Student85: Nahrazení textu

2012-01-16T00:03:23Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Jindrichuv hradec 2.jpg|thumb|240px|Zámek v Jindřichově Hradci (2006)]]
[[Soubor:2004 Jihocesky kraj.PNG|thumb|240px|Pozice kraje na mapě]]
{{Infobox kraj
| nazev = Jihočeský kraj
| vlajka = Flag of South Bohemian Region.png
| znak = South Bohemian Region CoA CZ.png
| datum = 12/2008
| mesto = České Budějovice
| hejtman = [[Jiří Zimola|Mgr. Jiří Zimola]] ([[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]])
| rozloha = 10 056
| obyvatel = 642 734
| hustota = 62
| nejvyssi = [[Plechý]] (1 378 m)
| zeme = [[Čechy]] + [[Morava]] ''{{Malé|do roku [[1920]] také [[Dolní Rakousko]]}}''
| okresy = 7
| orp = 17
| pou = 37
| iso = CZ-JC
| nuts = CZ031
| rz = C
| web = www.kraj-jihocesky.cz
| mapa =
| obrazek =
| popis = Zámek v Jindřichově Hradci
}}
'''Jihočeský kraj''' ''(do [[30. květen|30. května]] [[2001]] '''Budějovický kraj''')'' leží převážně na jihu [[Čechy|Čech]], ale okolím [[Dačice|Dačic]] zasahuje i na [[Morava|Moravu]]; [[České Velenice]] s okolím (tzv. [[Vitorazsko]]) zase až do roku 1920 tvořily součást [[Dolní Rakousko|Dolního Rakouska]]. Na západě sousedí s [[Plzeňský kraj|Plzeňským krajem]], na severu se [[Středočeský kraj|Středočeským krajem]], na severovýchodě s krajem [[Kraj Vysočina|Vysočina]], na východě má kratičký úsek společné hranice s [[Jihomoravský kraj|Jihomoravským krajem]]. Na jihu sousedí s [[Rakousko|rakouskou]] spolkovou zemí [[Horní Rakousko]], na jihovýchodě s [[Dolní Rakousko|Dolním Rakouskem]] a na jihozápadě s [[Německo|německou]] spolkovou zemí [[Bavorsko]].

== Základní údaje ==
[[Rozloha]] kraje 10 056 km² představuje 12,8 % rozlohy státu. V kraji žije 630 063 obyvatel, z čehož vyplývá nejnižší [[hustota zalidnění|hustota osídlení]] v zemi 62 obyvatel na km².V Jihočeském kraji je 623 [[obec|obcí]], z toho 53 [[město|měst]] (více viz [[Seznam měst v Jihočeském kraji]])

Jihočeský kraj jako vyšší územní samosprávný celek [[Česká republika|České republiky]] byl vytvořen v roce [[2000]]. Do května [[2001]] se jmenoval ''Budějovický kraj''. Registrační značky vozidel zaregistrovaných v Jihočeském kraji se poznají podle písmena '''C'''.

== Největší města ==
{| class="prettytable"
|-class="hintergrundfarbe6"
!Město
!Počet obyvatel (31. prosince 2007)
|-
|[[České Budějovice]]
| align="right" | 95 071
|-
|[[Tábor]]
| align="right" | 35 769
|-
|[[Písek (město)|Písek]]
| align="right" | 29 898
|-
|[[Strakonice]]
| align="right" | 23 280
|-
|[[Jindřichův Hradec]]
| align="right" | 22 300
|-
|[[Český Krumlov]]
| align="right" | 13 752
|-
|[[Prachatice]]
| align="right" | 11 712
|-
|[[Milevsko]]
| align="right" | 9 158
|-
|[[Třeboň]]
| align="right" | 8 840
|-
|[[Týn nad Vltavou]]
| align="right" | 8 483
|-
|[[Vimperk]]
| align="right" | 7 873
|-
|[[Dačice]]
| align="right" | 7 848
|-
|[[Kaplice]]
| align="right" | 7 310
|-
|[[Soběslav]]
| align="right" | 7 304
|-
|[[Sezimovo Ústí]]
| align="right" | 7 302
|-
|[[Vodňany]]
| align="right" | 7 028
|-
|[[Blatná]]
| align="right" | 6 693
|-
|[[Veselí nad Lužnicí]]
| align="right" | 6 598
|-
|[[Bechyně]]
| align="right" | 5 557
|-
|[[Protivín]]
| align="right" | 5 065
|}

== Geografie ==
Krajina Jihočeského kraje je známa řadou [[rybník]]ů a malebných vesnic ve dvou pánvích uprostřed kraje, [[Českobudějovická pánev|Českobudějovické]] a [[Třeboňská pánev|Třeboňské]]. Okolo se vypínají kopce: [[Středočeská pahorkatina]], [[Českomoravská vrchovina]], na hranicích s Rakouskem [[Novohradské hory]] a na jihozápadní hranici druhé nejvyšší pohoří v Čechách, [[Šumava]]. Nejvyšším bodem kraje je vrchol hory [[Plechý]] (1378 m), nejnižším hladina [[Vodní nádrž Orlík|Orlické přehrady]] (350 m). Průměrná nadmořská výška činí 400-600 m.

=== Vodní toky ===
10 nejdelších řek v Jihočeském kraji:
* [[Vltava]] 430,2 km
* [[Lužnice]] 153 km (v ČR,JČ
* [[Otava]] 113 km
* [[Blanice (přítok Otavy)|Blanice]] 93,3 km
* [[Malše]] 89,5 km (v ČR)
* [[Nežárka]] 56,2 km
* [[Lomnice (řeka)|Lomnice]] 59,5 km
* [[Stropnice]] 54 km
* [[Skalice (řeka)|Skalice]] 52,5 km
* [[Volyňka]] 49,1 km

=== Vodní nádrže ===
* [[Vodní nádrž Lipno|Lipno]]
* [[Vodní nádrž Orlík|Orlík]]
* [[Vodní nádrž Hněvkovice|Hněvkovice]]
* [[Vodní nádrž Římov|Římov]]
* [[Vodní nádrž Husinec|Husinec]]
* [[Vodní nádrž Landštejn|Landštejn]]
* [[Lipno II]]
* [[Jordán (Tábor)|Jordán]]
* [[Vodní nádrž Soběnov|Soběnov]]
* [[Vodní nádrž Humenice|Humenice]]
* [[Vodní nádrž Kořensko|Kořensko]]

=== Rybníky ===
10 největších rybníků v Jihočeském kraji podle rozlohy vodní plochy:
* [[Rožmberk]] 489 ha
* [[Horusický rybník]] 416 ha
* [[Bezdrev]] 394 ha
* [[Dvořiště (rybník)|Dvořiště]] 337 ha
* [[Velký Tisý]] 317 ha
* [[Záblatský rybník]] 305 ha
* [[Dehtář]] 246 ha
* [[Staňkovský rybník]] 241 ha
* [[Velká Holná]] 230 ha
* [[Svět (rybník)|Svět]] 201,5 ha

=== Ochrana přírody ===
Největším chráněným přírodním územím je [[Šumava]], chráněná jednak jako [[chráněná krajinná oblast]], jednak (jádro území) jako [[národní park]]. Je součástí přeshraniční biosférické rezervace Šumava - [[Bavorský les]]. Druhou důležitou biosférickou rezervací je [[Třeboňsko]]. Méně známé ale neméně krásné jsou PřP [[Novohradské hory]] a [[Chráněná krajinná oblast Blanský les|CHKO Blanský les]].

== Administrativní členění ==
=== Okresy ===
Území kraje je vymezeno územím [[okres]]ů:

{| class="prettytable sortable"
!bgcolor=#dddddd|Okres
!bgcolor=#dddddd|Počet obyvatel
!bgcolor=#dddddd|Rozloha
!bgcolor=#dddddd|Hust. zal.
!bgcolor=#dddddd|Počet obcí
|-
|[[Okres České Budějovice|České Budějovice]] (CB)
|align="right" |184.531
|align="right" |1.638,30
|align="right" |113
|align="right" |109
|-
|[[Okres Český Krumlov|Český Krumlov]] (CK)
|align="right" |61.346
|align="right" |1.615,03
|align="right" |38
|align="right" |45
|-
|[[Okres Jindřichův Hradec|Jindřichův Hradec]] (JH)
|align="right" |92.719
|align="right" |1.943,69
|align="right" |48
|align="right" |106
|-
|[[Okres Písek|Písek]] (PI)
|align="right" |70.290
|align="right" |1.126,84
|align="right" |62
|align="right" |75
|-
|[[Okres Prachatice|Prachatice]] (PT)
|align="right" |51.461
|align="right" |1.375,03
|align="right" |37
|align="right" |65
|-
|[[Okres Strakonice|Strakonice]] (ST)
|align="right" |70.823
|align="right" |1.032,10
|align="right" |69
|align="right" |112
|-
|[[Okres Tábor|Tábor]] (TA)
|align="right" |102.580
|align="right" |1.326,01
|align="right" |77
|align="right" |110
|-
|}

Okresy jsou územními obvody [[okresní soud|okresních soudů]] a některých dalších státních institucí.

=== Správní obvody obcí s rozšířenou působností ===
Okresní úřady v [[Česká republika|Česku]] [[31. prosinec|31. prosince]] [[2002]] ukončily svoji činnost. Pro účely přenesené působnosti státní správy se území samosprávných krajů od [[1. leden|1. ledna]] [[2003]] člení na správní obvody [[Obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]] - těch v Jihočeském kraji 17 (viz [[Seznam obcí s rozšířenou působností]]) a ty se dále člení na správní obvody obcí s [[Pověřený obecní úřad|pověřeným obecním úřadem]] (viz [[Seznam obcí s pověřeným obecním úřadem]]), kterých je v Jihčeském kraji dohromady 37.

== Historický vývoj ==
=== Před vznikem kraje ===
Oblast jižních Čech, která se do značné míry shoduje s územím dnešního Jihočeského kraje, se od pravěku až do dob raného středověku vyvíjela díky přírodním podmínkám poměrně nezávisle a svébytně a kultura i život obyvatel se odlišoval od okolního světa. Jedním z typických znaků bylo [[mohyla|mohylové pohřbívání]], které přetrvávalo i se střídajícími se kulturami - únětická kultura, knovízská kultura, halštatská kultura a později laténská kultura. Hospodářskými aktivitami, které ovlivňovaly osidlování této oblasti, byly především obchod a získávání surovin - kupříkladu rýžování zlata. Na rýžovišti u [[Modlešovice|Modlešovic]] pocházejí nejstarší stopy přítomnosti člověka z doby knovízské kultury<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Sklenář
| jméno = Karel
| odkaz na autora = Karel Sklenář
| titul = Archeologické památky. Čechy, Morava a Slezsko.
| vydavatel = OPTYS
| místo = Opava
| rok = 1993
| isbn = 80-85819-08-2
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}
</ref>.

Nejstarší sídla mezolitických lovců a rybářů vznikala, jak dokazují archeologické nálezy, již v závěru [[doba kamenná|starší doby kamenné]] a ve střední době kamenné (9000 - 6000 př. n. l.), kdy byla velmi hustě osídlena oblast západní brány [[Českobudějovická pánev|Českobudějovické pánve]]<ref name="ENC">KOLEKTIV AUTORŮ. Encyklopedie Českých Budějovic.. České Budějovice : NEBE, 2006. ISBN 80-239-6706-1.</ref>. Další osídlení bylo zejména podél toků řek [[Vltava|Vltavy]], [[Malše]], [[Otava|Otavy]] a [[Lužnice]], neboť krajinu tvořily převážně těžko prostupné, souvislé [[les]]y a [[prales]]y a řeky či stezky vedoucí v jejich údolích byly nejsnazšími dopravními cestami. Převratné změny v 6. tisicíletí př. n. l., kdy došlo ke vzniku zemědělství, zasáhlo i Jihočeské pánve - v [[Žimutice|Žimuticích]], [[Dehtáře|Dehtářích]], [[Čejkovice|Čejkovicích]] a v širším okolí [[Veselí nad Lužnicí]] byly objeveny osady rolníků kultury s lineární keramikou (5500 - 4500 př. n. l.)<ref name="ENC"/>. V pozdní době kamenné (4000 - 2000 př. n. l.) byly jižní Čechy osídleny jen řídce<ref name="ENC"/>. Na počátku doby bronzové osídlil jádro jižních Čech (a rovněž část západních Čech) lid s mohylovou kulturou, který v té době obýval i Podunají<ref>ANDRESKA, Jiří. Šumavské solné stezky. Praha : Kentaur/Polygrafia, 1994. ISBN 80-85285-55-X.</ref>. Zdejší obyvatelé se podíleli na dopravě [[měď|mědi]] z dolů v [[Alpy|Alpách]], přes Podunají a podél Vltavy dále na sever a při soutoku Malše a Vltavy byl pravděpodobně uzlový bod této obchodní cesty (v roce 1908 byl v [[Suché Vrbné|Suchém Vrbném]] objeven [[depot]] s 230-240 měděnými [[ingot]]y)<ref name="ENC"/>. V době kultury knovízské (1200 - 700 př. n. l.) se těžiště osídlení jižních Čech přeneslo do středního Pootaví, k dolní Blanici a k dolní Lužnici.<ref name="ENC"/> Jižní části Čech (stejně jako západní Čechy) byly součástí keltské pravlasti (s jádrem v oblasti severních Alp a horního Dunaje) a v 5. století př. n. l.) se staly rovněž součástí časně laténské kultury<ref>DRDA, Petr; RYBOVÁ, Alena. Keltové a Čechy. Praha : Academia, 1998. ISBN 80-200-0658-3. Kapitola Svět keltských oppid.</ref>. Ve 2. a 1. století př. n. l. existovala keltská [[oppidum|oppida]] [[Oppidum Třísov|Třísov]], [[Zvíkov (hradiště)|Zvíkov]], [[Oppidum Nevězice|Nevězice]]. Na přelomu letopočtu vystřídala postupně upadající keltskou společnost expanze [[Germáni|germánských kmenů]].

Od 6. až 7. století začali na území dnešního Jihočeského kraje pronikat [[Slované]]. Osídlení vznikalo postupně tak, jak pronikání Slovanů na území dnešního Jihočeského kraje umožňovala neúrodná zalesněná krajina. Od 2. poloviny 8. století budovali Slované opevněná hradiště, z nichž řada byla postavena na místech bývalých keltských hradišť – [[Litoradlice]], [[Nuzice]], [[Boletice]], [[Boudy]], [[Chřešťovice]], [[Jáma]], [[Hradiště u Libětic]], [[Hradec u Němětic]] či [[Skočice]].

Podle Kosmovy kroniky sahalo v 9. století k hradištím [[Chýnov]], [[Doudleby]] a [[Netolice]] území českého knížecího rodu [[Slavníkovci|Slavníkovců]]. Vzhledem k nespolehlivosti tohoto pramene je však takový rozsah Slavníkovského panství zpochybňován (patrně jim patřila pouze oblast [[Libice|libicko]]-[[malín]]ská). Každopádně nejpozději od konce 10. století náleželo území dnešního Jihočeského kraje do sféry vlivu knížecího rodu Přemyslovců. Ve 12. století získali jako léno od panovníka četné državy na jihu Čech přemyslovští družiníci [[Vítkovci]]. Vítkovci (především Rožmberkové) si záhy vybudovali takovou moc, že se za vlády Přemysla Otakara II. dostávali do konfliktů se samotným králem, který usiloval s využitím [[Sudetští Němci|německé]] [[kolonizace]] (započaté již jeho předchůdci) propojit své dosavadní državy v Čechách s nově získanými územími v Rakousku a proto zakládal nové opěrné body v dosud řídce osídlené oblasti na česko-rakouském pomezí. Této snaze Rožmberkové zdatně konkurovali (např. klášter [[Zlatá Koruna]] versus klášter [[Vyšší Brod]]). Ve 13. století se rovněž zformovala z původních osad a sídlišť nejstarší města: [[Písek (město)|Písek]], [[Jindřichův Hradec]], [[Netolice]], [[České Budějovice]], [[Nové Hrady]], [[Třeboň]] a [[Volyně]], jejichž zachovalá jádra jsou dnes ve většině případů památkově chráněná.

Husitská revoluce v 15. století s sebou přinesla mnoho ztrát, a to jak lidských, tak materiálních. Přesto, vzhledem k událostem (vznik města [[Tábor]], bitva u Sudoměře) a osobám (Jan Hus, Jan Žižka z Trocnova, Petr Chelčický) s husitstvím spojených, je možné toto období označit za jedno z nejvýznamnějších období historie dnešního Jihočeského kraje.

Výrazného významu dosáhla oblast moderního Jihočeského kraje v 16. století, především díky mocným rodům [[Rožmberkové|Rožmberků]], [[páni z Hradce|pánů z Hradce]] a [[Landštejnové|pánů z Landštejna]]. Dalším faktorem byl rozvoj obchodu, s nímž souvisel rozvoj mnoha měst. Z dopravní polohy a obchodu těžily [[Prachatice]] a [[Vimperk]] na [[Zlatá stezka|Zlaté stezce]], také [[Český Krumlov]], [[Třeboň]], [[Jindřichův Hradec]] či [[Slavonice]]. V tomto století zaznamenalo rozmach také [[rybníkářství]], díky němuž se utvářela konečná podoba jihočeské kulturní krajiny. Bažinatá neúrodná krajina Jihočeských pánví byla přeměňována v rozsáhlé soustavy [[rybník]]ů. To vedlo ke zlepšení mikroklimatu a k hospodářskému a sídelnímu rozvoji.

Po útlumu v 17. století (třicetiletá válka) byly ve stoletích 18. a 19. realizovány některé takřka průkopnické události. Hospodářství však kromě větších měst spíše stagnovalo. V té době byla propojena Vltava s Dunajem [[Schwarzenbergský kanál|Schwarzenbergským kanálem]]. V roce 1832 byl zahájen provoz [[koněspřežná železnice|koněspřežné železnice]] s veřejným provozem jako první na evropském kontinentě. První elektrifikovaná trať v českých zemích (z [[Tábor]]a do [[Bechyně]]) zahájila provoz v roce
[[1903]].

[[První světová válka]] a prohra Rakousko-Uherska, s sebou přinesla osamostatnění českých zemí a v roce [[1918]] vznik Československé republiky. Ve třicátých letech [[20. století]] se na hospodářském rozvoji jak dnešního Jihočeského kraje, tak celé tehdejší Československé republiky negativně odrazila hospodářská krize pocházející z [[Spojené státy americké|USA]], která zasáhla celou Evropu. Konec třicátých let znamenal pro Československou republiku ztrátu [[Sudety|Sudet]] ve prospěch nacistického Německa a posléze vznik [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]].

[[Druhá světová válka]] a následné události se výrazně zapsaly do novodobého vývoje dnešního Jihočeského kraje. Jižní část území byla po několik století obydlena především obyvatelstvem německého původu. Během let [[1945]] – [[1947]] bylo toto obyvatelstvo [[Vysídlení Němců z Československa|odsunuto]]. Odsun způsobil vylidnění mnoha oblastí v česko-rakouském a česko-německém příhraničí. Důsledkem nedostatečného znovuosídlení a vznikem železné opony po nástupu komunistického režimu [[Seznam zaniklých sídel|zanikla]] zejména na Prachaticku a Českokrumlovsku řada malých obcí. K [[1. leden|1. lednu]] [[1949]] zároveň vstoupila v účinnost komunistická správní reforma, jíž se v [[Československo|Československu]] rušily samosprávné země a vytvářely se centralisticky spravované kraje, které již s výjimkou moravsko-[[Slovensko|slovenské]] a [[České Slezsko|slezsko]]-slovenské hranice nerespektovaly dosavadní historicky vzniklé hranice zemí. Většina území dnešního Jihočeského kraje byla začleněna do kraje [[Českobudějovický kraj|Českobudějovického]], především moravské části do kraje [[Jihlavský kraj|Jihlavského]], okrajová území do kraje [[Plzeňský kraj (1949-1960)|Plzeňského]] a [[Pražský kraj|Pražského]]. Období 50. let negativně ovlivnilo způsob života na venkově v celém státě. Násilná [[kolektivizace]] zemědělství ve svých důsledcích znamenala jeho přeměnu na zemědělskou velkovýrobu s velmi negativními dopady na krajinu a půdu. To bylo doprovázeno velkým odlivem obyvatelstva z venkova do měst. [[1. červenec|1. července]] [[1960]] pak vstoupila v účinnost další komunistická správní reforma, jíž se redukoval počet krajů. Nově vzniklé kraje se již nejmenovaly podle svých center, ale podle podle části [[Historické české země|historické země]], na níž se nacházela většina území kraje. Českobudějovický, Jihlavský, Plzeňský a Pražský kraj byly tedy zrušeny a celé území dnešního kraje bylo začleněno do [[Jihočeský kraj (1960-1999)|Jihočeského kraje]], k němuž však navíc patřilo i celé území [[okres]]u [[okres Pelhřimov|Pelhřimov]]. Kategorizace sídel s sebou přinesla další vylidnění menších obcí, které byly v podstatě odsouzeny k postupné přeměně na chalupářská sídla bez základní občanské vybavenosti. Rozvíjet se mohly především střediskové obce, případně tzv. sídla nestřediskového trvalého významu. Výstavba velkokapacitních zemědělských objektů a architektonicky naprosto nevhodných bytových a kulturních domů negativně poznamenala tvář většiny obcí. Tento vývoj doprovázela ztráta vztahu většiny obyvatel venkova k půdě a rozpad vesnického společenství s jeho zvyky.

V období po listopadu [[1989]] dochází na venkově k postupné nápravě škod, které zde v průběhu posledních desetiletí vznikly. Se zrušením kategorizace sídel dochází k postupnému návratu života i do menších vesnic. I přes nedostatek finančních prostředků se postupně mění tvář obcí k lepšímu, dochází k opravám domů a komunikací, obnově zeleně, plynofikaci sídel, obnově původních lidových zvyků apod. Jedná se však o dlouhodobý proces, v němž půjde především o využití stávajících předností – zachovalé krajiny a životního prostředí a potenciálu lidí, kteří zde žijí. Důležitá je v neposlední řadě také schopnost čerpání dotací z programů, které jsou a budou k dispozici. Pomoci může i skutečnost, že dochází k postupnému sdružování obcí do mikroregionů a k navazování partnerských vztahů s obcemi v sousedních zemích spojenému s výměnou zkušeností. Vzhledem k faktu, že Jihočeský kraj sousedí se Rakouskem a Spolkovou republikou Německo, byly v období studené války považovány spíše za nárazníkové pásmo. Během tohoto období bylo na území dnešního Jihočeského kraje poměrně hustě rozmístěno množství vojenských posádek. Obyvatelé v oblastech v těsném sousedství hranice byli vysídleni či přemístěni, mnoho malých obcí bylo srovnáno se zemí.

Během 90. let byly vojenské posádky postupně rušeny. Mnoho bývalých vojenských objektů bylo předáno do vlastnictví měst či obcí. Rušení posádek s sebou přineslo i zánik pracovních příležitostí. Vzhledem k tomuto faktu vyvíjela města, ve kterých měly být posádky zrušeny, aktivity, jejichž cílem bylo zachování těchto posádek. Vzhledem k přítomnosti vojenských posádek ve městech vznikala celá panelová sídliště pro vojáky a jejich rodinné příslušníky. V současné době jsou některá tato sídliště za hranicí životnosti, je nutné je v nejbližší době rekonstruovat. [[1. leden|1. ledna]] [[2000]] vzniká moderní Jihočeský kraj, jenž se však do 30. května 2001 nazýval Budějovický kraj.

=== Jihočeský kraj ===
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' Hejtman Jihočeského kraje|Volby do zastupitelstva Jihočeského kraje}}
První krajské volby v roce [[2000]] vyhrála ODS (16 zastupitelů), následovaná Čtyřkoalicí (13 zastupitelů), KSČM (12 zastupitelů), ČSSD (8 zastupitelů) a Sdružením nezávislých kandidátů (6 zastupitelů). Krajským hejtmanem se stal [[Jan Zahradník]] za ODS. V roce [[2002]] kraj zasáhly [[Povodeň v Česku (2006)|rozsáhlé povodně]]. [[Volby do zastupitelstev krajů 2004|V krajských volbách v roce 2004]] ODS drtivě zvítězila a získala 44,19 % hlasů a 27 mandátů z 55. Hejtmanem zůstal [[Jan Zahradník]], koalici ODS uzavřela opět s [[KDU-ČSL]] a nestraníky. V [[Volby do zastupitelstev krajů 2008|krajských volbách v roce 2008]] zvítězila ČSSD (22 mandátů), před ODS (19), KSČM (10) a KDU-ČSL (4).

== Obyvatelstvo ==

Ke [[30. červen|30. červnu]] [[2005]] v kraji žilo 626 870 obyvatel. Nejlidnatějším okresem je [[okres České Budějovice]] (180 024), nejméně lidnatým [[okres Prachatice]] (51 558).

Průměrná měsíční mzda v kraji činí 14 204 Kč (stav k 31. 3. 2002), nezaměstnanost 5,5 % (stav k 31. 5. 2002).

== Hospodářství ==

Jihočeský kraj není příliš bohatý na nerostné suroviny. Převažuje těžba štěrkopísků, stavebního kamene, cihlářských hlín a v omezené míře keramických jílů, [[vápenec|vápence]] a [[grafit]]u. Významným přírodním bohatstvím jsou [[les]]y, které zaujímají více než třetinu plochy kraje (37 %). Proto mělo v minulosti pro Jihočeský kraj velký význam [[lesnictví]] a dřevařský průmysl. Vzhledem k nalezištím [[křemen]]e a křemenného písku zde vznikl také průmysl [[sklářství|sklářský]]. Dalším důležitým odvětvím bylo [[rybářství]] a [[zemědělství]]. Přírodní podmínky a odlehlost však neumožnily vytvoření dostatečné dopravní infrastruktury a bránily tak dalšímu růstu již existujících výrobních odvětví a ztížily rozvoj nově vzniklých odvětví (papírenský průmysl). Nedostatečné podmínky pro rozvoj průmyslu s sebou dále nesly zaostávání v dalších oblastech - například ve vzdělání. Tato situace se změnila s příchodem elektřiny a možností jejího masového využití. Průmysl se začal více rozvíjet. Nejvíce průmyslové výroby bylo soustředěno v okolí [[České Budějovice|Českých Budějovic]]. Zbývající část Jihočeského kraje zůstala i nadále zemědělsky zaměřená.

Po roce [[1948]] se v Jihočeském kraji začalo s budováním podniků, zaměřených především na strojírenský průmysl (Motor, ZVVZ, ČZ,…). Budování průmyslu navazovalo i na místní tradice, a to především v rozvoji dřevozpracujícího (Jitona, Jihočeské dřevařské závody), textilního ([[Jitex]], Otavan, Šumavan, Jitka, Fezko) a potravinářského průmyslu (Jihočeské mlékárny).

Rozložení průmyslových a obchodních ploch v Jihočeském kraji je v současnosti ovlivněno tradicí průmyslové výroby v městských centrech.
V posledním období hraje roli i geografické umístění v blízkosti ekonomicky rozvinutých států - [[Rakousko|Rakouska]] a [[Německo|Německa]]. Průmyslová výroba je koncentrována především v českobudějovické [[aglomerace|aglomeraci]] a v [[okres Tábor|okresech Tábor]] a [[okres Strakonice|Strakonice]]. Převažuje zpracovatelský průmysl (výroba dopravních prostředků, strojů, zařízení a elektrotechniky, výroba potravin a nápojů, textilní a oděvní). Novým energetickým centrem je [[jaderná elektrárna Temelín]].

Přes velmi silné industriální vlivy stále hraje důležitou roli primární sektor (zemědělství, lesnictví a rybářství) - Jihočeský kraj má po [[kraj Vysočina|kraji Vysočina]] druhý nejvyšší podíl zaměstnanosti v zemědělství (8,9%). Zemědělství Jihočeského kraje se v rostlinné výrobě orientuje na pěstování [[obilí|obilovin]], olejnin ([[řepka olejka]]), [[Lilek brambor|brambor]] a [[ovoce]] ([[třešeň|třešně]], [[jabloň|jablka]], [[rybíz]], [[Slivoň švestka|švestky]]). V živočišné výrobě je významný chov [[skot]]u, [[drůbež]]e a [[Prase domácí|prasat]]. Dlouholetou tradici má v Jihočeském kraji rybníkářství. Chov ryb v 25 000 ha vodních ploch představuje polovinu produkce v rámci celého Česka. Významná je produkce dřeva, zejména smrkového, ale i borového (Třeboňsko).

Jihočeský kraj se stává významnou turistickou a rekreační oblastí. Cestovní ruch zaznamenal v posledních letech největší nárůst podílu na podnikatelských aktivitách v kraji. Jihočeský kraj má po [[Praha|Praze]] 2. největší ubytovací kapacitu (47 929 lůžek) a je turisty čtvrtým nejnavštěvovanějším krajem Česka (po [[Praha|Praze]], [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]] a [[Královehradecký kraj|Královehradeckém kraji]]).

== Politika ==
Krajské shromáždění kraje skládá se z 55 poslanců. Se zvolen každé čtyři roky. Poslední volba byl dne 17./18. řijna 2008:
{| class="prettytable"
|- class="hintergrundfarbe5"
! width=40 | Rok !! width=80 | [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] !! width=80 | [[Občanská demokratická strana|ODS]] !! width=80 | [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSCM]] !! width=80 | [[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|KDL]] !! width=80 | [[SNK Evropští demokraté|SNK]] !! width=80 | [[4KOALICE]] !! width=80 | Celkový počet sídel
!! width=80 | Volební účast v %
|-
! 2000
| align="center" | 8 || align="center" | 16|| align="center" | 12 || align="center" | - || align="center" | 6 || align="center" | 13 || align="center" | 55 || align="center" | 34,13
|-
! 2004
| align="center" | 7 || align="center" | 27|| align="center" | 12 || align="center" | 6 || align="center" | 3 || align="center" | - || align="center" | 55 || align="center" | 30,45
|-
! 2008
| align="center" | 22 || align="center" | 19|| align="center" | 10 || align="center" | 4 || align="center" | - || align="center" | - || align="center" | 55 || align="center" | 40,78
|-
|}

== Doprava ==

Krajem prochází důležité mezinárodní silnice a severojižní železniční koridor z [[Praha|Prahy]] do Rakouska; důležitá železnice vede také z Českých Budějovic do [[Plzeň|Plzně]]. V poslední době se pomalu začala nahrazovat přetížená silnice I/3 z Prahy do Českých Budějovic a dále do rakouského [[Linz|Lince]] [[Dálnice D3|dálnicí D3]].

== Věda a vzdělání ==

Základem pro rozvoj vědy jsou pracoviště [[Akademie věd České republiky|Akademie věd ČR]], jejíž ústavy působící na území kraje se zaměřují na obory zejména biologické a ekologické. Vědecká práce je rovněž součástí aktivit Jihočeské univerzity se sídlem v Českých Budějovicích a Jindřichově Hradci.

== Historické památky a turistická místa ==
Na území Jihočeského kraje se nachází množství historicky cenných památek i ucelených městských památkových rezervací. Centrum Českého Krumlova bylo dokonce zapsáno na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví [[UNESCO]].

Je zde i mnoho hradů a zámků. Turisty přitahuje i klášter ve [[Vyšší Brod|Vyšším Brodě]] a další památky.

Na venkově lze nalézt řadu malebných vesnic s typickými zděnými staveními jihočeské lidové architektury - tzv. [[selské baroko]]. V Jihočeském kraji je 16 [[vesnická památková rezervace|vesnických památkových rezervací]]. Jedna z nich, [[Holašovice]], byla rovněž zapsána na seznam UNESCO.

=== Městské památkové rezervace ===
* [[České Budějovice]]
* [[Český Krumlov]]
* [[Jindřichův Hradec]]
* [[Prachatice]]
* [[Slavonice]]
* [[Tábor]]
* [[Třeboň]]

=== Hrady a zámky ===
* [[Bechyně]]
* [[Blatná]]
* [[Červená Lhota (zámek)|Červená Lhota]]
* [[Český Krumlov]]
* [[Dačice]]
* [[Hluboká nad Vltavou]]
* [[Jindřichův Hradec]]
* [[Kozí Hrádek]]
* [[Kratochvíle]]
* [[Landštejn]]
* [[Orlík nad Vltavou]]
* [[Rožmberk nad Vltavou]]
* [[Stádlec nad Lužnicí]]
* [[Strakonice]]
* [[Stráž nad Nežárkou]]
* [[Třeboň]]
* [[Zvíkov (hrad)|Zvíkov]]
* [[zříceniny v Jihočeském kraji|zříceniny]]

=== Turistická místa ===
* [[Boubínský prales]]
* [[Holašovice]] (obec v seznamu [[Unesco]])

== Související články ==
* [[Česká republika]]
* [[Čechy]]
* [[Morava]]
* [[Jihočeský kraj (1960-1999)]]

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.kraj-jihocesky.cz/ Jihočeský kraj], oficiální stránka
* [http://www.jiznicechy.cz/ Informační systém cestovního ruchu Jihočeského kraje], portál pro návštěvníky jižních Čech
* [http://www.atlasceska.cz/jihocesky-kraj/ Fotogalerie, památky a další informace o Jihočeském kraji]

{{Jihočeský kraj}}{{Česko}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:České kraje]]
[[Kategorie:Jihočeský kraj]]
[[Kategorie:Čechy]]
[[Kategorie:Morava]]
[[Kategorie:Český lev ve znaku]]

Jihočeský kraj - Historie editací

Sysop: + RIGHTTOC

Sysop: 1 revizi

Student85: Nahrazení textu

← Starší verze		Verze z 16. 11. 2018, 09:57
Řádka 102:		Řádka 102:

	=== Vodní toky ===		=== Vodní toky ===
		+	{{RIGHTTOC}}
	10 nejdelších řek v Jihočeském kraji:		10 nejdelších řek v Jihočeském kraji:
	* [[Vltava]] 430,2 km		* [[Vltava]] 430,2 km