Jiří Frejka - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „český“ textem „český“

2015-08-18T11:33:09Z

Nahrazení textu „český“ textem „český“

← Starší verze		Verze z 18. 8. 2015, 11:33
Řádka 1:		Řádka 1:
-	'''Jiří Frejka''' (* [[6. duben\|6. dubna]] [[1904]] Outěchovice u [[Pelhřimov]]a – [[27. říjen\|27. října]] [[1952]] Praha, sebevražda), byl [[~~Česko~~\|český]] [[režisér]] a divadelní teoretik.	+	'''Jiří Frejka''' (* [[6. duben\|6. dubna]] [[1904]] Outěchovice u [[Pelhřimov]]a – [[27. říjen\|27. října]] [[1952]] Praha, sebevražda), byl [[Česká republika\|český]] [[režisér]] a divadelní teoretik.
	Pocházel ze staré lesnické rodiny, po maturitě na gymnazium studoval jeden rok na [[Filosofická fakulta UK\|Filosofické fakultě UK]] <ref> Jaroslav Kladiva: ''E.F.Burian'', [[Jazzová sekce]], Praha, [[1982]], str. 344 </ref> a pak na pražské [[konzervatoř]]i <ref> Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha, [[1988]], str. 108</ref>, ze které však záhy také odešel <ref> Jaroslav Kladiva: ''E.F.Burian'', [[Jazzová sekce]], Praha, [[1982]], str. 344</ref>. V roce [[1923]] byla uvedena na ''Scéně adeptů '', kde se scházela skupina elévů činohry [[Národní divadlo\|Národního divadla]] a posluchačů dramatického oddělení konzervatoře, jeho parodistická hříčka ''Kithairon''. Za vedení Frejky pak nastudovali a uvedli mladí konzervatoristé v únoru [[1925]] ve vyšehradském divadle ''Na slupi'' úpravu hry ''George Dandin'' od [[Moliere\|Moliera]], pod názvem ''Cirkus Dandin'' a několik dalších avantgardních nastudování různých her. Ke spolupráci si Frejka přizval [[Jarmila Horáková\|Jarmilu Horákovou]], [[Stanislav Neumann (herec)\|Stanislava Neumanna]], Míru Holzbachovou a další. Frejkův počin získal pozornost pražské veřejnosti a tak vzniklo neprofesionální divadlo, které nejprve vystupovalo jako ''Divadlo mladých'', v říjnu [[1925]] jej Frejka pokřtil na popud [[Karel Teige\|Karla Teiga]] <ref> Jaroslav Pelc: ''Zpráva o [[Osvobozené divadlo\|Osvobozeném divadle]],'' Práce, Praha, [[1982]], str. 15</ref> podle ruského režiséra Alexandra Tairova na ''[[Osvobozené divadlo\|Osvobozené]]'' <ref> [[Václav Holzknecht]]: ''[[Jaroslav Ježek]] & [[Osvobozené divadlo]],'' SNKLHU, Praha, [[1957]], str. 65 </ref>. Na založení se podíleli rovněž [[Jindřich Honzl]] a [[Emil František Burian]], v tu dobu spíše jako skladatel, hudebník, zpěvák a herec <ref> Jaroslav Kladiva: ''E.F.Burian'', [[Jazzová sekce]], Praha, [[1982]], str. 33 </ref>. V březnu [[1927]], kdy divadlo již sídlilo v Umělecké besedě na Malé Straně, došlo po roztržce ve skupině k rozdělení souboru na dvě části a po sporech s [[Jindřich Honzl\|J. Honzlem]] odešel Frejka s Burianem, bratry Emanem a Josefem Trojanovými, Lolou Skrbkovou a Hugem Sklípkou a založili divadlo [[Dada]] <ref> [[Václav Holzknecht]]: ''[[Jaroslav Ježek]] & [[Osvobozené divadlo]],'' SNKLHU, Praha, [[1957]], str. 66</ref>. Na divadlo Dada navázal pak Frejka od února [[1929]] v divadle ''Moderní studio''.		Pocházel ze staré lesnické rodiny, po maturitě na gymnazium studoval jeden rok na [[Filosofická fakulta UK\|Filosofické fakultě UK]] <ref> Jaroslav Kladiva: ''E.F.Burian'', [[Jazzová sekce]], Praha, [[1982]], str. 344 </ref> a pak na pražské [[konzervatoř]]i <ref> Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha, [[1988]], str. 108</ref>, ze které však záhy také odešel <ref> Jaroslav Kladiva: ''E.F.Burian'', [[Jazzová sekce]], Praha, [[1982]], str. 344</ref>. V roce [[1923]] byla uvedena na ''Scéně adeptů '', kde se scházela skupina elévů činohry [[Národní divadlo\|Národního divadla]] a posluchačů dramatického oddělení konzervatoře, jeho parodistická hříčka ''Kithairon''. Za vedení Frejky pak nastudovali a uvedli mladí konzervatoristé v únoru [[1925]] ve vyšehradském divadle ''Na slupi'' úpravu hry ''George Dandin'' od [[Moliere\|Moliera]], pod názvem ''Cirkus Dandin'' a několik dalších avantgardních nastudování různých her. Ke spolupráci si Frejka přizval [[Jarmila Horáková\|Jarmilu Horákovou]], [[Stanislav Neumann (herec)\|Stanislava Neumanna]], Míru Holzbachovou a další. Frejkův počin získal pozornost pražské veřejnosti a tak vzniklo neprofesionální divadlo, které nejprve vystupovalo jako ''Divadlo mladých'', v říjnu [[1925]] jej Frejka pokřtil na popud [[Karel Teige\|Karla Teiga]] <ref> Jaroslav Pelc: ''Zpráva o [[Osvobozené divadlo\|Osvobozeném divadle]],'' Práce, Praha, [[1982]], str. 15</ref> podle ruského režiséra Alexandra Tairova na ''[[Osvobozené divadlo\|Osvobozené]]'' <ref> [[Václav Holzknecht]]: ''[[Jaroslav Ježek]] & [[Osvobozené divadlo]],'' SNKLHU, Praha, [[1957]], str. 65 </ref>. Na založení se podíleli rovněž [[Jindřich Honzl]] a [[Emil František Burian]], v tu dobu spíše jako skladatel, hudebník, zpěvák a herec <ref> Jaroslav Kladiva: ''E.F.Burian'', [[Jazzová sekce]], Praha, [[1982]], str. 33 </ref>. V březnu [[1927]], kdy divadlo již sídlilo v Umělecké besedě na Malé Straně, došlo po roztržce ve skupině k rozdělení souboru na dvě části a po sporech s [[Jindřich Honzl\|J. Honzlem]] odešel Frejka s Burianem, bratry Emanem a Josefem Trojanovými, Lolou Skrbkovou a Hugem Sklípkou a založili divadlo [[Dada]] <ref> [[Václav Holzknecht]]: ''[[Jaroslav Ježek]] & [[Osvobozené divadlo]],'' SNKLHU, Praha, [[1957]], str. 66</ref>. Na divadlo Dada navázal pak Frejka od února [[1929]] v divadle ''Moderní studio''.
	V letech [[1930]] – [[1945]] byl členem činohry [[Národní divadlo\|Národního divadla]]. Poté byl ([[1945]] – [[1950]]) ředitelem a režisérem [[Divadlo na Vinohradech\|Divadla na Vinohradech]] <ref> Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : ''Divadlo na Vinohradech [[1907]] – [[2007]] – Vinohradský ansámbl'', vydalo [[Divadlo na Vinohradech]], Praha, [[2007]], str. 192, ISBN 978-80-239-9604-3 </ref>. Choreografii v jím zde režírovaných hrách zajišťovala většinou jako host jeho manželka, Dagmar Vondrová. Zde byl často kritizován, protože jeho umění nebylo dost socialistické, snažil se totiž dělat divadlo, které nemělo s politikou téměř nic společného, což v té době nebylo dost dobře možné.		V letech [[1930]] – [[1945]] byl členem činohry [[Národní divadlo\|Národního divadla]]. Poté byl ([[1945]] – [[1950]]) ředitelem a režisérem [[Divadlo na Vinohradech\|Divadla na Vinohradech]] <ref> Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : ''Divadlo na Vinohradech [[1907]] – [[2007]] – Vinohradský ansámbl'', vydalo [[Divadlo na Vinohradech]], Praha, [[2007]], str. 192, ISBN 978-80-239-9604-3 </ref>. Choreografii v jím zde režírovaných hrách zajišťovala většinou jako host jeho manželka, Dagmar Vondrová. Zde byl často kritizován, protože jeho umění nebylo dost socialistické, snažil se totiž dělat divadlo, které nemělo s politikou téměř nic společného, což v té době nebylo dost dobře možné.

Sysop: 1 revizi

2014-07-03T11:24:36Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 3. 7. 2014, 11:24

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-09T00:44:02Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Jiří Frejka''' (* [[6. duben|6. dubna]] [[1904]] Outěchovice u [[Pelhřimov]]a – [[27. říjen|27. října]] [[1952]] Praha, sebevražda), byl [[Česko|český]] [[režisér]] a divadelní teoretik.
Pocházel ze staré lesnické rodiny, po maturitě na gymnazium studoval jeden rok na [[Filosofická fakulta UK|Filosofické fakultě UK]] <ref> Jaroslav Kladiva: ''E.F.Burian'', [[Jazzová sekce]], Praha, [[1982]], str. 344 </ref> a pak na pražské [[konzervatoř]]i <ref> Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha, [[1988]], str. 108</ref>, ze které však záhy také odešel <ref> Jaroslav Kladiva: ''E.F.Burian'', [[Jazzová sekce]], Praha, [[1982]], str. 344</ref>. V roce [[1923]] byla uvedena na ''Scéně adeptů '', kde se scházela skupina elévů činohry [[Národní divadlo|Národního divadla]] a posluchačů dramatického oddělení konzervatoře, jeho parodistická hříčka ''Kithairon''. Za vedení Frejky pak nastudovali a uvedli mladí konzervatoristé v únoru [[1925]] ve vyšehradském divadle ''Na slupi'' úpravu hry ''George Dandin'' od [[Moliere|Moliera]], pod názvem ''Cirkus Dandin'' a několik dalších avantgardních nastudování různých her. Ke spolupráci si Frejka přizval [[Jarmila Horáková|Jarmilu Horákovou]], [[Stanislav Neumann (herec)|Stanislava Neumanna]], Míru Holzbachovou a další. Frejkův počin získal pozornost pražské veřejnosti a tak vzniklo neprofesionální divadlo, které nejprve vystupovalo jako ''Divadlo mladých'', v říjnu [[1925]] jej Frejka pokřtil na popud [[Karel Teige|Karla Teiga]] <ref> Jaroslav Pelc: ''Zpráva o [[Osvobozené divadlo|Osvobozeném divadle]],'' Práce, Praha, [[1982]], str. 15</ref> podle ruského režiséra Alexandra Tairova na ''[[Osvobozené divadlo|Osvobozené]]'' <ref> [[Václav Holzknecht]]: ''[[Jaroslav Ježek]] & [[Osvobozené divadlo]],'' SNKLHU, Praha, [[1957]], str. 65 </ref>. Na založení se podíleli rovněž [[Jindřich Honzl]] a [[Emil František Burian]], v tu dobu spíše jako skladatel, hudebník, zpěvák a herec <ref> Jaroslav Kladiva: ''E.F.Burian'', [[Jazzová sekce]], Praha, [[1982]], str. 33 </ref>. V březnu [[1927]], kdy divadlo již sídlilo v Umělecké besedě na Malé Straně, došlo po roztržce ve skupině k rozdělení souboru na dvě části a po sporech s [[Jindřich Honzl|J. Honzlem]] odešel Frejka s Burianem, bratry Emanem a Josefem Trojanovými, Lolou Skrbkovou a Hugem Sklípkou a založili divadlo [[Dada]] <ref> [[Václav Holzknecht]]: ''[[Jaroslav Ježek]] & [[Osvobozené divadlo]],'' SNKLHU, Praha, [[1957]], str. 66</ref>. Na divadlo Dada navázal pak Frejka od února [[1929]] v divadle ''Moderní studio''.
V letech [[1930]] – [[1945]] byl členem činohry [[Národní divadlo|Národního divadla]]. Poté byl ([[1945]] – [[1950]]) ředitelem a režisérem [[Divadlo na Vinohradech|Divadla na Vinohradech]] <ref> Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : ''Divadlo na Vinohradech [[1907]] – [[2007]] – Vinohradský ansámbl'', vydalo [[Divadlo na Vinohradech]], Praha, [[2007]], str. 192, ISBN 978-80-239-9604-3 </ref>. Choreografii v jím zde režírovaných hrách zajišťovala většinou jako host jeho manželka, Dagmar Vondrová. Zde byl často kritizován, protože jeho umění nebylo dost socialistické, snažil se totiž dělat divadlo, které nemělo s politikou téměř nic společného, což v té době nebylo dost dobře možné.
Poté byl přeřazen do [[operetní divadlo v Karlíně|operetního divadla v Karlíně]], ze kterého se především jeho zásluhou stalo jedno z nejkvalitnějších divadel této doby. V roce [[1952]] však i zde čelil kritice z důvodů údajného pokusu o potlačování operety a nahrazení ji činohrou se zpěvy a hrozilo mu propuštění z divadla, které mohlo znamenat jeho úplné umlčení <ref> [[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost [[1945]] – [[1955]]'', Academia, Praha, [[2007]], str. 330, ISBN 978-80-200-1502-0</ref>.
J. Frejka byl profesorem činoherní režie na pražské [[konzervatoř]]i. V roce [[1945]] se výrazně podílel na založení Akademie múzických umění. Zde se stal prvním děkanem divadelní fakulty (v letech [[1946]] – [[1948]]) a v období [[1948]] až [[1949]] byl i [[rektor]]em AMU <ref> Kolektiv autorů: ''[[Akademie múzických umění|AMU]] 60.let (Publikace k 60.výročí založení AMU v Praze''), [[2006]], str. 28, 71</ref>. Na [[DAMU]] působil až do roku [[1952]], kdy byl propuštěn, důvodem bylo opět malé nadšení pro socialismus.
V noci ze 16.na 17.října 1952, po generálce představení [[František Ferdinand Šamberk |Šamberkova]] ''Jedenáctého přikázání'', se těžce postřelil ve své karlínské ředitelně <ref> [[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost [[1945]] – [[1955]]'', Academia, Praha, [[2007]], str. 329, ISBN 978-80-200-1502-0 </ref> loveckou puškou a po deseti dnech v nemocnici zemřel. Následně zemřel i jeho malý syn a Frejkova žena, [[choreograf]]ka [[Dagmar Vondrová]] spáchala spolu se svou matkou také sebevraždu <ref> [[Bohumil Bezouška]]: ''Jak jsem proskotačil život'', Lunarion, Praha, 1993, str. 246, ISBN 80-85774-08-9</ref>.

== Divadelní režie, výběr – Divadlo na Vinohradech ==
* [[1945]] Romain Rolland: ''14.červenec''
* [[1946]] [[Moliere]]: ''Zdravý nemocný''
* 1946 G. Neveux: ''Theseus mořeplavec''
* 1946 William Shakespeare: ''Macbeth''
* 1946 Titus M. [[Plautus]]: ''Tlučhuba''
* [[1947]] William Shakespeare: ''Sen noci svatojánské''
* [[1948]] [[George Bernard Shaw|G.B.Shaw]]: ''Svatá Jana''
* 1948 [[Stanislav Lom]]:'' Děvín''
* [[1949]] Sergej Prokofjev: ''Péťa a vlk''
* 1949 William Shakespeare: ''Veselé paničky winsorské''
* [[1950]] V.Ivanov: ''Obrněný vlak''
== Dílo ==
Ve svých literárních dílech popsal své názory na divadlo i na herectví, tyto knihy byly často v rozporu s tím co požadovalo socialitické divadlo a jelikož J. Frejka nebyl příliš ochotný tyto názory měnit docházelo ke konfliktům, které nakonec vedly k jeho propuštění z AMU.
* ''Člověk, který se stal hercem''
* ''Železná doba divadla''
* ''Deník [[Jarmila Horáková|Jarmily Horákové]]''

=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* [[Svatopluk Beneš]]: ''Být hercem'', Melantrich, Praha, [[1992]], str. 20–22, 36–7, 87–9, 94
* [[Bohumil Bezouška]]: ''Jak jsem proskotačil život'', Lunarion, Praha, [[1993]], str. 146, 191–4, 196, 213, 219–221, 246, 288–9, 291, 336, ISBN 80-85774-08-9
* [[Bohumil Bezouška|B. Bezouška]], V. Pivcová, J. Švehla: ''Thespidova kára [[Jan Pivec|Jana Pivce]],'' Odeon, Praha, [[1985]], str. 55, 63, 82–3, 88–91, 93–101, 106, 108, 111–2, 116, 118–9, 121–2, 126–8, 130, 135–6, 139, 141, 146, 162–3, 168, 178, 216–8, 237–8, 247–8, 251, 253, 263, 277, 331, 334, 336, 358
* [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Hraje [[František Smolík]],'' Melantrich, Praha, [[1983]], str. 38, 69, 107, 111, 146, 197–8, 200, 201, 208, 212, 219, 228, 230, 243, 260, 262, 314, 329
* [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Theater – Divadlo'', Orbis, Praha, [[1965]], str. 28, 36–7, 76, 85, 104, 108–9, 117, 119, 123, 126, 148, 202, 204, 352–3, 361–2, 365, 367, 369, 372, 376, 387, 410, 411
* [[František Černý (divadelní historik)|František Černý]]: ''Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci'', Mladá fronta, [[1978]], str. 155, 163–4, 178, 184–6, 189–192, 206, 210, 212, 214–6, 221, 239, 250, 252–3, 259, 268–9, 289
* [[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost [[1945]] – [[1955]]'', Academia, Praha, [[2007]], str. 36, 46–7, 50–2, 78–80, 97, 104, 108–9, 122–6, 136, 153, 158, 161, 165–7, 213–6, 251–4, 256, 259, 260, 265, 275, 298–9, 302, 318, 328–331, 341, 360, 465, 469, 485, 493, ISBN 978-80-200-1502-0
* [[Václav Holzknecht]]: ''[[Jaroslav Ježek]] & [[Osvobozené divadlo]],'' SNKLHU, Praha, [[1957]], str. 65–7, 74
* Jaroslav Kladiva: ''E.F.Burian'', [[Jazzová sekce]], Praha, [[1982]], str. 15, 24, 28, 30, 32–4, 36–41, 61–4, 66, 82, 116, 218, 234–5, 336–7, 344, 339, 346, 350–1, 359
* Ljuba Klosová: ''Život za divadlo ([[Marie Hübnerová]])'', Odeon, Praha, [[1987]], str. 171, 190, 191, 204, 209, 211–3, 268
* Kolektiv autorů: ''[[Akademie múzických umění|AMU]] 60. let (Publikace k 60. výročí založení AMU v Praze''), [[2006]], str. 14, 17, 28, 71
* Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str. 18, 34, 66, 82–3, 86, 93, 95–6, 98–102, 124, 150, 156–7, 189, 204, 209, 216–224, 240, 245–6, 248–9, 266, 271, 338, 340–353, 356, 359, 360, 362, 365, 371, 375, 416–7, 436, 445, 458, 463, 473–8, 504, 512–3, 518, 525–6, 542, 550, 551, 553, 571, 588–9, 592, 596–7, 600, 606–8, 614–5, 619, 624–6, 628–9, 631, 633–4, 640, 644, 650, 651, 657–8, 662, 664–7
* Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha, [[1988]], str. 108–110
* [[Stanislav Motl]]: ''Mraky nad [[Barrandov|Barrandovem]],'' vyd. Rybka Publishers, [[2006]], str. 44, 141, ISBN 80-86182-51-7
* V. Müller a kol.: ''Padesát let Městských divadel pražských [[1907]] – [[1957]]'', vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, [[1958]], str. 11, 16–7, 39, 49–50, 61, 79–80, 99, 108–110, 130–164
* [[Jaromír Pelc]]: ''Meziválečná avantgarda a [[Osvobozené divadlo]],'' Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, [[1981]], str. 5, 13–7, 19, 25, 31, 45–6, 130, 161–2
* [[Jaromír Pelc]]: ''Zpráva o [[Osvobozené divadlo|Osvobozeném divadle]],'' Práce, Praha, [[1982]], str. 10–20, 24
* Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : ''Divadlo na Vinohradech [[1907]] – [[2007]] – Vinohradský ansámbl'', vydalo [[Divadlo na Vinohradech]], Praha, [[2007]], str. 53, 69–72, 76–81, 83, 85, 95, 105, 107, 115, 131, 179, 180, 192, ISBN 978-80-239-9604-3
* Marie Valtrová – [[Ota Ornest]]: ''Hraje váš tatínek ještě na housle?'', Primus, Praha, [[1993]], str. 51, 90, 155, 157, 166, 177–8, 180, 181, 204, 226, 228, 233–5, 242, 315, ISBN 80-85625-19-9
* Jiří Žák a kol.: ''Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský příběh'', vydalo [[Divadlo na Vinohradech]], Praha, [[2007]], str. 130–3, 139, 142, 157, 169, 199, 201, ISBN 978-80-239-9603-6
=== Související články ===
* [[Seznam českých spisovatelů]]
* [[Vznik a vývoj českého divadla]]
* [[Česká literatura v letech 1900-1945|Česká literatura v letech 1900–1945]]
* [[Česká literatura v letech 1945-1990|Česká literatura v letech 1945–1990]]
* [[Svaz moderní kultury Devětsil]]
* [[Osvobozené divadlo]]
== Externí odkazy ==
* {{ND osoba|1769}}

{{Devětsil}}{{Článek z Wikipedie}}
{{DEFAULTSORT:Frejka, Jiří}}
[[Kategorie:Svaz moderní kultury Devětsil]]
[[Kategorie:Čeští divadelní režiséři]]