Sysop: Nahrazení textu

2011-11-28T21:30:46Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Nejlepší článek}}
{{Infobox - hora
| název = Jedlová
| obrázek = Jedlová_rozhledna.jpg
| popis1 = Rozhledna na Jedlové
| popisek2 = Rozhledna na Jedlové
| pohoří = [[Lužické hory]] / [[Lužický hřbet]] / [[Jedlovský hřbet]] / [[Tolštejnský hřbet]]
| vrchol = 774
| světadíl = [[Evropa]]
| stát = [[Soubor:Flag of the Czech Republic.png|24px]] [[Česko]]
| prvovýstup =
| hornina = [[pískovec]], [[znělec]]
| typ = neovulkanický suk
| erupce =
| poznámka = [[rozhledna]] na vrcholu
| povodí = [[Kamenice]], [[Lužická Nisa]]
}}
'''Jedlová''' ({{vjazyce|de}} {{cizojazyčně|de|''Tannenberg''}}) je [[hora]] na severu [[Česká republika|České republiky]], v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]], ve východní části [[okres Děčín|okresu Děčín]], na jihu [[Šluknovský výběžek|Šluknovského výběžku]], v [[katastrální území|katastrálním území]] obce [[Jiřetín pod Jedlovou]]. Leží 7 km jihozápadně od [[Varnsdorf]]u a 2 km jihozápadně od centra Jiřetína. Hora má nadmořskou výšku 774 metrů.<ref name="varns">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Varnsdorfsko 1:25 000
| vydání = 1
| vydavatel = Geodézie On Line, spol. s r. o. Česká Lípa
| místo = Česká Lípa
| poznámka =
| rok = 2008
| strany =
| isbn = 978-80-86782-69-0
}}</ref>
Je po [[Luž]]i a [[Pěnkavčí vrch|Pěnkavčím vrchu]] třetí nejvyšší horou [[Lužické hory|Lužických hor]] a jedná se o mohutnou [[znělec|znělcovou kupu]]. Název hory byl odvozen z původního porostu, který byl tvořen [[jedle]]mi prostoupenými [[smrk]]y,<ref name="Kuhn1">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=zmjedhc
| titul= Lužické hory, zajímavá místa, Jedlová
| vydavatel = Jiří Kühn, 1997-2008
| datum přístupu=2008-07-23
}}</ref> dnes převažují smrky a na vrcholu [[buk]]y. [[Les]]ní porost velmi poškodily [[imise]] v  70. a 80. letech 20. století.<ref name="plán">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.luzickehory.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=613
| titul= Plán péče CHKO Lužické hory
| vydavatel = CHKO Lužické hory
| datum přístupu=2009-02-28
}}</ref> Přesto na Jedlové žije řada ohrožených živočišných druhů.<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Honců
| jméno = Miroslav
| titul = Zoologický průzkum Jedlové v Lužických horách
| příjmení sestavitele = Benda
| jméno sestavitele = Martin
| spolusestavitelé = et al.
| sborník = Bezděz. Vlastivědný sborník Českolipska
| vydavatel = Okresní vlastivědné muzeum, Vlastivědný spolek Českolipska, Okresní úřady Česká Lípa a Děčín
| místo = Česká Lípa
| rok vydání = 1996
| svazek = 4
| isbn = 80-900896-4-X
| strany = 243–258
}}[dále jen Honců, 1996]</ref>

Na úpatí hory pracovaly také dvě sklářské hutě. První z nich stávala ve 14. století na území dnešní osady [[Rozhled]].<ref name="Gelnar1996">{{Citace sborníku
| příjmení = Gelnar
| jméno = Michal
| titul = Sklářské hutě v Lužických horách a v jejich podhůří
| příjmení sestavitele = Benda
| jméno sestavitele = Martin
| spolusestavitelé = et al.
| sborník = Bezděz. Vlastivědný sborník Českolipska
| vydavatel = Okresní vlastivědné muzeum, Vlastivědný spolek Českolipska, Okresní úřady Česká Lípa a Děčín
| místo = Česká Lípa
| rok vydání = 1996
| svazek = 4
| kapitola = První fáze
| isbn = 80-900896-4-X
| strany = 45–46
}}[dále jen Gelnar, 1996]</ref> Sklárna {{Cizojazyčně|de|Rollhütte}}, která stávala na jižní straně, patřila mezi významné české sklárny přelomu 17.–18. století.<ref name="děčín">{{Citace periodika
| příjmení = Gelnar
| jméno = Michal
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Barokní sklárna Rollhütte a zhodnocení hmotných pramenů z jejího zaniklého stanoviště
| periodikum = Děčínské vlastivědné zprávy, Časopis pro vlastivědu Děčínska a Šluknovska
| odkaz na periodikum =
| rok = 2002
| měsíc =
| ročník = XII
| číslo = 2
| strany = 9–14
| url =
| issn = 1212-6918
}}</ref> Na jižním úpatí se nachází bývalý [[pískovec|pískovcový]] lom. Od 2. poloviny 19. století je Jedlová oblíbeným [[turistika|turistickým]] cílem. Na vrcholu hory je [[rozhledna]] z roku 1891, výletní [[restaurace (pohostinství)|restaurace]] a pomník básníka [[Friedrich Schiller|Friedricha Schillera]]. Přibližně 1 km východně od vrcholu hory se nachází [[zřícenina]] hradu [[Tolštejn]].

Jedlová je využívána k provozování [[zimní sport|zimních sportů]], na vrchol hory vede [[lyžařský vlek]].<ref name="lyzstredisko">{{Citace elektronické monografie | url=http://tomcat.cenia.cz/eia/download.jsp?view=eia_cr&id=OV4005&file=zaveryStanDOC
| formát = DOC
| titul= Transportní zařízení a parkoviště v lyžařském středisku Jedlová - Tolštejn
| vydavatel = Ministerstvo životního prostředí
| datum přístupu=2008-07-19
}}</ref>

== Popis ==
[[Soubor:Jedlová Tolštejn.JPG|thumb|Pohled z Jedlové na Tolštejn, vpravo nahoře [[Luž]]]]
Název hory pochází z překladu německého jména hory ({{vjazyce|de}} {{cizojazyčně|de|''Tannenberg''}}), Jedlová hora, nyní Jedlová.<ref name="vlast199">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost
| vydání = 1
| vydavatel = Sdružení pro rozvoj Šluknovska
| místo = Šluknov
| poznámka = [dále jen Vlastivěda]
| rok = 2008
| strany = 199
| isbn = 978-80-254-1704-1
}}</ref>
Jedlová leží v nejsevernější části [[Česká republika|České republiky]], ve východní části [[Ústecký kraj|Ústeckého kraje]], v [[okres Děčín|okrese Děčín]], v jižní části [[Šluknovský výběžek|Šluknovského výběžku]], na území obce Jiřetín pod Jedlovou, asi 2 km jižně od centra obce. Tento vrch kuželového tvaru se tyčí do výšky 774 [[Nadmořská výška|m n. m.]] a asi do výšky 200–250 m nad okolní krajinu. Horopisně se nachází v západní části [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|Krkonošsko-jesenické subprovincie]] v centrální části [[Lužické hory|Lužických hor]]. Je součástí Lužického hřbetu, je částí jeho západního okrsku – Jedlovského hřbetu, jehož je nejvyšším vrcholem. Z Jedlové vybíhají dva hřbítky – jeden východně na [[Tolštejn]], druhý severně na [[Křížová hora (Lužické hory)|Křížovou horu]]. Dalšími nejbližšími kopci viditelnými z Jedlové jsou jižně [[Konopáč (Lužické hory)|Konopáč]] a [[Stožec (Lužické hory)|Stožec]], severovýchodně [[Malý Stožec]].<ref name="luz10">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Lužické hory, Ještědský hřbet Turistický průvodce ČSSR
| vydání = 1
| vydavatel = Olympia
| místo = Praha
| poznámka = [dále jen Lužické hory]
| rok = 1987
| strany = 10
| isbn =
}}</ref>

Jedlová je tzv. [[neovulkanický suk]] z [[třetihory|třetihorního]] miocénu.<ref name="Honcu243-244">Honců, 1996, str. 243–244</ref> Spodní třetina hory se skládá z relativně pevného [[křída|křídového]] [[Pískovec|pískovce]] březeneckého souvrství, který byl dříve těžen pro stavební účely. Dnes již zarostlý [[lom]] se nachází na jižním úpatí. Vrchní dvě třetiny tvoří [[znělec]] obsahující krystaly sklovitého [[Živec|živce]], který pronikl pískovcem při [[vulkanismus|vulkanické]] činnosti. Pro znělec na Jedlové byla provedena [[radiometrie|radiometrická]] [[analýza]], která dokazuje vulkanickou činnost před 31 ± 4,8 miliony lety.<ref name="dolní16">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000 20-242 Dolní Podluží
| vydání = 1
| vydavatel = Česká geologická služba
| místo = Praha
| poznámka = [dále jen Dolní Podluží]
| rok = 2006
| strany = 16
| isbn = 80-7075-640-3
}}</ref> Živec se často rozpadá na velké desky, místy seskupené do zdánlivé zdi (jihovýchodní svah a jih vrcholu), jinde vytváří [[suťové pole|suťová pole]] s řídkou [[vegetace|vegetací]]. Suťová pole nejsou typickými svahovými [[sediment]]y, ale reziduálním [[relikt]]em mrazového zvětrávání především z chladných období pleistocénu.<ref name="dolní21">Dolní Podluží, str. 21.</ref>

[[Soubor:Kamenné moře na Jedlové.JPG|thumb|left|Suťové pole na západním svahu Jedlové]]
Přes vrchol hory vede hlavní evropské [[rozvodí]], odvodňující toto území jižně [[Chřibská Kamenice|Chřibskou Kamenicí]], ústící do [[Kamenice (přítok Labe)|Kamenice]], dále [[Labe]]m do [[Severní moře|Severního moře]], a severně [[Lužnička|Lužničkou]], dále [[Mandava|Mandavou]], [[Lužická Nisa|Lužickou Nisou]] a [[Odra|Odrou]], ústící do [[Baltské moře|Baltského moře]].
Na vrcholu Jedlové je roční teplotní průměr 5 °C.<ref name="vlast206">Vlastivěda, str. 206.</ref>

Na severní straně hory jsou rozptýlené [[chalupa|chalupy]] osady [[Jedlová (Jiřetín pod Jedlovou)|Jedlová]], na úpatí severovýchodního svahu se rozkládá osada [[Rozhled]]. Na jižním úpatí je lesní [[Jedlová (nádraží)|nádraží Jedlová]], přes které vedou [[železnice|železniční]] tratě [[trať 080|080]] [[Jedlová (nádraží)|Jedlová]] – [[Bakov nad Jizerou]] a [[trať 081|081]] [[Rumburk]] – [[Děčín]].<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://mapa.rychnovsky.cz/
| titul= Železniční mapa České republiky
| vydavatel = České dráhy
| datum přístupu=2009-02-27
}}</ref> Mezi nádražím Jedlová a vrcholem hory je na zhruba 2 km převýšení 230 metrů.
Při dobré viditelnosti lze přehlédnout celé Lužické hory, hřeben [[Jizerské hory|Jizerských hor]], [[Ještěd]], blízký hrad [[Tolštejn]], [[Bezděz (hrad)|Bezděz]], [[Milešovka|Milešovku]], [[Děčínský Sněžník]] i vzdálenější hřeben [[Krušné hory|Krušných hor]]. Na jižním úpatí hory leží také dva [[Jedlovské rybníky]] – Velký Jedlovský rybník a severně od něj Malý Jedlovský rybník. Stával tu také třetí [[rybník]], zvaný Hutní, dříve {{Cizojazyčně|de|Rollteich}}.<ref name="Rybniky">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kühn
| jméno = Jiří
| titul = Jedlovské rybníky
| url = http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=zmjedrc
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-3-13
| vydavatel =
}}</ref> Své jméno dostal podle dnes již zaniklé sklářské huti {{Cizojazyčně|de|Rollhütte}}. Hutní rybník je již vypuštěn, zbývající dva rybníky dnes slouží jako [[vodní nádrž|vodohospodářské nádrže]]<ref name="Rybniky"/> a k chovu ryb.<ref name="plán"/>

== Flóra ==
Jak již název hory napovídá, v minulosti bývala pokryta především [[jedle]]mi. Vysoký jedlový les se dokonce v roce 1890 stal důvodem pro stavbu [[rozhledna|rozhledny]].<ref name="DecinskyDenik">{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Dnes už tu jedle nerostou
| periodikum = Děčínský deník
| rok = 2003
| měsíc = duben
| den = 4
| strany = 18
| issn =
}}</ref> V současné době je vrchol hory zalesněn [[buk|bučinou]], i když se tam opět objevují malé plochy [[jedle bělokorá|jedle bělokoré]], ale také [[Nepůvodní druh|nepůvodního]] druhu [[borovice kleč]]. Porost na svazích tvoří převážně [[smrk]]y s příměsí [[jeřáb muk|jeřábu]],<ref name="Honcu243-244"/> na jihovýchodním svahu roste [[modřín opadavý|modřín evropský]]. Dále se zde vyskytují [[brusnice (rod)|brusnicová]] keříčková [[společenstvo|společenstva]],<ref name="plán"/> na stinných místech roste [[žebrovice různolistá]] a [[vranec jedlový]]. Tam, kde se zachovala mokrá [[rašeliniště]], lze spatřit [[Masožravé rostliny|masožravou]] [[rosnatka okrouhlolistá|rosnatku okrouhlolistou]] a chráněný [[rojovník bahenní]],<ref name="DecinskyDenik"/> který se mimo Jedlovou nikde jinde v Lužických horách nevyskytuje.<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Plánská
| jméno = Marta
| titul = Příspěvek k poznání Lužických hor a jejich okolí
| příjmení sestavitele = Benda
| jméno sestavitele = Martin
| spolusestavitelé = et al.
| sborník = Bezděz. Vlastivědný sborník Českolipska
| vydavatel = Okresní vlastivědné muzeum, Vlastivědný spolek Českolipska, Okresní úřady Česká Lípa a Děčín
| místo = Česká Lípa
| rok vydání = 1996
| svazek = 4
| isbn = 80-900896-4-X
| kapitola = III. Fytogeografická charakteristika
| strany = 183
}}</ref> Zaznamenány zde byly i některé druhy [[Vstavačovité|orchidejí]] jako [[kruštík širokolistý]], [[bradáček vejčitý]], [[prstnatec Fuchsův]] a [[stupeň ohrožení v Česku|ohrožený druh]] [[pětiprstka žežulník]].<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Honců
| jméno = Miroslav
| titul = Vstavačovité (Orchidaceae) Českolipska
| příjmení sestavitele = Benda
| jméno sestavitele = Martin
| spolusestavitelé = et al.
| sborník = Bezděz. Vlastivědný sborník Českolipska
| vydavatel = Vlastivědný spolek Českolipska, Státní okresní archiv a referát kultury Okresního úřadu Česká Lípa
| místo = Česká Lípa
| rok vydání = 1995
| svazek = 3
| strany = 91–134
}}</ref> Lesy na Jedlové obhospodařuje státní podnik [[Lesy České republiky]].

=== Poškození lesa a změny biotopu ===
[[Soubor:Luftbild von Gipfel Jedlová.JPG|thumb|Letecký pohled na vrchol Jedlové]]
První poškození lesa [[imise]]mi se objevilo po roce 1970, přičemž vážné podoby nabylo na jaře roku 1977 a po zimě na přelomu let 1978 a 1979, jako důsledek spolupůsobení imisí a mimořádně nízkých teplot. Jedlová leží v pásmu nejtěžšího poškození imisemi [[Oxid siřičitý|SO2]]<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.infodatasys.cz/lesnioblasti/19IO.htm
| titul= Přírodní lesní oblasti České republiky, PLO 19: Pásma ohrožení lesů imisemi
| vydavatel = Karel Matějka - IDS (2005)
| datum přístupu=2009-03-04
}}</ref> a její vrchol je jako jediné místo v Lužických horách označen jako pásmo A.<ref name="plán"/> Imise pocházely převážně z [[Polsko|polské]] [[elektrárna|elektrárny]] [[Elektrárna Turów|Turów]] a z německých elektráren Hirschfelde (již odstavená) a Hagenwerder (utlumená), které se nachází ve vzdálenosti 25–32 km, a z německé elektrárny [[Elektrárna Boxberg|Boxberg]] (utlumená), vzdálené od Jedlové 50 km. Po odstavení či utlumení zdrojů znečištění na německé straně pokleslo množství imisí zhruba na polovinu. Předpokládá se, že les na Jedlové byl poškozen i [[fluor]]em; v letech 1978 až 1982 dosáhly jeho koncentrace 0,3 μg/m³. V letech 1986 až 1987 došlo po větrné [[kalamita|kalamitě]] k přemnožení [[kůrovci|kůrovce]] a [[lýkožrout smrkový|lýkožrouta smrkového]]. Od prosince 1995 až do března 1996 byla Jedlová znovu poškozena sněhem a námrazou za současného působení imisí.<ref name="plán"/>

Imisní škody sice nedosáhly kalamitní úrovně,<ref name="plán"/> přesto však vedly k částečné změně [[biotop]]u. Na některých místech se les po [[kácení|těžbě]] neobnovil a začaly se objevovat velké holiny. To vedlo i ke změně vodních poměrů v půdě a vyschnutí rašeliniště na jižním svahu, kde následně zanikl bohatý porost rosnatky okrouhlolisté. Mezi smrčinami se rozšířil [[jeřáb obecný]] a [[lipnicovité|traviny]] [[metlička křivolaká]] a [[třtina chloupkatá]]. V prosvětleném lese začal prospívat také [[náprstník červený]].<ref name="Honcu243-244"/> V současné době jsou dospělé a dospívající smrkové porosty vytěženy a obnovují se. Na mladých porostech lze pozorovat škody vzniklé loupáním [[jelen]]í zvěří.<ref name="plán"/>

== Fauna ==
V průběhu [[vegetační období|vegetačního období]] roku 1995 provedl Miroslav Honců<ref>Honců, 1996, str. 243</ref> z Vlastivědného muzea v České Lípě na kopci Jedlová a v oblasti Jedlovských rybníků na jejím úpatí [[zoologie|zoologický]] průzkum. Do jeho výsledků započítal též dřívější zjištění jiných badatelů.<ref>Honců, 1996, str. 245</ref> Dle závěrů této studie je kopec Jedlová poměrně chudý na [[bezobratlí|bezobratlé živočichy]], z nichž se tu vyskytuje především několik horských druhů [[chvostoskoci|chvostoskoků]], [[kobylky|kobylek]] a [[střevlík]]ů. Nalezeni byli též ohrožení [[mravenec lesní|mravenci lesní]], na nichž zde překvapivě parazituje [[roztoči|roztoč]] ''Anoetus formicarium'', do té doby známý pouze z [[Alpy|Alp]], kde se vyskytuje nad [[hranice lesa|hranicí lesa]]. Mezi [[brouci|brouky]] byly nalezeny tři [[ohrožený druh|ohrožené druhy]], a sice [[svižník polní]] a dva druhy střevlíků – [[střevlík polní]] a ''[[Carabus problematicus]]''. [[Kyselost|Kyselý]] podklad Jedlové způsobuje, že se zde, podobně jako na dalších kopcích Lužických hor, vyskytuje jen velmi málo [[měkkýši|měkkýšů]].<ref>Honců, 1996, str. 245–251</ref>

Na Jedlové bylo nalezeno též 57 druhů [[obratlovci|obratlovců]], z nichž téměř všechny patří mezi typické druhy středoevropských [[listnatý les|listnatých]] a [[smíšený les|smíšených lesů]]. Většina těchto druhů se na území kopce rozmnožuje, nebo je tato oblast součástí jejich širšího [[Teritorium (ekologie)|teritoria]]. Mezi nimi bylo 10 druhů [[obojživelníci|obojživelníků]] a [[plazi|plazů]], 31 druhů [[ptáci|ptáků]] a 16 druhů [[savci|savců]].<ref>Honců, 1996, str. 256</ref> Za nejvýznamnější je považován nález [[rejsek horský|rejska horského]], o němž se do té doby soudilo, že se v Lužických horách vyskytuje pouze na [[Německo|německé]] straně. Průzkum prokázal také výskyt řady [[Ochrana přírody v Česku|zvláště chráněných druhů]] zahrnutých ve [[Seznam ohrožených živočichů v Česku|vyhlášce 395/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny]]. Zdejšími kriticky ohroženými druhy druhy jsou [[skokan skřehotavý]], [[zmije obecná]] a [[sokol stěhovavý]]. Další kriticky ohrožený druh, [[plch zahradní]], byl na Jedlové naposledy zaznamenán roku 1940, ovšem jeho současný výskyt nelze zcela vyloučit. Silně ohroženými druhy jsou [[čolek horský]], [[čolek obecný]], [[ještěrka obecná]], [[ještěrka živorodá]], [[slepýš křehký]], [[ledňáček říční]] a zmíněný rejsek horský. Silně ohrožený [[lejsek malý]] byl v této lokalitě naposledy spatřen roku 1929. Ohroženými druhy jsou [[ropucha obecná]], [[krkavec velký]], [[ořešník kropenatý]], [[ťuhýk obecný]], [[vlaštovka obecná]] a černá forma [[veverka obecná|veverky obecné]].<ref>Honců, 1996, str. 251–256</ref> Z lovné [[zvěř]]e se na Jedlové vyskytují [[jelen]]i, [[srnec obecný|srnci]] a [[zajíc]]i. Právo [[myslivost]]i v [[honitba|honitbě]] vykonává Myslivecké sdružení Jedlová.<ref name="plán"/>

Na Jedlové se v pískovcových sedimentech také sporadicky objevují [[paleontologie|paleontologické]] nálezy prehistorické [[fauna|fauny]] z dob, kdy území leželo na dně [[křída|křídového]] moře. Patří sem nálezy 12 druhů [[mlži|mlžů]] rodu ''[[Inoceramus]]'' ze svrchního [[turon]]u až [[coniak]]u<ref name="plán"/> a v lomu lze také najít stopy po lezení mořských [[raci|raků]].<ref name="dolní52"/>

== Sklářství ==
Uprostřed dnešní osady [[Rozhled]], naproti rekreačnímu středisku Slovan, na louce hraničící s Bílým potokem na severovýchodním úpatí hory, stávala v polovině 14. století [[sklářská huť]], po níž se v pozdějších listinách (např. listina majitele tolštejnského panství [[Šlejnicové|Jiřího ze Šlejnic]] z roku 1539) dochoval dnes již zaniklý název jejího stanoviště {{Cizojazyčně|de|Gläsendorf}}. O huti není známo mnoho informací, její činnost však dokládají [[archeologie|archeologické]] nálezy zlomků užitkové<ref name="Gelnar1996"/> a sklářské technické [[keramika|keramiky]], nalezené při průzkumech v letech 1989 a 1994.<ref name="Gelnar2007a">{{Citace sborníku
| příjmení = Gelnar
| jméno = Michal
| titul = Keramické „radýlko“. Příspěvek k dějinám sklářské techniky
| příjmení sestavitele = Blažková
| jméno sestavitele = Jana
| spolusestavitelé = et al.
| sborník = Bezděz. Vlastivědný sborník Českolipska
| vydavatel = Vlastivědný spolek Českolipska, Státní okresní archiv Česká Lípa, Vlastivědné muzeum a galerie Česká Lípa
| místo = Česká Lípa
| rok vydání = 2007
| svazek = 16
| isbn = 978-80-86319-00-1
| strany = 217–221
}}</ref> Huť byla pravděpodobně vypálena roku 1337 při dobývání hradu Tolštejna.<ref name="Gelnar1996"/>

Na jižním úpatí hory, stávala [[baroko|barokní]] sklářská huť {{Cizojazyčně|de|Rollhütte}}, kterou tu zřejmě roku 1680 založil Jan Kašpar Kittel ze [[Šumburk nad Desnou|Šumburku]] v [[Jizerské hory|Jizerských horách]] a která pravděpodobně navazovala na starší huť, snad téhož názvu, někdy též uváděnou jako Jedlovská.<ref> Gelnar, 1996, kapitola Čtvrtá fáze, str. 49</ref> Sklárna {{Cizojazyčně|de|Rollhütte}}, která patřila k významnějším sklářským hutím své doby, prodávala své výrobky jak na domácím trhu, tak v cizině. Doložena je pravděpodobná výroba k poctě tehdejších [[Španělsko|španělských]] králů – [[erb]] [[Kastilie a León]]u.<ref name="děčín"/> Známé byly mj. její výrobky lustrových ověsků. Kolem roku 1596 ji vlastnili [[Vartenberkové|páni z Vartemberka]], později patřila jinak neznámému Christophu Palmemu ze [[Svor (okres Česká Lípa)|Svoru]] a posledními majiteli byli Kaspar Kittel a Johann Kittel z [[Polevsko|Polevska]]. Huť zanikla v roce 1739 následkem požáru, což dokládají jak pozdější písemné zprávy, tak také nálezy žárem deformovaných výrobků na místě jejího bývalého stanoviště.<ref name="Gelnar2007b">{{Citace sborníku
| příjmení = Gelnar
| jméno = Michal
| titul = Barokní lustrové ověsky ze sklárny {{Cizojazyčně|de|Rollhütte}} v Lužických horách. Příspěvek k typologii českých lustrových ověsů
| příjmení sestavitele = Blažková
| jméno sestavitele = Jana
| spolusestavitelé = et al.
| sborník = Bezděz. Vlastivědný sborník Českolipska
| vydavatel = Vlastivědný spolek Českolipska, Státní okresní archiv Česká Lípa, Vlastivědné muzeum a galerie Česká Lípa
| místo = Česká Lípa
| rok vydání = 2007
| svazek = 16
| isbn = 978-80-86319-00-1
| strany = 225–229
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.glassrevue.com/news.asp?nid=2759&cid=6
| titul= Typologie tavicích pánví ze severních Čech od nejstarších dob do průmyslové revoluce v 19. století - 1. díl
| vydavatel = 2001-2003 Polyconsult, s. r. o.
| datum přístupu=2009-03-02
}}</ref> Stanoviště sklárny bylo zničeno budováním železnice v roce 1868.<ref name="děčín"/>

== Lom pod horou ==
Ve spodní části jižního svahu hory se nachází opuštěný pískovcový [[lom]]. Lom je zakreslen již na lesnické mapě z roku 1860 a [[kameník|kamenický]] mistr Stephan Winkler v něm na přelomu 19. a 20. století zaměstnával kolem 100 dělníků.<ref name="Kuhn1"/> Byly zde těženy pevné, křemité, převážně lavicovité pískovce březenského souvrství.<ref name="dolní52">Dolní Podluží, str. 52.</ref> Vytěžený [[pískovec]] se vyvážel do [[Sasko|Saska]] a je z něj také postavena většina ostění i kamenných schodů v domech v okolí hory. Těžba byla ukončena ve 30. letech 20. století. Na skále při vstupu do lomu je dodnes patrný portrét malého děvčátka vytesaného kameníky. Proč byl portrét vytesán, není známo.<ref name="Kuhn1"/>

Výška lomové stěny dosahuje až 6,5 metrů, výška odvalu v předpolí lomu dosahuje až 12 metrů.<ref name="dolní52">Dolní Podluží, str. 52.</ref> Lom postupně zarostl lesem, je zde také naleziště [[rojovník bahenní|rojovníku bahenního]] a [[rosnatka okrouhlolistá|rosnatky okrouhloulisté]].<ref name="vlast34">Vlastivěda, str. 34.</ref> Kromě rostlin se v lomu vyskytují i chránění živočichové, např. [[zmije obecná]], [[ještěrka živorodá]], [[čolek horský]], [[čolek obecný|obecný]], [[skokan hnědý]] a [[ropucha obecná]].

== Turistika a stavby na vrcholu ==
[[Soubor:Schillerův pomník na Jedlové.JPG‎ |upright 1.4|thumb|Schillerův pomník na vrcholu Jedlové]]

Jedním z nejslavnějších návštěvníků hory byl císař Josef II., který stanul na vrcholu během své inspekční cesty v roce 1779. Vyhledávaným cílem [[Turistika|turistů]] se však Jedlová stává ve druhé polovině 19. století. V této době byla nazývána „Rigi severních Čech“, protože svými rozhledy připomínala horu [[Rigi]] ve [[Švýcarské Alpy|švýcarských Alpách]].<ref name="brez160">{{Citace monografie
| příjmení = Březinová
| jméno = Táňa
| odkaz na autora =
| titul = 100 + 1 zajímavostí z nejsevernějších Čech
| vydání = 1
| vydavatel = Agrofin Praha s. r. o.
| místo = Jiřetín pod Jedlovou
| poznámka =
| rok = 2003
| strany = 160
| isbn = 80-239-0866-9
}}</ref> Na rozvoj [[turistika|turistiky]] mělo velký vliv vybudování železniční sítě, která umožňovala snadný přístup do blízkého okolí hory. Nejbližší železniční stanice [[Jedlová (nádraží)|Jedlová]], vzdálená 2 km od vrcholu, začala sloužit v roce 1869.<ref name="smet104">{{Citace monografie
| příjmení = Smetana
| jméno = Jan
| odkaz na autora =
| titul = Jiřetín pod Jedlovou
| vydání = 1
| vydavatel = Obec Jiřetín pod Jedlovou
| místo = Jiřetín pod Jedlovou
| poznámka = [dále jen Smetana]
| rok = 1998
| strany = 104
| isbn = 80-238-2811-8
}}</ref> První [[turistická stezka|turistickou stezku]], která vedla z Jiřetína na vrchol hory, zde [[Turistické značení v Česku a na Slovensku|vyznačili]] členové [[Jiřetín pod Jedlovou|jiřetínské]] sekce Horského spolku pro nejsevernější Čechy již v roce 1887 a jen o rok později postavili na východním svahu první turistickou chatku.<ref name="DecinskyDenik"/>

V roce 1890 byla zahájena stavba 23 m vysoké kamenné [[rozhledna|rozhledny]]. Jednání o stavbě začala již 17. března 1889 v [[Krásná Lípa|Krásné Lípě]], kdy majitel pozemku kníže [[Kinští|Kinský]] povolil stavbu na vrcholu Jedlové. Stavbu, kterou projektoval [[varnsdorf]]ský stavitel Stoy, zadala zmíněná jiřetínská pobočka Horského spolku pro nejsevernější Čechy firmě ''Eiselt'' z Krásné Lípy.<ref name="smet110">Smetana, str. 110.</ref> Jako zdivo stavebníci použili především místní [[znělec]].<ref name="DecinskyDenik"/>. Rozhledna, jejíž stavba si vyžádala celkem 5 200 [[zlatý Rakousko-Uherska|zlatých]], byla slavnostně otevřena 14. září 1891.<ref name="smet110"/> Bývala na ní [[lucerna]], jejíž světlo v noci sloužilo jako [[maják]] pro celé okolí. Rozhledna byla v provozu do roku 1953, kdy byla pro chatrný stav uzavřena. O její obnovu se od roku 1988 snažila Tělovýchovná jednota Slovan Varnsdorf za podpory obce Jiřetín pod Jedlovou. Dne 15. srpna 1992 převzala rekonstrukci rozhledny [[Rumburk|rumburská]] firma Krejčí&syn, která provedla opravu podle starých plánů ve vlastní režii, pouze materiál hradila obec Jiřetín pod Jedlovou. 22. března 1993 prohlásilo [[Ministerstvo kultury České republiky|Ministerstvo kultury ČR]] rozhlednu [[kulturní památka|kulturní památkou]] a dne 3. července 1993 byla zrekonstruovaná rozhledna slavnostně otevřena pro veřejnost.<ref name="smet177">Smetana, str. 177.</ref> Během prvního roku na ni vystoupilo 8000 turistů a podle zprávy z roku 2003 ji od té doby navštěvuje více než 10 000 turistů ročně.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Pešková
| jméno = Šárka
| titul = Jedlová slavila narozeniny
| periodikum = Děčínský deník
| rok = 2003
| měsíc = červenec
| den = 7
| strany = 17
| issn =
}}</ref> Rozhledna je majetkem obce Jiřetín pod Jedlovou a vstup na ni je zpoplatněn.

Kromě rozhledny je na vrcholu výletní restaurace. [[Hostinec]] nechal postavit současně s otevřením rozhledny majitel panství kníže [[Ferdinand Kinský]] a v provozu byl do roku 1943, kdy byl v důsledku [[Druhá světová válka|válečných]] událostí uzavřen. Poprvé byla restaurace znovu zkušebně otevřena na Silvestra roku 1993 a od 18. srpna 1995 je po kolaudaci otevřena trvale. V druhé polovině roku 2003 proběhl v Děčíně mezi obcí Jiřetín pod Jedlovou a [[František Oldřich Kinský|Františkem Oldřichem Kinským]] soudní spor o pozemek restaurace o rozloze 900 m². Pozemek i restaurace zůstaly v majetku obce Jiřetín pod Jedlovou.<ref> {{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = František Oldřich Kinský zatím >>své<< majetky v Jiřetíně pod Jedlovou nezískal
| periodikum = Permoník
| odkaz na periodikum =
| rok = 2003
| měsíc = září
| ročník = XI
| číslo = 9
| strany = 1
| url =
| issn =
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.novinky.cz/krimi/20366-kinsky-uz-potreti-u-decinskeho-soudu-neuspel.html
| titul= Kinský už potřetí u děčínského soudu neuspěl
| vydavatel = Borgis a.s. 2003-2009
| datum přístupu=2009-03-05
}}</ref>

[[Soubor:Telekomunikační věže na Jedlové.JPG|thumb|left|Telekomunikační věže na Jedlové a zadní strana restaurace]]
Před hostincem se nachází památník německého básníka [[Friedrich Schiller|Friedricha Schillera]] (1759–1805). Kolem pomníku bylo umístěno 19 balvanů z různých [[hornina|hornin]] charakteristických pro [[Šluknovská pahorkatina|Šluknovskou pahorkatinu]] a [[Lužické hory]]. Dopraveny sem byly z devatenácti měst a obcí Šluknovského výběžku, které se o vybudování [[pomník]]u zasloužily. Pomník byl postaven v roce 1905 Horským spolkem pro nejsevernější Čechy u příležitosti slavností ke stému výročí úmrtí básníka.<ref name="smet110">Smetana, str. 110.</ref> Tehdy se v novinách psalo, že pomník má připomínat Schillerovu návštěvu Jedlové. Při návštěvě Čech Schiller navštívil [[Praha|Prahu]], [[Cheb]], [[Karlovy Vary]] a [[Duchcov]], kde ho provázel [[Casanova]]. Na Jedlové však nikdy nebyl a pravděpodobně ani nevěděl, že existuje. Oslava slavných lidí takovým způsobem tehdy byla obvyklá.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.luzicke-hory.cz/info/index.php?pg=knpomn12c
| titul= Schillerův pomník na Jedlové
| vydavatel = Jiří Kühn, 1997-2009
| datum přístupu=2009-02-27
}}</ref> Do největšího kamene byla vsazena oválná deska s portrétem básníka a pod ní byla pamětní deska.
V padesátých letech byl [[reliéf (sochařství)|reliéf]] odcizen a kameny rozházeny po okolí. V roce 1994 byla zcizena i [[bronz]]ová pamětní deska. Obecní úřad v Jiřetíně pod Jedlovou a provozovatel restaurace v roce 1996 pořídili novou pamětní desku z bílého [[mramor]]u.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Stein
| jméno = Karel
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Obnova drobných památek v Českém Švýcarsku a jeho okolí po roce 1990
| periodikum = Děčínské vlastivědné zprávy, Časopis pro vlastivědu Děčínska a Šluknovska
| odkaz na periodikum =
| rok = 1998
| měsíc =
| ročník = VIII
| číslo = 4
| strany = 15
| url =
| issn = 1212-6918
}}</ref> U příležitosti 105. výročí existence vyhlídkové věže v září [[1996]] byl pomník [[Friedrich Schiller|Friedricha Schillera]] opraven.
[[Soubor:Auta Jedlová.JPG|thumb|Zaparkovaná auta před restaurací na Jedlové, pohled z rozhledny]]

V říjnu 1981 byl vedle rozhledny vztyčen železný stožár televizního převaděče a v červenci 1997 byla na okraji vrcholové plošiny postavena 49 metrů vysoká ocelová konstrukce [[radiokomunikace|radiokomunikačního]] stožáru.

Spolu se stavbou radiokomunikačního stožáru byla z úpatí kopce k vrcholu Jedlové roku 1997 vybudována asfaltová cesta, takže na vrchol Jedlové je možné vyjet autem; jezdí sem například nákladní automobily zásobující restauraci.<ref name="varns">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Varnsdorfsko 1:25 000
| vydání = 1
| vydavatel = Geodézie On Line, spol. s r. o. Česká Lípa
| místo = Česká Lípa
| poznámka =
| rok = 2008
| strany =
| isbn = 978-80-86782-69-0
}}</ref>

== Sport ==
[[Soubor:Jedlová Winter.jpg|thumb|Pohled na vrchol Jedlové v zimě. ]]
Na vrchol Jedlové vede od roku 1968 od chaty Slovanu v osadě [[Rozhled]] lyžařský vlek typu VL 1000 o délce 1200 metrů a s převýšením 260 metrů. Kapacita vleku je 600 osob za hodinu. Z vrcholu Jedlové vedou dvě sjezdovky o délce 1200 a 1300 m.<ref name="luz168">Lužické hory, str. 168.</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.jedlova.estranky.cz/fotoalbum/letecka-mapa-arealu/letecka-mapa-ski-arealu
| titul= JEDLOVÁ - LUŽICKÉ HORY:Zničená Jedlová,konec Lyžování??, Letecká mapa ski areálu
| vydavatel = 2005 - 2008 eStránky.cz
| datum přístupu=2009-03-04}}</ref> Vlek je součástí lyžařského střediska Jedlová. V sedle mezi Tolštejnem a Jedlovou je vlek Mezičky. V areálu jsou také upravované běžecké tratě. V plánu je výstavba sedačkové [[lanovka|lanovky]] na vrchol Jedlové, výstavba nového [[parkoviště]] pod Jedlovou a umělé zasněžování [[sjezdovka|sjezdovky]].<ref name="lyzstredisko"/>

Na Jedlovou se každoročně pořádají cyklistické závody, např. horská časovka [[MTB]] seriálu Peklo severu,<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.mountainbike.cz/clanek.shtml?x=1108770
| titul= MTB časovka na Jedlovou
| vydavatel = 2003 - 2007 Mountainbike.cz
| datum přístupu=2009-03-07}}</ref> pořádá se závod horských kol Tour de Jedlová.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.bikebase.cz/race.php?RACE&RACEID=704
| titul= Tour de Jedlová
| vydavatel = Bikebase.cz 2007
| datum přístupu=2009-03-07}}</ref>
== Cesty na vrchol ==
Přes vrchol Jedlové vedla na počátku 20. století nejdůležitější turistická magistrála severních Čech o délce 60 km z vrcholu [[Ještěd]]u přes [[Jítravské sedlo]], Luž, přes Jedlovou, dále na Studenec až k [[Růžovský vrch|Růžovskému vrchu]]. Trasu popisuje vlastivědný průvodce „Nová hřebenová cesta z Ještědu po Růžovskou horu“ od profesora českolipského gymnázia Amanda Paudlera, která vyšla do roku 1904 ve třech vydáních.<ref name="smet110">Lužické hory, str. 110.</ref>
Na vrchol Jedlové vede červená pěší turistická trasa číslo 0332,<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = České středohoří, České Švýcarsko
| vydání = 1
| vydavatel = Kartografie Praha a.s.
| místo = Praha
| rok = 2005
| strany =
| isbn = 80-7011-815-6
}}</ref> ze které je 300 metrová odbočka na vrchol. Pod vrcholem Jedlové u ranče 7D je křižovatka [[Evropská dálková trasa|Evropských dálkových tras]] E3 a E10. Východiskem na vrchol může být náměstí [[Jiřetín pod Jedlovou|Jiřetíně pod Jedlovou]], odkud se jde nejprve po zelené pěší turistické trase přes [[Křížová hora (Lužické hory)|Křížovou horu]], dále po červené trase. Dalším východiskem může být nádraží [[Jedlová (nádraží)|Jedlová]], cesta také nejprve vede po zelené pěší turistické trase, dále pak vede po červené pěší turistické trase. Okolí Jedlové zobrazují turistické mapy [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]] číslo 13 České Švýcarsko a Šluknovsko a číslo 14 Lužické hory.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.trasa.cz/index.php?oid=7
| titul= Přehled turistických map KČT
| vydavatel = TRASA, spol. s r. o.
| datum přístupu=2009-02-14}}</ref>

== Pověsti ==
K okolí hory Jedlové se vztahuje pověst o protržení hráze [[Jedlovské rybníky|Jedlovského rybníka]]. Vypráví o mladém myslivci, který se snažil zachránit lidi v Chřibské před povodní. To se mu nepovedlo, a od té doby se zjevuje jako přízračný jezdec na hrázi rybníka. Další pověst, o jedlovském divém lovci, je o vypálení hradu Tolštejna žitavskými kupci. Jedlovský lovec do konce života škodil žitavským kupcům a i po smrti se stále projíždí na koni doprovázen spolubojovníky a smečkou psů. Když je [[bouře]] nad horami, zatáhne se obloha a křižují jí [[blesk]]y, je občas slyšet strašidelné zvuky. Tehdy lidé říkávali, že jedlovský divý rytíř zase táhne přes hory.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Votruba
| jméno = Adam
| odkaz na autora =
| titul = Poklad na Tolštejně, Pověsti z Jiřetína pod Jedlovou a Lužických hor
| vydání = 1
| vydavatel = Ateliér Stejskal
| místo = Jiřetín pod Jedlovou
| rok = 2003
| strany = 18
| isbn = 80-239-0257-1
}}</ref>

== Výhled z Jedlové ==
[[Soubor:Mapa Jedlová.gif|right|400px]]
{| style="border-collapse: collapse; text-align: center;"
|-
| style="border: 1px solid #aaa; border-width: 0 1px 1px 0; width: 33%;" | 
[[Vlčí hora (Šluknovská pahorkatina)|Vlčí hora]] 11 km 
[[Tanečnice (597 m)|Tanečnice]] 21 km
| style="width: 34%;" | 
[[Dymník]] 10 km
| style="border: 1px solid #aaa; border-width: 0 0 1px 1px; width: 33%;" | 
[[Špičák (545 m)|Špičák u Varnsdorfu]] 10 km
|-
| style="width: 33%;" | 
[[Děčínský Sněžník]] 33 km
| style="width: 34%; padding: .5em;" | [[Soubor:Brosen windrose SLO.png|150px|větrná růžice]]
| style="width: 33%;" | 
'''[[Tolštejn]]''' 1 km 
[[Luž]] 6 km 
'''[[Sněžka]]''' 85 km
|-
| style="border: 1px solid #aaa; border-width: 1px 1px 0 0; width: 33%;" | 
[[Buková hora]] 31 km 
'''[[Milešovka]]''' 55 km
| style="width: 34%;" | 
[[Klíč (Lužické hory)|Klíč]] 8 km 
[[Nedvězí]] 39 km
| style="border: 1px solid #aaa; border-width: 1px 0 0 1px; width: 33%;" | 
[[Ralsko (Ralská pahorkatina)|Ralsko]] 25 km 
'''[[Ještěd]]''' 33 km 
[[Bezděz (hrad)|Bezděz]] 37 km
|}

=== Související články ===
* [[Jedlová (Jiřetín pod Jedlovou)]], osada
* [[Jedlová (nádraží)]]
* Na Děčínsku je ještě jedna hora s názvem [[Jedlová (České středohoří)|Jedlová]], poblíž [[Benešov nad Ploučnicí|Benešova nad Ploučnicí]].

== Reference ==
<references/>
=== Literatura ===
* SMETANA, Jan. Jiřetín pod Jedlovou, 450 let města v Lužických horách. Jiřetín pod Jedlovou : Obec Jiřetín pod Jedlovou, 1998. ISBN 80-238-2811-8.
* Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Šluknov : Sdružení pro rozvoj Šluknovska, 2008. ISBN 978-80-254-1704-1.

== Externí odkazy ==
*[http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=zmjedhc Popis Jedlové na stránkách Lužických hor]
*[http://www.luzicke-hory.cz/galerie/index.php?pg=hpjedhc Historické fotografie Jedlové hory]
*[http://www.ceskehory.cz/luzicke-hory/virtguide.asp?file=a00&reklama=hi Virtuální procházka po Jedlové]

{{Commonscat|Jedlová (774 m)}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Hory a kopce v Lužických horách]]
[[Kategorie:Rozhledny v Česku]]
[[Kategorie:Vysílače v Česku]]
[[Kategorie:Okres Děčín]]
[[Kategorie:Jiřetín pod Jedlovou]]

Jedlová (Lužické hory) - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu