Sysop: + Aktualizace

2026-06-18T15:30:06Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 18. 6. 2026, 15:30
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:Iasi in Romania.png~~\|right~~\|thumb\|Poloha Iaşi na mapě Rumunska]]	+	[[Soubor:Collage Iași (Jassy).jpg\|thumb\|240px\|Dominanty města Jasy]]
-	'''~~Iaşi~~''' (~~[[čeština~~\|~~česky]] též~~ '''~~Jasy~~'''; ~~[[polština~~\|~~polsky]]~~ ''Jassy'') je ~~druhé~~ největší město [[Rumunsko\|Rumunska]]. Město leží u hranic s [[Moldavsko\|Moldavskem]] a ~~žije~~ zde ~~318 000 lidí~~.	+	[[Soubor:Iasi in Romania 1.png\|thumb\|240px\|Poloha Iaşi na mapě Rumunska]]
		+	[[Soubor:Iaşi Colaj.jpg\|thumb\|240px\|Dominanty města Jasy]]
		+	'''Jasy''' ({{Vjazyce2\|ro\|''Iași''}} [''jaš'']; {{Vjazyce2\|pl\|''Jassy''}}; {{Vjazyce2\|hu\|''Jászvásár''}}) je třetí největší město [[Rumunsko\|Rumunska]], hlavní město Moldavské župy a významné obchodní, kulturní, vysokoškolské i náboženské centrum. Město leží na říčce Bahlui v pahorkaté krajině asi 20 km od hranic s [[Moldavsko\|Moldavskem]]. V historii bylo hlavním městem [[Moldavské knížectví\|Moldavského knížectví]] a významným centrem rumunského náboženského a kulturního života i národního obrození.<br />Je zde sídlo patriarchy rumunské pravoslavné církve pro Moldávii a Bukovinu a římskokatolického biskupa pro severní Rumunsko.
		+	* V roce [[2021]] zde žilo asi '''271 692''' obyvatel. <ref>[https://ro.wikipedia.org/wiki/Ia%C8%99i RO.wikipedia.org – Iași (rumunsky)]</ref>

	== Historie ==		== Historie ==
	=== Středověk ===		=== Středověk ===
-	První prokazatelné zmínky o existenci města pocházejí z roku 1408 z dokumentu ~~[[Alexandru cel Bun\|~~Alexandra cel Bun]] (Alexandra Milostivého). Název města vznikl zkomolením názvu původních obyvatel, kmene [[Jazygové\|Jazygů]], kteří zde žili ještě před příchodem [[římané\|Římanů]]. V roce 1564 princ [[Alexandru Lăpuşneanu]] (dnes je po něm pojmenovaná ve městě ulice) zvolil Iaşi za hlavní město [[Moldávie]]; nahradilo tak [[Suceava\|Suceavu]]. V této době bylo kulturním a hospodářským centrem, prosperovalo. Město zažilo ale i krušné chvíle, v roce 1513 ho vyplenili [[Tatři]], v roce 1538 pak [[Turci]]. Mezi lety 1561 a 1563 zde řecký dobrodruh Jacob Basilicus založil školu a luteránský kostel; od roku 1643 se zde tiskly knihy. V roce 1792 zde byla mírem ukončena [[druhá rusko-turecká válka]].	+	První prokazatelné zmínky o existenci města pocházejí z roku 1408 z dokumentu Alexandra cel Bun (Alexandra Milostivého). Název města vznikl zkomolením názvu původních obyvatel, kmene [[Jazygové\|Jazygů]], kteří zde žili ještě před příchodem [[římané\|Římanů]]. V roce 1564 princ Alexandru Lăpuşneanu (dnes je po něm pojmenovaná ve městě ulice) zvolil Iaşi za hlavní město [[Moldávie]]; nahradilo tak [[Suceava\|Suceavu]]. V této době bylo kulturním a hospodářským centrem, prosperovalo. Město zažilo ale i krušné chvíle, v roce 1513 ho vyplenili [[Tatři]], v roce 1538 pak [[Turci]]. Mezi lety 1561 a 1563 zde řecký dobrodruh Jacob Basilicus založil školu a luteránský kostel; od roku 1643 se zde tiskly knihy. V roce 1792 zde byla mírem ukončena [[druhá rusko-turecká válka]].

	=== Novověk ===		=== Novověk ===
-	Hlavním městem bylo až do roku 1861, kdy se sídlo vlády přesunulo do [[Bukurešť\|Bukurešti]], díky tomu Iaşi ztratily svůj význam. Během okupace Bukurešti [[Němci]] za [[První světová válka\|první světové války]] v roce [[1916]] plnilo opět na dva roky funkci hlavního města. V [[listopad]]u roku [[1918]] bylo sídlo vlády opět přesunuto do Bukurešti. O necelých 30 let později, během [[Druhá světová válka\|2. světové války]], zde bojovali opět Němci a tentokrát se sovětskými vojsky. V červnu roku [[1944]] ho osvobodila [[Rudá armáda]].	+	Hlavním městem bylo až do roku 1861, kdy se sídlo vlády přesunulo do [[Bukurešť\|Bukurešti]], díky tomu Iaşi ztratily svůj význam. Během okupace Bukurešti [[Němci]] za [[První světová válka\|první světové války]] v roce [[1916]] plnilo opět na dva roky funkci hlavního města. V [[listopad]]u roku [[1918]] bylo sídlo vlády opět přesunuto do Bukurešti. O necelých 30 let později, během [[Druhá světová válka\|2. světové války]], zde bojovali opět Němci a tentokrát se sovětskými vojsky. V červnu roku [[1944]] ho osvobodila [[Rudá armáda]].

		+	== Památky ==
		+	Historické centrum města tvořil knížecí palác s chrámy tří konfesí kolem dnešního Palácového náměstí. Starou strukturu města silně porušilo budování velkých prospektů (městských bulvárů) za [[Nicolae Ceauşescu\|Ceausescova režimu]], kdy bylo mnoho historických budov zničeno. Po městě je téměř 100 kostelů, kaplí, klasicistních a historizujících staveb vil a zejména v severozápadní části města (Copou) několik dobře udržovaných parků. Ze 125 synagog v roce 1930 zbyly pouze dvě.
		+
		+	* '''Palác kultury''', novogotická stavba s dlátkovou věží z let 1905-1925 na Palácovém náměstí (''Piata Palat'') stojí na místě bývalého knížecího paláce, sloužil jako administrativní centrum, nyní jsou v něm umístěna čtyři muzea: Muzeum umění/ galerie, Muzeum dějin Moldavska, Etnografické muzeum a Muzeum vědy. (foto v infboxu nahoře).
		+	* '''Palas Mall''' je obchodní a zábavní centrum, jižně a východně od Paláce kultury, spojené s ním parkem.
		+	* '''Radnice''' (palác Roznovanu) z let 1830-1833, na bulváru St. Stefan cel Mare, na SZ od Palácového náměstí.
		+	* '''Národní divadlo Vasila Alecsandri''' z roku 1896 v sousedním parku.
		+	* '''Univerzita Alexandra Ioana Cuzy''', budova z roku 1897 s parkem na bulváru Carola I., severozápadně od centra.
		+	* '''Botanická zahrada''' ve čtvrti Copou, SZ od univerzity je nejstarší a největší v Rumunsku.
		+	* Po městě, zejména ve čtvrti Copou, je rozmístěno mnoho pomníků a soch významných osobností rumunského národního obrození a kultury z 19. a 20. století.
		+	* Pravoslavný '''kostel sv. Mikuláše''' na Palácovém náměstí, založen roku 1491, cihlová bazilika zcela přestavěná v 19. století. V sousedství je dům patriarchy Dosoftei ze 17. století.
		+	* '''Chrám Tří svatých hierarchů''' z let 1637–1640, pravoslavný, dal postavit kníže Vasile Lupu, který v klášteře zřídil první školu a tiskárnu, v níž byla vytištěna první bible v rumunštině. V chrámě je pohřben učenec a politik Dimitrie Cantemir (1673–1723) a kníže Alexandru Ioan Cuza, otec moderního rumunského státu (1820–1873).
		+	* S ním sousedí pravoslavná '''Metropolitní katedrála''' svaté [[Paraskeva Srbská\|Paraskevy]] a svatého Jiří, dvouvěžová novoklasicistní stavba z let 1833-1886, podle návrhu vídeňských architektů Johanna a Gustava Freiwalda, stojí na místě dvou starších kostelů. Relivkie sv. Paraskevy byly přeneseny do chrámu Tří hierarchů.
		+	* V sousedství stojí '''stará římskokatolická katedrála''' Nanebevzetí Panny Marie z let 1782–1789, s válcovou věží v průčelí;
		+	*'''nová kruhová katedrála''' Panny Marie královny z let 1992-2005 je daleko větší a je sídlem diecéze.
		+	* '''klášterní komplex Golia''', založený v letech 1564 a 1650 V od centra se čtvercovou hradbou a vstupní věží; pozoruhodný kamenný kostel, na němž se snad podíleli italští architekti, se sochařskou výzdobou a freskami.
		+	* V blízkosti je '''Velká synagoga''', založená roku 1670, s kupolí z 19. století, jedna ze dvou, které přežily válku i stavební úpravy komunistického režimu; je ve velmi špatném stavu.
		+	* Klášterní komplex '''Cetatuia''' z let 1669-1672, na kopci asi 3 km JV od centra. Vysoká čtvercová hradba se vstupní hranolovou věží chrání dobře dochovaný kostel sv. Petra a Pavla s freskami. Z místa je pěkný rozhled na město i do krajiny.
		+
		+	== Reference ==
		+	<references/>
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
	* [http://www.moldavskarepublika.cz/iasi.htm Turistické informace a fotografie Jasů]		* [http://www.moldavskarepublika.cz/iasi.htm Turistické informace a fotografie Jasů]
Řádka 15:		Řádka 39:
	* [http://www.centruldepelerinaj.ro Stránka s informacemi pro turisty (rumunsky, anglicky)]		* [http://www.centruldepelerinaj.ro Stránka s informacemi pro turisty (rumunsky, anglicky)]

-	{{Commonscat\|~~Iaşi~~}}{{Článek z Wikipedie}}	+
		+	{{Flickr\|Iași}}{{Commonscat\|Iași}}{{Rumunsko}}{{Článek z Wikipedie}}
		+	[[Kategorie:Iaşi\| ]]
	[[Kategorie:Města v Rumunsku]]		[[Kategorie:Města v Rumunsku]]
-	~~[[Kategorie:Iaşi]]~~

Sysop: Stránka Iaşi přemístěna na stránku Jasy: Lepší

2026-06-18T15:15:15Z

Stránka Iaşi přemístěna na stránku Jasy: Lepší

← Starší verze

Verze z 18. 6. 2026, 15:15

Sysop: 1 revizi

2014-06-20T11:25:31Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 20. 6. 2014, 11:25

Sysop: + Vylepšení

2011-03-29T11:03:51Z

+ Vylepšení

Nová stránka

[[Soubor:Iasi in Romania.png|right|thumb|Poloha Iaşi na mapě Rumunska]]
'''Iaşi''' ([[čeština|česky]] též '''Jasy'''; [[polština|polsky]] ''Jassy'') je druhé největší město [[Rumunsko|Rumunska]]. Město leží u hranic s [[Moldavsko|Moldavskem]] a žije zde 318 000 lidí.

== Historie ==
=== Středověk ===
První prokazatelné zmínky o existenci města pocházejí z roku 1408 z dokumentu [[Alexandru cel Bun|Alexandra cel Bun]] (Alexandra Milostivého). Název města vznikl zkomolením názvu původních obyvatel, kmene [[Jazygové|Jazygů]], kteří zde žili ještě před příchodem [[římané|Římanů]]. V roce 1564 princ [[Alexandru Lăpuşneanu]] (dnes je po něm pojmenovaná ve městě ulice) zvolil Iaşi za hlavní město [[Moldávie]]; nahradilo tak [[Suceava|Suceavu]]. V této době bylo kulturním a hospodářským centrem, prosperovalo. Město zažilo ale i krušné chvíle, v roce 1513 ho vyplenili [[Tatři]], v roce 1538 pak [[Turci]]. Mezi lety 1561 a 1563 zde řecký dobrodruh Jacob Basilicus založil školu a luteránský kostel; od roku 1643 se zde tiskly knihy. V roce 1792 zde byla mírem ukončena [[druhá rusko-turecká válka]].

=== Novověk ===
Hlavním městem bylo až do roku 1861, kdy se sídlo vlády přesunulo do [[Bukurešť|Bukurešti]], díky tomu Iaşi ztratily svůj význam. Během okupace Bukurešti [[Němci]] za [[První světová válka|první světové války]] v roce [[1916]] plnilo opět na dva roky funkci hlavního města. V [[listopad]]u roku [[1918]] bylo sídlo vlády opět přesunuto do Bukurešti. O necelých 30 let později, během [[Druhá světová válka|2. světové války]], zde bojovali opět Němci a tentokrát se sovětskými vojsky. V červnu roku [[1944]] ho osvobodila [[Rudá armáda]].

== Externí odkazy ==
* [http://www.moldavskarepublika.cz/iasi.htm Turistické informace a fotografie Jasů]
* [http://www.politia-iasi.ro Oficiální stránky Jasského policejního inspektorátu (rumunsky)]
* [http://www.primaria-iasi.ro Oficiální stránky starosty města (rumunsky)]
* [http://www.centruldepelerinaj.ro Stránka s informacemi pro turisty (rumunsky, anglicky)]

{{Commonscat|Iaşi}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Města v Rumunsku]]
[[Kategorie:Iaşi]]

Jasy - Historie editací

Sysop: + Aktualizace

Sysop: Stránka Iaşi přemístěna na stránku Jasy: Lepší

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Vylepšení