Jince - Historie editací

Sysop: ++

2020-09-18T17:49:53Z

← Starší verze		Verze z 18. 9. 2020, 17:49
Řádka 31:		Řádka 31:
	}}[[Soubor:Jince from Vinice.jpg\|thumb\|240px\|Jince z přírodní památky Vinice]]		}}[[Soubor:Jince from Vinice.jpg\|thumb\|240px\|Jince z přírodní památky Vinice]]
	[[Soubor:Jince (7).jpg\|thumb\|240px\|Hlavní silnice v v Jincích]]		[[Soubor:Jince (7).jpg\|thumb\|240px\|Hlavní silnice v v Jincích]]
-	'''Jince''' jsou [[městys]] ležící v [[Brdy\|brdském]] [[říční údolí\|údolí]] [[řeka\|řeky]] [[Litavka\|Litavky]] ohraničeném vrchy [[Koníček\|Koníčkem]], [[Ostrý]]m, [[Plešivec (Brdy)\|Plešivcem]] a [[Písek (691 m)\|Pískem]], asi 11 km severně od [[Příbram]]i. V obci se do Litavky vlévá [[Ohrazenický potok]]. Pod Jince spadají ještě osady [[Běřín]] a [[Rejkovice (Jince)\|Rejkovice]].	+	'''Jince''' jsou [[městys]] ležící v [[Brdy\|brdském]] [[říční údolí\|údolí]] [[řeka\|řeky]] [[Litavka\|Litavky]] ohraničeném vrchy [[Koníček\|Koníčkem]], [[Ostrý]]m, [[Plešivec (Brdy)\|Plešivcem]] a [[Písek (691 m)\|Pískem]], asi 11 km severně od [[Příbram]]i.
		+
		+	V obci se do Litavky vlévá [[Ohrazenický potok]]. Pod Jince spadají ještě osady [[Běřín]] a [[Rejkovice (Jince)\|Rejkovice]].
	* Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo '''2 255''' obyvatel.		* Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo '''2 255''' obyvatel.
	== Historie ==		== Historie ==
Řádka 38:		Řádka 40:
	Roku 1900 byly Jince povýšeny na [[městys]], k obnovení statusu městys došlo [[17. říjen\|17. října]] [[2006]].		Roku 1900 byly Jince povýšeny na [[městys]], k obnovení statusu městys došlo [[17. říjen\|17. října]] [[2006]].

-	V 19. století zde působil [[Joachim Barrande]], který zkoumal místní naleziště [[trilobit]]ů. Nejvíce se jich nachází na stráni Vinice, která je chráněna.	+	V 19. století zde působil Joachim Barrande (1799–1883), který zkoumal místní naleziště [[trilobit]]ů. Nejvíce se jich nachází na stráni Vinice, která je chráněna.
	Trilobit ''Ellipsocephalus hoffi'' se dostal i do městského znaku.		Trilobit ''Ellipsocephalus hoffi'' se dostal i do městského znaku.

Řádka 57:		Řádka 59:
	== Zajímavosti ==		== Zajímavosti ==
	=== [[Plešivec (Brdy)\|Plešivec]] ===		=== [[Plešivec (Brdy)\|Plešivec]] ===
-	[[Soubor:Plešivecký Viklan.JPG\|thumb\|230px\|[[Viklan]].]]	+	[[Soubor:Plešivecký Viklan.JPG\|thumb\|230px\|[[Viklan]]]]
	Jak již bylo zmíněno, fungovalo na tomto vrchu [[hradiště]] s poměrně velkou rozlohou. Na vrcholu najdeme tzv. [[Čertova Kazatelna\|Čertovu kazatelnu]]. Jedná se o [[skála\|skalní]] plošinu, ze které je nádherný výhled na [[VVP Brdy]]. Plešivec je také opředen řadou [[pověst]]í, které určitě stojí za nastudování, abyste mohli plně vychutnat atmosféru tohoto místa. Je důležité zmínit, že hora má dva vrcholy, tzv. Malou a Velkou skálu. Při cestě na vrchol můžete ještě navštívit [[Viklan]] a [[Plešivecké jezírko]]. Plešivec je také častým cílem [[tramp]]ů, kteří vytvořili tzv. [[panbrdská teorie\|panbrdskou teorii]].		Jak již bylo zmíněno, fungovalo na tomto vrchu [[hradiště]] s poměrně velkou rozlohou. Na vrcholu najdeme tzv. [[Čertova Kazatelna\|Čertovu kazatelnu]]. Jedná se o [[skála\|skalní]] plošinu, ze které je nádherný výhled na [[VVP Brdy]]. Plešivec je také opředen řadou [[pověst]]í, které určitě stojí za nastudování, abyste mohli plně vychutnat atmosféru tohoto místa. Je důležité zmínit, že hora má dva vrcholy, tzv. Malou a Velkou skálu. Při cestě na vrchol můžete ještě navštívit [[Viklan]] a [[Plešivecké jezírko]]. Plešivec je také častým cílem [[tramp]]ů, kteří vytvořili tzv. [[panbrdská teorie\|panbrdskou teorii]].

Řádka 68:		Řádka 70:

	=== Léčebná zařízení ===		=== Léčebná zařízení ===
-	V Jincích se také nacházela dvě významnější léčebná zařízení. Prvním bylo [[sanatorium]] [[Josef Šírek\|MUDr. Josefa Šírka]] zaměřené na léčbu plicních chorob, které svou činnost zahájilo v roce [[1932]], dnes již nefunguje*. Druhým zařízením jsou [[lázně]] [[Jan Moser\|MUDr. Jana Mosera]], které později fungovaly jako školní jídelna. Pro Jince je osoba doktora Mosera poměrně důležitá. Nejdříve zde působil jako obvodní [[lékař]] a později jako člen obecní rady. Napomohl založit např. zdejší tělovýchovný oddíl, nebo sbor dobrovolných [[hasič]]ů, který paradoxně nedokázal zabránit požáru jeho lázní.	+	V Jincích se také nacházela dvě významnější léčebná zařízení. Prvním bylo [[sanatorium]] [[Josef Šírek\|MUDr. Josefa Šírka]] zaměřené na léčbu plicních chorob, které svou činnost zahájilo v roce [[1932]], dnes již nefunguje*. Druhým zařízením jsou [[lázně]] [[Jan Moser\|MUDr. Jana Mosera]], které později fungovaly jako školní jídelna. Pro Jince je osoba doktora Mosera poměrně důležitá. Nejdříve zde působil jako obvodní [[lékař]] a později jako člen obecní rady. Napomohl založit např. zdejší tělovýchovný oddíl, nebo sbor dobrovolných [[hasič]]ů, který paradoxně nedokázal zabránit požáru jeho lázní (budova sanatoria je od konce roku 2008 znovu otevřena a zrekonstruována, ale neslouží dále k původním účelům).
-		+
-	* pozn. - budova sanatoria je od konce roku 2008 znovu otevřena a zrekonstruována, ale neslouží dále k původním účelům.	+

	== Kultura ==		== Kultura ==
Řádka 76:		Řádka 76:
	Kulturní život v Jincích není zrovna na výši, tedy alespoň oproti minulosti. Dříve místní škola pořádala [[akademie]], na kterých měli šanci se prezentovat i místní občané, akce takového formátu v Jincích chybí. V obci také fungovala řada spolků a občanských sdružení, zřejmě nejzajímavější byl spolek okrasný, který se staral o kulturní vzhled obce, jemu Jince vděčí za svou zeleň. Většina spolků se však již rozpadla a nefunguje už ani jedno ze dvou [[kino\|kin]]. O kulturní život v obci se stará kulturní středisko, které organizuje [[koncert]]y, sbírky, výstavy a zájezdy. Středisko vydává místní zpravodaj a funguje při něm také obecní [[Knihovna (instituce)\|knihovna]].		Kulturní život v Jincích není zrovna na výši, tedy alespoň oproti minulosti. Dříve místní škola pořádala [[akademie]], na kterých měli šanci se prezentovat i místní občané, akce takového formátu v Jincích chybí. V obci také fungovala řada spolků a občanských sdružení, zřejmě nejzajímavější byl spolek okrasný, který se staral o kulturní vzhled obce, jemu Jince vděčí za svou zeleň. Většina spolků se však již rozpadla a nefunguje už ani jedno ze dvou [[kino\|kin]]. O kulturní život v obci se stará kulturní středisko, které organizuje [[koncert]]y, sbírky, výstavy a zájezdy. Středisko vydává místní zpravodaj a funguje při něm také obecní [[Knihovna (instituce)\|knihovna]].

-	Jinci prochází železniční [[trať 200]] ze [[Zdice\|Zdic]] do [[Protivín]]a.	+	Jinci prochází železniční [[Železniční trať Zdice - Protivín\|trať 200]] ze [[Zdice\|Zdic]] do [[Protivín]]a.

