Sysop: Nahrazení textu „Česku“ textem „Česku“

2023-04-11T08:47:56Z

Nahrazení textu „Česku“ textem „Česku“

← Starší verze		Verze z 11. 4. 2023, 08:47
Řádka 44:		Řádka 44:
	Studium [[Bible]] je součástí studijního programu řady ''ješivot''. Je zaměřeno především na tradiční komentáře, jako [[Raši]], [[Nachmanides\|Ramban]] nebo [[Avraham Ibn Ezra\|Ibn Ezry]], nikoli samotný biblický text, jehož znalost se u studentů předpokládá. Některé ješivot používají i moderní komentáře a postupy při studiu biblických textů.		Studium [[Bible]] je součástí studijního programu řady ''ješivot''. Je zaměřeno především na tradiční komentáře, jako [[Raši]], [[Nachmanides\|Ramban]] nebo [[Avraham Ibn Ezra\|Ibn Ezry]], nikoli samotný biblický text, jehož znalost se u studentů předpokládá. Některé ješivot používají i moderní komentáře a postupy při studiu biblických textů.
	== Ješivy v Čechách a na Moravě ==		== Ješivy v Čechách a na Moravě ==
-	''Ješivot'' se nacházely i v českých a moravských zemích. Mezi nejznámější patřily ješivot v [[Praha\|Praze]] (Academia Judaeorum), [[Kolín]]ě (Kallirova), [[Tachov]]ě, [[Kroměříž]]i, [[Prostějov]]ě, [[Holešov]]ě (Šachova), [[Boskovice\|Boskovicích]] (Kolinova), [[Mikulov]]ě (Benetova), [[Uherský Brod\|Uherském Brodě]] a [[Lipník nad Bečvou\|Lipníku nad Bečvou]]. Většina z nich však zanikla během 19. století. Poslední ješiva v [[Golčův Jeníkov\|Golčově Jeníkově]] byla zrušena roku 1881 a od té doby se v [[~~Česko~~\|Česku]] nenachází žádná ješiva.	+	''Ješivot'' se nacházely i v českých a moravských zemích. Mezi nejznámější patřily ješivot v [[Praha\|Praze]] (Academia Judaeorum), [[Kolín]]ě (Kallirova), [[Tachov]]ě, [[Kroměříž]]i, [[Prostějov]]ě, [[Holešov]]ě (Šachova), [[Boskovice\|Boskovicích]] (Kolinova), [[Mikulov]]ě (Benetova), [[Uherský Brod\|Uherském Brodě]] a [[Lipník nad Bečvou\|Lipníku nad Bečvou]]. Většina z nich však zanikla během 19. století. Poslední ješiva v [[Golčův Jeníkov\|Golčově Jeníkově]] byla zrušena roku 1881 a od té doby se v [[Česká republika\|Česku]] nenachází žádná ješiva.
	== Ješivy ve světě ==		== Ješivy ve světě ==
	Největší ješiva světa, [[Lublinští Židé\|Ješiva Chachmej Lublin]], fungovala v letech [[1930]]–[[1939]] v polském [[Lublin]]u. V současnosti jsou v provozu ješivy především v [[Izrael]]i a [[Spojené státy americké\|USA]].		Největší ješiva světa, [[Lublinští Židé\|Ješiva Chachmej Lublin]], fungovala v letech [[1930]]–[[1939]] v polském [[Lublin]]u. V současnosti jsou v provozu ješivy především v [[Izrael]]i a [[Spojené státy americké\|USA]].

Sysop: 1 revizi

2014-07-07T11:49:46Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 7. 7. 2014, 11:49

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-16T20:08:24Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Judaismus}}
'''Ješiva''' ([[hebrejština|hebrejsky]]: ישיבה, [[aramejština|aramejsky]]: מתיבתא ''metivta''; doslova „zasedání“ nebo „sezení“; pl. ''ješivot'') je [[judaismus|židovská]] škola vyššího vzdělání, určená zejména pro studování [[Talmud]]u a židovského náboženského práva - [[halacha|halachy]]. Vzorem pro ''ješivot'' byl [[bejt midraš]] („dům bádání, učení“), z nějž se pak v Zemi Izraelské (''Erec Jisra'el'') a [[Babylonie|Babylonii]] vyvinuly tzv. „akademie“, v nichž vznikly samostatné verze Talmudu ([[Jeruzalémský Talmud|Jeruzalémský]] a [[Babylónský Talmud|Babylónský]]). Absolventi ješivot často vykonávali funkci [[rabín]]a v židovských komunitách diaspory. ''Ješivot'' vznikaly po v zemích diaspory od dob středověku a studenti mnohdy zdaleka chodili poslouchat přednášky (''ši'urim'') slavných učenců nebo čelných představitelů školy (''rašej ješivot''; sing. ''[[roš ješiva]]''). O chod ješivy a o studenty se mnohdy starala židovská obec (''kehila''), či nadace nebo dobročinné spolky.
Někdy bývá součástí ješivot i tzv. [[kolel]], což je výraz užívaný pro vyšší a samostatnější studium Talmudu. Původně označoval pouze studium pro ženaté muže, dnes jsou studenty kolelu často i muži svobodní. Studenti kolelu většinou aspirují na kariéru [[rabín]]ů - ''[[poskim]]'' (halachických autorit oprávněných vynášet halachická rozhodnutí) nebo talmudických učenců.
Prvotním impulsem k vytvoření kvalitní sítě ješivot na bázi moderního školství byla činnost [[Ga'on z Vilna|Gaona z Vilna]]. Systém židovských škol vyššího vzdělání - ''ješivot'' - se během minulosti rozvinul převážně v oblasti [[východní Evropa|východní Evropy]]. Po [[První světová válka|první světové válce]] se hodně ješivot z východní Evropy přesunulo do [[Severní Amerika|severní Ameriky]], Země Izraelské, [[Anglie]] a dalších zemí.
== Etymologie ==
Podle židovské tradice mají studenti při výuce sedět. Z této činnosti je i odvozen název této instituce, tj. doslova „sezení“ či „zasedání“ - hebrejsky ješiva. Tento způsob výuky se časem přenesl i do označení dvou velkých talmudických akademií v [[Babylonie|Babylonii]] (Sura a Pumbedita), které byly známy jako ''štej ha-ješivot'' - doslova „dvě školy“.
== Akademický rok ==
Akademický rok se dělí do tří semestrů, které se označují jako ''zmanim''. První semestr (''Elul zman'') začíná počátkem židovského měsíce [[Elul]] a končí svátkem [[Jom Kipur]]. Jedná se o nejkratší (cca. 6 týdnů), zato však nejintenzivnější ze semestrů. Zimní semestr začíná svátkem [[Sukot]], trvá do svátku [[Pesach]] a trvá celkem 5 měsíců (6 v židovském přestupném roce). Letní semestr začíná po svátku Pesach a trvá do poloviny měsíce [[Tamuz]] nebo počátku období smutku o [[Tiš'a be-Av]], tj. přibližně tři měsíce.
== Rozvrh ==
Následující rozvrh je typický pro tradiční ješivy:
* 07:00 - nepovinný seder (zasedání studia)
* 07:30 - ranní modlitby
* 08:30 - studium židovského práva
* 09:00 - snídaně
* 09:30 - ranní studium Talmudu (nejprve seder)
* 12:30 - Ši'ur („přednáška“) - pokročilí studenti někdy se rozejdou s touto přednáškou
* 13:30 - oběd
* 14:45 - Mincha - odpolední modlitby
* 15:00 - Musar seder - židovská etika
* 15:30 - studium Talmudu (druhý seder)
* 19:00 - večeře
* 20:00 - večerní seder - shrnutí přednášky, nebo studium dle vlastního výběru
* 20:25 - Musar seder - židovská etika
* 20:45 - Ma'ariv - večerní modlitba
* 22:00 - nepovinný seder
Rozvrh se může den ode dne měnit, některé dny je kladen větší důraz na studium biblických nebo halachických textů. Vyučuje se od [[neděle]] do [[čtvrtek|čtvrtka]]. Ve čtvrteční noc může obsahovat zvláštní dlouhý noční seder, známý jako mišmar, který může trvat až do jedné hodiny ranní a v některých ješivot pak až do východu slunce. Během [[pátek|pátků]] je obvykle nejméně jeden ranní seder a odpoledne jsou pak volná. V sobotu je pak [[šabat]].
== Studium ==
=== Ši'ur a chevruta ===
Studium probíhá buď se studijním partnerem, čemuž se říká ''chevruta'' ([[aramejština|aramejsky]]: přátelství) a následně prostřednictvím přednášek (''ši'urim''). Studium s partnerem probíhá tak, že vždy u jednoho stolu spolu sedí dva lidé proti sobě a studují vybranou talmudickou nebo biblickou pasáž. Následně spolu diskutují a vzájemně si oponují své názory, a tím se snaží dojít k nějakému vysvětlení.<ref>Brněnský deník. ''Rabín: Zdědil jsem strach z komunistů.'' [Cit.2008-03-12]. [http://brnensky.denik.cz/rozhovor/rozhovor_rabin_brno_20070810.html Dostupné online].</ref> Své poznatky a postřehy si mohou během studia vyměňovat s ostatními studenty nebo se svým učitelem - rabínem - který jim je vždy k dipozici. Po většinou několikahodinovém studiu v chevrutě často následuje ''ši'ur'', kde se setkává celý [[cheder]] („třída“) a společně studovanou pasáž probírají, nyní již pod vedením rabína, který jednotlivé studenty vyvolává.
=== Talmud ===
{{Viz též|Talmud}}
Při studiu v ješivě se klade hlavní důraz na studium [[Talmud]]u, jeho komentářů a jejich následné analýzy.
=== Židovské náboženské právo ===
{{Viz též|Halacha}}
Pozornost je věnována také studiu halachy. Nejběžněji studovaným textem je [[Šulchan aruch]] rabiho [[Josef Karo|Josefa Kara]] a komentáře k němu, jako např. [[Mišna brura]], sepsaná rabim [[Chafec Chajim|Jisra'elem Meirem Kaganem]].
=== Etika ===
Nejznámější studijní text k výuce etiky, který se v ješivot používá, je ''Cesta přímého'' (''Mesilat Ješarim'') od rabbiho [[Moše Chaim Luzzato|Mošeho Chajima Luzzata]][http://eretz.cz/content/view/2346/158/] (משה חיים לוצאטו). Mezi další často studovaná díla patří:
* ''Orchot Cadikim'' (Cesty (způsoby) spravedlivých)
* ''Chovot ha-levavot'' (O povinnostech srdce) - autor Bachja ben Josef ibn Pakuda
* ''Ma'alot ha-Midot''
* ''Michtav Me-Elijahu''
Na řadě ''ješivot'' se studují díla, která mají vztah k ideologii hnutí, které je provozuje. Na [[chasidismus|chasidských]] ješivách se tak studují texty především chasidských autorů nebo autorů příslušejícíh k určité chasidské dynastii, na nábožensko-[[sionismus|sionistických]] ''ješivot'' texty [[Abraham Isaac Kook|Abrahama Isaaca Kooka]] apod.
=== Bible ===
Studium [[Bible]] je součástí studijního programu řady ''ješivot''. Je zaměřeno především na tradiční komentáře, jako [[Raši]], [[Nachmanides|Ramban]] nebo [[Avraham Ibn Ezra|Ibn Ezry]], nikoli samotný biblický text, jehož znalost se u studentů předpokládá. Některé ješivot používají i moderní komentáře a postupy při studiu biblických textů.
== Ješivy v Čechách a na Moravě ==
''Ješivot'' se nacházely i v českých a moravských zemích. Mezi nejznámější patřily ješivot v [[Praha|Praze]] (Academia Judaeorum), [[Kolín]]ě (Kallirova), [[Tachov]]ě, [[Kroměříž]]i, [[Prostějov]]ě, [[Holešov]]ě (Šachova), [[Boskovice|Boskovicích]] (Kolinova), [[Mikulov]]ě (Benetova), [[Uherský Brod|Uherském Brodě]] a [[Lipník nad Bečvou|Lipníku nad Bečvou]]. Většina z nich však zanikla během 19. století. Poslední ješiva v [[Golčův Jeníkov|Golčově Jeníkově]] byla zrušena roku 1881 a od té doby se v [[Česko|Česku]] nenachází žádná ješiva.
== Ješivy ve světě ==
Největší ješiva světa, [[Lublinští Židé|Ješiva Chachmej Lublin]], fungovala v letech [[1930]]–[[1939]] v polském [[Lublin]]u. V současnosti jsou v provozu ješivy především v [[Izrael]]i a [[Spojené státy americké|USA]].

== Reference ==
<references/>
=== Související články ===
* [[Bejt midraš]]
* [[Talmud]]
=== Bibliografie ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Newman
| jméno = Ja'akov
| příjmení2 = Sivan
| jméno2 = Gavri'el
| rok = 1992
| titul = Judaismus od A do Z
| vydavatel = Sefer
| místo = Praha
| isbn = 80-900895-3-4
| počet stran = 285
}}
== Externí odkazy ==
* [http://www.mogen.org/ Virtuální ješiva Mogen Ovaus]
* [http://www.jewishmuseum.cz/cz/czvice7.htm Židovské muzeum v Praze: Židovské školství]
* [http://www.golcuv-jenikov.cz/index.php?nid=555&lid=CZ&oid=35391 Golčův Jeníkov: Židovská obec, Ješiva Arona Kornfelda]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Instituce židovských obcí]]
[[Kategorie:Hebrejská slova a fráze]]
[[Kategorie:Jidiš slova a fráze]]

Ješiva - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Česku“ textem „Česku“

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu