<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/skins/common/feed.css?270"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Jantar</id>
		<title>Jantar - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Jantar"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Jantar&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-05T21:40:24Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.16.5</generator>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Jantar&amp;diff=1540495&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: ++</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Jantar&amp;diff=1540495&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2019-07-09T11:20:30Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;++&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 9. 7. 2019, 11:20&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{Infobox minerál&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{Infobox minerál&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| název=Jantar&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| název=Jantar&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| obrázek=&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;amber.pendants.800pix.050203.jpg&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| obrázek=&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| popis=Jantarové přívěsky se zalitými fosíliemi.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| popis=Jantarové přívěsky se zalitými fosíliemi.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| kateg=Minerál&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| kateg=Minerál&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 16:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 16:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| rozpustnost=ve 20-25% [[Ethanol|alkoholu]], 18-23% [[Diethylether]]u,&amp;lt;br /&amp;gt;9,8% [[benzol]]u&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| rozpustnost=ve 20-25% [[Ethanol|alkoholu]], 18-23% [[Diethylether]]u,&amp;lt;br /&amp;gt;9,8% [[benzol]]u&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| ostatní=lasturnatý lom &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| ostatní=lasturnatý lom &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;}}&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Soubor:Amber hg.jpg|thumb|240px|Přírodní Jantar]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Soubor:Altamira Ambre MHNT.PRE.2012.0.615.jpg|thumb|240px|Prehistorický Jantar z okolí slavné jeskyně&amp;amp;nbsp;Altamira (starý asi 20&amp;amp;nbsp;000&amp;amp;nbsp;let)]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Soubor:02016 Danziger Bernstein.jpg|thumb|240px|Pohárek se znakem města Gdaňsku]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Jantar''' je zvláštní forma [[uhlík|uhlíkatého]] [[minerál]]u. Jedná se o '''mineralizovanou pryskyřici třetihorních jehličnanů''' starou až 50 milionů let. Průměrné chemické složení jantaru bylo určeno jako C&amp;lt;sub&amp;gt;10&amp;lt;/sub&amp;gt;H&amp;lt;sub&amp;gt;16&amp;lt;/sub&amp;gt;O. Nejběžnější [[barva]] jantaru je zlatavě žlutá, ale nalézají se odrůdy zcela průhledné, červené, kávové i bílé. Zajímavé je, že se dodnes nepodařilo jantar uměle vyrobit, přestože je poměrně dobře známo jeho chemické složení i předpokládaný postup vzniku.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Jantar''' je zvláštní forma [[uhlík|uhlíkatého]] [[minerál]]u. Jedná se o '''mineralizovanou pryskyřici třetihorních jehličnanů''' starou až 50 milionů let. Průměrné chemické složení jantaru bylo určeno jako C&amp;lt;sub&amp;gt;10&amp;lt;/sub&amp;gt;H&amp;lt;sub&amp;gt;16&amp;lt;/sub&amp;gt;O. Nejběžnější [[barva]] jantaru je zlatavě žlutá, ale nalézají se odrůdy zcela průhledné, červené, kávové i bílé. Zajímavé je, že se dodnes nepodařilo jantar uměle vyrobit, přestože je poměrně dobře známo jeho chemické složení i předpokládaný postup vzniku.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Vznik ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Vznik ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 24:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 26:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V Evropě vznikl jantar z pryskyřice jehličnanu Pinus Succinifera, v Americe pochází z luštěniny Hymenaea Courbaril.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V Evropě vznikl jantar z pryskyřice jehličnanu Pinus Succinifera, v Americe pochází z luštěniny Hymenaea Courbaril.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Vlastnosti ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Vlastnosti ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Třeme-li jantar vlněnou látkou, vzniká záporný [[elektrický náboj|náboj]] statické [[elektřina|elektřiny]]. Tuto vlastnost jantaru popsal již v 6. století př. n. l. '''&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/del&gt;Thales z Milétu&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/del&gt;'''. Odtud pochází název '''elektřina''', protože řecký název pro jantar je '''elektron'''.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Třeme-li jantar vlněnou látkou, vzniká záporný [[elektrický náboj|náboj]] statické [[elektřina|elektřiny]]. Tuto vlastnost jantaru popsal již v 6. století př. n. l. '''Thales z Milétu'''. Odtud pochází název '''elektřina''', protože řecký název pro jantar je '''elektron'''.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jantar [[tání|taje]] při 287 °C a je hořlavý.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jantar [[tání|taje]] při 287 °C a je hořlavý.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V antice si lidé mysleli, že má jantar mystické a magické vlastnosti, v mnohých kulturách byl používaný jako talisman nebo léčebný prostředek.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V antice si lidé mysleli, že má jantar mystické a magické vlastnosti, v mnohých kulturách byl používaný jako talisman nebo léčebný prostředek.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 35:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 37:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V závislosti na kvalitě je komerčně využíván pro výrobu šperků, což je jeho dnešní nejrozšířenější využití.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V závislosti na kvalitě je komerčně využíván pro výrobu šperků, což je jeho dnešní nejrozšířenější využití.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Těžba jantaru se provádí dvěma způsoby: v povrchových lomech a podzemních dolech.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Těžba jantaru se provádí dvěma způsoby: v povrchových lomech a podzemních dolech.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Výroba šperků a ozdobných předmětů z jantaru má dlouhou tradici, neboť je vyráběli &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/del&gt;Germáni&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/del&gt;již v mladší době kamenné. Patrně nejvýznamnějším uměleckým artefaktem v tomto oboru byla pověstná '''[[Jantarová komnata]]''', místnost obložená nádhernými umělecky zpracovanými jantarovými bloky v [[Petrohrad|Petrohradském]] carském paláci. Během [[Druhá světová válka|2. světové války]] německá [[okupace|okupační]] vojska Jantarovou komnatu rozebrala a odvezla na neznámé místo. Dodnes se po této kulturní památce bezvýsledně pátrá.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Výroba šperků a ozdobných předmětů z jantaru má dlouhou tradici, neboť je vyráběli Germáni již v mladší době kamenné. Patrně nejvýznamnějším uměleckým artefaktem v tomto oboru byla pověstná '''[[Jantarová komnata]]''', místnost obložená nádhernými umělecky zpracovanými jantarovými bloky v [[Petrohrad|Petrohradském]] carském paláci. Během [[Druhá světová válka|2. světové války]] německá [[okupace|okupační]] vojska Jantarovou komnatu rozebrala a odvezla na neznámé místo. Dodnes se po této kulturní památce bezvýsledně pátrá.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Naleziště ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Naleziště ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Soubor:Kaliningrad Amber Combine Museum Ambers Russia Map.jpg|thumb|320px|Jantarová mapa celého [[Rusko|Ruska]] (2014)]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;První zmínky o sběru jantaru pochází z oblasti Baltského moře.&amp;nbsp; Nejstarší, člověkem zpracovaný kus jantaru pochází z období před 30 tisíci lety a byl nalezen v [[Hannover]]u.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;První zmínky o sběru jantaru pochází z oblasti Baltského moře.&amp;nbsp; Nejstarší, člověkem zpracovaný kus jantaru pochází z období před 30 tisíci lety a byl nalezen v [[Hannover]]u.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jantar se nalézá v podobě valounků, hlíz a zrn v náplavech a v [[usazená hornina|usazených horninách]]. Největší nalezené [[exemplář]]e dosahovaly rozměrů lidské hlavy a váhy přibližně 10 kg. V [[Česká republika|ČR]] se nachází ve sladkovodních třetihorních usazeninách [[Česká křída|české křídy]] u [[Valchov]]a, [[Boršov]]a nebo [[Velké Opatovice|Velkých Opatovic]]. Největší naleziště v [[Evropa|Evropě]] a na světě vůbec je na jižním pobřeží [[Baltské moře|Baltského moře]]. Odhaduje se, že devadesát procent světových zásob se nachází v okolí [[Rusko|ruského]] [[Kaliningrad]]u. Další naleziště jsou v [[Rumunsko|Rumunsku]], na [[Sicílie|Sicílii]] nebo ve [[Velká Británie (ostrov)|Velké Británii]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jantar se nalézá v podobě valounků, hlíz a zrn v náplavech a v [[usazená hornina|usazených horninách]]. Největší nalezené [[exemplář]]e dosahovaly rozměrů lidské hlavy a váhy přibližně 10 kg. V&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;/ins&gt;[[Česká republika|ČR]] se nachází ve sladkovodních třetihorních usazeninách [[Česká křída|české křídy]] u [[Valchov]]a, [[Boršov]]a nebo [[Velké Opatovice|Velkých Opatovic]]. Největší naleziště v [[Evropa|Evropě]] a na světě vůbec je na jižním pobřeží [[Baltské moře|Baltského moře]]. Odhaduje se, že devadesát procent světových zásob se nachází v okolí [[Rusko|ruského]] [[Kaliningrad]]u. Další naleziště jsou v [[Rumunsko|Rumunsku]], na [[Sicílie|Sicílii]] nebo ve [[Velká Británie (ostrov)|Velké Británii]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve světě pak třeba v [[Barma|Barmě]] či ve [[Střední Amerika|Střední Americe]] a [[Mexiko|Mexiku]], kde jde o klovatinu tropické dřeviny [[kopál]]u. &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve světě pak třeba v [[Barma|Barmě]] či ve [[Střední Amerika|Střední Americe]] a [[Mexiko|Mexiku]], kde jde o klovatinu tropické dřeviny [[kopál]]u. &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Příměsi ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Příměsi ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 45:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 49:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Velikost, druh, její viditelnost, množství a dokonce její poloha jsou důležité faktory, které se podílí na hodnocení příměsí.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Velikost, druh, její viditelnost, množství a dokonce její poloha jsou důležité faktory, které se podílí na hodnocení příměsí.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Baltický jantar ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Baltický jantar ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Soubor:Baltic-amber-Arachnida,Araneae-head.JPG|thumb|350px|Pavouk fosilizovaný v baltickém jantaru]]&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tento rostlinný polodrahokam je vlastně fosilní pryskyřice jehličnanů, která je starší než 40 milionů let. To, co odlišuje baltický jantar od jantaru z jiných oblastí, je vysoký podíl kyseliny jantarové. V baltickém jantaru se jí nachází 5 až 8 %, zatímco v ostatních typech jantaru je tento podíl mnohem menší.&amp;nbsp; Jantar z Baltského moře patří mezi nejstarší a nejcennější na světě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Tento rostlinný polodrahokam je vlastně fosilní pryskyřice jehličnanů, která je starší než 40 milionů let. To, co odlišuje baltický jantar od jantaru z jiných oblastí, je vysoký podíl kyseliny jantarové. V baltickém jantaru se jí nachází 5 až 8 %, zatímco v ostatních typech jantaru je tento podíl mnohem menší.&amp;nbsp; Jantar z Baltského moře patří mezi nejstarší a nejcennější na světě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Falešný jantar ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Falešný jantar ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 55:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 58:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;commonscat&lt;/del&gt;|Amber|Jantar}}{{Článek z Wikipedie}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Flickr|Amber}}{{Commonscat&lt;/ins&gt;|Amber|Jantar}}{{Článek z Wikipedie}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Minerály]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Minerály]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Minerály 9. třídy]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Minerály 9. třídy]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Jantar&amp;diff=735457&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: 1 revizi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Jantar&amp;diff=735457&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2014-06-23T14:54:19Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;1 revizi&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 23. 6. 2014, 14:54&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Jantar&amp;diff=735456&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: Nahrazení textu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Jantar&amp;diff=735456&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2013-01-07T21:47:13Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{Infobox minerál&lt;br /&gt;
| název=Jantar&lt;br /&gt;
| obrázek=amber.pendants.800pix.050203.jpg&lt;br /&gt;
| popis=Jantarové přívěsky se zalitými fosíliemi.&lt;br /&gt;
| kateg=Minerál&lt;br /&gt;
| vzorec=C&amp;lt;sub&amp;gt;10&amp;lt;/sub&amp;gt;H&amp;lt;sub&amp;gt;16&amp;lt;/sub&amp;gt;O&lt;br /&gt;
| barva=medově žlutá, oranžová, žlutobílá &amp;lt;br /&amp;gt;až hyacintově červená&lt;br /&gt;
| vzhled=nepravidelně zaoblené valounky&lt;br /&gt;
| soustava=amorfní &lt;br /&gt;
| tvrdost=2-2,5 &lt;br /&gt;
| lesk=mastný&lt;br /&gt;
| štěpnost=neštěpný&lt;br /&gt;
| index=??&lt;br /&gt;
| vryp=bělavý &lt;br /&gt;
| hustota=1,05 - 1,09&lt;br /&gt;
| rozpustnost=ve 20-25% [[Ethanol|alkoholu]], 18-23% [[Diethylether]]u,&amp;lt;br /&amp;gt;9,8% [[benzol]]u&lt;br /&gt;
| ostatní=lasturnatý lom &lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
'''Jantar''' je zvláštní forma [[uhlík|uhlíkatého]] [[minerál]]u. Jedná se o '''mineralizovanou pryskyřici třetihorních jehličnanů''' starou až 50 milionů let. Průměrné chemické složení jantaru bylo určeno jako C&amp;lt;sub&amp;gt;10&amp;lt;/sub&amp;gt;H&amp;lt;sub&amp;gt;16&amp;lt;/sub&amp;gt;O. Nejběžnější [[barva]] jantaru je zlatavě žlutá, ale nalézají se odrůdy zcela průhledné, červené, kávové i bílé. Zajímavé je, že se dodnes nepodařilo jantar uměle vyrobit, přestože je poměrně dobře známo jeho chemické složení i předpokládaný postup vzniku.&lt;br /&gt;
== Vznik ==&lt;br /&gt;
Jantar je tvrdá, lehká a křehká látka. Jde o [[Fosílie|fosilizovanou]] [[pryskyřice|pryskyřici]] některých stromů starou 25 až 40 milionů let, uloženou v nepravidelných vrstvách [[třetihory|třetihorních]] písků a jílovitých břidlic.&lt;br /&gt;
Stromy produkují pryskyřici jako ochranu proti nemocem a napadení hmyzem, když mají poškozenou kůru nebo byly napadeny kůrovci a podobným hmyzem. Pryskyřice ztvrdla ve vlhkých sedimentech (jako je jíl a písek), které se vytvářely na dně lagun nebo v deltách řek a uchovala se v zemské kůře po tisíce let.&lt;br /&gt;
Jantar je organického původu a má [[amorfní látka|amorfní]] strukturu. Jeho složení se liší v závislosti na stromu, ze kterého pochází, i když všechny druhy jantaru obsahují terpeny nebo složky, které jsou společné ztvrdlým pryskyřicím.&lt;br /&gt;
V Evropě vznikl jantar z pryskyřice jehličnanu Pinus Succinifera, v Americe pochází z luštěniny Hymenaea Courbaril.&lt;br /&gt;
== Vlastnosti ==&lt;br /&gt;
Třeme-li jantar vlněnou látkou, vzniká záporný [[elektrický náboj|náboj]] statické [[elektřina|elektřiny]]. Tuto vlastnost jantaru popsal již v 6. století př. n. l. '''[[Thales z Milétu]]'''. Odtud pochází název '''elektřina''', protože řecký název pro jantar je '''elektron'''.&lt;br /&gt;
Jantar [[tání|taje]] při 287 °C a je hořlavý.&lt;br /&gt;
V antice si lidé mysleli, že má jantar mystické a magické vlastnosti, v mnohých kulturách byl používaný jako talisman nebo léčebný prostředek.&lt;br /&gt;
== Odrůdy jantaru ==&lt;br /&gt;
Jantar se vyskytuje v osmi barevných variantách: žlutý (nejběžnější), oranžový, červený, bílý, hnědý, modrozelený a černý nebo mechový. Existuje široká škála odstínů těchto barev. Nejkrásnější, nejcennější a nejoceňovanější je červený jantar z oblasti Chiapas (Mexiko). &lt;br /&gt;
* modrý jantar – pochází ze [[Sicílie]] a modravě [[fluorescence|fluoreskuje]];&lt;br /&gt;
* černý jantar (gagát) – z [[Rumunsko|Rumunska]];&lt;br /&gt;
* valchovit – neprůhledná odrůda z [[Česko|Čech]]&lt;br /&gt;
== Využití ==&lt;br /&gt;
V závislosti na kvalitě je komerčně využíván pro výrobu šperků, což je jeho dnešní nejrozšířenější využití.&lt;br /&gt;
Těžba jantaru se provádí dvěma způsoby: v povrchových lomech a podzemních dolech.&lt;br /&gt;
Výroba šperků a ozdobných předmětů z jantaru má dlouhou tradici, neboť je vyráběli [[Germáni]] již v mladší době kamenné. Patrně nejvýznamnějším uměleckým artefaktem v tomto oboru byla pověstná '''[[Jantarová komnata]]''', místnost obložená nádhernými umělecky zpracovanými jantarovými bloky v [[Petrohrad|Petrohradském]] carském paláci. Během [[Druhá světová válka|2. světové války]] německá [[okupace|okupační]] vojska Jantarovou komnatu rozebrala a odvezla na neznámé místo. Dodnes se po této kulturní památce bezvýsledně pátrá.&lt;br /&gt;
== Naleziště ==&lt;br /&gt;
První zmínky o sběru jantaru pochází z oblasti Baltského moře.  Nejstarší, člověkem zpracovaný kus jantaru pochází z období před 30 tisíci lety a byl nalezen v [[Hannover]]u.&lt;br /&gt;
Jantar se nalézá v podobě valounků, hlíz a zrn v náplavech a v [[usazená hornina|usazených horninách]]. Největší nalezené [[exemplář]]e dosahovaly rozměrů lidské hlavy a váhy přibližně 10 kg. V [[Česká republika|ČR]] se nachází ve sladkovodních třetihorních usazeninách [[Česká křída|české křídy]] u [[Valchov]]a, [[Boršov]]a nebo [[Velké Opatovice|Velkých Opatovic]]. Největší naleziště v [[Evropa|Evropě]] a na světě vůbec je na jižním pobřeží [[Baltské moře|Baltského moře]]. Odhaduje se, že devadesát procent světových zásob se nachází v okolí [[Rusko|ruského]] [[Kaliningrad]]u. Další naleziště jsou v [[Rumunsko|Rumunsku]], na [[Sicílie|Sicílii]] nebo ve [[Velká Británie (ostrov)|Velké Británii]].&lt;br /&gt;
Ve světě pak třeba v [[Barma|Barmě]] či ve [[Střední Amerika|Střední Americe]] a [[Mexiko|Mexiku]], kde jde o klovatinu tropické dřeviny [[kopál]]u. &lt;br /&gt;
== Příměsi ==&lt;br /&gt;
Stávalo se, že pryskyřice vytékající z kmene stromu zachytila vzduchové bubliny, kapky vody, prachové částečky nebo malé rostliny (orchideje, houby, mechy, lišejníky, semínka a miniaturní květy), hmyz, červy a další drobné živočichy jako mravence, pavouky, komáry, včely, termity, motýly a vážky, dokonce i ještěrky, žáby a štíry. Díky tomu se zachovala jejich buněčná struktura a dokonce i části jejich [[DNA]].&lt;br /&gt;
Tyto příměsi jsou zdrojem nejen krásy, ale i velkého množství  velmi důležitých vědeckých  informací. Existují vzorky jantaru velmi cenné z paleoambientálního hlediska, které umožňují vědcům rekonstruovat modely dávno ztracených ekosystémů.&lt;br /&gt;
Velikost, druh, její viditelnost, množství a dokonce její poloha jsou důležité faktory, které se podílí na hodnocení příměsí.&lt;br /&gt;
== Baltický jantar ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Baltic-amber-Arachnida,Araneae-head.JPG|thumb|350px|Pavouk fosilizovaný v baltickém jantaru]]&lt;br /&gt;
Tento rostlinný polodrahokam je vlastně fosilní pryskyřice jehličnanů, která je starší než 40 milionů let. To, co odlišuje baltický jantar od jantaru z jiných oblastí, je vysoký podíl kyseliny jantarové. V baltickém jantaru se jí nachází 5 až 8 %, zatímco v ostatních typech jantaru je tento podíl mnohem menší.  Jantar z Baltského moře patří mezi nejstarší a nejcennější na světě.&lt;br /&gt;
== Falešný jantar ==&lt;br /&gt;
Ve šperkařství se můžeme setkat i s falešným jantarem, který je ve skutečnosti vyroben z komerčních pryskyřic a barviv s podobným optickým efektem, charakteristickým pro jantar. Někteří výrobci jsou schopni vyrobit dokonce falešný jantar obsahující hmyz.&lt;br /&gt;
Můžete ověřit pravost jantaru tak, že vystavíte jantar plameni. Syntetická pryskyřice se rychle začne rozpouštět a krčit.&lt;br /&gt;
Dalším způsobem, jak ověřit pravost světlého jantaru (žlutého či oranžového), aniž bychom jej museli vystavovat ničivým plamenům, je pomocí [[ultrafialové záření|ultrafialového záření]]. Pravý jantar odráží tyrkysově modrý nebo zelený odlesk, nazývaný „jantarová aura“. Auru lze spatřit i po dopadu slunečních paprsků, dopadajících pod určitým úhlem.&lt;br /&gt;
== Bibliografie ==&lt;br /&gt;
* [http://www.ib.hu-berlin.de/~pbruhn/bernzim.htm  Bibliographical database of the international Literature about the Amber Room] &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{commonscat|Amber|Jantar}}{{Článek z Wikipedie}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Minerály]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Minerály 9. třídy]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	</feed>