řeky, pod kterým ji poprvé poznali [[evropané|evropští]] [[misionář]]i. V [[Čína|Číně]] je zpravidla nazývána '''Čchang-ťiang''' ({{čínsky|výslovnost=Chinese-ChangJiang.ogg|zjednodušená=长江|tradiční=長江|pinyin=''Cháng Jiāng''|překlad=''Dlouhá řeka''}}). Svou délkou 6300 [[kilometr|km]] je nejdelší řekou celého [[Eurasie|eurasijského]] [[kontinent]]u. V celosvětovém měřítku je třetí nejdelší (za [[Amazonka|Amazonkou]] a [[Nil]]em). Povodí řeky má rozlohu 1 800 000 [[kilometr čtvereční|km²]] a představuje pětinu území [[Čínská lidová republika|ČLR]] a domov pro třetinu jejich obyvatel.

== Průběh toku ==
Pramení z [[ledovec|ledovců]] v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 6621 [[metr|m]] na severní straně pohoří [[Tangla]] a [[Ku-ku-š'-ln]] v centrální části [[Tibetská náhorní plošina|Tibetské náhorní plošiny]] na samém jihozápadě provincie [[Čching-chaj]]. Pod názvem '''Ulan-Muren''' protéká širokou [[bažina]]tou [[údolí (geomorfologie)|dolinou]]. Postupně se jmenuje '''Tchuo-tchuo''' ({{čínsky|znaky=沱沱|pinyin=''Tuotuo''}}) a '''Tchung-tchien''' ({{čínsky|znaky=通天|pinyin=''Tongtian''}}). Opouští [[Tibetská náhorní plošina|Tibetskou náhorní plošinu]] a protíná [[Čínsko-tibetská pohoří]]. Pod názvem '''Ťin-ša-ťiang''' ({{čínsky|znaky=金沙江|pinyin=''Jinsha Jiāng''}}) protéká úzkými a hlubokými [[soutěska]]mi, přičemž překonává mnohé [[peřej]]e. Na středním toku protéká jižním okrajem [[Sečuánská kotlina|Sečuánské kotliny]], v níž má pokojný tok a dosahuje šířky 300 až 500 m. Protíná východní horské ohraničení kotliny a vytváří tři soutěsky o celkové délce přibližně 100 km. V těchto místech byla na začátku [[21. století]] postavena [[přehradní nádrž|přehrada]] [[Tři soutěsky]]. Před jejím dokončením se zde řeka zužovala na 120 až 200 m a hloubka místy dosahovala až 100 m. Tento úsek řeky je znám pod názvem [[San-sia]]. Na dolním toku řeka pod názvem ''Čchang-ťiang'' protéká rovinami, nejprve [[Ťiangchanská dolina|Ťiangchanskou]] a poté [[Velká čínská dolina|Velkou čínskou dolinou]]. [[říční údolí|Údolí řeky]] je dobře vytvářené a vyskytuje s v něm mnoho [[průtok (kanál)|průtoků]] a [[říční rameno|ramen]]. Šířka [[říční koryto|koryta]] dosahuje 1 až 2 km a hloubka 20 až 30 m. Ústí do [[Východočínské moře|Východočínského moře]] u [[Šanghaj]]e dvěma hlavními rameny a zároveň vytváří deltu o rozloze přibližně 80 000 km². V údolí řeky se nachází mnoho [[jezero|jezer]], z nichž největší jsou [[Tung-tching-chu]] a [[Pcho-jang-chu]]. Tato jezera do značné míry regulují tok řeky na dolním toku.

=== Významné přítoky ===
{| class="wikitable"
!Přítok||[[čínština|čínsky]]||[[pinyin]]||Ústí kde||strana
|-
|[[Ja-lung]]||雅砻江||Yalongjiang||[[Tu-kchou]]||zleva
|-
|[[Min-ťiang (S'-čchuan)|Min-ťiang]]||岷江||Minjiang||[[I-pin]]||zleva
|-
|[[Tchuo-ťiang]]||沱江||Tuojiang||[[Lu-čou]]||zleva
|-
|[[Ťia-ling-ťiang]]||嘉陵江||Jialingjiang||[[Čchung-čching]]||zleva
|-
|[[Wu-ťiang]] (''Čchien-ťiang'')||乌江||Wujiang||[[Fu-ling]]||zprava
|-
|[[Li-šuej]]||澧水||Lishui||[[Tung-tching]]||zprava
|-
|[[Jüan-ťiang]]||沅江||Yuanjiang||[[Tung-tching]]||zprava
|-
|[[C'-ťiang]]||资江||Zijiang||[[Tung-tching]]||zprava
|-
|[[Siang-ťiang]]||湘江||Xiangjiang||[[Tung-tching]]||zprava
|-
|[[Chan-ťiang]] (''Chan-šuej'', ''I-ťü-che'')||漢江||Hanjiang (''Hanshui'')||[[Wu-chan]]||zleva
|-
|[[Kan-ťiang]]||赣江||Ganjiang||[[Pchu-jang]]||zprava
|-
|[[Chuaj-che]]||淮河||Huaihe||[[Jang-čou]]||zleva
|-
|}

== Vodní režim ==
Největší přísun vody dostává řeka v [[léto|létě]] díky [[monzun]]ovým [[déšť|dešťům]]. Na horním toku se značnou měrou podílí také [[tání]] [[sníh|sněhu]] a [[ledovec|ledovců]] na [[hora|horách]]. V letním období dosahuje vzestup [[hladina|hladiny]] v [[Sečuánská kotlina|Sečuánské kotlině]] i více než 20 m a na dolním toku 10 až 15 m. V [[soutěska|soutěskách]] činí rozdíl nejvyšší letní a nejnižší zimní úrovně hladiny až 40 m. Průměrný průtok vody činí 31 900 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]], což odpovídá [[roční odtok|ročnímu odtoku]] 960 km³. Tím je čtvrtou nejvodnatější řekou na světě (za [[Amazonka|Amazonkou]], [[Kongo (řeka)|Kongem]] a [[Orinoco|Orinocem]]). Na dolním toku je významný vliv mořských [[příliv]]ů, které se projevují až ve vzdálenosti 750 km od ústí u města [[Ťiou-ťiang]]. Řeka unáší k ústí 280 až 300 [[megatuna|Mt]] nánosů ročně, což způsobuje rychlý růst [[říční delta|delty]] (přibližně o 1 km za 35 až 40 let). Na převážné části toku má voda v řece [[žlutá|žlutý]] odstín, takže pojmenování [[Evropa]]nů ''Modrá řeka'' neodpovídá skutečnosti. V rovinách dolního toku se značná část nánosů ukládá v korytě, zanáší ho a vyvyšuje nad okolní terén. Aby se zabránilo zatopení přilehlých území byly podél řeky a jejich přítoků postaveny [[hráz (stavba)|hráze]] o celkové délce 2700 km a výšce 10 až 12 m, ani ty však zcela povodním nezabránily. K největším povodním došlo v letech 1870, 1896, [[1931]], [[1949]], [[1954]]. Řeka na převážné části toku v zimě nezamrzá, výjimku tvoří jen pomalé úseky na horním toku.

=== Povodně ===
V historických záznamech napočteme za více než dvě tisíciletí od počátku dynastie Chan do pádu císařství 214 velkých [[Povodeň|povodní]], tedy jednu v průměru za deset let. Ve [[20. století]] napáchala Jang-c' velké škody šestkrát – v letech [[1911]] (100 000 mrtvých), [[1931]] (145 000 mrtvých), [[1935]] (142 000 mrtvých), [[1954]] (30 000 mrtvých), [[1996]] a naposledy v roce [[1998]] (3 656 mrtvých), zničeno 5 milionů domů, zatopeno 21 milionů hektarů orné půdy – trojnásobek rozlohy [[Česká republika|ČR]], celkem postiženo 290 milionů lidí). V hustě osídlené oblasti středního a dolního toku vyrůstají každým rokem nové domy a továrny, což dramaticky zvyšuje škody, způsobené každou budoucí povodní. Celou situaci komplikuje postupné zavážení jezer, lemujících dolní tok řeky. Jezera, která dokázala pochytit část vodních přívalů jsou pozvolna přeměňována v zemědělskou půdu. Příkladem může být jezero [[Tung-tching]] (洞庭, Dongting) jižně od [[Jüe-jang]]u, jehož rozloha se zmenšila z 6 000 km² v roce 1825, na 2 700 km² v roce [[1983]].

== Využití ==
[[Soubor:YangtzeWuhanFirstBridge.jpg|left|thumb|první moderní most ve městě Wu-chan (1957)]]
Řeku lze bez nadsázky označit za hlavní tepnu [[čínské hospodářství|čínského hospodářství]]. Využívá se na [[zavlažování]] a k [[zásobování vodou]] pro rozsáhlé zemědělské oblasti, hlavně v [[Sečuánská kotlina|Sečuánské kotlině]] a na dolním toku. Je nejdůležitějším čínským lovištěm sladkovodních [[ryby|ryb]], když především v povodí jezer [[Tung-tching-chu]], [[Pcho-jang-chu]] a [[Tchaj-chu]] je široce rozvinutý [[rybolov]] ([[kapr obecný]], [[tolstolobik bílý]], [[amur bílý]], [[amur černý]]). Již od dávných dob slouží k [[vodní doprava|vodní dopravě]], která je možná v délce 2850 km až k úpatí [[Čínsko-tibetské pohoří|Čínsko-tibetského pohoří]]. Její význam je o to větší, až do [[Wu-chan]]u mohou plout [[námořní loď|námořní lodě]] s [[výtlak]]em do 10 [[kilotuna|kt]]. Na dolním toku řeku křižuje [[Velký kanál (Čína)|Velký kanál]], který již od středověku řeku spojuje s dalšími oblastmi [[Čína|Číny]]. Od ústí [[Chuaj-che]] u [[Jang-čou]] směřuje na sever ke [[Žlutá řeka|Žluté řece]] a dále k [[Peking]]u, na opačnou stranu pak vede do [[Chang-čou]].
Je také obrovskou odpadní stokou, do které je ročně vypuštěno asi 14 miliard tun odpadních vod.<ref>[[Miroslav Šuta]]: [http://suta.blog.respekt.cz/c/2745/Mira-znecisteni-v-Cine-uz-omezuje-rozvoj.html Míra znečištění v Číně už omezuje rozvoj], respekt.cz</ref>

=== Přehrada Tři soutěsky ===
[[Soubor:YangtzeInThreeGorges.jpg|right|thumb|Řeka prodírající se [[Tři soutěsky|Třemi soutěskami]] – výjev patřící minulosti]]
Mezi městy Wan-čou (dříve Wan-sien) a [[I-čchang]] se řeka v délce 200 km hluboce zařezává do skalních masívů a na několika místech se zužuje na 300 m. Toto romanticky vyhlížející údolí nese název [[Tři soutěsky]] (三峡, Sānxiá) a v současné době zde probíhá výstavba gigantické 185 m vysoké [[přehradní hráz|přehrady]], která vzedme hladinu řeky do vzdálenosti několika set kilometrů až k [[Čchung-čching]]u. Hlavní stavba betonové hráze je již hotova a od roku [[2003]] probíhá napouštění. Po dokončení v roce [[2009]] bude přehrada [[Přehrada Tři soutěsky|Tři soutěsky]] (三峡大坝, Sānxiá Dàbà) [[Vodní elektrárna|hydroelektrárnou]] s největším instalovaným výkonem na světě<ref>[http://www.ceskenoviny.cz/ekologie/zpravy/cinska-hydroelektrarna-tri-soutesky-je-nejvetsi-elektrarnou-sveta/397624 Čínská hydroelektrárna Tři soutěsky je největší elektrárnou světa], ČTK, 14.09.2009</ref> (šestinásobek výkonu o něco níže stojící přehrady [[Ke-čou]] (葛洲, Gezhou) a bude pokrývat 1/10 spotřeby elektrické energie v Číně. Kvůli stavbě vodního díla Tři soutěsky musely být přestěhovány téměř 2 miliony lidí.

=== Větší města podél řeky ===
[[Soubor:Yangzi river ship yard on river bank.jpg|right|thumb|loděnice na břehu s typickými říčními čluny]]
{|
| width="280" valign="top" |
* [[Pchan-č'-chua]]
* [[I-pin]]
* [[Lu-čou]]
* [[Čchung-čching]]
* [[I-čchang]]
* [[Ťing-čou]]
* [[Š'-šou]]
| width="280" valign="top" |
* [[Jüe-jang]]
* [[Wu-chan]]
* [[E-čou]]
* [[Chuang-š']]
* [[Ťiou-ťiang]]
* [[An-čching]]
* [[Tchung-ling]]
| width="280" valign="top" |
* [[Wu-chu]]
* [[Ma-an-šan]]
* [[Tchaj-čou]]
* [[Nanking]]
* [[Jang-čou]]
* [[Čen-ťiang]]
* [[Nan-tchung]]
* [[Šanghaj]]
|}

== Vzácná fauna ==
Řeka je životním prostředím pozoruhodných [[Endemit|endemických]] druhů [[živočich]]ů, jakými jsou kriticky ohrožený [[veslonos čínský]] (''Psephurus gladius''), největší sladkovodní [[Ryby|ryba]] nebo také kriticky ohrožený [[aligátor čínský]] (''Alligator sinensis''). Do začátku [[21. století]] k nim patřil také [[kytovec]] [[delfínovec čínský]] (''Lipotes vexillifer''), který je od [[prosinec|prosince]] [[2006]] považován za vyhynulého.

== Související články ==
* [[Seznam nejdelších řek]]
* [[Tři soutěsky]]

== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* [http://www.ceskenoviny.cz/ekologie/zpravy/cinska-hydroelektrarna-tri-soutesky-je-nejvetsi-elektrarnou-sveta/397624 Čínská hydroelektrárna Tři soutěsky je největší elektrárnou světa], ČTK, 14.09.2009

{{Commonscat|Chang Jiang}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Řeky v Čínské lidové republice]]
[[Kategorie:Řeky v Tibetské autonomní oblasti]]
[[Kategorie:Přítoky Východočínského moře]]
[[Kategorie:Šanghaj]]
[[Kategorie:Povodí Jang-c'-ťiangu| ]]

Jang-c'-ťiang - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu