Jeřáb oskeruše - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „České republice“ textem „České republice“

2023-04-06T10:19:27Z

Nahrazení textu „České republice“ textem „České republice“

← Starší verze		Verze z 6. 4. 2023, 10:19
Řádka 18:		Řádka 18:
	}}		}}

-	'''Jeřáb oskeruše''' (někdy se uvádí jako '''oskoruše''', nářečně '''oskoruša''') ''(Sorbus domestica)'' je opadavý, listnatý ovocný strom dorůstající výšky až 15 m jako [[solitér]] nebo až 30 m v lese. V našich podmínkách se dožívá 300 až 500 let, v jižní Evropě až 600 let. V [[~~Česko~~\|České republice]] je tato dřevina vzácná a vyskytuje se v [[české středohoří\|Českém středohoří]] a na jihovýchodě [[Morava\|Moravy]]. Název '''oskeruše''' je všeslovanský a je nejasného, asi již praevropského původu.	+	'''Jeřáb oskeruše''' (někdy se uvádí jako '''oskoruše''', nářečně '''oskoruša''') ''(Sorbus domestica)'' je opadavý, listnatý ovocný strom dorůstající výšky až 15 m jako [[solitér]] nebo až 30 m v lese. V našich podmínkách se dožívá 300 až 500 let, v jižní Evropě až 600 let. V [[Česká republika\|České republice]] je tato dřevina vzácná a vyskytuje se v [[české středohoří\|Českém středohoří]] a na jihovýchodě [[Morava\|Moravy]]. Název '''oskeruše''' je všeslovanský a je nejasného, asi již praevropského původu.

	==Poznávací znaky==		==Poznávací znaky==
Řádka 45:		Řádka 45:
	==Rozšíření==		==Rozšíření==
	[[Soubor:Vlajka obce Jenčice.gif\|right\|200px\|Vlajka obce Jenčice]]		[[Soubor:Vlajka obce Jenčice.gif\|right\|200px\|Vlajka obce Jenčice]]
-	Oskeruše se vyskytuje hlavně v jižní Evropě ([[Balkán]], [[Itálie]], část [[Španělsko\|Španělska]]), ve [[Francie\|Francii]] a středním [[Německo\|Německu]], kde je nejsevernější výskyt v [[Sasko-Anhaltsko\|Sasku-Anhaltsku]]. Na několika lokalitách lze najít oskeruši i v severní Africe a v Turecku. V [[~~Česko~~\|České republice]] se oskeruše nachází v [[České středohoří\|Českém středohoří]] a na jihovýchodě Moravy, na [[Slovácko\|Slovácku]], kde je rozšířena od [[Pálavské vrchy\|Pálavských vrchů]] po [[Vizovická vrchovina\|Vizovickou vrchovinu]]. Původnost druhu u nás je nejasná, snad jen na jižní Moravě může být zčásti původní, většina výskytů je však pozůstatkem starých výsadeb.	+	Oskeruše se vyskytuje hlavně v jižní Evropě ([[Balkán]], [[Itálie]], část [[Španělsko\|Španělska]]), ve [[Francie\|Francii]] a středním [[Německo\|Německu]], kde je nejsevernější výskyt v [[Sasko-Anhaltsko\|Sasku-Anhaltsku]]. Na několika lokalitách lze najít oskeruši i v severní Africe a v Turecku. V [[Česká republika\|České republice]] se oskeruše nachází v [[České středohoří\|Českém středohoří]] a na jihovýchodě Moravy, na [[Slovácko\|Slovácku]], kde je rozšířena od [[Pálavské vrchy\|Pálavských vrchů]] po [[Vizovická vrchovina\|Vizovickou vrchovinu]]. Původnost druhu u nás je nejasná, snad jen na jižní Moravě může být zčásti původní, většina výskytů je však pozůstatkem starých výsadeb.
-	Oskeruše patří mezi ohrožené druhy dřevin – v [[~~Česko~~\|České republice]] není ani 800 vzrostlých stromů. V poslední době se sice vysazují tisíce mladých stromků, ale plodného věku (10 až 20 let) se dožije jen asi desetina, a stromů, které se dožijí 100 let, bude ještě mnohem méně. Podobná situace je i v jiných místech Evropy – i když je [[areál (biologie)\|areál]] oskeruše velký, nikde neexistuje souvislý porost, pohromadě lze nalézt jen skupinku několika stromů.	+	Oskeruše patří mezi ohrožené druhy dřevin – v [[Česká republika\|České republice]] není ani 800 vzrostlých stromů. V poslední době se sice vysazují tisíce mladých stromků, ale plodného věku (10 až 20 let) se dožije jen asi desetina, a stromů, které se dožijí 100 let, bude ještě mnohem méně. Podobná situace je i v jiných místech Evropy – i když je [[areál (biologie)\|areál]] oskeruše velký, nikde neexistuje souvislý porost, pohromadě lze nalézt jen skupinku několika stromů.

	Největší oskeruše na [[Morava\|Moravě]] je Adamcova oskeruše, nacházející se pod kopcem [[Žerotín (přírodní památka)\|Žerotín]] asi 3 km jižně od [[Strážnice]]. S obvodem kmene 462 cm je považována za největší ve střední [[Evropa\|Evropě]]. Koruna je vysoká 11 a široká 18 metrů, stáří je odhadováno na 400 let. V [[Čechy\|Čechách]] roste největší oskeruše v obci [[Jenčice]]. Má obvod kmene 390 cm.<ref>{{Citace elektronické monografie		Největší oskeruše na [[Morava\|Moravě]] je Adamcova oskeruše, nacházející se pod kopcem [[Žerotín (přírodní památka)\|Žerotín]] asi 3 km jižně od [[Strážnice]]. S obvodem kmene 462 cm je považována za největší ve střední [[Evropa\|Evropě]]. Koruna je vysoká 11 a široká 18 metrů, stáří je odhadováno na 400 let. V [[Čechy\|Čechách]] roste největší oskeruše v obci [[Jenčice]]. Má obvod kmene 390 cm.<ref>{{Citace elektronické monografie

Sysop: 1 revizi

2014-07-07T11:49:38Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 7. 7. 2014, 11:49

Sysop: 1 revizi

2011-03-27T16:41:39Z

1 revizi

Nová stránka

{{ Taxobox
| barva = lightgreen
| jméno = Jeřáb oskeruše
| obrázek = Sorbus domestica habit.jpg
| popis obrázku = Jeřáb oskeruše
| šířka obrázku = 258px
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'')
| oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'')
| třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'')
| podtřída = ''Rosidae''
| řád = [[růžotvaré]] (''Rosales'')
| čeleď = [[jabloňovité]] (''Malaceae'')
| rod = [[Jeřáb (strom)|jeřáb]] (''Sorbus'')
| druh = '''jeřáb oskeruše''' (S. domestica)
| binomické jméno = Sorbus domestica
| druh popsal = Carl Linné
}}

'''Jeřáb oskeruše''' (někdy se uvádí jako '''oskoruše''', nářečně '''oskoruša''') ''(Sorbus domestica)'' je opadavý, listnatý ovocný strom dorůstající výšky až 15 m jako [[solitér]] nebo až 30 m v lese. V našich podmínkách se dožívá 300 až 500 let, v jižní Evropě až 600 let. V [[Česko|České republice]] je tato dřevina vzácná a vyskytuje se v [[české středohoří|Českém středohoří]] a na jihovýchodě [[Morava|Moravy]]. Název '''oskeruše''' je všeslovanský a je nejasného, asi již praevropského původu.

==Poznávací znaky==
===Pupeny===
Oskeruše má lysé a lepkavé [[pupen|pupeny]] hnědé až hnědozelené barvy.

===Listy===
[[Soubor:Sorbus_domestica_Sturm8.jpg|right|300px|ilustroval Jacob Sturm]]
[[list|Listy]] jsou střídavé, lichospeřené, jejich délka je 13 až 25 cm a skládají se z 13 až 21 [[lístek|lístků]]. Délka lístku je 3 až 6 cm, šířka 1 až 2 cm, tvar je podlouhle eliptický nebo oválný. Horní část listu je jednoduše pilovitá, spodní část celokrajná. Mladé listy jsou bíle ochlupené, toto ochlupení později mizí.

===Květenství===
[[květenství|Květenstvím]] je [[chocholík]] bílé, vzácně i růžové barvy. Kvete v květnu až červnu, květy odkvetou již za 14 dní.

===Kůra===
U mladých stromků je kůra hladká, po 7. roce šupinatá, později brázditá.

===Plody===
Plodem oskeruše je [[malvice]]. Tvar [[plod (botanika)|plodů]] je různý, může být kulovitý, hruškovitý nebo i vejčitý. Barva žlutozelená až hnědozelená, na straně přivrácené ke slunci oranžová až červená. Váha plodu u nás 6 až 15 g, průměr plodu 2,5 až 3,0 cm. V jižní Evropě mohou být plody větší, s průměrem až 5 cm a váhou přes 25 g.

===Koruna===
[[koruna stromu|Koruna]] je široce kulovitá, s mnoha většinou vodorovně rostoucími nebo lehce vzhůru směřujícími větvemi. Velikost koruny závisí na tom, zda je strom [[solitér]] nebo zda roste v lese. V případě [[solitér]]u může být její šířka až 20 m, u stromů rostoucí v lese je menší.

==Výskyt==
V našich podmínkách se oskeruše vyskytuje v dubovém a bukodubovém [[lesní vegetační stupeň|vegetačním stupni]]. Běžný výskyt je ve výškách od 160 do 500 m n. m. Oskeruše se může vyskytovat jako [[solitér]] ve volné krajině – pak má výšku asi 10 až 15 m, šířka koruny až 20 m – nebo v lese, kdy je vyšší než v otevřené krajině – její výška je na úrovni okolních stromů, další odlišností je menší koruna. Oskeruše je sice teplomilná rostlina, na druhou stranu vzrostlé stromy jsou mrazuodolné (vydrží teploty do −30 °C), dává přednost prosvětleným suchým a málo vlhkým stanovištím, která jsou bohatá na živiny. Je odolná proti exhalacím a [[smog]]u.

==Rozšíření==
[[Soubor:Vlajka obce Jenčice.gif|right|200px|Vlajka obce Jenčice]]
Oskeruše se vyskytuje hlavně v jižní Evropě ([[Balkán]], [[Itálie]], část [[Španělsko|Španělska]]), ve [[Francie|Francii]] a středním [[Německo|Německu]], kde je nejsevernější výskyt v [[Sasko-Anhaltsko|Sasku-Anhaltsku]]. Na několika lokalitách lze najít oskeruši i v severní Africe a v Turecku. V [[Česko|České republice]] se oskeruše nachází v [[České středohoří|Českém středohoří]] a na jihovýchodě Moravy, na [[Slovácko|Slovácku]], kde je rozšířena od [[Pálavské vrchy|Pálavských vrchů]] po [[Vizovická vrchovina|Vizovickou vrchovinu]]. Původnost druhu u nás je nejasná, snad jen na jižní Moravě může být zčásti původní, většina výskytů je však pozůstatkem starých výsadeb.
Oskeruše patří mezi ohrožené druhy dřevin – v [[Česko|České republice]] není ani 800 vzrostlých stromů. V poslední době se sice vysazují tisíce mladých stromků, ale plodného věku (10 až 20 let) se dožije jen asi desetina, a stromů, které se dožijí 100 let, bude ještě mnohem méně. Podobná situace je i v jiných místech Evropy – i když je [[areál (biologie)|areál]] oskeruše velký, nikde neexistuje souvislý porost, pohromadě lze nalézt jen skupinku několika stromů.

Největší oskeruše na [[Morava|Moravě]] je Adamcova oskeruše, nacházející se pod kopcem [[Žerotín (přírodní památka)|Žerotín]] asi 3 km jižně od [[Strážnice]]. S obvodem kmene 462 cm je považována za největší ve střední [[Evropa|Evropě]]. Koruna je vysoká 11 a široká 18 metrů, stáří je odhadováno na 400 let. V [[Čechy|Čechách]] roste největší oskeruše v obci [[Jenčice]]. Má obvod kmene 390 cm.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kubát
| jméno = Karel
| odkaz na autora =
| titul = Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica L.) v sz. Čechách
| url = http://biology.ujep.cz/cs/vyzkumni_cinnost/oskeruse.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-07-17
| vydavatel = Katedra biologie PřF UJEP
| místo =
| jazyk = česky
}}</ref> Obec má ratolesti oskeruše i na své vlajce.

==Rozmnožování==
Oskeruše je [[rostlina jednodomá|jednodomá]] dřevina schopná [[samoopylení]]. Aby [[semeno|semena]] mohla vyklíčit, musí ve volné přírodě projít zažívacím ústrojím [[ptáci|ptáků]] nebo [[savci|savců]]. Oskeruši je možné rozmnožovat i uměle. Z metod umělého rozmnožování můžeme uvést [[vegetativní rozmnožování|vegetativní metody]] [[roubování]] a odběr kořenových, popřípadě bylinných [[řízkování|řízků]]. Nepříliš vhodný je u oskeruše [[inbreeding]], kdy dochází k menší životnosti, větší náchylnosti na houbové choroby a menšímu vzrůstu. Celkem překvapivé je, že i přes malý počet stromů a malou hustotu rozšíření je i u skupinek stromů jejich vzájemná genetická odlišnost celkem vysoká.

==Plody==
[[Soubor:Sorbus_domestica_FruitsLeaves_BotGardBln0906a.JPG|right|300px|Plody oskeruše]]
Oskeruše začíná plodit ve věku 10 až 20 let. Plody většinou dozrávají a opadávají od září do října. Množství [[ovoce]] je různé, v případě vzrostlého stromu se uvádí hodnoty od 300 do 1200 kg, přičemž platí, že solitérní stromy díky své velké koruně jsou na úrodu bohatší než stromy rostoucí v lese. Avšak úroda [[ovoce]] však nebývá každoroční, některý rok se totiž neurodí nic. 
V souvislosti s neúrodou oskeruší se často traduje, že pokud je [[květ]] oskeruše ozářen [[blesk]]em, pak opadne a nedojde ke tvorbě [[plod (botanika)|plodu]]. Údajně byly spatřeny stromy, u kterých byly plody jen na jedné straně stromu, na druhé v důsledku ozáření květů bleskem nebyly plody žádné. (zdroj: Vít Hrdoušek a kol.) Nutno dodat, že jde samozřejmě o pověru nezakládající se na pravdě.

Plody jsou sladké, šťavnaté a aromatické, ale pro konzumaci je vhodné je nechat uležet do té doby, než zhnědnou, tzv. zhniličkovatí.
Plody obsahují:
* cukry
* [[bílkoviny]]
* [[pektin]]y
* [[vitamin]]y – např. vitamín A, C
* [[organické kyseliny]]
* minerály
* tříslovinu ([[tanin]])

==Využití==
===Využití plodů===
Plody je možné po uležení jíst bez jakékoliv další úpravy (jsou chuťově výborné), je možné z nich dělat kompoty, marmelády či je usušit. Po pomletí sušených oskeruší je možné prášek používat k ochucování jídel (má příchuť [[skořice]]). Dále se používá ke konzervování jablečného moštu či jiných ovocných šťáv. Další možností je výroba likérů či velmi kvalitní [[pálenka|pálenky]] – oskerušovice.
Plody mají i léčivé účinky: používá se při střevních potížích (sušené ovoce se používá jako [[statikum]], zatímco syrové má projímavé účinky), na [[revma]] a při [[horečka|horečce]]. V případě smísení oskerušovice s bylinkami a [[med]]em je možné léčit i nachlazení.

===Využití dřeva===
[[Dřevo]] oskeruše je nejtěžší v celé Evropě, je velmi pevné a má pěknou barvu i kresbu, proto se používalo v [[truhlářství]], [[řezbářství]], používalo se jako materiál pro [[hudební nástroje]], vinné lisy a mechanické nástroje. Dále se používalo jako materiál na ozdobné vykládání nábytku ([[intarzie]]). V současné době je oskerušové dřevo zpracováváno jen několika málo podniky v Evropě, což je dáno vzácností oskeruše. Každopádně oskerušové dřevo je velmi kvalitní a je možné, že v budoucnosti dojde k rozšíření pěstování oskeruší a využívání jejich dřeva.

==Historie==
Oskeruše je snad zčásti původním druhem teplých doubrav a dubohabřin na jižní Moravě, zvláště na [[Slovácko|Slovácku]], kde její výskyt navazuje na Slovensko a Rakousko. Výskyt v [[České středohoří|Českém středohoří]] je od dob středověku, kdy se sem rozšířila s vinnou révou. Lze najít spoustu názorů na to, jak se oskeruše dále dostala na moravské a české území. Mezi lidové názory na její původ patří přinesení rostliny v době tureckých válek, kdy k nám měla být donesena z [[Balkán]]u. Dalším názorem je, že ji sem zanesli už staří [[Římané]], jejichž vojska ji vysazovala na dobytém území, takže sloužila i jako obdoba [[hraniční kameny|hraničních kamenů]] (''[[Limes Romanus]]'').

==Památné stromy v CHKO Bílé Karpaty==
Na jižní Moravě se nachází největší a nejstarší oskeruše v celé České republice. Mezi [[památný strom|památnými stromy]] v [[CHKO Bílé Karpaty]] nalezneme následující čtyři oskeruše. 
Pozn.: obvod [[kmen (botanika)|kmene]] se měří ve výšce 1,3 m nad zemí.

===Adamcova oskeruše===
Katastr: [[Žerotín]], vinice 
Obvod kmene: 458 cm 
Stáří (odhad): 400 let 
Výška koruny: 11 m 
Šířka koruny: 18 m 
Adamcova oskeruše je největší oskeruší v Evropě a navíc patří i k nejstarším.

===Karlova oskeruše===
Katastr: [[Strážnice]] 
Obvod kmene: 337 cm 
Stáří (odhad): 300 let

===Špidurova oskeruše===
Katastr: [[Tvarožná Lhota]] 
Obvod kmene: 370 cm 
Stáří (odhad): 300 let

===Nejedlíkova oskeruše===
Katastr: [[Kněždub]] 
Obvod kmene: 290 cm 
Stáří (odhad): 250 let

===Polichenská oskeruše===
Katastr: [[Polichno]] 
Obvod kmene: 328 cm 
Stáří (odhad): 275 let

==Zdroje==
* HRDOUŠEK, Vít a kol. ''Oskeruše … od A do Z.'' INEX – SDA Bílé Karpaty, [[2003]]. 64 s.
* [http://www.ipgri.cgiar.org/publications/pdf/860.pdf EUFORGEN: Service tree (Sorbus domestica)] – dostupné on-line (formát PDF), ISBN 92-9043-573-9

== References ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.stareodrudy.org/ovocny-strom/oskeruse-domaci/62.html Ovocná školka Bojkovice: Staré odrůdy – Oskeruše domácí]
* [http://www.bilekarpaty.cz/pages/uzemi.htm#pstromy Bílé Karpaty – zvláště chráněná území]
* [http://www.moravskededictvi.cz/cs/jidlo-a-piti/napoje/muzeum-oskoruse.html Muzeum oskoruše]
* [http://www.tvarozna-lhota.net/det.asp?ID=407 VIII. ročník Slavnosti oskoruší v Tvarožné Lhotě]

{{Ovoce}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Okrasné rostliny]]
[[Kategorie:Listnaté stromy]]
[[Kategorie:Jabloňovité]]