Jenisej - Historie editací

Sysop: Uživatel + 40.77.167.105 + se právě dívá na Jenisej...tak mu ho trošku vylepším...

2016-02-27T00:52:09Z

Uživatel + 40.77.167.105 + se právě dívá na Jenisej...tak mu ho trošku vylepším...

← Starší verze		Verze z 27. 2. 2016, 00:52
Řádka 20:		Řádka 20:
	\|popis3=mapa povodí řeky		\|popis3=mapa povodí řeky
	\|hčp=		\|hčp=
-	}}	+	}}'''Jenisej''' ({{vjazyce2\|ru\|''Енисей''}}, [[evenčtina\|evencky]] ''Иоанеси'' znamená "Velká voda, řeka") je [[řeka]] na střední [[Sibiř]]i v [[Rusko\|Rusku]] ([[Tuva]], [[Chakasko]], [[Krasnojarský kraj]]). Délka řeky od soutoku [[Velký Jenisej\|Velkého]] a [[Malý Jenisej\|Malého Jeniseje]] činí 3 487 [[kilometr\|km]].
-	'''Jenisej''' ({{vjazyce2\|ru\|''Енисей''}}, [[evenčtina\|evencky]] ''Иоанеси'' znamená "Velká voda, řeka") je [[řeka]] na střední [[Sibiř]]i v [[Rusko\|Rusku]] ([[Tuva]], [[Chakasko]], [[Krasnojarský kraj]]). Délka řeky od soutoku [[Velký Jenisej\|Velkého]] a [[Malý Jenisej\|Malého Jeniseje]] činí ~~3487~~ [[kilometr\|km]].	+	* včetně [[Malý Jenisej\|Malého Jeniseje]] — 4 102 km
-	* včetně [[Malý Jenisej\|Malého Jeniseje]] — ~~4102 ~~km	+	* včetně [[Velký Jenisej\|Velkého Jeniseje]] — 4 092 km
-	* včetně [[Velký Jenisej\|Velkého Jeniseje]] — ~~4092 ~~km	+	* včetně [[Angara\|Angary]], [[Bajkal]]u a [[Selenga\|Selengy]] — 5 539 km ([[Seznam nejdelších řek\|pátá nejdelší řeka světa]])
-	* včetně [[Angara\|Angary]], [[Bajkal]]u a [[Selenga\|Selengy]] — ~~5539~~ km ([[Seznam nejdelších řek\|pátá nejdelší řeka světa]])	+	{{RIGHTTOC}}
	Povodí má rozlohu 2 580 000 [[kilometr čtvereční\|km²]] a je sedmé největší na světě.		Povodí má rozlohu 2 580 000 [[kilometr čtvereční\|km²]] a je sedmé největší na světě.
	== Průběh toku ==		== Průběh toku ==
Řádka 33:		Řádka 33:
	Střední tok začíná u vesnice [[Označennoje]] a končí u soutoku s [[Angara\|Angarou]]. Je dlouhý 876 km. Řeka nejprve protéká [[Minusinská kotlina\|Minusinskou kotlinou]], v níž se [[říční údolí]] postupně rozšiřuje a v korytě se objevuje mnoho [[ostrov]]ů. Pod levým přítokem [[Abakan (přítok Jeniseje)\|Abakan]] šířka doliny dosahuje 5 km, šířka koryta více než 500 m a rychlost toku 2 m/s. Zde začíná vzdutí [[Krasnojarská přehrada\|Krasnojarské přehrady]], jež je dlouhá 360 km a vytváří ji [[hráz (stavba)\|hráz]] s [[vodní elektrárna\|vodní elektrárnou]] u [[Divnogorsk]]a, kde řeka protíná výběžky [[Východní Sajany\|Východních Sajan]]. Hloubka u hráze dosahuje 100 m. Nad hrází do přehrady ústí zprava [[Tuba (přítok Jeniseje)\|Tuba]] a [[Syda]] a pod hrází [[Mana (přítok Jeniseje)\|Mana]]. U [[Krasnojarsk]]u se výběžky [[Východní Sajany\|Východních Sajan]] přibližují až k řece a vytvářejí zde malebné [[skála\|skály]], tzv. [[Stolby]]. Pod [[Krasnojarsk]]em se dolina opět rozšiřuje a řeka ztrácí horský charakter, i když se v korytě ještě vyskytují podvodní prahy, jež jsou výběžky [[Jenisejský krjaž\|Jenisejského krjaže]]. Na jednom z nich řeka tvoří [[Kazančinský práh]], který je dlouhý 4 km a má spád 3,8 m při šířce koryta 550 až 600 m.		Střední tok začíná u vesnice [[Označennoje]] a končí u soutoku s [[Angara\|Angarou]]. Je dlouhý 876 km. Řeka nejprve protéká [[Minusinská kotlina\|Minusinskou kotlinou]], v níž se [[říční údolí]] postupně rozšiřuje a v korytě se objevuje mnoho [[ostrov]]ů. Pod levým přítokem [[Abakan (přítok Jeniseje)\|Abakan]] šířka doliny dosahuje 5 km, šířka koryta více než 500 m a rychlost toku 2 m/s. Zde začíná vzdutí [[Krasnojarská přehrada\|Krasnojarské přehrady]], jež je dlouhá 360 km a vytváří ji [[hráz (stavba)\|hráz]] s [[vodní elektrárna\|vodní elektrárnou]] u [[Divnogorsk]]a, kde řeka protíná výběžky [[Východní Sajany\|Východních Sajan]]. Hloubka u hráze dosahuje 100 m. Nad hrází do přehrady ústí zprava [[Tuba (přítok Jeniseje)\|Tuba]] a [[Syda]] a pod hrází [[Mana (přítok Jeniseje)\|Mana]]. U [[Krasnojarsk]]u se výběžky [[Východní Sajany\|Východních Sajan]] přibližují až k řece a vytvářejí zde malebné [[skála\|skály]], tzv. [[Stolby]]. Pod [[Krasnojarsk]]em se dolina opět rozšiřuje a řeka ztrácí horský charakter, i když se v korytě ještě vyskytují podvodní prahy, jež jsou výběžky [[Jenisejský krjaž\|Jenisejského krjaže]]. Na jednom z nich řeka tvoří [[Kazančinský práh]], který je dlouhý 4 km a má spád 3,8 m při šířce koryta 550 až 600 m.
	=== Dolní Jenisej ===		=== Dolní Jenisej ===
-	[[Soubor:Jenissej 82.37757E 70.72558N.jpg\|~~vpravo~~\|~~náhled~~\|Ústí Jeniseje, satelitní snímek]]	+	[[Soubor:Jenissej 82.37757E 70.72558N.jpg\|thumb\|220px\|Ústí Jeniseje, satelitní snímek]]
	Dolní tok začíná u soutoku s [[Angara\|Angarou]] a končí v ústí. Teče bažinatou [[Západosibiřská rovina\|Západosibiřskou rovinou]] z jihu na sever. Je dlouhý 2137 km. Charakter doliny se oproti střednímu toku prudce mění. Zatímco pravý břeh zůstává hornatý, levý je nízký. Šířka koryta je větší než 2 km, hloubka se pohybuje od 10 do 17 m a rychlost toku klesá na 0,8 až 1,1 m/s. Šířka doliny u ústí [[Dolní Tunguzka\|Dolní Tunguzky]] je přibližně 40 km a u [[Dudinka\|Dudinky]] a [[Usť-Port]]u až 150 km při šířce koryta 2,5 až 5 km. Minimální hloubka na dolním toku kolísá mezi 5 až 8,5 m. Nad ústím [[Podkamenná Tunguzka\|Podkamenné Tunguzky]] řeka opět protíná výběžky [[Jenisejský krjaž\|Jenisejského krjaže]] a vytváří [[Osinovský práh]], kde hloubka klesá na 2,5 m a rychlost vzrůstá na 2 až 3 m/s. Pod práhem řeka protéka skalnatou [[soutěska\|soutěskou]], která je široká 740 m a hloubka zde dosahuje až 60 m. Pod ústím [[Dolní Tunguzka\|Dolní Tunguzky]] převažují hloubky 14 až 20 m a u [[Dudinka\|Dudinky]] 20 až 25 m. Koryto se zde rozděluje na [[říční rameno\|ramena]] a [[ostrov]]y mezi nimi dosahují délky až 20 km. Od ústí řeky [[Kurejka]] je už patrný vliv mořského [[přílivu]]. Pod vesnicí [[Usť-Port]] začíná [[říční delta\|delta]]. [[Brechovské ostrovy]] rozdělují koryto na množství [[průtok (kanál)\|průtok]], z nichž hlavní jsou čtyři ([[Ochotský Jenisej\|Ochotský]], [[Kamenný Jenisej\|Kamenný]], [[Velký Jenisej (rameno delty)\|Velký]] a [[Malý Jenisej (rameno delty)\|Malý Jenisej]]). Celková šířka koryta dosahuje 50 km. Pod ostrovy pokračuje řeka v jednom korytě, hrdle. Za ústí byl stanoven [[mys]] [[Sopočnaja Karga]].		Dolní tok začíná u soutoku s [[Angara\|Angarou]] a končí v ústí. Teče bažinatou [[Západosibiřská rovina\|Západosibiřskou rovinou]] z jihu na sever. Je dlouhý 2137 km. Charakter doliny se oproti střednímu toku prudce mění. Zatímco pravý břeh zůstává hornatý, levý je nízký. Šířka koryta je větší než 2 km, hloubka se pohybuje od 10 do 17 m a rychlost toku klesá na 0,8 až 1,1 m/s. Šířka doliny u ústí [[Dolní Tunguzka\|Dolní Tunguzky]] je přibližně 40 km a u [[Dudinka\|Dudinky]] a [[Usť-Port]]u až 150 km při šířce koryta 2,5 až 5 km. Minimální hloubka na dolním toku kolísá mezi 5 až 8,5 m. Nad ústím [[Podkamenná Tunguzka\|Podkamenné Tunguzky]] řeka opět protíná výběžky [[Jenisejský krjaž\|Jenisejského krjaže]] a vytváří [[Osinovský práh]], kde hloubka klesá na 2,5 m a rychlost vzrůstá na 2 až 3 m/s. Pod práhem řeka protéka skalnatou [[soutěska\|soutěskou]], která je široká 740 m a hloubka zde dosahuje až 60 m. Pod ústím [[Dolní Tunguzka\|Dolní Tunguzky]] převažují hloubky 14 až 20 m a u [[Dudinka\|Dudinky]] 20 až 25 m. Koryto se zde rozděluje na [[říční rameno\|ramena]] a [[ostrov]]y mezi nimi dosahují délky až 20 km. Od ústí řeky [[Kurejka]] je už patrný vliv mořského [[přílivu]]. Pod vesnicí [[Usť-Port]] začíná [[říční delta\|delta]]. [[Brechovské ostrovy]] rozdělují koryto na množství [[průtok (kanál)\|průtok]], z nichž hlavní jsou čtyři ([[Ochotský Jenisej\|Ochotský]], [[Kamenný Jenisej\|Kamenný]], [[Velký Jenisej (rameno delty)\|Velký]] a [[Malý Jenisej (rameno delty)\|Malý Jenisej]]). Celková šířka koryta dosahuje 50 km. Pod ostrovy pokračuje řeka v jednom korytě, hrdle. Za ústí byl stanoven [[mys]] [[Sopočnaja Karga]].
	== Povodí ==		== Povodí ==
Řádka 101:		Řádka 101:
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==

-	{{commonscat\|Yenisei River}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Yenisei+River}}{{commonscat\|Yenisei River}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Řeky v Krasnojarském kraji]]		[[Kategorie:Řeky v Krasnojarském kraji]]
	[[Kategorie:Řeky v Chakasku]]		[[Kategorie:Řeky v Chakasku]]

Sysop: 1 revizi

2014-07-07T12:25:46Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 7. 7. 2014, 12:25

Sysop: 1 revizi

2011-03-29T14:50:36Z

1 revizi

Nová stránka

{{Infobox řeka
|šířka=200
|řeka=Jenisej<br />{{cizojazyčně|ru|''Енисей''}}
|obrázek=Bank of Yenisei River.jpg
|popis1=Břeh řeky poblíž Krasnojarsku
|popis2=
|délka=5 539
|průtok=19 800
|plocha=2 580 000
|světadíl=[[Asie]]
|zdrojnice=[[Velký Jenisej]], [[Malý Jenisej]], [[Angara]]
|souřadnice1={{coor dms|51|43|43|N|s|94|27|17|E|v|}}
|výška1=630
|ústí=[[Jenisejský záliv]]
|souřadnice2={{coor dms|71|50|00|N|s|82|40|00|E|v|}}
|výška2=0
|protéká={{vlajka a název|Rusko}} ''([[Krasnojarský kraj]], [[Chakasko]], [[Tuva]])''
|povodí=[[Severní ledový oceán]], [[Karské moře]], [[povodí Jeniseje]] ''([[Rusko]] 87,17%, [[Mongolsko]] 12,82%)''<ref>[http://www.cawater-info.net/twinbasinxn/asia_e.htm Mezinárodní povodí řek v Asii, Jenisej/Yenisey]</ref>
|mapa=Yeniseirivermap.png
|popis3=mapa povodí řeky
|hčp=
}}
'''Jenisej''' ({{vjazyce2|ru|''Енисей''}}, [[evenčtina|evencky]] ''Иоанеси'' znamená "Velká voda, řeka") je [[řeka]] na střední [[Sibiř]]i v [[Rusko|Rusku]] ([[Tuva]], [[Chakasko]], [[Krasnojarský kraj]]). Délka řeky od soutoku [[Velký Jenisej|Velkého]] a [[Malý Jenisej|Malého Jeniseje]] činí 3487 [[kilometr|km]].
* včetně [[Malý Jenisej|Malého Jeniseje]] — 4102 km
* včetně [[Velký Jenisej|Velkého Jeniseje]] — 4092 km
* včetně [[Angara|Angary]], [[Bajkal]]u a [[Selenga|Selengy]] — 5539 km ([[Seznam nejdelších řek|pátá nejdelší řeka světa]])
Povodí má rozlohu 2 580 000 [[kilometr čtvereční|km²]] a je sedmé největší na světě.
== Průběh toku ==
Vzniká [[soutok]]em [[Malý Jenisej|Malého]] a [[Velký Jenisej|Velkého Jeniseje]] u města [[Kyzyl]] na {{coor dms|51|43|43|N|s|94|27|17|E|v|}}. Od soutoku se řeka nazývá '''Horní Jenisej''' ({{vjazyce2|ru|Верхний Енисей}}) až k [[Sajansko-sušenská přehrada|Sajansko-sušenské přehradě]] a pod ní už nese název ''Jenisej''. Teče převážně na sever po hranici [[Západní Sibiř|Západní]] a [[Východní Sibiř]]e. Ústí do [[Jenisejský záliv|Jenisejského zálivu]] [[Karské moře|Karského moře]]. Podle tvaru [[říční údolí|údolí]] a [[říční koryto|koryta]], charakteru toku a hydrologického režimu se řeka dělí na tři části.
=== Horní Jenisej ===
Horní tok řeky začíná u soutoku [[Malý Jenisej|Malého]] a [[Velký Jenisej|Velkého Jeniseje]] a končí v místě, kde odtéká ze [[Západní Sajany|Západních Sajan]] do [[Minusinská kotlina|Minusinské kotliny]] u vesnice [[Označennoje]]. Je dlouhý 474 km. Prvních 188 km teče pod názvem '''Horní Jenisej''' ({{vjazyce2|ru|''Верхний Енисей''}}, [[tuvinština|tuvinsky]] ''Улуг-Хем'') severní částí [[Tuvinská kotlina|Tuvinské kotliny]] na západ. Řeka se větví na [[říční rameno|ramena]], ve kterých se vyskytují [[říční práh|říční prahy]]. Šířka [[říční koryto|koryta]] dosahuje 100 až 600 [[metr|m]], hloubka v klidných úsecích 4 až 12 m a na prazích ne více než 1 m. Pod levým přítokem [[Chemčik]] se řeka obrací na sever a v délce 290 km protéká mezi hřbety [[Západní Sajany|Západních Sajan]]. Úzká dolina, místy [[kaňon]], široký přibližně 100 m je od roku [[1975]] zatopen vodami [[Sajansko-šušenská přehrada|Sajansko-šušenské přehrady]]. Nacházelo se zde mnoho prahů (např. ''Děduškin'', ''Džojský'') a především největší ''Velký práh'' u ústí řeky [[Kazyrsuk]]. Ten byl 320 m dlouhý, měl spád 2 až 6 m a rychlost toku na něm dosahovala 6 až 8 [[metr za sekundu|m/s]]. Pod ním se nacházely [[tůň|tůně]] hluboké až 20 m.
=== Střední Jenisej ===
Střední tok začíná u vesnice [[Označennoje]] a končí u soutoku s [[Angara|Angarou]]. Je dlouhý 876 km. Řeka nejprve protéká [[Minusinská kotlina|Minusinskou kotlinou]], v níž se [[říční údolí]] postupně rozšiřuje a v korytě se objevuje mnoho [[ostrov]]ů. Pod levým přítokem [[Abakan (přítok Jeniseje)|Abakan]] šířka doliny dosahuje 5 km, šířka koryta více než 500 m a rychlost toku 2 m/s. Zde začíná vzdutí [[Krasnojarská přehrada|Krasnojarské přehrady]], jež je dlouhá 360 km a vytváří ji [[hráz (stavba)|hráz]] s [[vodní elektrárna|vodní elektrárnou]] u [[Divnogorsk]]a, kde řeka protíná výběžky [[Východní Sajany|Východních Sajan]]. Hloubka u hráze dosahuje 100 m. Nad hrází do přehrady ústí zprava [[Tuba (přítok Jeniseje)|Tuba]] a [[Syda]] a pod hrází [[Mana (přítok Jeniseje)|Mana]]. U [[Krasnojarsk]]u se výběžky [[Východní Sajany|Východních Sajan]] přibližují až k řece a vytvářejí zde malebné [[skála|skály]], tzv. [[Stolby]]. Pod [[Krasnojarsk]]em se dolina opět rozšiřuje a řeka ztrácí horský charakter, i když se v korytě ještě vyskytují podvodní prahy, jež jsou výběžky [[Jenisejský krjaž|Jenisejského krjaže]]. Na jednom z nich řeka tvoří [[Kazančinský práh]], který je dlouhý 4 km a má spád 3,8 m při šířce koryta 550 až 600 m.
=== Dolní Jenisej ===
[[Soubor:Jenissej 82.37757E 70.72558N.jpg|vpravo|náhled|Ústí Jeniseje, satelitní snímek]]
Dolní tok začíná u soutoku s [[Angara|Angarou]] a končí v ústí. Teče bažinatou [[Západosibiřská rovina|Západosibiřskou rovinou]] z jihu na sever. Je dlouhý 2137 km. Charakter doliny se oproti střednímu toku prudce mění. Zatímco pravý břeh zůstává hornatý, levý je nízký. Šířka koryta je větší než 2 km, hloubka se pohybuje od 10 do 17 m a rychlost toku klesá na 0,8 až 1,1 m/s. Šířka doliny u ústí [[Dolní Tunguzka|Dolní Tunguzky]] je přibližně 40 km a u [[Dudinka|Dudinky]] a [[Usť-Port]]u až 150 km při šířce koryta 2,5 až 5 km. Minimální hloubka na dolním toku kolísá mezi 5 až 8,5 m. Nad ústím [[Podkamenná Tunguzka|Podkamenné Tunguzky]] řeka opět protíná výběžky [[Jenisejský krjaž|Jenisejského krjaže]] a vytváří [[Osinovský práh]], kde hloubka klesá na 2,5 m a rychlost vzrůstá na 2 až 3 m/s. Pod práhem řeka protéka skalnatou [[soutěska|soutěskou]], která je široká 740 m a hloubka zde dosahuje až 60 m. Pod ústím [[Dolní Tunguzka|Dolní Tunguzky]] převažují hloubky 14 až 20 m a u [[Dudinka|Dudinky]] 20 až 25 m. Koryto se zde rozděluje na [[říční rameno|ramena]] a [[ostrov]]y mezi nimi dosahují délky až 20 km. Od ústí řeky [[Kurejka]] je už patrný vliv mořského [[přílivu]]. Pod vesnicí [[Usť-Port]] začíná [[říční delta|delta]]. [[Brechovské ostrovy]] rozdělují koryto na množství [[průtok (kanál)|průtok]], z nichž hlavní jsou čtyři ([[Ochotský Jenisej|Ochotský]], [[Kamenný Jenisej|Kamenný]], [[Velký Jenisej (rameno delty)|Velký]] a [[Malý Jenisej (rameno delty)|Malý Jenisej]]). Celková šířka koryta dosahuje 50 km. Pod ostrovy pokračuje řeka v jednom korytě, hrdle. Za ústí byl stanoven [[mys]] [[Sopočnaja Karga]].
== Povodí ==
Pro povodí ''Jeniseje'' je charakteristická velká nesouměrnost. Pravobřežní část je 5,6krát větší než levobřežní. Povodí je tvořeno horami jižní Sibiře a převážnou částí [[Středosibiřská pahorkatina|Středosibiřské pahorkatiny]], kterou pokrývá [[tajga]]. Půda v povodí je z převážné části [[věčně zmrzlá půda|věčně zmrzlá]]. Povodí řeky na území [[Rusko|Ruska]] zahrnuje 198 620 řek o celkové délce 884 754 km a 126 364 jezer o celkové rozloze 51 835 km².
== Vodní režim ==
Zdrojem vody jsou téměř z poloviny [[sníh|sněhové]] [[srážky]]. Podíl [[déšť|dešťových]] srážek se pohybuje mezi 36 až 38 [[Procento|%]] a [[podzemní voda|podzemní vody]] do 16 % a směrem k dolnímu toku klesá. Pro převážnou část toku je charakteristický [[jaro|jarní]] vzestup hladiny a [[léto|letní]] [[povodeň|povodně]]. V [[zima|zimě]] průtok prudce klesá, ale dochází k náhlým vzestupům hladiny při uvolnění [[led]]ových zátarasů. Na horním toku je charakteristické protáhlé období vzestupu hladiny od jara do léta. Hladina začíná stoupat v [[květen|květnu]], někdy však už v [[duben|dubnu]] a na středním toku o něco dříve než na horním. Na dolním toku u [[Dudinka|Dudinky]] pak vzestup začíná mezi polovinou května a začátkem [[červen|června]]. Rozsah kolísání hladiny činí na horním toku 5 až 7 m, na středním toku 15 až 16 m a na dolním toku až 28 m u [[Kurejka|Kurejky]]. Směrem k ústí pak klesá na 11,7 m u [[Usť-Port]]a. [[Celkový roční odtok]] 624 [[km³]] ho řadí na první místo v [[Rusko|Rusku]]. Maximální [[průtok (hydrologie)|průtok]] u [[Igarka|Igarky]] činí 154 000 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]]. Průměrný průtok v ústí činí 19 800 m³/s. Nárůst průtoku směrem k ústí zachycuje tabulka:
{| border="1" cellpadding="2" cellspacing="0" style="border-collapse:collapse;"
|- valign=top align=right
! bgcolor="#99CCFF" width="33%" align=left | místo
! bgcolor="#99CCFF" width="22%" | vzdálenost od ústí
! bgcolor="#99CCFF" width="22%" | velikost povodí
! bgcolor="#99CCFF" width="22%" | průměrný roční průtok
|- valign=top align=right
| align=left | [[Kyzyl]]
| 3487 km
| 115 000 km²
| 1010 m³/s
|- valign=top align=right
| align=left | [[Nikitino]]
| 3020 km
| 182 000 km²
| 1480 m³/s
|- valign=top align=right
| align=left | [[Bazaicha]]
| 2468 km
| 300 000 km²
| 2920 m³/s
|- valign=top align=right
| align=left | [[Jenisejsk]]
| 2054 km
| 1 400 000 km²
| 7750 m³/s
|- valign=top align=right
| align=left | [[Podkamenná Tunguzka]]
| 1568 km
| 1 760 000 km²
| 10 900 m³/s
|- valign=top align=right
| align=left | [[Igarka]]
| 697 km
| 2 440 000 km²
| 17 800 m³/s
|}

Zamrzat začíná řeka na dolním toku na začátku [[říjen|října]] a je pro ní charakteristické [[podzim]]ní putování [[led]]u po řece. Na dolním toku zamrzání končí na konci října, na středním toku a u [[Krasnojarsk]]u v polovině [[listopad]]u a na horním toku na konci listopadu až v [[prosinec|prosinci]]. Na některých úsecích vzniká [[náledí]]. Řeka začíná rozmrzat na horním toku na konci [[duben|dubna]], na středním toku v první polovině [[květen|května]] a na dolním toku na začátku [[červen|června]]. Jarní putování ledu po řece je doprovázené vznikem ledových zátaras.
== Využití ==
=== Doprava ===
Jenisej je důležitou dopravní tepnou [[Krasnojarský kraj|Krasnojarského kraje]]. Pravidelná [[vodní doprava]] je provozována v délce 3 013 km od vesnice [[Označnnoje]] k ústí, avšak po dobu osmi měsíců je řeka zamrzlá. Hlavní trasa [[nákladní dopravy]] vede mezi [[Krasnojarsk]]em do [[Dudinka|Dudinkou]]. Hlavní [[přístav]]y jsou [[Abakan]], [[Krasnojarsk]], [[Strelka]], [[Maklakovo]], [[Jenisejsk]], [[Turuchansk]], [[Igarka]], [[Usť-Port]]. Do [[Igarka|Igarky]] je možná doprava [[námořní loď|námořních lodí]]. Na horním toku je rozvinutá místní vodní doprava okolo hlavního přístavu v [[Kyzyl]]u. V [[léto|létě]] jsou mezi [[Krasnojarsk]]em, [[Dudinka|Dudinkou]] a [[Dikson]]em organizovány [[turistika|turistické]] jízdy na [[parník|parnících]]. Řeka se také využívá k [[plavení dřeva]].
=== Přehrady ===
Na řece byly, stejně jako na dalších sibiřských tocích, vybudovány [[přehradní nádrž]]e s [[vodní elektrárna|vodními elektrárnami]]. Jsou to [[Krasnojarská přehrada|Krasnojarská]] ([[1971]]) a [[Sajansko-šušenská přehrada]] ([[1975]]).
=== Průmysl ===
V povodí řeky se nacházejí významná naleziště barevných kovů, např. [[měď|mědi]], [[nikl]]u a [[chrom]]u.
== Fauna ==
V řece žije mnoho druhů [[ryby|ryb]] ([[síh omul]], [[sleď obecný]], [[nelma obecná]], [[síh muksun]], [[sterleď]], [[jeseter]], [[vyza velká]]).

== Související články ==
* [[Seznam nejdelších řek]]
== Literatura ==
* (rusky) Davydov L. K., Hydrografie SSSR, 2. část, Leningrad 1955, ''(Давыдов Л. К., Гидрография СССР, ч. 2, Л., 1955)''
* (rusky) Sokolov A. A., Hydrografie SSSR, Leningrad 1964, ''(Соколов А. А., Гидрография СССР, Л., 1964)''
* (rusky) Bachtin N. P., Řeka Jenisej, Leningrad 1961, ''(Бахтин Н. П., Река Енисей, Л., 1961)''
* (rusky) Kolesov A. N., Po Jeniseji, Krasnojarsk 1971, ''(По Енисею. Путеводитель, сост. А, Н. Колесов, [Красноярск], 1971)''
* (rusky) Domanickij A. P., Dubrovina R. G., Isajeva A. I., Řeky a jezera Sovětského svazu, Leningrad 1971, ''Доманицкий А.П., Дубровина Р. Г., Исаева А. И., Реки н озера Советского Союза, Л., 1971''

== Poznámky ==
<references/>
== Externí odkazy ==

{{commonscat|Yenisei River}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Řeky v Krasnojarském kraji]]
[[Kategorie:Řeky v Chakasku]]
[[Kategorie:Řeky v Tuvě]]
[[Kategorie:Povodí Jeniseje| ]]
[[Kategorie:Přítoky Karského moře]]