Ještěd - Historie editací

Sysop: + Výrazné vylepšení

2019-05-26T21:23:45Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 26. 5. 2019, 21:23
Řádka 1:		Řádka 1:
-
	{{Infobox - hora		{{Infobox - hora
	\| název = Ještěd		\| název = Ještěd
-	\| obrázek = ~~Jested.jpg~~	+	\| obrázek =
	\| popis1 = Hotel a vysílač na Ještědu		\| popis1 = Hotel a vysílač na Ještědu
	\| popisek2 = [[Ještěd (hotel a vysílač)\|Hotel a vysílač na Ještědu]]		\| popisek2 = [[Ještěd (hotel a vysílač)\|Hotel a vysílač na Ještědu]]
Řádka 16:		Řádka 15:
	\| poznámka =[[Přírodní park Ještěd\|přírodního parku Ještěd]]		\| poznámka =[[Přírodní park Ještěd\|přírodního parku Ještěd]]
	\| povodí = [[Jizera (řeka)\|Jizera]]		\| povodí = [[Jizera (řeka)\|Jizera]]
-	}}	+	}}[[Soubor:Ještěd 1.jpg\|thumb\|260px\|Hotel a vysílač na Ještědu<br />(včetně města [[Liberec]])]]
	'''Ještěd''' (1012 [[metr\|m]]) (německy: ''Jeschken'') je hora na severu [[Česká republika\|Česka]], ležící jižně od [[Liberec\|Liberce]]. Na vrcholu je [[Ještěd (hotel a vysílač)\|známý televizní vysílač]] v technicistním [[architektura\|architektonickém]] stylu; v dolní části vysílače je umístěn hotel a restaurace. Na Ještěd vedou lanovky, na svazích je [[lyžování\|lyžařské]] středisko. Těsně pod Ještědem se nachází [[Horní Hanychov]], nejzápadnější městská část Liberce. Masiv Ještědu je od roku 1995 součástí [[Přírodní park Ještěd\|Přírodního parku Ještěd]] (93,6 [[Kilometr čtvereční\|km²]]).		'''Ještěd''' (1012 [[metr\|m]]) (německy: ''Jeschken'') je hora na severu [[Česká republika\|Česka]], ležící jižně od [[Liberec\|Liberce]]. Na vrcholu je [[Ještěd (hotel a vysílač)\|známý televizní vysílač]] v technicistním [[architektura\|architektonickém]] stylu; v dolní části vysílače je umístěn hotel a restaurace. Na Ještěd vedou lanovky, na svazích je [[lyžování\|lyžařské]] středisko. Těsně pod Ještědem se nachází [[Horní Hanychov]], nejzápadnější městská část Liberce. Masiv Ještědu je od roku 1995 součástí [[Přírodní park Ještěd\|Přírodního parku Ještěd]] (93,6 [[Kilometr čtvereční\|km²]]).

-	Ještě před výstavbou vysílače zde stál velký kříž. Ještědské kříže mají svoji dlouhou historii doloženou od roku 1737; prozatím poslední pochází z roku 1990. Jeho předchůdce byl v 80. letech 20. století tajně uříznut, údajně na pokyn tehdejšího komunistického předsedy národního výboru v Liberci.	+	Ještě před výstavbou vysílače zde stál velký kříž. Ještědské kříže mají svoji dlouhou historii doloženou od roku 1737; prozatím poslední pochází z roku 1990. Jeho předchůdce byl v 80. letech 20. století tajně uříznut, údajně na pokyn tehdejšího komunistického předsedy národního výboru v Liberci.

	Významnou roli sehrál Ještěd krátce po srpnové [[okupace\|okupaci]] [[Československo\|Československa]] v roce [[1968]], když odtud ve dnech 25.–27. srpna vysílalo [[Televize (médium)\|televizní]] Svobodné studio Sever.		Významnou roli sehrál Ještěd krátce po srpnové [[okupace\|okupaci]] [[Československo\|Československa]] v roce [[1968]], když odtud ve dnech 25.–27. srpna vysílalo [[Televize (médium)\|televizní]] Svobodné studio Sever.
Řádka 29:		Řádka 28:
	Zájem turistů o vrchol se probudil až v polovině 19. století. Turisté však netoužili jen po nádherném výhledu po okolí, ale přáli si také na vrcholu načerpat síly. V tom jim vyšli vstříc manželé Florian a Barbara Haslerovi z Horního Hanychova, kteří zde o letních nedělích roku 1844 zřídili prodej občerstvení z přinesených zásob. O tři roky později nabízel podobnou službu také rohanský lesník Hebelt. Roku 1850 zbudovali Haslerovi na Ještědu vlastní chatu, kterou v následujících letech vylepšovali a návštěvníkům nenabízeli jen občerstvení, ale také nocleh. Stará chata dosloužila roku 1868, byla však záhy nahrazena chatou novou, částečně kamennou, finančně podpořenou i mnoha předními libereckými občany. K této '''Rohanově chatě''' byla byla roku 1885 přistavěna [[Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory\|Německým horským spolkem]] terasa pro 200 lidí. V květnu 1876 byla na vrcholu postavena dřevěná věž. Tato 5 m vysoká vyhlídková věž byla první rozhlednou této části Čech a vydržela až do konce července 1889. Ještě v témže roce však byla postavena rozhledna nová – vysoká 8 metrů. Zároveň s tím se ovšem začalo uvažovat o stavbě honosnější. Liberecká firma Gustav Sachers a synové navrhla kamennou stavbu v podobě středověkého hradu, horský spolek však na takto velkolepou stavbu neměl dostatek prostředků a souhlas s ní nedal ani majitel panství – hrabě [[Clam-Gallasové\|Clam-Gallas]].		Zájem turistů o vrchol se probudil až v polovině 19. století. Turisté však netoužili jen po nádherném výhledu po okolí, ale přáli si také na vrcholu načerpat síly. V tom jim vyšli vstříc manželé Florian a Barbara Haslerovi z Horního Hanychova, kteří zde o letních nedělích roku 1844 zřídili prodej občerstvení z přinesených zásob. O tři roky později nabízel podobnou službu také rohanský lesník Hebelt. Roku 1850 zbudovali Haslerovi na Ještědu vlastní chatu, kterou v následujících letech vylepšovali a návštěvníkům nenabízeli jen občerstvení, ale také nocleh. Stará chata dosloužila roku 1868, byla však záhy nahrazena chatou novou, částečně kamennou, finančně podpořenou i mnoha předními libereckými občany. K této '''Rohanově chatě''' byla byla roku 1885 přistavěna [[Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory\|Německým horským spolkem]] terasa pro 200 lidí. V květnu 1876 byla na vrcholu postavena dřevěná věž. Tato 5 m vysoká vyhlídková věž byla první rozhlednou této části Čech a vydržela až do konce července 1889. Ještě v témže roce však byla postavena rozhledna nová – vysoká 8 metrů. Zároveň s tím se ovšem začalo uvažovat o stavbě honosnější. Liberecká firma Gustav Sachers a synové navrhla kamennou stavbu v podobě středověkého hradu, horský spolek však na takto velkolepou stavbu neměl dostatek prostředků a souhlas s ní nedal ani majitel panství – hrabě [[Clam-Gallasové\|Clam-Gallas]].

-	[[Soubor:Starý Ještěd.jpg~~\|right~~\|thumb\|~~léto~~ 1961]]	+	[[Soubor:Starý Ještěd.jpg\|thumb\|240px\|Léto 1961]]
	Nový '''horský hotel''' vznikl podle plánů libereckého stavitele Schäfera. Základní kámen byl položen 27. 6. [[1906]] a již za půl roku – 13. 1. 1907 – byl hotel slavnostně otevřen. V jeho přízemí byla velká společenská místnost pro víc než 100 hostů, hotel měl 23 pokojů a noclehárnu, terasu pro 50 lidí a 23 metrů vysokou rozhlednu. Horský spolek zaplatil za stavbu 161 000 K, pozemek pod hotelem však nevlastnil, ale měl jej na 50 let pronajatý od hraběte. Atraktivita Ještědu se ještě zvýšila, když zde byla v letech [[1909]]–[[1911]] postavena tříkilometrová [[sáňkařská dráha na Ještědu\|sáňkařská dráha]], na níž se v roce 1914 konalo první mistrovství Evropy. Dráha byla koncem třicátých let poškozena polomem, v 60. letech byla v jejích místech postavena nová, kratší, jejíž torzo je na místě dodnes. Skutečnou ranou pro Horský spolek však bylo postavení '''lanovky''' roku [[1933]] – to sice znamenalo příliv návštěvníků, ale zároveň se dle tehdejšího výnosu stal vrchol hory majetkem provozovatele [[Kabinová lanová dráha na Ještěd\|lanové dráhy]] (ČSD) a tak vlastně přešel do majetku státu.		Nový '''horský hotel''' vznikl podle plánů libereckého stavitele Schäfera. Základní kámen byl položen 27. 6. [[1906]] a již za půl roku – 13. 1. 1907 – byl hotel slavnostně otevřen. V jeho přízemí byla velká společenská místnost pro víc než 100 hostů, hotel měl 23 pokojů a noclehárnu, terasu pro 50 lidí a 23 metrů vysokou rozhlednu. Horský spolek zaplatil za stavbu 161 000 K, pozemek pod hotelem však nevlastnil, ale měl jej na 50 let pronajatý od hraběte. Atraktivita Ještědu se ještě zvýšila, když zde byla v letech [[1909]]–[[1911]] postavena tříkilometrová [[sáňkařská dráha na Ještědu\|sáňkařská dráha]], na níž se v roce 1914 konalo první mistrovství Evropy. Dráha byla koncem třicátých let poškozena polomem, v 60. letech byla v jejích místech postavena nová, kratší, jejíž torzo je na místě dodnes. Skutečnou ranou pro Horský spolek však bylo postavení '''lanovky''' roku [[1933]] – to sice znamenalo příliv návštěvníků, ale zároveň se dle tehdejšího výnosu stal vrchol hory majetkem provozovatele [[Kabinová lanová dráha na Ještěd\|lanové dráhy]] (ČSD) a tak vlastně přešel do majetku státu.

Řádka 116:		Řádka 115:

	== Výstupy na vrchol ==		== Výstupy na vrchol ==
-	[[~~Soubor~~:Ještěd ~~nad mraky (listopad 2006)~~.jpg\|thumb\|~~right~~\|~~Vrchol~~ Ještědu nad ~~mraky~~]]	+	[[File:Ještěd , letecký pohled.jpg\|thumb\|240px\|Letecký pohled na vrchol Ještědu]]
		+	[[File:Inverze v Liberci 002.jpg\|thumb\|240px\|Inverze nad Libercem]]
	Již němečtí turisté vedli evidenci o počtu pěších výstupů na vrchol hory a každý rok zveřejňovali jména osob, které se na vrchol dostaly nejvícekrát. Roku [[1922]] vystoupil [[Rudolf Kauschka]] s druhy na vrchol 12× během jediného dne. Držitelkou rekordu v největším počtu výstupů na horu v jediném roce byla od roku [[1937]] Lilly Flassaková, která během tohoto roku vystoupila na vrchol celkem 709 krát. Tento její výkon překonal až 28. dubna 2006 třiašedesátiletý důchodce Vladimír Ježek z Liberce, který tohoto dne vystoupil na Ještěd po 712. Ve výstupech pokračoval i poté a 6. července dosáhl vrcholu hory po 1000. V roce 1937 jiná paní – Frieda Mandeliková – překonala hranici 5000 výstupů celkem, za což tehdy obdržela stříbrný odznak.		Již němečtí turisté vedli evidenci o počtu pěších výstupů na vrchol hory a každý rok zveřejňovali jména osob, které se na vrchol dostaly nejvícekrát. Roku [[1922]] vystoupil [[Rudolf Kauschka]] s druhy na vrchol 12× během jediného dne. Držitelkou rekordu v největším počtu výstupů na horu v jediném roce byla od roku [[1937]] Lilly Flassaková, která během tohoto roku vystoupila na vrchol celkem 709 krát. Tento její výkon překonal až 28. dubna 2006 třiašedesátiletý důchodce Vladimír Ježek z Liberce, který tohoto dne vystoupil na Ještěd po 712. Ve výstupech pokračoval i poté a 6. července dosáhl vrcholu hory po 1000. V roce 1937 jiná paní – Frieda Mandeliková – překonala hranici 5000 výstupů celkem, za což tehdy obdržela stříbrný odznak.

	Dnes je již tradicí, že na [[Nový rok]] pořádá [[Klub českých turistů\|KČT]] Lokomotiva Liberec „''Novoroční výstup na Ještěd''“, kdy stovky turistů pěšky vystupují od konečné tramvaje v Horním Hanychově na vrchol hory. Výstup z roku 2005 byl již třicátým v řadě.		Dnes je již tradicí, že na [[Nový rok]] pořádá [[Klub českých turistů\|KČT]] Lokomotiva Liberec „''Novoroční výstup na Ještěd''“, kdy stovky turistů pěšky vystupují od konečné tramvaje v Horním Hanychově na vrchol hory. Výstup z roku 2005 byl již třicátým v řadě.

-	~~== Odkazy ==~~	+	== Související články ==
-	~~[[Image:Ještěd 1.jpg\|thumb\|Ještěd v zimě]]~~	+
-	=== Související články ===	+
	* [[Kabinová lanová dráha na Ještěd]]		* [[Kabinová lanová dráha na Ještěd]]
	* [[PP Terasy Ještědu]]		* [[PP Terasy Ještědu]]
Řádka 130:		Řádka 128:
	* [[Mohyla letců]]		* [[Mohyla letců]]

-	=== Literatura ===	+	== Literatura ==
	* KARPAŠ, Roman. Kniha o Liberci. Liberec : Dialog, 1996.		* KARPAŠ, Roman. Kniha o Liberci. Liberec : Dialog, 1996.
	* JIROUTEK, Jiří. Fenomén Ještěd. 1. vyd. Liberec : J. Jiroutek, c2005. ISBN 80-239-5175-0.		* JIROUTEK, Jiří. Fenomén Ještěd. 1. vyd. Liberec : J. Jiroutek, c2005. ISBN 80-239-5175-0.
Řádka 146:		Řádka 144:


-	{{~~commonscat~~\|Ještěd}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Ještěd+Liberec}}{{Commonscat\|Ještěd}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Tisícovky v Česku]]		[[Kategorie:Tisícovky v Česku]]
	[[Kategorie:Okres Liberec]]		[[Kategorie:Okres Liberec]]

Sysop: 1 revizi

2014-07-07T11:49:51Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 7. 7. 2014, 11:49

Sysop: Nahrazení textu

2010-11-20T17:28:07Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox - hora
| název = Ještěd
| obrázek = Jested.jpg
| popis1 = Hotel a vysílač na Ještědu
| popisek2 = [[Ještěd (hotel a vysílač)|Hotel a vysílač na Ještědu]]
| pohoří = [[Ještědsko-kozákovský hřbet]]
| vrchol = 1012
| světadíl = [[Evropa]]
| stát = [[Česko]]
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Ještěd |mark=Fire.png|position=left |width=250 |lat=50.73 |long=14.98 |float=center |caption= }}
| prvovýstup =
| hornina = [[fylit]], [[křemenec]]
| typ =
| erupce =
| poznámka =[[Přírodní park Ještěd|přírodního parku Ještěd]]
| povodí = [[Jizera (řeka)|Jizera]]
}}
'''Ještěd''' (1012 [[metr|m]]) (německy: ''Jeschken'') je hora na severu [[Česká republika|Česka]], ležící jižně od [[Liberec|Liberce]]. Na vrcholu je [[Ještěd (hotel a vysílač)|známý televizní vysílač]] v technicistním [[architektura|architektonickém]] stylu; v dolní části vysílače je umístěn hotel a restaurace. Na Ještěd vedou lanovky, na svazích je [[lyžování|lyžařské]] středisko. Těsně pod Ještědem se nachází [[Horní Hanychov]], nejzápadnější městská část Liberce. Masiv Ještědu je od roku 1995 součástí [[Přírodní park Ještěd|Přírodního parku Ještěd]] (93,6 [[Kilometr čtvereční|km²]]).

Ještě před výstavbou vysílače zde stál velký kříž. Ještědské kříže mají svoji dlouhou historii doloženou od roku 1737; prozatím poslední pochází z roku 1990. Jeho předchůdce byl v 80. letech 20. století tajně uříznut, údajně na pokyn tehdejšího komunistického předsedy národního výboru v Liberci.

Významnou roli sehrál Ještěd krátce po srpnové [[okupace|okupaci]] [[Československo|Československa]] v roce [[1968]], když odtud ve dnech 25.–27. srpna vysílalo [[Televize (médium)|televizní]] Svobodné studio Sever.

== Historie ==
[[Image:Jeschken_1900.jpg|thumb|left|Ještěd kolem roku 1900]]
Ještěd byl vždy dominantou severních Čech a symbolem kraje pod ním. První kříž na vrcholu byl vztyčen údajně již v roce 1737, byl kamenný a vydržel až do roku 1812, kdy byl povalen. Přesto však tradice křížů na vrcholu pokračovala dál, i když po roce 1834 už jen kříži dřevěnými. Roku 1838 byl na vrcholu postaven [[obelisk]] na památku návštěvy Adély Rohanové, zvaný dodnes '''Rohanský kámen''' (''{{cizojazyčně|de|Rohanstein}}''). Tento kamenný objekt stojí na někdejší hranici mezi Rohanským a Clam-Gallasovským panstvím.

Zájem turistů o vrchol se probudil až v polovině 19. století. Turisté však netoužili jen po nádherném výhledu po okolí, ale přáli si také na vrcholu načerpat síly. V tom jim vyšli vstříc manželé Florian a Barbara Haslerovi z Horního Hanychova, kteří zde o letních nedělích roku 1844 zřídili prodej občerstvení z přinesených zásob. O tři roky později nabízel podobnou službu také rohanský lesník Hebelt. Roku 1850 zbudovali Haslerovi na Ještědu vlastní chatu, kterou v následujících letech vylepšovali a návštěvníkům nenabízeli jen občerstvení, ale také nocleh. Stará chata dosloužila roku 1868, byla však záhy nahrazena chatou novou, částečně kamennou, finančně podpořenou i mnoha předními libereckými občany. K této '''Rohanově chatě''' byla byla roku 1885 přistavěna [[Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory|Německým horským spolkem]] terasa pro 200 lidí. V květnu 1876 byla na vrcholu postavena dřevěná věž. Tato 5 m vysoká vyhlídková věž byla první rozhlednou této části Čech a vydržela až do konce července 1889. Ještě v témže roce však byla postavena rozhledna nová – vysoká 8 metrů. Zároveň s tím se ovšem začalo uvažovat o stavbě honosnější. Liberecká firma Gustav Sachers a synové navrhla kamennou stavbu v podobě středověkého hradu, horský spolek však na takto velkolepou stavbu neměl dostatek prostředků a souhlas s ní nedal ani majitel panství – hrabě [[Clam-Gallasové|Clam-Gallas]].

[[Soubor:Starý Ještěd.jpg|right|thumb|léto 1961]]
Nový '''horský hotel''' vznikl podle plánů libereckého stavitele Schäfera. Základní kámen byl položen 27. 6. [[1906]] a již za půl roku – 13. 1. 1907 – byl hotel slavnostně otevřen. V jeho přízemí byla velká společenská místnost pro víc než 100 hostů, hotel měl 23 pokojů a noclehárnu, terasu pro 50 lidí a 23 metrů vysokou rozhlednu. Horský spolek zaplatil za stavbu 161 000 K, pozemek pod hotelem však nevlastnil, ale měl jej na 50 let pronajatý od hraběte. Atraktivita Ještědu se ještě zvýšila, když zde byla v letech [[1909]]–[[1911]] postavena tříkilometrová [[sáňkařská dráha na Ještědu|sáňkařská dráha]], na níž se v roce 1914 konalo první mistrovství Evropy. Dráha byla koncem třicátých let poškozena polomem, v 60. letech byla v jejích místech postavena nová, kratší, jejíž torzo je na místě dodnes. Skutečnou ranou pro Horský spolek však bylo postavení '''lanovky''' roku [[1933]] – to sice znamenalo příliv návštěvníků, ale zároveň se dle tehdejšího výnosu stal vrchol hory majetkem provozovatele [[Kabinová lanová dráha na Ještěd|lanové dráhy]] (ČSD) a tak vlastně přešel do majetku státu.

Roku [[1945]] se hotel stal majetkem [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]], později přešel pod hotelový a restaurační podnik. Od roku [[1959]] sloužil kromě turistiky také [[Televizní vysílání|televiznímu]] vysílání. Hotel i původní Rohanova chata (přejmenovaná na Chatu brigádníků) byly do roku [[1962]] rekonstruovány podle návrhu libereckého architekta Karla Wintera.

[[31. leden|31. ledna]] roku [[1963]] však při neopatrném rozmrazování potrubí vznikl v budově hotelu požár, kterému celá stavba podlehla. Stejný osud v následujícím roce potkal i Rohanovu chatu – jen důvod byl jiný: rozmrazování oděvů.

Přesto však vrchol neměl zůstat pustý. Nová budova byla od počátku navrhována jako hotel i televizní vysílač. Projekt vypracoval architekt [[Karel Hubáček]] z ateliéru ''[[SIAL]] Liberec'' a základní kámen byl položen 30. 7. [[1966]]. Během stavby byla jako ubytovna dělníků Pozemních staveb roku [[1966]] postavena v sedle [[Černý vrch (950 m)|Černého vrchu]] horská chata '''Ještědka'''. Nový '''[[Ještěd (hotel a vysílač)|hotel a vysílač]]''' ve tvaru rotačního [[hyperboloid]]u byl slavnostně otevřen [[21. září]] [[1973]].

Ještěd je také významným telekomunikačním uzlem. Proto když původní chata vyhořela, bylo nutné postavit vedle horní stanice lanovky provizorní vysílací stanici. Právě z té vysílalo ve dnech 25.–27. srpna [[1968]] '''Svobodné studio Sever''' provozované dvěma techniky a rozhlasovým redaktorem Miroslavem Hladíkem, kteří používali vybavení [[Liberecké výstavní trhy|Libereckých výstavních trhů]]. Sedmadvacátého srpna v něm živě vystoupil herec [[Jan Tříska (herec)|Jan Tříska]] a pozdější prezident [[Václav Havel]]. Tuto událost dnes připomíná pamětní tabulka na posledním ze zbytku základů bývalé vysílací stanice<ref name="SEVER 1968">http://www.totalita.cz/1968/1968_sever.php</ref><ref name="Hotel 1968">http://www.jested.cz/web2005/hot-2-5-ce.php</ref>.

Tradiční dřevěný kříž, odstraněný v osmdesátých letech, se na vrchol hory vrátil roku 1990.

== Lyžařské středisko ==
[[Lyžování|Lyžařské]] [[lyžařské středisko|středisko]] na Ještědu ležící ve výšce 540–1000 m je pravděpodobně nejpřístupnějším takovým areálem v celých Čechách – na okraj areálu totiž jezdí [[Tramvajová doprava v Liberci|tramvajová linka]] z města Liberce. Od března roku [[2006]] do února [[2009]] měla areál (původně na 25 let) pronajatý společnost [[Snowhill]], která měla za jeho pronájem platit městu 8 milionů korun ročně, od roku 2010 pak ještě 5,50 Kč z každé prodané jízdenky. Společnost dále měla do areálu investovat na 300 miliónů Kč, areál skutečně inovovala a vybudovala v něm čtyři lanové dráhy a tři vleky. Dne 22. února 2009 však byly podepsány smlouvy, jimiž celý areál vrátila zpět městské společnosti Sportovní areál Ještěd.

Areál samotný trpěl dlouhá léta nedostatkem sněhu způsobeným vyššími teplotami a menším množstvím sněhu v zimních měsících. Problém byl vyřešen až systémem umělého zasněžování pokrývajícím 80 % sjezdových tratí.

* '''Celková délka sjezdařských tratí''': 8,77 kilometrů
* '''Nadmořská výška''': 540 až 1000 metrů
* '''Počet lanovek''': 1 kabinová pro 38 lidí, 2 čtyřsedačkové, 1 dvousedačková
* '''Počet [[lyžařský vlek|vleků]]''': 5

* [http://www.snowhill.cz/sh/img/mapy/areal6/mapa_arealu.jpg Mapa areálu na stránkách společnosti Snowhill]

=== Mistrovství světa v klasickém lyžování ===
Od 18. února do 1. března 2009 byl Liberec hostitelem [[FIS Mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009|mistrovství světa v klasickém lyžování]]. Tento šampionát se skládal ze tří disciplín: skoků na lyžích, běhu na lyžích a [[severská kombinace|severské kombinace]]. Skokanská část šampionátu se odehrávala právě v Ještědském areálu, pro část běžeckou se připravuje areál v libereckém [[Vesec (Liberec)|Vesci]].

=== Sjezdové tratě ===
{| class="wikitable" style="margin:1em auto"
|+ '''Přehled sjezdových tratí areálu'''
! Název || Obtížnost || Převýšení (m) || Délka (m) || Poznámka
|-
| Pod lany || červená || 330 || 1450 || bývalá F10 a č. 2
|-
| Slalomový svah || černá || 300 || 920 ||
|-
| Liberecká || červená || 300 || 1450 || bývalá Liberecká A a B
|-
| Skalka || červená || 360 || 1750 || část bývalé Liberecké A a C
|-
| Turistická || modrá || 360 || 2600 ||
|-
| Nové Pláně || červená || 170 || 700 ||
|-
| Nové Pláně || červená || 170 || 1100 ||
|-
| Višňovka || červená || 150 || 700 ||
|-
| Staré Pláně || červená || 60 || 290 ||
|-
| Bucharka || modrá || 30 || 170 ||
|-
| Lyžařská škola || modrá || ||
|}

=== Lanovky a vleky ===
{| class="wikitable" style="margin:1em auto"
|+ '''Přehled lanovek a vleků'''
! Název || Typ || Délka (m) || Kapacita || Poznámka
|-
| [[Kabinová lanová dráha na Ještěd|Kabinová lanovka]] || kabinová || 1188 || 525 || Vlastní a provozují [[České dráhy]] a. s.
|-
| Černý vrch || čtyřsedačková lanovka || 808 || 1191 ||
|-
| [[Lanová dráha Liberec - Skalka|Skalka]] || čtyřsedačková lanovka || 1472 || 2400 ||
|-
| Pláně || dvousedačková lanovka || 618 || 1188 ||
|-
| Pláně || kotva || 290 || 1200 ||
|-
| Pod lany || kotva || 385 || 1200 ||
|-
| Bucharka || talíř || 170 || 840 ||
|-
| Na hřeben || kotva || 450 || 1200 || Přibližovací mezi Pláněmi a Skalkou
|-
| Dětský || || || ||
|}

=== Skokanské můstky ===
Důležitou částí areálu je také dvojice můstků pro [[skoky na lyžích]]:
* HS134
* HS100
Oba můstky vznikly na severním svahu v 70. letech 20. století a byly již několikrát upravovány tak, že dnešní i budoucí požadavky splňují, do roku 2009 musí již jen dojít výstavbě diváckých tribun, chlazení nájezdové stopy a položení umělé hmoty, díky čemuž je bude možné využívat celoročně.

== Výstupy na vrchol ==
[[Soubor:Ještěd nad mraky (listopad 2006).jpg|thumb|right|Vrchol Ještědu nad mraky]]
Již němečtí turisté vedli evidenci o počtu pěších výstupů na vrchol hory a každý rok zveřejňovali jména osob, které se na vrchol dostaly nejvícekrát. Roku [[1922]] vystoupil [[Rudolf Kauschka]] s druhy na vrchol 12× během jediného dne. Držitelkou rekordu v největším počtu výstupů na horu v jediném roce byla od roku [[1937]] Lilly Flassaková, která během tohoto roku vystoupila na vrchol celkem 709 krát. Tento její výkon překonal až 28. dubna 2006 třiašedesátiletý důchodce Vladimír Ježek z Liberce, který tohoto dne vystoupil na Ještěd po 712. Ve výstupech pokračoval i poté a 6. července dosáhl vrcholu hory po 1000. V roce 1937 jiná paní – Frieda Mandeliková – překonala hranici 5000 výstupů celkem, za což tehdy obdržela stříbrný odznak.

Dnes je již tradicí, že na [[Nový rok]] pořádá [[Klub českých turistů|KČT]] Lokomotiva Liberec „''Novoroční výstup na Ještěd''“, kdy stovky turistů pěšky vystupují od konečné tramvaje v Horním Hanychově na vrchol hory. Výstup z roku 2005 byl již třicátým v řadě.

== Odkazy ==
[[Image:Ještěd 1.jpg|thumb|Ještěd v zimě]]
=== Související články ===
* [[Kabinová lanová dráha na Ještěd]]
* [[PP Terasy Ještědu]]
* [[Vířivé kameny]]
* [[Červený kámen (Ještěd)|Červený kámen]]
* [[Mohyla letců]]

=== Literatura ===
* KARPAŠ, Roman. Kniha o Liberci. Liberec : Dialog, 1996.
* JIROUTEK, Jiří. Fenomén Ještěd. 1. vyd. Liberec : J. Jiroutek, c2005. ISBN 80-239-5175-0.
* ŘEHÁČEK, Marek. Chata na temeni Děda Ještěda : příspěvek ke 100 letům otevření ještědské chaty. Liberec : Kalendář Liberecka, 2006. 103 s. ISBN 80-239-8393-8
* KARPAŠ, Roman - STEIN, Karel - NEVRLÝ, Miloslav. Album starých pohlednic Lužických hor a Ještědu. Vyd. 1. Liberec : Nakladatelství 555, 2000. 155 s. ISBN 80-86424-01-4

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.jested.liberec.cz/ Sportovní areál Ještěd]
* [http://www.fenomenjested.cz/ Projekt, kniha a výstava ''Fenomén Ještěd'']
* [http://www.snowhill.cz/index/areal.do?areal=6 Lyžařský areál na stránkách společnosti ''Snowhill'']
* [http://www.horskyspolek.cz/jested/soutez-stovkaru/ Soutěž stovkařů na stránkách ''Jizersko-ještědského horského spolku'']
* [http://www.ceske-sjezdovky.cz/stredisko/jested.html Sjezdovky, webkamery Ještěd]

{{commonscat|Ještěd}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Tisícovky v Česku]]
[[Kategorie:Okres Liberec]]
[[Kategorie:Lyžařská střediska v Česku]]
[[Kategorie:Ještědsko-kozákovský hřbet]]
[[Kategorie:Hory a kopce v Ještědsko-kozákovském hřbetu]]