Sysop: 1 revizi

2014-06-23T09:03:38Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 23. 6. 2014, 09:03

Sysop: Nahrazení textu

2011-05-17T23:37:44Z

Nahrazení textu

Nová stránka

Prof. RNDr. '''Jaromír Korčák''', DrSc., nositel [[Řád práce|Řádu práce]] (1965), ([[12. července]] 1895 [[Vrážné]] u [[Jevíčko|Jevíčka]] – [[6. října]] [[1989]] [[Praha]]) byl představitel české [[geografie]], [[demografie]] a [[statistika|statistiky]]. Sám o sobě ovšem uváděl, že pracuje v oboru mesologie ([[antropogeografie|anthropogeografie]]) a vědy populační.<ref>Ant. Dolenský (ed.): Kulturní adresář ČSR: Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic, II. ročník. J. Zeibrdlich, Praha, 1936, 672 s.</ref>
Byl synem venkovského učitele. Po absolvování [[Gymnázium Jevíčko|gymnázia]] vystudoval přírodopis a zeměpis na [[Univerzita Karlova|pražské univerzitě]] a poté pracoval ve [[Český statistický úřad|Státním úřadu statistickém]] jako vrchní ministerský komisař a působil jako expert Státní statistické rady a člen Sboru pro výzkum Slovenska při Slovanském ústavě. Po druhé světové válce přednášel na vysokých školách (Vysoká škola obchodní [[ČVUT]], [[Vysoká škola politická ÚV KSČ|Vysoká škola politická a sociální]], [[Univerzita Karlova]]).
V roce 1946 byl na Vysoké škole sociální a politické jmenován profesorem. V roce 1948 se habilitoval na
docenta demografie na [[Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy|Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy]] a v roce 1951 byl jmenován profesorem geografie. Po rozdělení katedry geografie v roce 1953 na katedru kartografie a fyzické geografie a na katedru ekonomické a regionální
geografie byl Jaromír Korčák až do roku 1960 vedoucím nové katedry ekonomické a regionální geografie. Založil tu výzkum a výuku sociálněekonomické geografie (dle jeho pojetí geografických pravidelností vznikla tzv. ''[[Albertov|albertovská]] škola geografie'', jejímž nejvýznamnějším představitelem je [[Martin Hampl]]) a vychoval mnoho současných českých i slovenských humánních geografů a demografů (např. [[Martin Hampl|Martina Hampla]], [[Zdeněk Pavlík|Zdeňka Pavlíka]], [[Zdeněk Čermák|Zdeňka Čermáka]], [[Koloman Ivanička|Kolomana Ivaničku]]), z nichž mnozí působí jako
učitelé a vědci nejen Přírodovědecké fakultě UK, ale i na jiných geografických pracovištích v Česku.
Mnozí další působili a působí v oblasti aplikované geografie, zejména na úseku regionálního
rozvoje a [[Územní plánování|územního plánování]]. Do penze odešel v roce 1966, avšak i nadále publikoval. Vytvořil na 250 vědeckých prací.<ref>Medailon Jaromíra Korčáka k žádosti o pojmenování ulice v Praze 2 po Jaromíru Korčákovi. URL: http://geography.cz/wp-content/uploads/2009/09/korcak-medailon.pdf</ref>
Byl členem několika vědeckých společností, např. Československé statistické společnosti, Společnosti pro studium národnostních otázek, Československé společnosti zeměpisné. V letech 1961–1962 byl úřadujícím místopředsedou [[Česká geografická společnost|Československé společnosti zeměpisné]] a v letech 1962–1969 byl jejím předsedou.<ref>Leoš Jeleček, Jiří Martínek: Nástin dějin České geografické společnosti, URL: http://www.klaudyan.cz/dwnl/200702/01_jelecek.pdf</ref> Působil i jako předseda redakční rady Sborníku ČSZ. Byl též členem Komise pro český demografický slovník při Ekonomickém ústavu ČSAV.
V demografii je pokračovatelem [[Antonín Boháč|Antonína Boháče]], ve statistice navázal na [[matematika]] [[Václav Láska (matematik)|Václava Lásku]] a [[ekonomie|ekonomy]] [[Ladislaus Bortkiewicz|Ladislause Bortkiewicze]] a [[Vilfredo Pareto|Vilfreda Pareta]], z geografů byli jeho učiteli [[Viktor Dvorský]], [[Jiří V. Daneš]], [[Jovan Cvijić]], v oborech příbuzných anropolog [[Jindřich Matiegka]] a [[archeologie|archeolog]] a [[antropologie|antropolog]] [[Lubor Niederle]]. Již před [[Druhá světová válka|druhou světovou válkou]] propagoval užití matematických metod a aplikace matematických modelů v geografické analýze. Zabýval se mj. demografickou analýzou a syntézou, vymezením urbanizovaných území v podobě areálů maximálního zalidnění nebo ekonomickogeografickou regionalizací [[Československo|Československa]] a také přispěl k teorii etnogeneze. Zdůrazňoval vliv geografického prostředí na populaci a „usedlost“ považoval za základní znak národa jako regionálního typu lidské pospolitosti. Svým statistickým přístupem k realitě zobecnil význam statistické struktury rozlišením souborů podle jejich vnitřní struktury na homogenní struktury (výsledkem bývá pravidelný útvar, [[Normální rozdělení|Gaussova křivka]]) a na heterogenní struktury (studuje se různorodá oblast, [[mocninná křivka|krajně asymetrické rozložení]], Korčákův zákon (angl. ''Korcak's law'')<ref>Josef Novotný: Korčákův zákon aneb zajímavá historie Přírodní duality statistického rozložení, Informace České Geografické Společnosti, 2010, 29/1, 1-10. URL:http://web.natur.cuni.cz/~pepino/icgs012010_novotny.pdf</ref> <ref>URL: http://www.informedia.cs.cmu.edu/dli2/talks/vt/sld056.htm)</ref>, rank-size rule, Zipfovo pravidlo<ref>Richard Perline: Strong, Weak and False Inverse Power Laws, URL: http://projecteuclid.org/DPubS?service=UI&version=1.0&verb=Display&handle=euclid.ss/1118065043</ref>, [[mocninná křivka]] jako základ [[fraktál]]ů<ref>Yo Sasaki, Naoki Kobayashi, Shunji Ouchi, Mitsugu Matsushita: Fractal Structure and Statistics of Computer-simulated and Real Landforms, URL: http://jpsj.ipap.jp/link?JPSJ/75/074804</ref>,<ref>Ron Lewis: Fractals In Your Future:
A Primer on the Theory and Applications of Fractals and Chaos, URL: http://www.livinggraphs.com/enu/resources/fiyf/</ref>). V ekologii se používá Korčákův index mozaikovitosti a fragmentace krajiny<ref>Tomáš Kučera: Krajinná ekologie, URL: http://www.sci.muni.cz/botany/studium/krajekol.htm</ref>,<ref>Martin Balej: Krajinné metriky jako indikátory udržitelné krajiny, URL: http://gacr.geograf.cz/projekt_s/pdf/budejovice_balej.pdf</ref>,<ref>Pavel Klapka: Základní principy a metody krajinné ekologie, URL: http://geography.upol.cz/soubory/lide/klapka/KRAJ/KE4.ppt</ref> (angl.
''Korcak exponent of patchiness'')<ref>Mercedes Pascual, Manojit Roy, Frédéric Guichard, Glenn Flierl: Cluster size distributions: signatures of self-organization in spatial ecologies, URL: http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?artid=1692977</ref>,<ref>Vladimir I. Nikora, Charles P. Pearson, Ude Shankar: Scaling properties in landscape patterns: New Zealand experience, URL: http://www.springerlink.com/content/p6r2216858134237/</ref>,<ref> Christian Kampichler: Fractal concepts in studies of soil fauna, URL: http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&_udi=B6V67-3VY08RJ-F&_user=1490772&_rdoc=1&_fmt=&_orig=search&_sort=d&_docanchor=&view=c&_searchStrId=1038126437&_rerunOrigin=google&_acct=C000053052&_version=1&_urlVersion=0&_userid=1490772&md5=231cc478c7452bcc002ac9782cad7207</ref>,<ref>Allan R. Johnson: Fractals: A User's Guide for the Natural Sciences, URL: http://www.accessmylibrary.com/coms2/summary_0286-6335140_ITM</ref>. Obohatil teorii regionální geografie např. grafickým znázorněním, že kausální vztahy v geografii nejsou jen lineární, ale současně plošné. Přednášel na [[Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy|Přírodovědecké fakultě]] [[Univerzita Karlova|UK]]. Je autorem mnoha učebnic a vědeckých prací. Publikoval například v časopisech Sociální problémy, Statististický obzor, Národnostní obzor, Česká mysl, Sborník ČSZ, Acta Universitatis Carolinae - Geographica, aj.
Jedná se o autora pojmu '''[[Staré sídelní území|kmenová oblast]]''', který poprvé použil v práci ''Geopolitické základy Československa''. ''Kmenové oblasti'' (v dřívějších dílech '''mateřské oblasti populační''') jsou v podstatě '''staré sídelní oblasti''' Františka Říkovského (1939) nebo '''stará kulturní území''' Jána Hromádky (1943)<ref>Vlastislav Häufler, Jaromír Korčák, Václav Král (1960): Zeměpis Československa. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd, 667 s.</ref>. Za ''kmenovou oblast'' se v jeho pojetí považuje území nejstaršího souvislého osídlení, v níž se geografická souvislost obyvatelstva projevuje i geneticky. Vychází z teorie o genetické kontinuitě populací v oblastech pravěkého osídlení opírající se o syntetické vzájemné působení zemského povrchu (přírodních podmínek) a souvislého osídlení obyvatelstva. Ve vývoji trvajícím nepřerušeně po dobu nejméně 200 pokolení spatřuje nositele samostatného vývoje [[Etnikum|etnického]] typu. Taková kmenová oblast je ovšem jen částí etnického celku, jeho genetickým jádrem, nejstarší základnou, odkud se osídlení rozšířilo do oblastí druhotného osídlení označovaných Korčákem za '''oblasti rámcové''' (v moderní terminologii bychom řekli '''[[periferie (geografie)|periferní]]''')<ref>Jaromír Korčák (1938): Geopolitické základy Československa, jeho kmenové oblasti. Praha, Orbis, 170 s.</ref>.
Jeho bratr [[Rostislav Korčák]] (1894 – [[1984]]) byl český novinář a publicista, redaktor ilegálního [[Československý odboj (1939-1945)|antinacistického]] časopisu ''Český kurýr'' (1939–41). Dcerou Jaromíra Korčáka je česká [[architektura|architektka]] [[Olga Bašeová]] (* 1934)<ref>Radim Perlín: Slavnostní odhalení uliční tabule, URL: http://geography.cz/2009/10/slavnostni-odhaleni-ulicni-tabule/</ref>,<ref>Radim Perlín: Korčákova ulice - fotogalerie, URL: http://geography.cz/2009/10/korcakova-ulice-fotogalerie/</ref>,<ref>Nadace OF: Ing. Arch. Olga Bašeová, URL: http://archiv.radio.cz/nadace-of/rada.htm</ref>.
{{Citát|Statistika je děvka, nechá se od každého znásilňovat.<ref>Zbyněk Petráček: Inženýři digitálních duší. LN, 29. VIII. 2009. URL: http://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost-inzenyri-digitalnich-dusi-dxe-/p_spolecnost.asp?c=A090830_113650_p_spolecnost_wag</ref>|Jaromír Korčák}}
== Vybrané monografie ==
* 1929 Vylidňování jižních Čech: studie demografická. Praha, Spolek péče o blaho venkova, 97 s.
* 1930 Bytové poměry ve větších městech republiky československé na základě sčítání lidu ze dne 15. února 1921. Praha, Státní úřad statistický, 78 s.
* 1931 Příspěvek k teorii národnosti, zvl. otisk z Sociální problémy 1, č. 3. Praha, V. a A. Janda 1931, 24 s.
* 1932 Etnický vývoj československého Potisí, zvl. otisk z Národnostního obzoru 3, 1932, č. 3 a 4, 16 s.
* 1932 Otázka karpatoruská. Nepublikováno, 15 s.
* 1933 Přírodní prostředí Československa.
* 1934 Variabilita jevů sociálních.
* 1934 Regionální členění Československa. Statistický obzor 15, s. 416–434
* 1938 Geopolitické základy Československa, jeho kmenové oblasti. Praha, Orbis, 170 s.
* 1938 Deux types fondamentaux de distribution statistique. Prague, Comité d’organisation, Bull. de l'Institute Int'l de Statistique, vol. 3, pp. 295–299.
* 1940 Etnický profil našeho národa. Praha, Václav Petr, 34 s. ([http://nassmer.blogspot.com/2009/10/etnicky-profil-naseho-naroda-i.html I], [http://nassmer.blogspot.com/2009/10/etnicky-profil-naseho-naroda-ii.html II])
* 1941 Přírodní dualita statistického rozložení. Praha, Statistický obzor, r. 22, str. 171-222.
* 1947 Současný vzestup plodnosti v českých zemích. Praha, Státní úřad statistický, 206 s.
* 1951 Hospodářský zemĕpis ČSR. Praha, Státní nakladatelství Učebnic a Vysoká škola politických a hospodářských vĕd, 85 s.
* 1964 Úvod do všeobecné geografie obyvatelstva. 2. vyd., Praha, Státní pedagogické nakladatelství, 150 s.
* 1966 Vymezení oblastí maximálního zalidnění. Acta Universitatis Carolinae–Geographica 1, s. 65–72
* 1973 Geografie obyvatelstva ve statistické syntéze. Praha, Univerzita Karlova, 147 s.
== Zajímavosti ==
Dne 6. října 2009 byla v [[Praha 2|Praze 2]] na „[[Albertov]]ě“ pojmenována jedna z ulic (do 5. října 2009 bezejmenná) na počest Jaromíra Korčáka '''Korčákova ulice'''<ref>Radim Perlín: Korčákova ulice, URL: http://geography.cz/2009/09/korcakova-ulice/</ref>,<ref>MČ Praha 2: Na Albertově byla pojmenována nová ulice, URL: http://www.praha2.cz/default.aspx?id=14027&ido=110&sh=1273868376</ref>,<ref>Dana Fialová: Ulice prof. Korčáka, URL: http://danafi.rajce.idnes.cz/Ulice_prof._Korcaka/</ref>.

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://natur.cuni.cz/~pepino/Prezentace_Korcak.pdf Fotografie]

{{Článek z Wikipedie}}
{{DEFAULTSORT:Korčák, Jaromír}}
[[Kategorie:Čeští geografové]]
[[Kategorie:Političtí geografové]]
[[Kategorie:Geopolitici]]
[[Kategorie:Čeští demografové]]
[[Kategorie:Čeští statistici]]
[[Kategorie:Čeští vysokoškolští pedagogové]]
[[Kategorie:Vyučující na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy]]

Jaromír Korčák - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu