Sysop: 1 revizi

2014-07-07T11:39:28Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 7. 7. 2014, 11:39

Sysop: 1 revizi

2011-04-12T16:43:38Z

1 revizi

Nová stránka

{{ Taxobox
| barva = lightgreen
| jméno = Jilmovité
| obrázek = Ulmus laevis1.JPG
| popis obrázku = plody [[jilm vaz|jilmu vazu]] (''Ulmus laevis'')
| šířka obrázku = 258 px
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'')
| oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'')
| třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'')
| řád = [[růžotvaré]] (''Rosales'')
| čeleď = '''jilmovité''' (''Ulmaceae'')
}}
'''Jilmovité''' (''Ulmaceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných]] rostlin z řádu [[růžotvaré]] (''Rosales'').
== Charakteristika ==
[[Soubor:Ulmus laevis.jpg|thumb|left|[[jilm vaz]] (''Ulmus laevis'')]]
[[Jednodomost|Jednodomé]] nebo [[dvoudomost|dvoudomé]] [[strom]]y s jednoduchými střídavými, dvouřadě uspořádanými [[list]]y s [[palist]]y. [[Čepel listová|Čepel]] listů je na okraji jednoduše nebo dvakrát pilovitá, s peřenou [[žilnatina|žilnatinou]]. Odění je z jednoduchých [[trichom|chlupů]]. [[Květ]]y jsou jednopohlavné nebo oboupohlavné, nenápadné, pravidelné, s [[češule|češulí]], v úžlabních [[svazeček|svazečcích]]. Okvětí je nerozlišené, v počtu 4 až 9 volných nebo srostlých plátků. [[tyčinka|Tyčinek]] je stejný počet jako okvětních plátků a jsou volné. [[Semeník]] je svrchní, srostlý ze 2 [[plodolist]]ů, obvykle s jednou komůrkou a 1 vajíčkem. Plodem je [[samara]] nebo [[oříšek]], výjimečně [[peckovice]] (''Ampelocera'').
<ref name="judd">{{Citace monografie
| příjmení = Judd
| jméno = et al.
| odkaz na autora =
| titul = Plant Systematics: A Phylogenetic Approach
| vydavatel = Sinauer Associates Inc.
| místo =
| rok = 2002
| isbn = 9780878934034
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}</ref>
Čeleď zahrnuje asi 35 druhů v 8 rodech. Je rozšířena v severním mírném pásu s přesahy do [[tropický podnebný pás|tropického pásu]] v jihovýchodní Asii a tropické Americe (''Ampelocera'', ''Phyllostylon''). Největší druhové zastoupení je v Asii. Největším rodem je [[jilm]] (asi 25 druhů).
<ref name="apg">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Stevens
| jméno = P.F.
| odkaz na autora =
| titul = Angiosperm Phylogeny Website
| url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| vydavatel =
| místo = Missouri Botanical Garden
| jazyk =
}}</ref>
Květy jsou opylovány větrem. Plody jsou většinou křídlaté a šířené větrem. Oříšky severoamerického stromu ''[[Planera aquatica]]'' jsou šířeny vodou.
<ref name="judd"/>
== Taxonomie ==
Čeleď jilmovité v klasickém smyslu zahrnovala 15 rodů a asi 200 druhů. Později bylo na základě molekulárních studií 7 rodů (břestovec - ''Celtis'', ''Trema'' aj.) přeřazeno do čeledi [[konopovité]] (''Cannabaceae'').
Podle kladogramů [[Angiosperm Phylogeny Group|APG]] jsou jilmovité sesterskou větví skupiny čeledí zahrnující konopovité (''Cannabaceae''), morušovníkovité (''Moraceae'') a kopřivovité (''Urticaceae'').
<ref name="apg"/>
== Evropská květena ==
[[Soubor:Zelkova carpinifolia 01 by Line1.JPG|thumb|[[zelkova habrolistá]] (''Zelkova carpinifolia'')]]
Na území ČR jsou domácí 3 druhy jilmů: v teplejších oblastech roste jilm vaz (''Ulmus laevis'') a jilm habrolistý (''Ulmus minor''), v pahorkatině a podhorských krajích jilm horský (''Ulmus glabra''). Zastoupení jilmů na našem území bylo silně zredukováno tzv. [[grafióza jilmů|grafiózou]], houbovou chorobou způsobující odumírání větví nebo i celých stromů.
<ref name="kv1">{{Citace monografie
| příjmení = Slavík
| jméno = Bohumil (editor)
| odkaz na autora =
| titul = Květena České republiky 1
| vydání = 2
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 1997
| isbn = 80-200-0643-5
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}</ref>
V evropské květeně je čeleď zastoupena 6 druhy rodu jilm (mimo našich domácích jilmů ''Ulmus canescens'' ve Středomoří, ''U. elliptica'' na Krymu a na Ukrajině a [[jilm vysoký]] - ''U. procera'' v západní a jižní Evropě) a druhem ''Zelkova abelicea'', který je endemitem [[Kréta|Kréty]].
<ref name="fleu">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Flora Europaea
| url = http://193.62.154.38/FE/fe.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| vydavatel = Royal Botanic Garden Edinburgh
| místo =
| jazyk =
}}</ref>
== Využití ==
Dřevo jilmů je dobře až středně dobře opracovatelné, žádané jsou zejména kořenicové dýhy.
<ref name="dřevo">{{Citace monografie
| příjmení = Wagerfuhr
| jméno = R.
| odkaz na autora =
| titul = Dřevo. Obrazový lexikon
| vydavatel = Grada Publishing
| místo = Praha
| rok = 2002
| isbn = 80-247-0346-7
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}</ref>
Jako okrasné dřeviny jsou v ČR pěstovány domácí i cizokrajné [[jilm]]y (''Ulmus''), [[zelkova habrolistá]] (''Zelkova carpinifolia''), [[zelkova ostrolistá]] (''Zelkova serrata'') a [[plotovník Davidův]] (''Hemiptelea davidii'').
<ref name="dřev">{{Citace monografie
| příjmení = Koblížek
| jméno = J.
| odkaz na autora =
| titul = Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků
| vydání = 2
| vydavatel = Sursum
| místo = Tišnov
| rok = 2006
| isbn = 80-7323-117-4
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}</ref>
<gallery>
Image:Zelkova serrata6.jpg|[[zelkova ostrolistá]] (''Zelkova serrata'')
Image:Ulmus parvifolia5.jpg|[[jilm čínský]] (''Ulmus parvifolia'')
Image:Ulmus glabra.jpg|[[jilm horský]] (''Ulmus glabra'')
Image:Large English Elm at West Point, NY 4 Sep 2009.jpg|[[jilm vysoký]] (''Ulmus procera'')
Image:
Image:
Image:
Image:
Image:
</gallery>
== Seznam rodů ==
''[[Ampelocera]]'', ''[[Chaetachme]]'', ''[[Hemiptelea]]'', ''[[Holoptelea]]'', ''[[Phyllostylon]]'', ''[[Planera]]'', ''[[Ulmus]]'', ''[[Zelkova]]''
<ref name="apg"/>

== Reference ==
<references />
=== Literatura ===
* Judd et al. ''Plant Systematics: A Phylogenetic Approach''. 2. ed. Sinauer Associates Inc, 2002. ISBN 9780878934034.
* Koblížek J. ''Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků''. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
* Hejný S. et al. ''Květena České republiky 1''. 2. vyd. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0643-5.
* Mártonfi P. ''Systematika cievnatých rastlín''. Košice: Univ. P. J. Šafárika, 2003. ISBN 80-7097-508-3.
== Externí odkazy ==
* [http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html Angiosperm Phylogeny]
* [http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=10928 Flora of China: ''Ulmaceae'']
* [http://efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=10928 Flora of North America: ''Ulmaceae'']
* [http://www.biologie.uni-hamburg.de/b-online/delta/angio/www/ulmaceae.htm The Families of Flowering Plants: ''Ulmaceae'']

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Botanické čeledi]]
[[Kategorie:Růžotvaré]]

Jilmovité - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi