Jeruzalém - Historie editací

Sysop: + Nová šablona

2014-02-07T20:17:57Z

+ Nová šablona

← Starší verze		Verze z 7. 2. 2014, 20:17
Řádka 190:		Řádka 190:
	Zhruba 60 kilometrů západně se nachází [[Tel Aviv]] a [[Středozemní moře]] a 36 kilometrů východně [[Mrtvé moře]], které je nejníže položenou vodní plochou na světě.<ref>{{citace monografie\|titul=Taking Space Seriously: Law, Space and Society in Contemporary Israel \|příjmení=Rosen-Zvi \|jméno=Issachar \|isbn=0754623513 \|rok=2004 \|vydavatel=Ashgate Publishing \|strany=37 \|jazyk=anglicky}}</ref><ref>{{citace elektronické monografie\|url=http://www.msnbc.msn.com/id/5750610/ \|vydavatel=AP via MSNBC \|datum=2004-08-18 \|titul=Debate flares anew over Dead Sea Scrolls \|datum přístupu=2007-02-09 \|příjmení=Federman \|jméno=Josef\|jazyk= anglicky}}</ref> Mezi nedaleká města patří na jihu [[Betlém]] a [[Bejt Džala]], na východě [[Abu Dis]] a [[Ma'ale Adumim]], na západě [[Mevaseret Sijon]] a na severu [[Ramalláh]] a [[Giv'at Ze'ev]].<ref>{{citace elektronické monografie \|url=http://web.archive.org/web/20080205182616/http://faculty.biu.ac.il/~maeira/About+us/Introduction/Introduction.html \| titul=The Tell es-Safi/Gath Archaeological Expedition \|vydavatel=[[Bar-Ilanova univerzita]]\|datum přístupu=2007-04-24 \|jazyk=anglicky}}</ref><ref name="map">{{citace elektronické monografie\|url=http://www.eyeonisrael.com/Israel-touring-map.html \|vydavatel=Eye On Israel \|datum přístupu=2007-04-25 \|titul=Map of Israel\|jazyk=anglicky}}</ref><ref>{{citace elektronické monografie\|titul="One more Obstacle to Peace" – A new Israeli Neighborhood on the lands of Jerusalem city \|url=http://www.poica.org/editor/case_studies/view.php?recordID=1025 \|vydavatel=The Applied Research Institute - Jerusalem \|datum=2007-03-10 \|datum přístupu=2007-04-24\| jazyk=anglicky}}</ref>		Zhruba 60 kilometrů západně se nachází [[Tel Aviv]] a [[Středozemní moře]] a 36 kilometrů východně [[Mrtvé moře]], které je nejníže položenou vodní plochou na světě.<ref>{{citace monografie\|titul=Taking Space Seriously: Law, Space and Society in Contemporary Israel \|příjmení=Rosen-Zvi \|jméno=Issachar \|isbn=0754623513 \|rok=2004 \|vydavatel=Ashgate Publishing \|strany=37 \|jazyk=anglicky}}</ref><ref>{{citace elektronické monografie\|url=http://www.msnbc.msn.com/id/5750610/ \|vydavatel=AP via MSNBC \|datum=2004-08-18 \|titul=Debate flares anew over Dead Sea Scrolls \|datum přístupu=2007-02-09 \|příjmení=Federman \|jméno=Josef\|jazyk= anglicky}}</ref> Mezi nedaleká města patří na jihu [[Betlém]] a [[Bejt Džala]], na východě [[Abu Dis]] a [[Ma'ale Adumim]], na západě [[Mevaseret Sijon]] a na severu [[Ramalláh]] a [[Giv'at Ze'ev]].<ref>{{citace elektronické monografie \|url=http://web.archive.org/web/20080205182616/http://faculty.biu.ac.il/~maeira/About+us/Introduction/Introduction.html \| titul=The Tell es-Safi/Gath Archaeological Expedition \|vydavatel=[[Bar-Ilanova univerzita]]\|datum přístupu=2007-04-24 \|jazyk=anglicky}}</ref><ref name="map">{{citace elektronické monografie\|url=http://www.eyeonisrael.com/Israel-touring-map.html \|vydavatel=Eye On Israel \|datum přístupu=2007-04-25 \|titul=Map of Israel\|jazyk=anglicky}}</ref><ref>{{citace elektronické monografie\|titul="One more Obstacle to Peace" – A new Israeli Neighborhood on the lands of Jerusalem city \|url=http://www.poica.org/editor/case_studies/view.php?recordID=1025 \|vydavatel=The Applied Research Institute - Jerusalem \|datum=2007-03-10 \|datum přístupu=2007-04-24\| jazyk=anglicky}}</ref>

-	<br style="clear:both;"/>~~<div style~~=~~"height: 286px; width: 95%; overflow: auto; padding: 3px;text-align: left; border:solid 1px;" >~~	+	<br style="clear:both;"/>
-	~~<center>[[Soubor:~~Panorámica de Jerusalén desde el Monte de los Olivos.jpg\|~~2000px\|Panoramatický výhled na Říčany]]</center>~~	+	{{Panorama1
-	~~</div>~~	+	\|Fotovyska=286
-	~~<center>'''~~Panorama Chrámové hory, včetně Skalního dómu (z Olivové hory, 2007)~~'''</center><br style="clear:both;"/>~~	+	\|Sirkaobrazku=2000
		+	\|Nazevfoto=Panorámica de Jerusalén desde el Monte de los Olivos.jpg
		+	\|Popisek1=Panorama Chrámové hory
		+	\|Popisek2=Panorama Chrámové hory, včetně Skalního dómu (z Olivové hory, 2007)}}

	=== Klima ===		=== Klima ===
Řádka 292:		Řádka 295:
	Jeruzalém je v neposlední řadě považován za třetí nejsvětější místo islámu.<ref>{{citace monografie \|titul=What Everyone Needs to Know about Islam \|vydavatel=Oxford University Press \|rok=2000 \|příjmení=Esposito \|jméno=John L \|isbn=0195157133 \|strany=157 \|jazyk=anglicky}}</ref> O jeho významnosti svědčí i to, že jeruzalémská Chrámová hora byla vůbec prvním ze dvou míst, jejichž směrem (''[[kibla]]'') směřovaly muslimské modlitby (arabsky: صلاة, ''[[salát (islám)\|salát]]''). [[Mohamed]] však po roztržce s židy, kteří jej nepřijali za svého [[prorok]]a, změnil kiblu ke svatyni [[Ka'ba]] v [[Mekka\|Mekce]].<ref>{{citace monografie \|titul=The Israeli-Palestinian War: Escalating to Nowhere \|příjmení=Cordesman \|jméno=Anthony, H \|vydavatel=Praeger Security International \|rok=2005 \|isbn=0275987582 \|strany=62 \|kapitola=The Final Settlement Issues: Asymmetric Values & Asymmetric Warfare \|jazyk=anglicky}}</ref> Pro islám má nicméně Jeruzalém význam především díky Mohamedově noční cestě v roce 620. Muslimové věří, že se Mohamed zázračně přenesl z Mekky na Chrámovou horu, odkud vstoupil na nebesa, kde se setkal s proroky islámu.<ref>{{citace monografie \|titul=The Monotheists: The Peoples of God \|příjmení=Peters \|jméno=Francis, E \|vydavatel=Princeton University Press \|rok=2003 \|isbn=0691114609 \|kapitola=Muhammad the Prophet of God \|strany=95–6 \|jazyk=anglicky}}</ref><ref>{{citace elektronické monografie\|titul=Sahih Bukhari \|url=http://www.usc.edu/dept/MSA/fundamentals/hadithsunnah/bukhari/093.sbt.html#009.093.608 \|vydavatel=University of Southern California \|datum přístupu=2007-03-11\|jazyk=anglicky}}</ref> Přesto však v [[Korán]]u samotném není o Jeruzalému žádná zmínka, přinejmenším ne výslovná. Běžné muslimské komentáře však ztotožňují místo, odkud měl Mohamed vystoupit do sedmého nebe, navštívit [[ráj]] a [[peklo]] a hovořit s [[Alláh]]em a proroky, s Chrámovou horou. Konkrétně první verš [[súra\|súry]] Noční cesta (''Al-Isrá´'') zmiňuje jako cíl Mohamedovy cesty nejvzdálenější mešitu (arabsky mešitu al-Aksá).<ref>[http://www.islamweb.cz/koran/koran.php?action=view&sura=17&od=1&do= Súra 17:1, Noční cesta (Al-Isrá´)]</ref> Dnes se na Chrámové hoře nacházejí dvě muslimské památky, které tuto událost připomínají: [[mešita Al-Aksá]], jejíž jméno je zmíněno v Koránu, a [[Skalní dóm]], který stojí nad základním kamenem, z něhož, jak muslimové věří, Mohamed vstoupil na nebesa.<ref>{{citace elektronické monografie\|url=http://www.biu.ac.il/js/rennert/history_8.html \|titul=The Early Arab Period - 638-1099 \|datum přístupu=2007-04-24 \|vydavatel=Centrum Ingeborg Rennertové pro jeruzalémská studia při [[Bar-Ilanova univerzita\|Bar-Ilanově univerzitě]] \|datum=1997-03 \|jazyk=anglicky}}</ref>		Jeruzalém je v neposlední řadě považován za třetí nejsvětější místo islámu.<ref>{{citace monografie \|titul=What Everyone Needs to Know about Islam \|vydavatel=Oxford University Press \|rok=2000 \|příjmení=Esposito \|jméno=John L \|isbn=0195157133 \|strany=157 \|jazyk=anglicky}}</ref> O jeho významnosti svědčí i to, že jeruzalémská Chrámová hora byla vůbec prvním ze dvou míst, jejichž směrem (''[[kibla]]'') směřovaly muslimské modlitby (arabsky: صلاة, ''[[salát (islám)\|salát]]''). [[Mohamed]] však po roztržce s židy, kteří jej nepřijali za svého [[prorok]]a, změnil kiblu ke svatyni [[Ka'ba]] v [[Mekka\|Mekce]].<ref>{{citace monografie \|titul=The Israeli-Palestinian War: Escalating to Nowhere \|příjmení=Cordesman \|jméno=Anthony, H \|vydavatel=Praeger Security International \|rok=2005 \|isbn=0275987582 \|strany=62 \|kapitola=The Final Settlement Issues: Asymmetric Values & Asymmetric Warfare \|jazyk=anglicky}}</ref> Pro islám má nicméně Jeruzalém význam především díky Mohamedově noční cestě v roce 620. Muslimové věří, že se Mohamed zázračně přenesl z Mekky na Chrámovou horu, odkud vstoupil na nebesa, kde se setkal s proroky islámu.<ref>{{citace monografie \|titul=The Monotheists: The Peoples of God \|příjmení=Peters \|jméno=Francis, E \|vydavatel=Princeton University Press \|rok=2003 \|isbn=0691114609 \|kapitola=Muhammad the Prophet of God \|strany=95–6 \|jazyk=anglicky}}</ref><ref>{{citace elektronické monografie\|titul=Sahih Bukhari \|url=http://www.usc.edu/dept/MSA/fundamentals/hadithsunnah/bukhari/093.sbt.html#009.093.608 \|vydavatel=University of Southern California \|datum přístupu=2007-03-11\|jazyk=anglicky}}</ref> Přesto však v [[Korán]]u samotném není o Jeruzalému žádná zmínka, přinejmenším ne výslovná. Běžné muslimské komentáře však ztotožňují místo, odkud měl Mohamed vystoupit do sedmého nebe, navštívit [[ráj]] a [[peklo]] a hovořit s [[Alláh]]em a proroky, s Chrámovou horou. Konkrétně první verš [[súra\|súry]] Noční cesta (''Al-Isrá´'') zmiňuje jako cíl Mohamedovy cesty nejvzdálenější mešitu (arabsky mešitu al-Aksá).<ref>[http://www.islamweb.cz/koran/koran.php?action=view&sura=17&od=1&do= Súra 17:1, Noční cesta (Al-Isrá´)]</ref> Dnes se na Chrámové hoře nacházejí dvě muslimské památky, které tuto událost připomínají: [[mešita Al-Aksá]], jejíž jméno je zmíněno v Koránu, a [[Skalní dóm]], který stojí nad základním kamenem, z něhož, jak muslimové věří, Mohamed vstoupil na nebesa.<ref>{{citace elektronické monografie\|url=http://www.biu.ac.il/js/rennert/history_8.html \|titul=The Early Arab Period - 638-1099 \|datum přístupu=2007-04-24 \|vydavatel=Centrum Ingeborg Rennertové pro jeruzalémská studia při [[Bar-Ilanova univerzita\|Bar-Ilanově univerzitě]] \|datum=1997-03 \|jazyk=anglicky}}</ref>

-	~~== Odkazy ==~~	+	== Literatura ==
-	=== Literatura ===	+
	* ČEJKA, Marek. Judaismus, politika a Stát Izrael. 2. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2003. 252 s. ISBN 80-210-3007-0.		* ČEJKA, Marek. Judaismus, politika a Stát Izrael. 2. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2003. 252 s. ISBN 80-210-3007-0.
	* ČEŘOVSKÝ, Jan a kolektiv. Izrael a palestinská území. Praha : Olympia, 1999. 192 s. ISBN 80-7033-541-6.		* ČEŘOVSKÝ, Jan a kolektiv. Izrael a palestinská území. Praha : Olympia, 1999. 192 s. ISBN 80-7033-541-6.
Řádka 313:		Řádka 315:
	* [[Jeruzalémská ptačí observatoř]]		* [[Jeruzalémská ptačí observatoř]]

		+	== Reference ==
		+	<references group="pozn"/>
		+	<references/>
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
	* [http://www.jerusalem.muni.il/jer_main/defaultnew.asp?lng=2 Oficiální internetové stránky (anglicky)] (hebrejsky)(arabsky)		* [http://www.jerusalem.muni.il/jer_main/defaultnew.asp?lng=2 Oficiální internetové stránky (anglicky)] (hebrejsky)(arabsky)

Sysop: 1 revizi

2013-10-03T14:13:17Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 3. 10. 2013, 14:13

Sysop: + Výrazné vylepšení, FLICKR

2012-07-05T19:18:39Z

+ Výrazné vylepšení, FLICKR

Nová stránka

{{Infobox sídla světa
| jméno = Jeruzalém
| orig.jméno = יְרוּשָׁלַיִם / القُدس
| foto = File:Jerusalem Dome of the rock BW 14.JPG
| popisek.foto = [[Skalní dóm]], pohled z [[Olivová hora|Olivové hory]]
| vlajka = File:Flag of Jerusalem.png
| článek o vlajce = Jeruzalémská vlajka
| znak = File:Jerusalem-coat-of-arms.png
| souřadnice = {{Coor|31_46_45_N_35_13_23_E_region:IL-JM_type:city(719900)|31° 46' 45" s.š., 35° 13' 25" v.d.}}
| nad.výš = 606–826
| čas = [[Coordinated Universal Time|UTC]] +2
| kontinent = Asie
| stát = Izrael
| pojem.vyšší.celek = [[Izraelské distrikty|distrikt]]
| název.vyšší.celek = [[Jeruzalémský distrikt|Jeruzalémský]]
| pojem.nižší.celek =
| název.nižší.celek =
| admin.děl =
| mapa =
| loc-map = {{LocMap |Izrael |label=Jeruzalém |position=left |width=150 |lat=31.77 |long=35.22 |float=center |caption= }}
| velikost mapy =
| rozloha = 125,156
| obyvatelé = 769 400<ref name="poptable-CBS">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]] | titul = Table 3. - Population of localities numbering over 1,000 residents and other rural population | url = http://www.cbs.gov.il/population/new_2009/table3.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] | jazyk = anglicky, hebrejsky | datum přístupu = 2009-11-25}}</ref>
| rok = 2009
| hustota = 6147,5
| etnické.složení =
| nábož.složení = Židé (65 %), muslimové (32 %),<br/>křesťané (2 %), ostatní (1 %)<ref name="cbs">{{citace elektronické monografie|url=http://www.cbs.gov.il/hodaot2006n/11_06_106e.pdf |vydavatel=[[Izraelský centrální statistický úřad]] |titul=Press Release: Jerusalem Day |datum=2006-05-24 |datum přístupu=2007-03-10 |druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]]|jazyk=anglicky, hebrejsky}}</ref>
| status =
| starosta = [[Nir Barkat]]
| web = www.jerusalem.muni.il
| obecní úřad =
| telefon = +972 2
| PSČ =
| označení.vozidel =
| typ.statistický.celek =
| název.statistický.celek =
}}
'''Jeruzalém''' ({{Vjazyce|he}}: יְרוּשָׁלַיִם, {{Audio|He-Jerusalem.ogg|'''Jerušalajim'''}}, {{Vjazyce|ar}}: القُدس, {{Audio|ArAlquds.ogg|'''Al-Kuds'''}}) je, co do rozlohy a počtu obyvatel, největším městem [[Izrael]]e,<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Erlanger
| jméno = Steven
| vydavatel = [[The New York Times]]
| titul = Jerusalem, Now
| url = http://travel2.nytimes.com/2006/04/16/travel/16jerusalem.html
| datum vydání = 2006-04-16
| datum přístupu = 2009-11-26
| jazyk = anglicky
}}</ref> kde na území o rozloze 125,1 km<sup>2</sup> žije celkem 769 400 obyvatel.<ref name="poptable-CBS"/> Izrael považuje Jeruzalém za své hlavní město, většina států však jako hlavní město uznává [[Tel Aviv]]-[[Jaffa]].<ref group="pozn" name="Jeruzalém">[[Základní zákon: Jeruzalém|Jeruzalémský zákon]] říká, že: „Jeruzalém, celý a sjednocený, je hlavním městem Izraele.“ Jeruzalém je sídlem vlády, prezidenta, vládních úřadů, nejvyššího soudu a parlamentu. OSN a většina zemí neuznává Jeruzalémský zákon a pokládá za hlavní město [[Tel Aviv|Tel Aviv]]-[[Jaffa]]. [[Palestinská autonomie]] požaduje [[Východní Jeruzalém]] jako hlavní město plánovaného Palestinského státu.</ref> Jeruzalém se nachází v [[Judské hory|Judských horách]] na hranici [[úmoří]] [[Středozemní moře|Středozemního]] a [[Mrtvé moře|Mrtvého moře]] na okraji [[Judská poušť|Judské pouště]]. Současný Jeruzalém se rozrůstá daleko za hranicemi [[Staré Město (Jeruzalém)|Starého Města]].
Historie města sahá až do 4. tisíciletí př. n. l. a činí tak z Jeruzaléma jedno z nejstarších měst na světě.<ref name="aice">{{citace elektronické monografie|url=http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Peace/jerutime.html |titul=Timeline for the History of Jerusalem |vydavatel=Jewish Virtual Library |datum přístupu=2009-11-25 |jazyk=anglicky}}</ref> Jeruzalém je nejsvětějším místem [[judaismus|judaismu]] a duchovním centrem [[Židé|židovského národa]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Friedland
| jméno = Roger
| příjmení2 = Hecht
| jméno2 = Richard D
| titul = To Rule Jerusalem
| vydavatel = University of California Press
| místo =
| rok = 2000
| isbn = 0-520-22092-7
| strany = 8
| jazyk = anglicky
}}</ref> Nachází se v něm však také množství významných starověkých [[křesťanství|křesťanských]] míst a je považováno za třetí nejsvětějším místem [[islám]]u.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Esposito
| jméno = John L
| titul = What Everyone Needs to Know about Islam
| vydavatel = Oxford University Press
| místo = Oxford
| rok = 2002
| isbn = 0195157133
| strany = 157
| jazyk = anglicky
}}</ref> Nejsvětější místa tří monoteistických náboženství se rozkládají ve [[Staré Město (Jeruzalém)|Starém Městě]] na celkové rozloze necelého čtverečního kilometru a zahrnují [[Chrámová hora|Chrámovou horu]], [[Zeď nářků|Západní zeď]], [[Bazilika Svatého hrobu|baziliku Svatého hrobu]], [[Skalní dóm]] a [[Mešita Al-Aksá|mešitu Al-Aksá]]. Staré Město, které je společně s [[Jeruzalémské hradby|jeruzalémskými hradbami]] zapsáno na seznamu světového dědictví [[UNESCO]], se tradičně dělí do čtyř čtvrtí ([[Arménská čtvrť (Jeruzalém)|arménské]], [[Křesťanská čtvrť (Jeruzalém)|křesťanské]], [[Židovská čtvrť (Jeruzalém)|židovské]] a [[Muslimská čtvrť (Jeruzalém)|muslimské]]), jejichž názvy však byly zavedeny až v 19. století.<ref>{{citace monografie|titul=Jerusalem in the 19th Century, The Old City |příjmení=Ben-Arieh |jméno=Yehoshua |vydavatel=Yad Izhak Ben Zvi & St. Martin's Press |rok=1984 |strany=14 |isbn=0312441878|jazyk=anglicky}} </ref> V průběhu dějin byl Jeruzalém dvakrát zničen, 23× obléhán, 52× napaden a 44× dobyt.<ref name="Moment">{{citace elektronické monografie|url=http://www.momentmag.com/Exclusive/2008/2008-03/200803-Jerusalem.html |vydavatel=Moment Magazine |titul=Do We Divide the Holiest Holy City? |datum přístupu=2008-03-05|jazyk=anglicky}}</ref>
Na počátku 21. století zůstává status Jeruzaléma jedním z klíčových problémů [[izraelsko-palestinský konflikt|izraelsko-palestinského konfliktu]]. Izraelská anexe východního Jeruzaléma byla opakovaně kritizována [[Organizace spojených národů|Organizací spojených národů]] (OSN)<ref name="UN Resolution">{{citace elektronické monografie|url=http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/UN/unres252.html|vydavatel=Jewish Virtual Library |datum přístupu=2009-11-25 |datum=1968-05-21 |titul=United Nations Security Council Resolution 252|jazyk=anglicky}}</ref> a právě východní Jeruzalém je považován [[Palestinská autonomie|Palestinskou autonomií]] za hlavní město jejich budoucího státu.<ref name="umd">{{citace elektronické monografie|url=http://www.publicpolicy.umd.edu/IPPP/Fall97Report/negotiating_jerusalem.htm |příjmení=Segal |jméno=Jerome M |vydavatel=The University of Maryland School of Public Policy |titul=Negotiating Jerusalem |datum přístupu=2007-02-25 |datum=1997|jazyk=anglicky}}</ref> V důsledky rezoluce [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti OSN]] číslo 478 (z roku 1980) přesunula většina států světa svá velvyslanectví mimo Izrael.
== Etymologie ==
=== Hebrejština ===
Nejstaršími dokumenty, zmiňujícími jméno Jeruzaléma, jsou egyptské klatebné nápisy (z 19. a 18. stol. př. n. l.), kterými byli proklínáni potenciální nepřátelé Egypta, kteří jej napadali často právě z oblasti [[Syropalestina|Syropalestiny]]. Jméno města se v těchto nápisech objevuje jako „Ašamam“ nebo „Rašlamam“.
Souhlásky ''š'' a ''m'' se pak objevují i v podobném pojmenování – knize [[Genesis]] zmiňován „Melchisedech, král Šálemu“ – města, které je ztotožňováno s Jeruzalémem. Pojmenování tohoto města jako „Jebús“ pak vychází od Jebusejců, kteří město původně obývali. Jméno Jeruzalém možná vzniklo spojením těchto dvou výrazů do „Jebús-Šálem“. Tradice pak slovo „Jeruzalém“ vykládá jako „město pokoje“ (hebrejsky ''´ír šalom''). Vznik pojmenování je však stále nejasný.
Podle [[midraš]]e má Jeruzalém celkem 70 jmen, mnohá z nich jsou básnická. Některé tyto výrazy jsou však užívány dodnes, zejména „Město Davidovo“ nebo „Sijón“ (pojem [[Sijón]] však označuje spíše [[Chrámová hora|Chrámovou horu]]).
=== Ostatní jazyky ===
V roce [[131]] nechal postavit císař Hadrianus na troskách Jeruzaléma římské město, které bylo pojmenováno „[[Aelia Capitolina|Colonia Aelia Capitolina]]“ – Aelius bylo jedno z jmen císaře Hadriana a slovo „Capitolina“ je na počest římského nejvyššího boha Jupitela Kapitolského.
V arabštině je rozšířeným jménem pro Jeruzalém „Al-Kuds“ (القـُدْس), což doslova znamená „To svaté (město)“. Avšak původní název pro Jeruzalém v [[arabština|arabštině]] pochází právě z [[latina|latinského]] "Aelia" - "Ilija" ([[arabština|arabsky]] إلياء).
== Dějiny ==
=== Vznik města a období prvního Chrámu ===
[[Soubor:Jerusalem ruins from Davids.jpg|thumb|upright|Vykopávky z doby krále Davida]]
Jádro Jeruzaléma vzniklo v eneolitu na vyvýšenině, která je dnes nazývána jako [[Město Davidovo]]. Proměna z přechodného sídliště v regulérní město se udála v 19. stol. př. n. l. Ve 14. stol. př. n. l. byl již Jeruzalém opevněným a důležitým [[Kenaán|kenaánským]] městem.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Finkelstein
| jméno = Israel
| odkaz na autora = Israel Finkelstein
| příjmení2=Silberman
| jméno2 = Neil Asher
| rok = 2007
| titul =Objevování Bible: Svatá Písma Izraele ve světle moderní archeologie
| vydavatel = Vyšehrad
| místo = Praha
| vydání = 1
| stránky = 125
| poznámka = [dále jen Objevování Bible]
| jazyk =
| isbn = 978-80-7021-869-3
}}</ref>
Podle biblických zpráv bylo město přinejmenším až do 11. století př. n. l. obýváno Jebusity a okolo roku 1000 př. n. l. Jeruzalém padl do rukou Izraelitů (pod vedením [[David (král Izraele)|krále Davida]]) a následně byl ustanoven hlavním městem izraelského království. Do Jeruzaléma byla údajně přenesena [[schrána smlouvy|Archa úmluvy]], takže se Jeruzalém stal nejen správním, ale také náboženským centrem. Davidův syn [[Šalomoun]] pak podle tradice navíc v městě zbudoval [[jeruzalémský chrám|Chrám]], což pozici Jeruzaléma významně posílilo. Archeologický průzkum však ukázal, že v 10. století byl Jeruzalém pouhou horskou vesnicí.<ref>''Objevování Bible.'' str. 125.</ref>
Během následujících staletí se však tato vesnice rozrostla ve město. Za vlády krále Chizkijáše byl Jeruzalém (tehdy již značně větší) roku 701 př. n. l. obležen asyrským vojskem. Obléhání však Jeruzalém přestál (na rozdíl od severoizraelského [[Samaří]], které bylo 722 př. n. l. dobyto), mimo jiné díky [[Šiloašský tunel|Šiloašskému tunelu]], který přiváděl vodu z pramene [[Gichon]] nacházejícího se mimo město, do [[nádrž Siloe|nádrže Siloe]] uvnitř hradeb.<ref>[[Miloš Bič|BIČ, Miloš]]. ''Stopami dávných věků. Mezi Nilem a Tigridem''. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1979. str. 100n.</ref> V roce 598 př. n. l. však byl Jeruzalém dobyt babylonským vojskem. Po pokusu o vzpouru proti babylonské nadvládě bylo město roku 586 př. n. l. dobyto znovu – babylonský král Nebukadnesar II. zničil jeruzalémský Chrám a velkou část obyvatelstva odvedl do zajetí.
[[Soubor:P8170045.JPG|thumb|upright|left|Pevnost Antonia vybudovaná Herodem Velikým]]
=== Období druhého Chrámu ===
Poté co byla Babylonie ovládnuta Peršany a Kýros II. povolil návrat zajatců a vyhlásil náboženskou svobodu, byl zhruba po 70 letech Jeruzalém znovu vybudován jako hlavní město judské provincie. Záhy byl obnoven i Chrám, který byl tentokrát poměrně skromný. Roku 332 př. n. l. zemi obsadil Alexandr Veliký, Jeruzalém však nebyl dotčen. Začalo období helenizace, izraelská země byla zprvu pod vládou Ptolemaiovců, od roku 198 př. n. l. pak pod vládou Seleukovců. Vyšší židovské vrstvy ochotně přijímaly řecké zvyklosti. To se však nakonec proti židům obrátilo, když Antiochos IV. Epifanés vyhlásil v celé říši jediný kult a v jeruzalémském Chrámu byla na místě oltáře postavena socha Dia Olympského. Následně roku 167 př. n. l. vypuklo Makabejské povstání, které Judeu zbavilo cizí nadvlády – vlády se ujali Hasmonejci.

[[Soubor:Prise de Jérusalem.jpg|thumb|Jean Fouquet: Ptolemaios I. Sótér roku 320 před Kristem vjíždí do Jeruzaléma]]
Vláda Hasmonejců trvala do roku 63 př. n. l., kdy Jeruzalém dobyli Římané. Roku 37 př. n. l. byl Římem jmenován judským tetrarchou Herodes Veliký, který město rozšířil a podstatně zkrášlil – nechal přebudovat Chrám, mnohé ulice nechal vydláždit mramorem, nechal postavit pevnost Antonia. Po jeho smrti roku 4. př. n. l. Judeu spravovali římští prefekti a prokurátoři, kteří s postupem času stále necitlivěji zasahovali do záležitostí Židů a uvrhovali zemi do chaosu.

Roku 66 nakonec vypuklo protiřímské povstání – začala První židovská válka. Roku 69 Římané oblehli Jeruzalém, a když byl roku 70 téměř vyhladověn, dobyli jej. Chrám vypálili a celé město zcela srovnali se zemí. Z Chrámu zbyla jen západní zeď – Zeď nářku.

=== Římská nadvláda ===
Jeruzalém zůstal v troskách až do vlády císaře Hadriána, který jej znovu vybudoval jako římské město, pojmenované ''[[Aelia Capitolina|Colonia Aelia Capitolina]]'' (135), a zakázal židům do něj vstupovat. Zákaz však nebyl striktně dodržován – ještě v tom samém století v Jeruzalémě vznikla židovská osada.
Císař Constantinus I. se snažil přeměnit Jeruzalém v křesťanské město, obnovil tedy Hadriánův zákaz. Mírně však slevil, když dovolil židům vstup do města na jediný den v roce – ve výroční den zboření Chrámu ([[Tiš'a be-Av]]). Matka Konstantina Velikého, Flavia Iulia Helena, podle legendy navštívila Jeruzalém, kde nalezla zbytky kříže, na kterém byl ukřižován Ježíš. Určila místo ukřižování a na tomto místě byla vybudována [[bazilika Svatého hrobu]] (někdy označován jako „Boží hrob“).
Konstantinův následník, Iulianus Apostata, který bojoval proti křesťanství, zákaz vstupu do Jeruzaléma zrušil a také zahájil stavbu nového židovského [[jeruzalémský chrám|Chrámu]], avšak následujícího roku (363) zemřel při tažení proti Persii. Jeho následníci pak prosazovali znovu křesťanství.
=== Byzantská nadvláda ===
Roku 395 se Římská říše rozdělila na dvě a oblast Palestiny připadla Východořímské říši. Východořímská říše plně podporovala šíření křesťanství v Palestině a v rámci své prokřesťanské politiky přijímala i protižidovská opatření (Theodosius I. a Theodosius II.); pro Jeruzalém to znamenalo především trvání zákazu pobytu Židů. V Jeruzalémě se pokračovalo s výstavbou církevních staveb, kostelů a kláštěrů<ref name="4cesty1">{{Citace monografie
| příjmení = Hunt
| jméno = Janin
| příjmení2 =
| jméno2 =
| rok = 2002
| titul = Four paths to Jerusalem: Jewish, Christian, Muslim, and secular pilgrimages, 1000 BCE to 2001 CE
| vydavatel = McFarkand
| místo = Jefferson
| vydání =
| stránky = 65–66
| poznámka = [dále jen Hunt]
| jazyk = anglicky
| isbn = 078641264X
}}</ref> (za vlády Theodosia II. bylo v Jeruzalémě již 200 kláštěrů a hispiců<ref name="4cesty2">Hunt, str. 65.</ref>). Jeruzalém byl sídlem křesťanského patriarchy, který byl hlavou církve ve Svaté zemi.<ref>Schäfer, str. 180.</ref> Město bylo rovněž cílem křesťanských poutníků všech vyznání, včetně latinských poutníků ze Západu a existuje i možnost, že do Jeruzaléma přicházeli i afričtí poutníci z [[Núbie]],<ref name="abuna2">{{Citace monografie
| příjmení = Brett
| jméno = Michael
| jazyk = anglicky
| jméno2 =
| rok = 2001
| titul = The rise of the Fatimids: the world of the Mediterranean and the Middle East in the fourth century of the Hijra, tenth century CE
| vydavatel = Brill
| místo = Leiden
| stránky = 388
| isbn = 9004117415
}}</ref> ale i také poutním místem pro Židy z celého Blízkého východu.<ref>Hunt, str. 60.</ref>
=== Muslimské a křižácké období ===
[[Soubor:1099jerusalem.jpg|thumb|left|Dobytí Jeruzaléma křižáky roku 1099, počátek [[Jeruzalémské království|Jeruzalémského království]]]]
Roku 638 byl Jeruzalém ovládaný Byzantinci bez boje dobyt muslimskými vojsky chalífy Umara II. kteří rychle povolili židům a návrat do Jeruzaléma. Na [[Chrámová hora|Chrámové hoře]] byla postavena [[mešita Al-Aksá]] a [[Skalní dóm]]. Jeruzalém byl poté na dalších 400 let náležel muslimským Umajjovcům a posléze [[Fátimovci|Fátimovcům]]. V 11. století na Blízký východ vpadli Turci, kteří roku 1071 dobyli Jeruzalém, ale již roku 1097 jej Fátimovci od Turků, oslabených postupem první křížové výpravy v Sýrii, dobyli nazpět. O dva roky později byl Jeruzalém obležen a dobyt evropskými křižáky, kteří většinu jeho obyvatelstva povraždili.

Město se stalo centrem křižáckého [[Jeruzalémské království|Jeruzalémského království]] na dalších 88 let. Po porážce křižáků v bitvě u Hattínu roku 1187 se blíže k Jeruzalému dostal Saladin, po krátkém obléhání si město podmanil a vrátil pod muslimskou nadvládu. Roku 1192 uzavřel Saladin s křižáky dohodu z Ramly, která zajišťovala volný přístup křesťanským poutníkům do města. S návratem muslimské vlády nad městem se do Jeruzaléma vrátili i židé. Ve 13. století se pak nadvláda nad městem střídala, nakonec však křižáci byli po pádu [[Akko]]nu, poslední křižácké výspy, roku 1291 definitivně vyhnáni.
[[Soubor:Jerusalem, city wall.jpg|thumb|Jeruzalémské hradby vybudované na počátku osmanské vlády v Palestině]]
=== Období Osmanské říše ===
Roku 1517 padl Jeruzalém do rukou [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a město vkročilo do období rozkvětu. Sultán Sulejman I. vybudoval dodnes dochované [[jeruzalémské hradby]], obnovil tvrz a Davidovu věž. Koncem 16. století však zeslábla moc centrální vlády Osmanské říše a naopak vzrostla moc lokálních vládců a náčelníků usazených i [[nomádi|nomádských]] kmenů. Jednotlivé skupiny mezi sebou často bojovaly, což vedlo k pustnutí celé Palestiny.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Owen|jméno=Roger|odkaz na autora=Roger Owen|titul=The Middle East in the World Economy 1800-1914|vydání=|místo=London – New York|vydavatel=I. B. Tauris & Co Ltd Publisher|rok=2003|isbn=1-85043-658-4|poznámka=Dále jen Owen (2003)|strany=2-38|jazyk=anglicky}}</ref> To se přirozeně odrazilo i v Jeruzalémě, kde se velké části uprostřed města vylidnily.
Na počátku 19. století čítalo obyvatelstvo Jeruzaléma asi 9 000 lidí (zhruba 4 tisíce muslimů, 3 tisíce křesťanů a 2 tisíce židů). Veškerá populace žila doposud uvnitř hradeb [[Staré Město (Jeruzalém)|Starého Města]], jež tvořily čtyři čtvrti: [[Muslimská čtvrť (Jeruzalém)|muslimská]], [[Křesťanská čtvrť (Jeruzalém)|křesťanská]], [[Židovská čtvrť (Jeruzalém)|židovská]] a [[Arménská čtvrť (Jeruzalém)|arménská]]. I přes mírnou imigraci židů z východní Evropy však město stále stagnovalo.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Ben-Arieh|jméno=Yehoshua|odkaz na autora=Jehošua Ben-Arje|titul=Jerusalem in the Nineteenth Century|vydání=|místo=Tel-Aviv|vydavatel=MOD Books|rok=1989|isbn=965-05-0481-8|poznámka=Dále jen Ben-Arieh (1989)|strany=14n|jazyk=snglicky}}</ref>
Změnu přinesl až nový správní systém, který zavedl [[Ibráhím Álí]] poté, co s egyptským vojskem roku 1831 dobyl Palestinu.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Palmer|jméno=Alan|odkaz na autora=Alan Palmer|titul=Úpadek a pád Osmanské říše|vydání=|místo=Praha|vydavatel=Panevropa|rok=1996|isbn=80-85846-0-5|poznámka=|strany=108-110|jazyk=}}</ref> Egypťané dokázali v zemi zajistit bezpečnost, pacifikovat odbojné kmenové klany a podpořit rozvoj zemědělství a obchodu.<ref>Owen (2003). S. 78-80.</ref> Jednou z nejdůležitějších událostí se pro Jeruzalém během egyptské vlády stala imigrace asi 1 500 židů, již přišli ze zemětřesením poničeného [[Safed]]u, čímž se židé stali v Jeruzalémě nejsilnější náboženskou skupinou (5000 židů, 4500 muslimů, 3500 křesťanů, celkem 13 000 obyvatel).<ref>Ben-Arieh (1989). S. 25-27.</ref> Roku 1840 přispěchala na pomoc Osmanské říši [[Spojené království Velké Británie a Irska|Velká Británie]] s některými dalšími evropskými mocnostmi a vytlačila Egypťany z Palestiny. Osmané sice od Egypťanů převzali moderní správní systém Palestiny, nedokázali již však zajistit v zemi bezpečnost, takže boje kmenových náčelníků se obnovily a země byla opět uvržena na cestu [[stagnace]].<ref>{{Citace monografie|příjmení=Blumberg|jméno=Arnold|odkaz na autora=Arnold Blumberg|titul=Zion before Zionism, 1838-1880|vydání=|místo=Syracuse, New York|vydavatel=Syracuse University Press|rok=1985|isbn=0-8156-2336-4|poznámka=Dále jen Blumberg (1985)|strany=10-20|jazyk=anglicky}}</ref>
Osmanská říše si byla vědoma, že vládu nad Palestinou jí získaly zpět evropské mocnosti, začala proto zavádět [[tanzimat|reformy]] a zaujala také liberálnější přístup k menšinám. Evropské státy si navíc mohly dovolit stále více zasahovat do vnitřních záležitostí říše, zejména díky obnově [[kapitulace (mezinárodní právo)|kapitulací]]. V samotném Jeruzalémě se to projevilo příchodem evropských [[konzul]]ů do Jeruzaléma, pod jejichž ochranou si v tomto městě zřídil své sídlo také anglikánský biskup a řecký i latinský [[patriarcha]] a misijní organizace vybudovaly nemocnice a školy.<ref>Ben-Arieh (1989). S. 32-37, 41n.</ref> V důsledku zlepšení dopravního spojení Palestiny s Evropou a rostoucích represí v [[Ruské impérium|Ruském impériu]] vůči židům, přicházelo do Palestiny stále více [[Aškenázové|aškenázských židů]], kterým nakonec zajišťoval právní ochranu zejména britský konzulát. Židovské obyvatelstvo se tak začalo diferencovat; [[Sefardé|sefardští židé]] totiž byli zpravidla osmanskými občany, a disponovali tudíž značně většími právy než Aškenázové, kteří například jakožto cizinci nemohli nakupovat nemovitosti. Aškenázové proto podporovali židé z jejich domovských zemí skrze fondy, nazývaných [[chaluka]].<ref>Blumberg (1985). S. 29-31, 109-115.</ref>

[[Soubor:Jerusalem in 1933.jpg|thumbnail|right|Jeruzalém na pohlednici z roku 1933]]
=== Britská vláda ===
V [[První světová válka|1. světové válce]] připadl Jeruzalém [[10. prosinec|10. prosince]] [[1917]] [[Spojené království|Britům]]. Následujícího dne do města vstoupil vojenský velitel [[Edmund Allenby]]. Postavení města s příchodem Britů stouplo a stalo se významným centrem. Se založením [[Britský mandát Palestina|Britského mandátu Palestina]] v roce [[1920]] bylo město místem sídla nejvyššího komisaře. [[sionismus|Sionisté]] navíc ve městě postavili sídlo Národního institutu, ve které sídlila [[Židovská agentura]] a [[Židovská národní rada]] (Vaad Leumi). V roce [[1925]] byla na hoře [[Skopus]] otevřena [[Hebrejská univerzita]]. Byly také založeny nové [[Jeruzalémské čtvrti|čtvrti]] mimo hradby města – jak židovské, tak i arabské.
[[Soubor:Jewish Quarter Refugees.jpg|thumb|upright|left|Obyvatelé židovské čtvrti prchající skrz Sijónskou bránu]]
=== Válka o nezávislost a rozdělení Jeruzaléma ===
Podle [[Plán OSN na rozdělení Palestiny|plánu Organizace spojených národů na rozdělení Palestiny]] bylo předpokládáno, že Jeruzalém spolu s [[Betlém]]em bude mezinárodním územím (''[[corpus separatum]]''). Avšak když vypukla [[První arabsko-izraelská válka]] (Válka o nezávislost), ignorovaly obě strany tento status a snažily se získat vládu nad Jeruzalémem. Arabské jednotky zablokovaly židům cestu do Jeruzaléma a zastavily přívod vody do města. Jen ozbrojené konvoje dokázaly do města za cenu těžkých ztrát proniknout a přivézt do něj zásoby.
Když Britové [[14. květen|14. května]] [[1948]] odešli ze země a Izrael vyhlásil nezávislost, vstoupily do země [[Arabské legie]] a boje se rozpoutaly naplno. Arabské legie již 18. května vstoupily do města a následujícího dne se dostaly až do židovské čtvrti. Avšak [[20. květen|20. května]] izraelské jednotky získaly území zpět. Ne však nadlouho – [[28. květen|28. května]] padla židovská čtvrť opět do rukou Arabů. [[1. červen|1. června]] začínali Izraelci v Jeruzalémě prohrávat. V červenci pak byl ještě učiněn pokus dobýt zpět Staré město, avšak neuspěl.
Po konečném uzavření příměří tak Izraelcům zůstala jen západní část Jeruzaléma. V prosinci [[1949]] do ní přesídlil [[Kneset]]. Přesunout se musela také [[Hebrejská univerzita]]. [[5. prosinec|5. prosince]] [[1949]] pak vyhlásil David Ben Gurion Jeruzalém hlavním městem [[Izrael|Státu Izraele]].
=== Sjednocený Jeruzalém ===
[[5. červen|5. června]] [[1967]] vypukla [[Šestidenní válka]]. [[Jordánsko|Jordánské]] vojsko ostřelovalo židovské město a dobylo budovu vlády. [[Izraelské obranné síly|Izraelská armáda]] (Cahal) však odrazila jordánský útok a zahájila protiútok, ve kterém odřízla Jeruzalém od [[Ramalláh]]u. Následně se Izraelci skrz Lví bránu dostali do Starého města a ovládli celý Jeruzalém a [[Palestinská autonomie|palestinští]] obyvatelé získali trvalý pobyt, ne však občanství.
== Právní postavení Jeruzaléma ==
=== Problematika statusu ===
Už od roku [[1948]] je právní a mezinárodní status Jeruzaléma komplikovaný a nejasný. [[Plán OSN na rozdělení Palestiny|Rezoluce OSN č. 181]] plánovala, že Jeruzalém bude spolu s [[Betlém]]em mezinárodní zónou (''[[corpus separatum]]''), kterou budou spravovat [[jednotky OSN]] a rada složená ze zástupců obyvatel zóny. Avšak v [[První arabsko-izraelská válka|První arabsko-izraelské válce]] byl Jeruzalém rozdělen mezi Stát [[Izrael]] a [[Jordánsko]] (tomu připadl i [[Betlém]]). Stát Izrael tento stav uznal, ne však židovské [[Terorismus|teroristické organizace]] [[Irgun]] a [[Lehi]], které nadále v Jeruzalémě pokračovaly ve své nezávislé činnosti, ačkoli ve zbytku Izraele byly tyto organizace začleněny do [[Izraelské obranné síly|izraelské armády]].
V prosinci [[1949]] vyhlásil [[Izrael]] Jeruzalém (resp. jeho západní část) jako své hlavní město. [[Valné shromáždění OSN]] stejného měsíce přijalo rezoluci, požadující mezinárodní status Jeruzaléma.
Od vítězství v [[Šestidenní válka|Šestidenní válce]] [[Izrael]] okupuje [[Východní Jeruzalém|východní část Jeruzaléma]]. [[Kneset]] oprávnil izraelskou vládu, aby zpracovala zákon, který s ohledem na výsledky války rozšířil hranice [[Izrael]]e a vznikl tak [[Jeruzalémský zákon|Základní zákon: Jeruzalém, hlavní město Izraele]], který byl vyhlášen roku [[1980]] a který praví, že ''Jeruzalém, celý a sjednocený, je hlavním městem Izraele''.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Israel Ministry of Foreign Affairs
| jméno =
| odkaz na autora = Ministr zahraničních věcí Izraele
| titul = Basic Law- Jerusalem- Capital of Israel
| url=http://www.mfa.gov.il/MFA/MFAArchive/1980_1989/Basic%20Law-%20Jerusalem-%20Capital%20of%20Israel
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2008-05-22
| vydavatel =
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> Mezinárodní společenství tento základní zákon neuznává ([[Rezoluce OSN č. 478]]) a chápe vyhlášení tohoto zákona jako [[Okupace|okupaci]]. [[Organizace spojených národů|OSN]] navíc vyzvala své členské státy, aby přesunuly své ambasády z Jeruzaléma (poslední ambasády byly přesunuty do [[Tel Aviv]]u až roku [[2006]]). Naproti tomu izraelská vláda prohlašuje, že se o okupaci nejedná a [[Nejvyšší soud Izraele]] vydal rozhodnutí, podle něhož centrum Jeruzaléma je neoddělitelnou součástí [[Izrael|Státu Izrael]]. Tento postoj je jednou z hlavní překážek možného budoucího mírového uspořádání, neboť také [[Palestinci]] považují Jeruzalém za hlavní město svého budoucího samostatného [[Palestinská autonomie|Státu Palestina]].
[[Soubor:HebrewU-MtScopus.JPG|thumbnail|left|Budova [[Hebrejská univerzita v Jeruzalémě|Hebrejská univerzity]]]]
== Kultura a vzdělání ==
V Jeruzalémě se nachází mnohá muzea. Jedním z nejznámějších je [[Izraelské muzeum]], které obsahuje velkou sbírku archeologických nálezů včetně [[Svitky od Mrtvého moře|svitků od Mrtvého moře]]. Muzeem zaměřeným speciálně na archeologii je pak [[muzeum Rockefeller]]. Výtvarné umění je zase vytaveno v [[Tichův dům|Tichově domě]]. Městem samotným se zabývá muzeum v [[Davidova věž|Davidově věži]]. [[Jad Vašem]] je muzeum a zároveň památník [[holocaust]]u. V neposlední řadě stojí v Jeruzalémě ještě [[Islámské muzeum (Jeruzalém)|Islámské muzeum]].
Město má dva profesionální orchestry – [[Izraelská filharmonie]] a [[Izraelská Camerata Jeruzalém]]. Nachází se zde taky množství divadel (např. Jerar Bachar, Bet Šmuel či Jeruzalémské divadlo) a kinosálů – v některých z nich jsou pořádány i mezinárodní filmové festivaly.
Nejvýznamnějším vzdělávacím střediskem je [[Hebrejská univerzita]], v jejíž blízkosti stojí [[Židovská národní a univerzitní knihovna]].
Hlavní kulturní událostí roku je [[Izraelský festival]].
== Geografie ==
[[Soubor:Yad Vashem view of Jerusalem valley by David Shankbone.jpg|thumb|Pohled na [[Jeruzalémský les]] z muzea [[Jad Vašem]]]]
Jeruzalém se nachází ve střední části [[Judské hory|Judských hor]], které zahrnují [[Olivová hora|Olivový vrch]] (východ) a [[Skopus|vrch Skopus]] (severovýchod). Nadmořská výška Starého Města je zhruba 760 m n. m.<ref>{{citace monografie|titul=Drought Management Planning in Water Supply Systems |příjmení=Cabrera |jméno=Enrique a kolektiv| rok=1998| isbn=0792352947 |vydavatel=Springer |strany=304 |jazyk=anglicky}}</ref> Celý Jeruzalém je obklopen údolími a [[Vádí|suchými říčními koryty]] (''[[vádí]]''). Oblast jižně od Starého Města protínají tři údolí.<ref name="bergsohn">{{citace elektronické monografie|url=http://instruct1.cit.cornell.edu/courses/nes263/spring06/scb48/Final%20Website/Geography%20Page.html |příjmení=Bergsohn |jméno=Sam |datum=2006-05-15 |datum přístupu=2007-02-09 |titul=Geography |vydavatel=Cornell University|jazyk=anglicky}}</ref> [[Kidron|Kidronské údolí]] probíhá východně od Starého města a odděluje Olivovou horu od vlastního města. Podél jižní části starého Jeruzaléma se naopak nachází [[Gehena|Hinonské údolí]] se strmými roklemi spojovanými s biblickou [[eschatologie|estchatologií]] konceptů [[gehena|geheny]] nebo [[peklo|pekla]].<ref>{{citace monografie|titul=Four Views on Hell |příjmení=Walvoord |jméno=John a kolektiv |vydavatel=Zondervan |rok=1996 |isbn=0310212685 |strany=58 |kapitola=The Metaphorical View|jazyk=anglicky}}</ref> [[Tyropoeon|Tyropoeonské údolí]] začíná na jihozápadě poblíž [[Damašská brána|Damašské brány]], probíhá směrem jihojihovýchod centrem Starého Města k Siloamské nádrži a rozděluje spodní část dvou vrchů, Chrámové hory na východě a zbytku města na západě. Dnes je toto údolí skryto sutí, která se zde během století nahromadila.<ref name="bergsohn" />
V biblických dobách byl Jeruzalém obklopen lesy [[Mandloň obecná|mandloní]], [[olivovník]]ů a [[Borovice|borovic]]. Během století válek a zanedbávání však došlo k jejich zničení. Zemědělci ze zdejší oblasti proto při svazích vybudovali kamenné terasy, které zadržují půdu tak, aby nedocházelo k jejímu odnosu.<ref name="jlmgeography">{{citace elektronické monografie|url=http://www.jafi.org.il/education/100/places/jer.html |vydavatel=Židovská agentura |datum přístupu=2008-07-08 |titul=Jerusalem geography|jazyk=anglicky}}</ref> Jedním ze zdejších hlavních problémů též vždy bylo zásobování vodou, o čemž svědčí složitá síť starověkých [[akvadukt]]ů, tunelů, nádrží a cisteren po celém městě.
Zhruba 60 kilometrů západně se nachází [[Tel Aviv]] a [[Středozemní moře]] a 36 kilometrů východně [[Mrtvé moře]], které je nejníže položenou vodní plochou na světě.<ref>{{citace monografie|titul=Taking Space Seriously: Law, Space and Society in Contemporary Israel |příjmení=Rosen-Zvi |jméno=Issachar |isbn=0754623513 |rok=2004 |vydavatel=Ashgate Publishing |strany=37 |jazyk=anglicky}}</ref><ref>{{citace elektronické monografie|url=http://www.msnbc.msn.com/id/5750610/ |vydavatel=AP via MSNBC |datum=2004-08-18 |titul=Debate flares anew over Dead Sea Scrolls |datum přístupu=2007-02-09 |příjmení=Federman |jméno=Josef|jazyk= anglicky}}</ref> Mezi nedaleká města patří na jihu [[Betlém]] a [[Bejt Džala]], na východě [[Abu Dis]] a [[Ma'ale Adumim]], na západě [[Mevaseret Sijon]] a na severu [[Ramalláh]] a [[Giv'at Ze'ev]].<ref>{{citace elektronické monografie |url=http://web.archive.org/web/20080205182616/http://faculty.biu.ac.il/~maeira/About+us/Introduction/Introduction.html | titul=The Tell es-Safi/Gath Archaeological Expedition |vydavatel=[[Bar-Ilanova univerzita]]|datum přístupu=2007-04-24 |jazyk=anglicky}}</ref><ref name="map">{{citace elektronické monografie|url=http://www.eyeonisrael.com/Israel-touring-map.html |vydavatel=Eye On Israel |datum přístupu=2007-04-25 |titul=Map of Israel|jazyk=anglicky}}</ref><ref>{{citace elektronické monografie|titul="One more Obstacle to Peace" – A new Israeli Neighborhood on the lands of Jerusalem city |url=http://www.poica.org/editor/case_studies/view.php?recordID=1025 |vydavatel=The Applied Research Institute - Jerusalem |datum=2007-03-10 |datum přístupu=2007-04-24| jazyk=anglicky}}</ref>

<br style="clear:both;"/><div style="height: 286px; width: 95%; overflow: auto; padding: 3px;text-align: left; border:solid 1px;" >
<center>[[Soubor:Panorámica de Jerusalén desde el Monte de los Olivos.jpg|2000px|Panoramatický výhled na Říčany]]</center>
</div>
<center>'''Panorama Chrámové hory, včetně Skalního dómu (z Olivové hory, 2007)'''</center><br style="clear:both;"/>

=== Klima ===
Pro město je charakteristické [[středozemní klima]] s teplými suchými léty a studenými deštivými zimami. [[Sníh|Sněhové srážky]] se během zimy obvykle vyskytují jednou či dvakrát, ačkoliv, v průměru každé tři až čtyři roky, Jeruzalém zažívá vydatné návaly sněhu. Nejchladnějším měsícem roku je s průměrnou teplotou 8 °C leden, zatímco nejteplejšími měsíci jsou s průměrnou teplotou 23 °C červenec a srpen. Mezi denními a nočními teplotami panují díky nadmořské výšce významně rozdíly a chladné noci jsou zde dokonce i v létě. Průměrný roční úhrn srážek je zhruba 590 milimetrů a nejčastější výskyt srážek je mezi říjnem a květnem.<ref name="weather">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = The Weather Channel
| titul = Monthly Averages for Jerusalem, Israel
| url = http://www.weather.com/outlook/travel/businesstraveler/wxclimatology/monthly/graph/ISXX0010?from=month_bottomnav_business
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-08-27}}</ref>
Většina [[znečištění ovzduší]] je způsobena automobilovou dopravou.<ref name="friction">{{citace monografie|titul=Jerusalem: Points of Friction-And Beyond |příjmení=Ma'oz |jméno=Moshe |vydavatel=Brill Academic Publishers |rok=2000 |isbn=9041188436 |strany=44–46 |jazyk=anglicky}}</ref> To je způsobeno zejména tím, že mnoho hlavních silnic nebylo kapacitně stavěno pro tak velký objem dopravy, který vede k [[dopravní zácpa|dopravním zácpám]] a většímu uvolňování [[oxid uhelnatý|oxidu uhelnatého]] do ovzduší. Průmyslové znečištění uvnitř města je řídké, větrem sem však mohou být přeneseny [[emise]] z továren na [[Izraelská pobřežní planina|izraelském středomořském pobřeží]].<ref name="friction" /><ref>{{citace elektronické monografie|url=http://www.jpost.com/servlet/Satellite?cid=1189411414621&pagename=JPost%2FJPArticle%2FShowFull|titul=Worst ozone pollution in Beit Shemesh, Gush Etzion|author=Rory Kess|vydavatel=[[The Jerusalem Post]]|datum=2007-09-16|datum přístupu=2007-10-23|jazyk=anglicky}}</ref>
{{Počasí
| metric_first= Yes
| single_line= Yes
| location=Jeruzalém
|Jan_Hi_°C =12 |Jan_Lo_°C =4 |Jan_Precip_mm = 142.2
|Feb_Hi_°C =13 |Feb_Lo_°C =4 |Feb_Precip_mm = 114.3
|Mar_Hi_°C =16 |Mar_Lo_°C =6 |Mar_Precip_mm = 99.1
|Apr_Hi_°C =21 |Apr_Lo_°C =9 |Apr_Precip_mm = 30.5
|May_Hi_°C =25 |May_Lo_°C =12 |May_Precip_mm = 2.5
|Jun_Hi_°C =28 |Jun_Lo_°C =15 |Jun_Precip_mm = 0
|Jul_Hi_°C =29 |Jul_Lo_°C =17 |Jul_Precip_mm = 0
|Aug_Hi_°C =29 |Aug_Lo_°C =17 |Aug_Precip_mm = 0
|Sep_Hi_°C =28 |Sep_Lo_°C =16 |Sep_Precip_mm = 0.0
|Oct_Hi_°C =25 |Oct_Lo_°C =14 |Oct_Precip_mm = 22.9
|Nov_Hi_°C =19 |Nov_Lo_°C =9 |Nov_Precip_mm = 68.8
|Dec_Hi_°C =14 |Dec_Lo_°C =6 |Dec_Precip_mm = 109.2
|source=The Weather Channel<ref name="weather"/>
|accessdate =
}}
== Demografie ==
{| class="wikitable" style="float:right; margin: 0.5em 0 0.5em 1em; text-align:right"
|+'''Počet obyvatel v Jeruzalémě'''
|-
! style="background:#efefef;" | rok !! style="background:#efefef;" | židů !! style="background:#efefef;" | muslimů !! style="background:#efefef;" | křesťanů !! style="background:#efefef;" | celkem
|- align="right"
| 1525 || 1 000 || 3 700 || neznámo || 4 700
|- align="right"
| 1538 || 1 150 || 6 750 || neznámo || 7 900
|- align="right"
| 1553 || 1 634 || 11 750 ||neznámo || 13 384
|- align="right"
| 1562 || 1 200 || 11 450 || neznámo || 12 650
|- align="right"
| 1844 || 7 120 || 5 000 || 3 390 || 15 510
|- align="right"
| 1876 || 12 000 || 7 560 || 5 470 || 25 030
|- align="right"
| 1896 || 28 110 || 8 560 || 8 750 || 45 420
|- align="right"
| 1922 || 34 000 || 13 400 || 14 700 || 62 600
|- align="right"
| 1931 || 51 200 || 19 900 || 19 300 || 90 500
|- align="right"
| 1944 || 97 000 || 30 600 || 29 400 || 157 000
|- align="right"
| 1948 || 100 000 || 40 000 || 25 000 || 165 000
|- align="right"
| 1967 || 195 700 || 54 963 || 12 646 || 263 307
|- align="right"
| 1980 || 292 300 ||neznámo ||neznámo || 407 100
|- align="right"
| 1985 || 327 700 ||neznámo || neznámo || 457 700
|- align="right"
| 1987 || 340 000 || 121 000 || 14 000 || 475 000
|- align="right"
| 1990 || 378 200 || 131 800 || 14 400 || 524 400
|- align="right"
| 1995 || 482 000 || 164 300 || 16 300 || 662 600
|- align="right"
| 1996 || 421 200 || neznámo ||neznámo || 602 100
|- align="right"
| 2000 || 448 800 || 208 700 ||neznámo || 657 500
|- align="right"
| 2004 || 458 000 || 225 000|| 15 000|| 706 000
|- align="right"
| 2007 || 489 480 || neznámo || neznámo || 746 300
|}
V červnu 2009 žilo v Jeruzalémě 769 400 obyvatel,<ref name="poptable-CBS"/> z čehož bylo 64 % [[Židé|Židů]], 32 % [[muslim]]ů a 2 % [[křesťan]]ů.<ref name="cbs"/> Ke konci roku 2005 byla [[hustota zalidnění]] 5750,4 obyvatel na kilometr čtvereční.<ref name="cbs"/><ref>{{citace elektronické monografie|url=http://www1.cbs.gov.il/shnaton57/st02_14.pdf | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] |vydavatel=[[Izraelský centrální statistický úřad]] |titul=Population and Density per km² in Localities Numbering Above 5,000 Residents on 31 XII 2005 |datum=2006 |datum přístupu=2007-04-11|jazyk=anglicky, hebrejsky}}</ref> Podle studie z roku 2000 dochází k poklesu podílu židovského obyvatelstva, což je připisováno jak vyšší [[porodnost]]i muslimského obyvatelstva, tak odchodu židovských obyvatel. Studie rovněž ukázala, že z 32 488 obyvatel Starého Města je pouhých 9 % Židů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Reuters]]
| titul = Arab population growth outpaces Jews in Jerusalem
| url = http://edition.cnn.com/2000/WORLD/meast/09/26/mideast.jerusalem.reut/index.html
| datum vydání = 2000-09-26
| datum přístupu = 2009-11-28
| jazyk = anglicky
}}</ref>
V roce 2005 se v Jeruzalémě usadilo 2850 nových imigrantů, především ze [[Spojené státy americké|Spojených států]], [[Francie]] a zemí bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. [[Migrační saldo]] má však Jeruzalém záporné, neboť počet lidí, kteří odcházejí převyšuje počet těch, kteří přicházejí. V roce 2005 se například do Jeruzaléma přistěhovalo zhruba 10 tisíc lidí, avšak o 6 tisíc víc bylo těch, kteří se vystěhovali.<ref name="cbs" /> Počet jeruzalémského obyvatelstva se nicméně kontinuálně rozrůstá, a to především díky vysoké porodnosti v arabské a [[charedim|charedi komunitě]]. Díky tomu je hrubá míra porodnosti v Jeruzalémě (4,02 ‰) vyšší než v Tel Avivu (1,98 ‰) a rovněž vysoko nad celostátním průměrem 2,9 ‰. Průměrná velikost jeruzalémské domácnosti je 3,8 obyvatel.<ref name="cbs" />
V roce 2005 došlo v relativních číslech k 1,8% populačnímu růstu (13 tisíc obyvatel), což je blízko celostátnímu průměru, zároveň však dochází k posunu náboženské a etnické skladby populace. Zatímco 31 % židovské populace je tvořeno dětmi do patnácti let, u arabské populace je to 42 %.<ref name="cbs" /> To potvrzuje existující trend, podle kterého v uplynulých čtyřech desetiletích dochází k poklesu podílu židovského obyvatelstva. Ještě v roce 1967 měli Židé 74% podíl na počtu obyvatel, kdežto v roce 2006 to bylo o 9 % méně.<ref>{{citace elektronické monografie |url=http://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-3254277,00.html |vydavatel= Ynet News |titul=Jerusalem: More tourists, fewer Jews |datum=2006-05-23 |datum přístupu=2007-03-10 |příjmení=Sel |jméno=Neta|jazyk=anglicky}}</ref> Mezi možné faktory, které tento trend ovlivňují patří vysoké náklady na bydlení, méně pracovních příležitostí a stále větší náboženský charakter města. Mnoho lidí se tak v rámci hledání levnějšího a sekulárnějšího bydlení stěhuje na předměstí a měst na pobřeží Středozemního moře.<ref name="Jewish-drop">{{citace elektronické monografie|url=http://web.archive.org/web/20060909060853/http://www.library.cornell.edu/colldev/mideast/jerus.htm|archivedate=2006-09-09 |vydavatel=[[The Washington Post]] via [[Cornell University]] |titul=Jewish Drop In Jerusalem Worries Israel |příjmení=Hockstader |jméno=Lee |datum=1998-08-16 |datum přístupu=2007-03-10|jazyk=anglicky}}</ref>
Podíl [[charedim]] v roce 2009 strmě rostl. K roku 2009 navštěvovalo z celkového počtu 150 100 školáků pouhých 40 % z nich státem provozované sekulární a národní náboženské školy, zatímco 60 % navštěvovalo charedi školy. Tato skutečnost [[korelace|koreluje]] s vysokým počtem dětí v charedi rodinách.<ref>{{citace elektronické monografie |url=http://www.israelnationalnews.com/News/Flash.aspx/165421|titul=Most Jerusalemites Attend Hareidi-Religious Schools|vydavatel =Aruc Ševa|datum=2009-05-21|datum přístupu=2009-05-21|jazyk=anglicky}}</ref><ref>{{citace elektronické monografie |url=http://www.haaretz.com/hasen/spages/1086819.html|titul=Most of Jerusalem's non-Jewish children live below poverty line|příjmení=Shragai|jméno=Nadav| vydavatel=[[Haaretz]]|datum=2009-05-21|datum přístupu=2009-05-21|jazyk=anglicky}}</ref>
Zatímco mnoho [[Izraelci|Izraelců]] vnímá Jeruzalém jako chudé a zanedbané město zatažené do náboženských a politických tlaků, pro [[Palestinci|palestinské Araby]] je Jeruzalém magnetem, který nabízí větší počet pracovních příležitostí než jakékoliv město na [[Západní břeh Jordánu|Západním břehu]] nebo v [[Pásmo Gazy|Pásmu Gazy]]. Palestinští představitelé tak Araby povzbuzují, aby ve městě zůstali a udrželi tak arabský nárok na něj.<ref>{{citace elektronické monografie|url=http://www.latimes.com/news/nationworld/world/la-fg-orthodox5jun05,1,1841144.story?page=2&coll=la-util-nationworld-world|titul=Clashing values alter a city's face|jméno=Richard |příjmení=Boudreaux|vydavatel=Los Angeles Times|datum=2007-07-05|datum přístupu=2009-07-22|jazyk=anglicky}}</ref><ref>{{citace elektronické monografie |url=http://www.nytimes.com/2007/05/13/weekinreview/13myre.html?_r=2&oref=slogin|titul=Israeli Riddle: Love Jerusalem, Hate Living There|jméno=Greg |příjmení=Myre|vydavatel=[[The New York Times]]|datum=2007-05-13 |datum přístupu=2009-07-22|jazyk=anglicky}}</ref> Palestinští Arabové jsou do Jeruzaléma přitahováni především pracovními příležitostmi, zdravotní péčí, sociálním zabezpečení, dalšími benefity a kvalitou života, který Izrael poskytuje jeruzalémským občanům.<ref name="LA-Times">{{citace elektronické monografie|url=http://www.latimes.com/news/nationworld/world/la-fg-barrier4jun04,1,5137437.story?coll=la-util-nationworld-world|titul=Change cast in concrete|jméno=Ken |příjmení=Ellingwood|vydavatel=Los Angeles Times|datum=2007-07-04 |datum přístupu=2009-07-22|jazyk=anglicky}}</ref> Arabským obyvatelům Jeruzaléma, kteří se rozhodnout nemít izraelské občanství, je udělena izraelská identifikační karta, která je opravňuje k relativně snadným průchodům kontrolními stanovišti a k cestování po Izraeli, což značně usnadňuje hledání práce. Dále rovněž mají nárok na dotované zdravotnictví a sociální zabezpečení, které Izrael poskytuje svým občanům. Arabové v Jeruzalémě mimo to mohou též posílat své děti do izraelských škol a univerzit.<ref name="LA-Times"/>
Demografie hraje významnou roli při sporu o Jeruzalém. V roce 1998 bylo jeruzalémskou správou pro rozvoj navrženo rozšířit městské hranice směrem na západ a inkorporovat tak oblasti s velkým množstvím židovské populace.<ref name="laub2006">{{citace elektronické monografie|url=http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2006/12/02/AR2006120200463_pf.html |titul=Jerusalem Barrier Causes Major Upheaval |datum=2006-12-02 |vydavatel=[[Associated Press]] via [[The Washington Post]] |příjmení=Laub |jméno=Karin |datum přístupu=2007-03-10|jazyk=anglicky}}</ref>
== Náboženská významnost ==
[[Soubor:Western-wall-plaza.jpg|thumb|[[Zeď nářků|Západní zeď]], známá též jako Zeď nářků či Kotel]]
Jeruzalém je posvátným místem tří hlavních světových monoteistických náboženství: [[judaismus|judaismu]], [[křesťanství]] a [[islám]]u. Podle statistické ročenky z roku 2000 se ve městě nachází 1204 [[synagoga|synagog]], 158 [[kostel]]ů a 73 [[mešita|mešit]].<ref>{{citace monografie|titul=Protecting Jerusalem's Holy Sites: A Strategy for Negotiating a Sacred Peace |vydavatel=Cambridge University Press |místo=Cambridge|rok=2006|vydání=1 |příjmení=Guinn |jméno=David E |isbn=0521866626 |strany=142| jazyk=anglicky}}</ref> Navzdory snahám o pokojné mírové náboženské soužití jsou některá místa, jako například [[Chrámová hora]], místem neustálého napětí a sporů.
Pro židy je Jeruzalém velmi posvátným místem. To pramení z víry, že si [[JHVH|Hospodin]] toto místo vyvolil, aby zde přebýval. Zasvěcen byl Židům Jeruzalém již v 10. století př. n. l., kdy jej hlavním městem biblického Izraele prohlásil [[David (biblická postava)|král David]]. Nejvýsadnější postavení má Jeruzalém rovněž proto, že zde stály dva [[Jeruzalémský chrám|jeruzalémské Chrámy]], konkrétně [[Šalamounův chrám]] a později [[Druhý chrám|druhý Chrám]].<ref name="aice"/> O významnosti města svědčí i jeho zmínka v Bibli, kde je jmenováno celkem 632krát. Nejsvětějším židovským místem je v Jeruzalémě [[Zeď nářků|Západní zeď]], známá též jako Zeď nářků, která je pozůstatkem vnější hradby druhého Chrámu.<ref>{{citace elektronické monografie|url=http://english.thekotel.org/content.asp?id=212 |vydavatel=The Kotel |titul=What is the Western Wall? |datum přístupu=2007-03-06|jazyk=anglicky}}</ref> Jeruzalém ovlivnil i stavbu synagog po celém světě, které jsou tradičně stavěny tak, aby byl [[aron ha-kodeš]] (schrána na [[Tóra|Tóru]]) směrem k tomuto městu<ref>{{citace elektronické monografie|url=http://www.schechter.edu/askrabbi/synagoguetemple.htm|archiveurl=http://web.archive.org/web/20080131205934/http://www.schechter.edu/askrabbi/synagoguetemple.htm|archivedate=2008-01-31 |titul=Synagogues |vydavatel=Schechter Institute of Jewish Studies |příjmení=Goldberg |jméno=Monique Susskind |datum přístupu=2007-03-10|jazyk=anglicky}}</ref> (u jeruzalémských synagog pak má směřovat k Chrámové hoře).<ref name="returning">{{citace monografie|url=http://www.jewishhistory.com/jh.php?id=AdditionalReadings&content=content/segal_ch12 |vydavatel=Department of Education and Culture of the World Zionist Organization |titul=Returning: The Land of Israel as Focus in Jewish History |příjmení=Segal |jméno=Benjamin, J |místo=Jerusalem |rok=1987 |strany=124 |jazyk=anglicky}}</ref> Směrem k Jeruzalému se rovněž mají, podle předpisu v [[Mišna|Mišně]], který byl kodifikován v kodexu ''[[Šulchan aruch]]'', recitovat denní modlitby.<ref name="returning" /><ref>[[Šulchan aruch]], Orach chajim (94:1)</ref>
[[Soubor:Holy sepulchre Anastasis.jpg|thumb|left|upright|[[Bazilika Svatého hrobu]]]]
Křesťanství uctívá Jeruzalém nejenom pro jeho [[Starý zákon|starozákonní]] historii, ale rovněž pro jeho významnost v životě [[Ježíš Kristus|Ježíše Nazaretského]]. Podle [[Nový zákon|Nového zákona]] byl Ježíš do Jeruzaléma přinesen krátce po svém narození<ref>{{Citát bible|Lk|2|22||}}</ref> a později, již jako dospělý, vyčistil druhý Chrám.<ref>{{Citát bible|Mk|11|15||}}</ref> Byl to rovněž Jeruzalém, kde měl Ježíš podle tradice se svými apoštoly [[Večeře Páně|poslední večeři]] (též večeři Páně) na hoře [[Sijón]].<ref>{{citace monografie |titul=Jerusalem in the Time of the Crusades |příjmení=Boas |jméno=Adrian J. |vydavatel=Routledge |rok=2001 |isbn=0415230004 |strany=112 |kapitola=Physical Remains of Crusader Jerusalem |jazyk=anglicky}}</ref><ref>{{citace monografie |titul=A Life of Jesus |příjmení=Endo |jméno=Shusaku |isbn=0809123193 |rok=1999 |vydavatel=Paulist Press |strany=116| jazyk=anglicky}}</ref> Významnými křesťanskými místy jsou [[Křížová cesta|Via Dolorosa]] (Křížová cesta) na [[Golgota|Golgotu]] a Golgota samotná, která má být místem Ježíšova [[ukřižování]]. [[Evangelium podle Jana]] popisuje Golgotu jako místo „blízko města,“<ref>{{Citát bible|J|19|20||}}</ref> zatímco archeologická nálezy z 90. let 20. století naznačují, že se Golgota mohla nacházet poblíž hradeb uvnitř dnešní hranice města.<ref name="worldwide">{{citace elektronické monografie |url=http://www.wcg.org/lit/jesus/golgotha.htm |vydavatel=Worldwide Church of God |titul=Where Was Golgotha? |příjmení=Stump |jméno=Keith W |datum=1993 |jazyk=anglicky}}</ref> Za biblickou Golgotu je však většinou křesťanů považováno místo, na němž stojí [[bazilika Svatého hrobu]], která je již téměř dva tisíce let křesťanským poutním místem.<ref name="worldwide" /><ref>{{citace monografie|titul=St. John's Gospel: A Bible Study Guide and Commentary for Individuals and Groups |příjmení=Ray |jméno=Stephen K |isbn=0898708214 |rok=2002 |strany=340 |vydavatel=Ignatius Press|místo=San Francisco|jazyk=anglicky}}</ref><ref>{{citace monografie |titul=Pilgrimage: Adventures of the Spirit |příjmení=O'Reilly |jméno=Sean |isbn=1885211562 |rok=2000 |vydavatel=Travelers' Tales |strany=14|jazyk=anglicky}}</ref>
[[Soubor:Al-aqsa-mosque01 cropped.JPG|thumb|right|[[Mešita Al-Aksá]], třetí nejsvětější místo islámu]]
Jeruzalém je v neposlední řadě považován za třetí nejsvětější místo islámu.<ref>{{citace monografie |titul=What Everyone Needs to Know about Islam |vydavatel=Oxford University Press |rok=2000 |příjmení=Esposito |jméno=John L |isbn=0195157133 |strany=157 |jazyk=anglicky}}</ref> O jeho významnosti svědčí i to, že jeruzalémská Chrámová hora byla vůbec prvním ze dvou míst, jejichž směrem (''[[kibla]]'') směřovaly muslimské modlitby (arabsky: صلاة, ''[[salát (islám)|salát]]''). [[Mohamed]] však po roztržce s židy, kteří jej nepřijali za svého [[prorok]]a, změnil kiblu ke svatyni [[Ka'ba]] v [[Mekka|Mekce]].<ref>{{citace monografie |titul=The Israeli-Palestinian War: Escalating to Nowhere |příjmení=Cordesman |jméno=Anthony, H |vydavatel=Praeger Security International |rok=2005 |isbn=0275987582 |strany=62 |kapitola=The Final Settlement Issues: Asymmetric Values & Asymmetric Warfare |jazyk=anglicky}}</ref> Pro islám má nicméně Jeruzalém význam především díky Mohamedově noční cestě v roce 620. Muslimové věří, že se Mohamed zázračně přenesl z Mekky na Chrámovou horu, odkud vstoupil na nebesa, kde se setkal s proroky islámu.<ref>{{citace monografie |titul=The Monotheists: The Peoples of God |příjmení=Peters |jméno=Francis, E |vydavatel=Princeton University Press |rok=2003 |isbn=0691114609 |kapitola=Muhammad the Prophet of God |strany=95–6 |jazyk=anglicky}}</ref><ref>{{citace elektronické monografie|titul=Sahih Bukhari |url=http://www.usc.edu/dept/MSA/fundamentals/hadithsunnah/bukhari/093.sbt.html#009.093.608 |vydavatel=University of Southern California |datum přístupu=2007-03-11|jazyk=anglicky}}</ref> Přesto však v [[Korán]]u samotném není o Jeruzalému žádná zmínka, přinejmenším ne výslovná. Běžné muslimské komentáře však ztotožňují místo, odkud měl Mohamed vystoupit do sedmého nebe, navštívit [[ráj]] a [[peklo]] a hovořit s [[Alláh]]em a proroky, s Chrámovou horou. Konkrétně první verš [[súra|súry]] Noční cesta (''Al-Isrá´'') zmiňuje jako cíl Mohamedovy cesty nejvzdálenější mešitu (arabsky mešitu al-Aksá).<ref>[http://www.islamweb.cz/koran/koran.php?action=view&sura=17&od=1&do= Súra 17:1, Noční cesta (Al-Isrá´)]</ref> Dnes se na Chrámové hoře nacházejí dvě muslimské památky, které tuto událost připomínají: [[mešita Al-Aksá]], jejíž jméno je zmíněno v Koránu, a [[Skalní dóm]], který stojí nad základním kamenem, z něhož, jak muslimové věří, Mohamed vstoupil na nebesa.<ref>{{citace elektronické monografie|url=http://www.biu.ac.il/js/rennert/history_8.html |titul=The Early Arab Period - 638-1099 |datum přístupu=2007-04-24 |vydavatel=Centrum Ingeborg Rennertové pro jeruzalémská studia při [[Bar-Ilanova univerzita|Bar-Ilanově univerzitě]] |datum=1997-03 |jazyk=anglicky}}</ref>

== Odkazy ==
=== Literatura ===
* ČEJKA, Marek. Judaismus, politika a Stát Izrael. 2. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2003. 252 s. ISBN 80-210-3007-0.
* ČEŘOVSKÝ, Jan a kolektiv. Izrael a palestinská území. Praha : Olympia, 1999. 192 s. ISBN 80-7033-541-6.
* IZRAELSKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO. Fakta o Izraeli: země a lidé. Jeruzalém : Ahva Press, 1999. 28 s.
* MÜLLER, Zdeněk. Jeruzalém mezi minulostí a budoucností. Praha : Paseka, 2004. ISBN 80-7185-564-2. s. 192.
* PAULÍK, Ivo. Izrael. Praha : Freytag & Berndt, 2006. 167 s. ISBN 978-80-7316-202-3.
* SEGERT, Stanislav. Starověké dějiny židů. Praha : Svoboda, 1995. ISBN 80-205-0304-8. s. 311.
* SCHÄFER, Peter. Dějiny židů v antice od Alexandra Velikého po arabskou nadvládu. Praha : Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7021-633-6. s. 264.
* SCHNEIDER, Ludwig. Jeruzalém - ohnisko dění. Ostrava : A-Alef, 2003. 91 s. ISBN 80-85237-71-7.

=== Související články ===
* [[Východní Jeruzalém]]
* [[Jeruzalémské čtvrti]]
* [[Seznam jeruzalémských starostů]]
* [[Aelia Capitolina]]
* [[Jeruzalémský chrám]]
* [[Chrámová hora]]
* [[Čtyři svatá města judaismu]]
* [[Jeruzalémská ptačí observatoř]]

== Externí odkazy ==
* [http://www.jerusalem.muni.il/jer_main/defaultnew.asp?lng=2 Oficiální internetové stránky (anglicky)] (hebrejsky)(arabsky)
'''Kultura'''
* [http://www.imj.org.il/ Izraelské muzeum], jedno z předních jeruzalémských uměleckých muzeií (anglicky)(hebrejsky)
* [http://www.yadvashem.org/ Jad Vašem], izraelský památník obětem holocaustu (anglicky)(hebrejsky)(rusky)(španělsky)(arabsky)
* [http://www.jerusalemdigest.com Jerusalem Digest], průvodce událostmi v Jeruzalémě (anglicky)(hebrejsky)(arabsky)
'''Vzdělání'''
* [http://www.huji.ac.il/huji/eng/index_e.htm Hebrejská univerzita v Jeruzalémě (anglicky)] (hebrejsky)
* [http://www.alquds.edu/ Univerzita al-Quds (anglicky)] (arabsky)
'''Mapy'''
* [http://www.jerusalem.muni.il/jer_sys/map2000_eng/first1.asp Město Jeruzalém – Mapy současného Jeruzaléma]
* [http://maps-of-jerusalem.huji.ac.il/ Hebrejská univerzita – Mapy starověkého Jeruzaléma (anglicky)]
* [http://www.passia.org/jerusalem/maps/0_M_A_P_S.htm PASSIA – Současné mapy po roce 1947 (anglicky)]

{{Flickr|Jerusalem}}{{Commonscat|Jerusalem}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Jeruzalém| ]]
[[Kategorie:Hlavní města v Asii]]
[[Kategorie:Města v Izraeli]]
[[Kategorie:Země izraelská]]
[[Kategorie:Biblická místa]]
[[Kategorie:Starověká města]]
[[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]
[[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]