	== Reference ==		== Reference ==

Sysop: ++

2020-09-18T17:45:27Z

← Starší verze		Verze z 18. 9. 2020, 17:45
Řádka 29:		Řádka 29:
	\| starosta = RSDr. Josef Hála		\| starosta = RSDr. Josef Hála
	\| loc-map = {{LocMap \|Česko \|label=Jince \|lat_deg=49 \|lat_min=47 \|lat_sec=11 \|lon_deg=13 \|lon_min=58 \|lon_sec=43 \|float=center }}		\| loc-map = {{LocMap \|Česko \|label=Jince \|lat_deg=49 \|lat_min=47 \|lat_sec=11 \|lon_deg=13 \|lon_min=58 \|lon_sec=43 \|float=center }}
-	}}	+	}}[[Soubor:Jince from Vinice.jpg\|thumb\|240px\|Jince z přírodní památky Vinice]]
-		+	[[Soubor:Jince (7).jpg\|thumb\|240px\|Hlavní silnice v v Jincích]]
-	'''Jince''' jsou [[městys]] ležící v [[Brdy\|brdském]] [[říční údolí\|údolí]] [[řeka\|řeky]] [[Litavka\|Litavky]] ohraničeném vrchy [[Koníček\|Koníčkem]], [[Ostrý]]m, [[Plešivec (Brdy)\|Plešivcem]] a [[Písek (691 m)\|Pískem]], asi 11 km severně od [[Příbram]]i. V obci se do Litavky vlévá [[Ohrazenický potok]]. Jince ~~mají přibližně 2200 obyvatel a~~ spadají ~~pod ně~~ ještě osady [[Běřín]] a [[Rejkovice (Jince)\|Rejkovice]].	+	'''Jince''' jsou [[městys]] ležící v [[Brdy\|brdském]] [[říční údolí\|údolí]] [[řeka\|řeky]] [[Litavka\|Litavky]] ohraničeném vrchy [[Koníček\|Koníčkem]], [[Ostrý]]m, [[Plešivec (Brdy)\|Plešivcem]] a [[Písek (691 m)\|Pískem]], asi 11 km severně od [[Příbram]]i. V obci se do Litavky vlévá [[Ohrazenický potok]]. Pod Jince spadají ještě osady [[Běřín]] a [[Rejkovice (Jince)\|Rejkovice]].
-	~~[[Soubor:Vyhlídka z Plešivce~~.~~jpg\|450px\|left\|thumb\|Vyhlídka z Plešivce, Jince jsou na levé straně]]~~	+	* Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo '''2 255''' obyvatel.
-		+
	== Historie ==		== Historie ==
	První zmínky o obci pocházejí z počátku 14. století, v roce 1390 je v listinně Václava IV. zmíněno obnovení místních železných hutí. V roce 1646 zde již stála [[vysoká pec]]. V 18. století byl postaven barokní zámek.		První zmínky o obci pocházejí z počátku 14. století, v roce 1390 je v listinně Václava IV. zmíněno obnovení místních železných hutí. V roce 1646 zde již stála [[vysoká pec]]. V 18. století byl postaven barokní zámek.
Řádka 46:		Řádka 45:
	== Trilobiti ==		== Trilobiti ==

-	Zřejmě nejstarším důkazem o existenci života na území Jinec jsou [[trilobiti]] a s jedním se setkáme i na jineckém znaku. Nejčastějším druhem je prvohorní ''[[Ellipsocephalus hoffi]]''. S tímto faktem je zapotřebí spojit jméno ~~[[Joachim Barrande\|~~Joachima Barrandeho]], který zde v 19. století prováděl své výzkumy a především díky němu se Jince dostali do celosvětového povědomí, jako součást geologického útvaru nesoucího název [[Barrandien]]. V Jincích můžeme najít trilobity na stráni [[Vinice]] a na vrchu [[Vystrkov]], dnes již však v poměrně omezeném množství, protože obě místa se stávají častým cílem hledačů trilobitů, kteří je prodávají i do ciziny. To svědčí o všeobecné známosti Jineckých trilobitů, je však smutné, že ačkoliv je na obou místech kopání zakázáno, se zvukem [[kladivo\|kladívka]] rozbíjejícího [[Hornina\|kámen]] se setkáme poměrně často.	+	Zřejmě nejstarším důkazem o existenci života na území Jinec jsou [[trilobiti]] a s jedním se setkáme i na jineckém znaku. Nejčastějším druhem je prvohorní ''Ellipsocephalus hoffi''. S tímto faktem je zapotřebí spojit jméno Joachima Barrandeho, který zde v 19. století prováděl své výzkumy a především díky němu se Jince dostali do celosvětového povědomí, jako součást geologického útvaru nesoucího název [[Barrandien]]. V Jincích můžeme najít trilobity na stráni [[Vinice]] a na vrchu [[Vystrkov]], dnes již však v poměrně omezeném množství, protože obě místa se stávají častým cílem hledačů trilobitů, kteří je prodávají i do ciziny. To svědčí o všeobecné známosti Jineckých trilobitů, je však smutné, že ačkoliv je na obou místech kopání zakázáno, se zvukem [[kladivo\|kladívka]] rozbíjejícího [[Hornina\|kámen]] se setkáme poměrně často.

	== Zpracování železné rudy ==		== Zpracování železné rudy ==
-	[[Soubor:Pec Barbora.jpg~~\|right~~\|thumb\|Pec Barbora]]	+	[[Soubor:Pec Barbora.jpg\|thumb\|230px\|Pec Barbora]]
-	První důkazy o tom, že byl na území Jinec [[člověk]], pocházejí z mladší doby kamenné. Nejednalo se však ještě o osídlení trvalejšího charakteru. To je spojeno až s dobou bronzovou, kdy na Plešivci fungovalo [[hradiště]], které nebylo [[sídliště]]m v pravém slova smyslu, ale mělo spíše [[Vojenská strategie\|strategický]] význam. Nacházíme zde pozůstatky [[Systém opevnění\|val]]ů a v celém okolí pak [[mohyla\|mohyly]] a [[bronz]]ové předměty. Poměrně důležité je zmínit fakt, že po ~~[[Keltové\|~~keltském]] osídlení z ~~[[doba laténská\|~~doby laténské]] zůstali na území důkazy o existenci primitivních [[pec]]í na zpracování [[železná ruda\|železné rudy]]. Ta zde byla dobře dostupná, protože se nenacházela ve velkých hloubkách. S železnou rudou souvisí i první písemný doklad o Jincích a tím je [[listina]] [[král]]e Václava IV. z r. 1390, ve které uděluje dvěma [[šlechtic]]ům [[právo]] na zpracování [[železo\|železa]] na Jinecku. Tak vznikla alternativa pro lidi, jimž nestačilo [[zemědělství]] jako zdroj obživy. Zdejší [[les]]y poskytovaly [[palivo]] pro [[dřevouhelná pec\|dřevouhelné pece]], [[řeka]] Litavka poháněla kromě [[mlýn]]ů také [[hamr]]y. Jince několikrát změnily majitele, zpracování železa se však věnovali všichni. Důležitou úlohu v této oblasti sehrál [[Rudolf Wrbna\|Rudolf hrabě Wrbna]], který zakoupil Jinecké panství v roce 1805 a vybudoval zde [[dřevouhelná pec\|dřevouhelnou pec]] Barboru. Zde se vyráběly např. [[litina\|litinové]] [[hlaveň\|hlavně]] a [[dělo]]vé koule, ale také [[nádobí]], [[kamna]], apod. Důležitou součást výrobního řetězce tvořily také [[vřetaty]], což byly domácí [[dílna\|dílny]] na výrobu různých hřebů a cvočků. Právě s nimi se také můžeme setkat na znaku Jinec. Zdejší naleziště [[ruda\|rudy]] však nebyla tolik bohatá, a tak zpracování [[železo\|železa]] postupně oslabovalo, až úplně zaniklo. Poslední [[podnik]] na zpracování železa byl v Jincích založen [[František Homolka\|Františkem Homolkou]] v r. [[1925]], který už se zabýval výrobou za pomoci [[lis]]ů a ražení. Tato [[továrna]] zaniká v roce [[1940]].	+	První důkazy o tom, že byl na území Jinec [[člověk]], pocházejí z mladší doby kamenné. Nejednalo se však ještě o osídlení trvalejšího charakteru. To je spojeno až s dobou bronzovou, kdy na Plešivci fungovalo [[hradiště]], které nebylo [[sídliště]]m v pravém slova smyslu, ale mělo spíše [[Vojenská strategie\|strategický]] význam. Nacházíme zde pozůstatky [[Systém opevnění\|val]]ů a v celém okolí pak [[mohyla\|mohyly]] a [[bronz]]ové předměty. Poměrně důležité je zmínit fakt, že po keltském osídlení z doby laténské zůstali na území důkazy o existenci primitivních [[pec]]í na zpracování [[železná ruda\|železné rudy]]. Ta zde byla dobře dostupná, protože se nenacházela ve velkých hloubkách. S železnou rudou souvisí i první písemný doklad o Jincích a tím je [[listina]] [[král]]e Václava IV. z r. 1390, ve které uděluje dvěma [[šlechtic]]ům [[právo]] na zpracování [[železo\|železa]] na Jinecku. Tak vznikla alternativa pro lidi, jimž nestačilo [[zemědělství]] jako zdroj obživy. Zdejší [[les]]y poskytovaly [[palivo]] pro [[dřevouhelná pec\|dřevouhelné pece]], [[řeka]] Litavka poháněla kromě [[mlýn]]ů také [[hamr]]y. Jince několikrát změnily majitele, zpracování železa se však věnovali všichni. Důležitou úlohu v této oblasti sehrál [[Rudolf Wrbna\|Rudolf hrabě Wrbna]], který zakoupil Jinecké panství v roce 1805 a vybudoval zde [[dřevouhelná pec\|dřevouhelnou pec]] Barboru. Zde se vyráběly např. [[litina\|litinové]] [[hlaveň\|hlavně]] a [[dělo]]vé koule, ale také [[nádobí]], [[kamna]], apod. Důležitou součást výrobního řetězce tvořily také [[vřetaty]], což byly domácí [[dílna\|dílny]] na výrobu různých hřebů a cvočků. Právě s nimi se také můžeme setkat na znaku Jinec. Zdejší naleziště [[ruda\|rudy]] však nebyla tolik bohatá, a tak zpracování [[železo\|železa]] postupně oslabovalo, až úplně zaniklo. Poslední [[podnik]] na zpracování železa byl v Jincích založen [[František Homolka\|Františkem Homolkou]] v r. [[1925]], který už se zabýval výrobou za pomoci [[lis]]ů a ražení. Tato [[továrna]] zaniká v roce [[1940]].

	== Kasárna ==		== Kasárna ==
Řádka 58:		Řádka 57:
	== Zajímavosti ==		== Zajímavosti ==
	=== [[Plešivec (Brdy)\|Plešivec]] ===		=== [[Plešivec (Brdy)\|Plešivec]] ===
-	[[Soubor:Plešivecký Viklan.JPG\|thumb\|[[Viklan]].]]	+	[[Soubor:Plešivecký Viklan.JPG\|thumb\|230px\|[[Viklan]].]]
	Jak již bylo zmíněno, fungovalo na tomto vrchu [[hradiště]] s poměrně velkou rozlohou. Na vrcholu najdeme tzv. [[Čertova Kazatelna\|Čertovu kazatelnu]]. Jedná se o [[skála\|skalní]] plošinu, ze které je nádherný výhled na [[VVP Brdy]]. Plešivec je také opředen řadou [[pověst]]í, které určitě stojí za nastudování, abyste mohli plně vychutnat atmosféru tohoto místa. Je důležité zmínit, že hora má dva vrcholy, tzv. Malou a Velkou skálu. Při cestě na vrchol můžete ještě navštívit [[Viklan]] a [[Plešivecké jezírko]]. Plešivec je také častým cílem [[tramp]]ů, kteří vytvořili tzv. [[panbrdská teorie\|panbrdskou teorii]].		Jak již bylo zmíněno, fungovalo na tomto vrchu [[hradiště]] s poměrně velkou rozlohou. Na vrcholu najdeme tzv. [[Čertova Kazatelna\|Čertovu kazatelnu]]. Jedná se o [[skála\|skalní]] plošinu, ze které je nádherný výhled na [[VVP Brdy]]. Plešivec je také opředen řadou [[pověst]]í, které určitě stojí za nastudování, abyste mohli plně vychutnat atmosféru tohoto místa. Je důležité zmínit, že hora má dva vrcholy, tzv. Malou a Velkou skálu. Při cestě na vrchol můžete ještě navštívit [[Viklan]] a [[Plešivecké jezírko]]. Plešivec je také častým cílem [[tramp]]ů, kteří vytvořili tzv. [[panbrdská teorie\|panbrdskou teorii]].

Řádka 66:		Řádka 65:

	=== Jinecký zámek a kostel ===		=== Jinecký zámek a kostel ===
-
	Tvář obou těchto staveb byla poznamenána zřejmě nejvíce stavební činností [[Wratislavové z Mitrowicz\|rodu Wratislavů]], který vlastnil jinecké panství 155 let od roku 1647. [[Kostel]] je zasvěcen [[sv. Mikuláš]]i a Wratislavové jím nahradili původní [[dřevo\|dřevěný]]. Zajímavější je osud [[zámek (stavba)\|zámku]]. Jedná se o původní jineckou [[tvrz]], která prošla třemi přestavbami a ve finále se honosil nádhernou výzdobou a jeho součástí byla [[zahrada]] s umělou [[jeskyně\|jeskyní]], [[skleník]]em a [[socha]]mi. Zámek měl také vlastní [[divadlo]] a cukrárnu. Rod Wratislavů se neúnosně zadlužil a byl nucen panství prodat. Nový pán Rudolf Wrbna již toto sídlo nepoužíval a tak bylo postupně využíváno jako byty nebo učebny, až později bylo přestavěno na [[pivovar]] a v dnešní době chátrá.		Tvář obou těchto staveb byla poznamenána zřejmě nejvíce stavební činností [[Wratislavové z Mitrowicz\|rodu Wratislavů]], který vlastnil jinecké panství 155 let od roku 1647. [[Kostel]] je zasvěcen [[sv. Mikuláš]]i a Wratislavové jím nahradili původní [[dřevo\|dřevěný]]. Zajímavější je osud [[zámek (stavba)\|zámku]]. Jedná se o původní jineckou [[tvrz]], která prošla třemi přestavbami a ve finále se honosil nádhernou výzdobou a jeho součástí byla [[zahrada]] s umělou [[jeskyně\|jeskyní]], [[skleník]]em a [[socha]]mi. Zámek měl také vlastní [[divadlo]] a cukrárnu. Rod Wratislavů se neúnosně zadlužil a byl nucen panství prodat. Nový pán Rudolf Wrbna již toto sídlo nepoužíval a tak bylo postupně využíváno jako byty nebo učebny, až později bylo přestavěno na [[pivovar]] a v dnešní době chátrá.

	=== Léčebná zařízení ===		=== Léčebná zařízení ===
-
	V Jincích se také nacházela dvě významnější léčebná zařízení. Prvním bylo [[sanatorium]] [[Josef Šírek\|MUDr. Josefa Šírka]] zaměřené na léčbu plicních chorob, které svou činnost zahájilo v roce [[1932]], dnes již nefunguje*. Druhým zařízením jsou [[lázně]] [[Jan Moser\|MUDr. Jana Mosera]], které později fungovaly jako školní jídelna. Pro Jince je osoba doktora Mosera poměrně důležitá. Nejdříve zde působil jako obvodní [[lékař]] a později jako člen obecní rady. Napomohl založit např. zdejší tělovýchovný oddíl, nebo sbor dobrovolných [[hasič]]ů, který paradoxně nedokázal zabránit požáru jeho lázní.		V Jincích se také nacházela dvě významnější léčebná zařízení. Prvním bylo [[sanatorium]] [[Josef Šírek\|MUDr. Josefa Šírka]] zaměřené na léčbu plicních chorob, které svou činnost zahájilo v roce [[1932]], dnes již nefunguje*. Druhým zařízením jsou [[lázně]] [[Jan Moser\|MUDr. Jana Mosera]], které později fungovaly jako školní jídelna. Pro Jince je osoba doktora Mosera poměrně důležitá. Nejdříve zde působil jako obvodní [[lékař]] a později jako člen obecní rady. Napomohl založit např. zdejší tělovýchovný oddíl, nebo sbor dobrovolných [[hasič]]ů, který paradoxně nedokázal zabránit požáru jeho lázní.

Řádka 76:		Řádka 73:

	== Kultura ==		== Kultura ==
-	[[Soubor:Jince-nadrazi.jpg\|thumb\|~~left~~\|Nádraží v Jincích]]	+	[[Soubor:Jince-nadrazi.jpg\|thumb\|230px\|Nádraží v Jincích]]
-		+
	Kulturní život v Jincích není zrovna na výši, tedy alespoň oproti minulosti. Dříve místní škola pořádala [[akademie]], na kterých měli šanci se prezentovat i místní občané, akce takového formátu v Jincích chybí. V obci také fungovala řada spolků a občanských sdružení, zřejmě nejzajímavější byl spolek okrasný, který se staral o kulturní vzhled obce, jemu Jince vděčí za svou zeleň. Většina spolků se však již rozpadla a nefunguje už ani jedno ze dvou [[kino\|kin]]. O kulturní život v obci se stará kulturní středisko, které organizuje [[koncert]]y, sbírky, výstavy a zájezdy. Středisko vydává místní zpravodaj a funguje při něm také obecní [[Knihovna (instituce)\|knihovna]].		Kulturní život v Jincích není zrovna na výši, tedy alespoň oproti minulosti. Dříve místní škola pořádala [[akademie]], na kterých měli šanci se prezentovat i místní občané, akce takového formátu v Jincích chybí. V obci také fungovala řada spolků a občanských sdružení, zřejmě nejzajímavější byl spolek okrasný, který se staral o kulturní vzhled obce, jemu Jince vděčí za svou zeleň. Většina spolků se však již rozpadla a nefunguje už ani jedno ze dvou [[kino\|kin]]. O kulturní život v obci se stará kulturní středisko, které organizuje [[koncert]]y, sbírky, výstavy a zájezdy. Středisko vydává místní zpravodaj a funguje při něm také obecní [[Knihovna (instituce)\|knihovna]].

Řádka 86:		Řádka 82:


-	{{Commonscat\|Jince}}	+	{{Commonscat\|Jince}}{{Okres Příbram}}{{Článek z Wikipedie}}
-	{{Článek z Wikipedie}}	+	[[Kategorie:Jince\| ]]
	[[Kategorie:Brdy]]		[[Kategorie:Brdy]]
	[[Kategorie:Městyse v Čechách]]		[[Kategorie:Městyse v Čechách]]
	[[Kategorie:Okres Příbram]]		[[Kategorie:Okres Příbram]]
	[[Kategorie:Obce v okrese Příbram]]		[[Kategorie:Obce v okrese Příbram]]

Sysop: Nahrazení textu „dobou bronzovou“ textem „dobou bronzovou“

2020-09-17T20:31:33Z

Nahrazení textu „dobou bronzovou“ textem „dobou bronzovou“

← Starší verze		Verze z 17. 9. 2020, 20:31
Řádka 50:		Řádka 50:
	== Zpracování železné rudy ==		== Zpracování železné rudy ==
	[[Soubor:Pec Barbora.jpg\|right\|thumb\|Pec Barbora]]		[[Soubor:Pec Barbora.jpg\|right\|thumb\|Pec Barbora]]
-	První důkazy o tom, že byl na území Jinec [[člověk]], pocházejí z mladší doby kamenné. Nejednalo se však ještě o osídlení trvalejšího charakteru. To je spojeno až s ~~[[doba bronzová\|~~dobou bronzovou]], kdy na Plešivci fungovalo [[hradiště]], které nebylo [[sídliště]]m v pravém slova smyslu, ale mělo spíše [[Vojenská strategie\|strategický]] význam. Nacházíme zde pozůstatky [[Systém opevnění\|val]]ů a v celém okolí pak [[mohyla\|mohyly]] a [[bronz]]ové předměty. Poměrně důležité je zmínit fakt, že po [[Keltové\|keltském]] osídlení z [[doba laténská\|doby laténské]] zůstali na území důkazy o existenci primitivních [[pec]]í na zpracování [[železná ruda\|železné rudy]]. Ta zde byla dobře dostupná, protože se nenacházela ve velkých hloubkách. S železnou rudou souvisí i první písemný doklad o Jincích a tím je [[listina]] [[král]]e Václava IV. z r. 1390, ve které uděluje dvěma [[šlechtic]]ům [[právo]] na zpracování [[železo\|železa]] na Jinecku. Tak vznikla alternativa pro lidi, jimž nestačilo [[zemědělství]] jako zdroj obživy. Zdejší [[les]]y poskytovaly [[palivo]] pro [[dřevouhelná pec\|dřevouhelné pece]], [[řeka]] Litavka poháněla kromě [[mlýn]]ů také [[hamr]]y. Jince několikrát změnily majitele, zpracování železa se však věnovali všichni. Důležitou úlohu v této oblasti sehrál [[Rudolf Wrbna\|Rudolf hrabě Wrbna]], který zakoupil Jinecké panství v roce 1805 a vybudoval zde [[dřevouhelná pec\|dřevouhelnou pec]] Barboru. Zde se vyráběly např. [[litina\|litinové]] [[hlaveň\|hlavně]] a [[dělo]]vé koule, ale také [[nádobí]], [[kamna]], apod. Důležitou součást výrobního řetězce tvořily také [[vřetaty]], což byly domácí [[dílna\|dílny]] na výrobu různých hřebů a cvočků. Právě s nimi se také můžeme setkat na znaku Jinec. Zdejší naleziště [[ruda\|rudy]] však nebyla tolik bohatá, a tak zpracování [[železo\|železa]] postupně oslabovalo, až úplně zaniklo. Poslední [[podnik]] na zpracování železa byl v Jincích založen [[František Homolka\|Františkem Homolkou]] v r. [[1925]], který už se zabýval výrobou za pomoci [[lis]]ů a ražení. Tato [[továrna]] zaniká v roce [[1940]].	+	První důkazy o tom, že byl na území Jinec [[člověk]], pocházejí z mladší doby kamenné. Nejednalo se však ještě o osídlení trvalejšího charakteru. To je spojeno až s dobou bronzovou, kdy na Plešivci fungovalo [[hradiště]], které nebylo [[sídliště]]m v pravém slova smyslu, ale mělo spíše [[Vojenská strategie\|strategický]] význam. Nacházíme zde pozůstatky [[Systém opevnění\|val]]ů a v celém okolí pak [[mohyla\|mohyly]] a [[bronz]]ové předměty. Poměrně důležité je zmínit fakt, že po [[Keltové\|keltském]] osídlení z [[doba laténská\|doby laténské]] zůstali na území důkazy o existenci primitivních [[pec]]í na zpracování [[železná ruda\|železné rudy]]. Ta zde byla dobře dostupná, protože se nenacházela ve velkých hloubkách. S železnou rudou souvisí i první písemný doklad o Jincích a tím je [[listina]] [[král]]e Václava IV. z r. 1390, ve které uděluje dvěma [[šlechtic]]ům [[právo]] na zpracování [[železo\|železa]] na Jinecku. Tak vznikla alternativa pro lidi, jimž nestačilo [[zemědělství]] jako zdroj obživy. Zdejší [[les]]y poskytovaly [[palivo]] pro [[dřevouhelná pec\|dřevouhelné pece]], [[řeka]] Litavka poháněla kromě [[mlýn]]ů také [[hamr]]y. Jince několikrát změnily majitele, zpracování železa se však věnovali všichni. Důležitou úlohu v této oblasti sehrál [[Rudolf Wrbna\|Rudolf hrabě Wrbna]], který zakoupil Jinecké panství v roce 1805 a vybudoval zde [[dřevouhelná pec\|dřevouhelnou pec]] Barboru. Zde se vyráběly např. [[litina\|litinové]] [[hlaveň\|hlavně]] a [[dělo]]vé koule, ale také [[nádobí]], [[kamna]], apod. Důležitou součást výrobního řetězce tvořily také [[vřetaty]], což byly domácí [[dílna\|dílny]] na výrobu různých hřebů a cvočků. Právě s nimi se také můžeme setkat na znaku Jinec. Zdejší naleziště [[ruda\|rudy]] však nebyla tolik bohatá, a tak zpracování [[železo\|železa]] postupně oslabovalo, až úplně zaniklo. Poslední [[podnik]] na zpracování železa byl v Jincích založen [[František Homolka\|Františkem Homolkou]] v r. [[1925]], který už se zabýval výrobou za pomoci [[lis]]ů a ražení. Tato [[továrna]] zaniká v roce [[1940]].

	== Kasárna ==		== Kasárna ==

Sysop: 1 revizi

2014-07-07T11:30:29Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 7. 7. 2014, 11:30

Sysop: Nahrazení textu

2011-02-07T15:41:44Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox české obce a města|
název = Jince
| foto =
| popisek.foto =
| znak = Soubor:Jince CZ CoA.gif
| vlajka = Soubor:Jince CZ flag.jpg
| status = městys
| NUTS5 = CZ020B 540404
| kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]]
| NUTS3 = CZ020
| okres = Příbram
| NUTS4 = CZ020B
| ob.roz.půs = [[Příbram]]
| pov.ob = [[Příbram]]
| země = [[Čechy]]
| výměra = 15,07
| obyvatelé = 2214
| zem.šíř = 49° 47' 11" s. š.
| zem.dél = 13° 58' 43" v. d.
| nad.výš = 391
| PSČ = 262 23
| početzsj = 3
| početč = 3
| početk = 3
| adresa = Obecní úřad Jince<br />Čsl. dělostřelců 172<br />262 23 Jince
| web =
| úř.web = www.jince.cz
| email = obec.jince@worldonline.cz
| starosta = RSDr. Josef Hála
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Jince |lat_deg=49 |lat_min=47 |lat_sec=11 |lon_deg=13 |lon_min=58 |lon_sec=43 |float=center }}
}}

'''Jince''' jsou [[městys]] ležící v [[Brdy|brdském]] [[říční údolí|údolí]] [[řeka|řeky]] [[Litavka|Litavky]] ohraničeném vrchy [[Koníček|Koníčkem]], [[Ostrý]]m, [[Plešivec (Brdy)|Plešivcem]] a [[Písek (691 m)|Pískem]], asi 11 km severně od [[Příbram]]i. V obci se do Litavky vlévá [[Ohrazenický potok]]. Jince mají přibližně 2200 obyvatel a spadají pod ně ještě osady [[Běřín]] a [[Rejkovice (Jince)|Rejkovice]].
[[Soubor:Vyhlídka z Plešivce.jpg|450px|left|thumb|Vyhlídka z Plešivce, Jince jsou na levé straně]]

== Historie ==
První zmínky o obci pocházejí z počátku 14. století, v roce 1390 je v listinně Václava IV. zmíněno obnovení místních železných hutí. V roce 1646 zde již stála [[vysoká pec]]. V 18. století byl postaven barokní zámek.
Další památkou je vysoká pec Barbora z roku 1810, která byla v provozu do roku 1874.
Roku 1900 byly Jince povýšeny na [[městys]], k obnovení statusu městys došlo [[17. říjen|17. října]] [[2006]].

V 19. století zde působil [[Joachim Barrande]], který zkoumal místní naleziště [[trilobit]]ů. Nejvíce se jich nachází na stráni Vinice, která je chráněna.
Trilobit ''Ellipsocephalus hoffi'' se dostal i do městského znaku.

Od [[10. říjen|10. října]] [[2006]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=8&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 10. října 2006</ref>

== Trilobiti ==

Zřejmě nejstarším důkazem o existenci života na území Jinec jsou [[trilobiti]] a s jedním se setkáme i na jineckém znaku. Nejčastějším druhem je prvohorní ''[[Ellipsocephalus hoffi]]''. S tímto faktem je zapotřebí spojit jméno [[Joachim Barrande|Joachima Barrandeho]], který zde v 19. století prováděl své výzkumy a především díky němu se Jince dostali do celosvětového povědomí, jako součást geologického útvaru nesoucího název [[Barrandien]]. V Jincích můžeme najít trilobity na stráni [[Vinice]] a na vrchu [[Vystrkov]], dnes již však v poměrně omezeném množství, protože obě místa se stávají častým cílem hledačů trilobitů, kteří je prodávají i do ciziny. To svědčí o všeobecné známosti Jineckých trilobitů, je však smutné, že ačkoliv je na obou místech kopání zakázáno, se zvukem [[kladivo|kladívka]] rozbíjejícího [[Hornina|kámen]] se setkáme poměrně často.

== Zpracování železné rudy ==
[[Soubor:Pec Barbora.jpg|right|thumb|Pec Barbora]]
První důkazy o tom, že byl na území Jinec [[člověk]], pocházejí z mladší doby kamenné. Nejednalo se však ještě o osídlení trvalejšího charakteru. To je spojeno až s [[doba bronzová|dobou bronzovou]], kdy na Plešivci fungovalo [[hradiště]], které nebylo [[sídliště]]m v pravém slova smyslu, ale mělo spíše [[Vojenská strategie|strategický]] význam. Nacházíme zde pozůstatky [[Systém opevnění|val]]ů a v celém okolí pak [[mohyla|mohyly]] a [[bronz]]ové předměty. Poměrně důležité je zmínit fakt, že po [[Keltové|keltském]] osídlení z [[doba laténská|doby laténské]] zůstali na území důkazy o existenci primitivních [[pec]]í na zpracování [[železná ruda|železné rudy]]. Ta zde byla dobře dostupná, protože se nenacházela ve velkých hloubkách. S železnou rudou souvisí i první písemný doklad o Jincích a tím je [[listina]] [[král]]e Václava IV. z r. 1390, ve které uděluje dvěma [[šlechtic]]ům [[právo]] na zpracování [[železo|železa]] na Jinecku. Tak vznikla alternativa pro lidi, jimž nestačilo [[zemědělství]] jako zdroj obživy. Zdejší [[les]]y poskytovaly [[palivo]] pro [[dřevouhelná pec|dřevouhelné pece]], [[řeka]] Litavka poháněla kromě [[mlýn]]ů také [[hamr]]y. Jince několikrát změnily majitele, zpracování železa se však věnovali všichni. Důležitou úlohu v této oblasti sehrál [[Rudolf Wrbna|Rudolf hrabě Wrbna]], který zakoupil Jinecké panství v roce 1805 a vybudoval zde [[dřevouhelná pec|dřevouhelnou pec]] Barboru. Zde se vyráběly např. [[litina|litinové]] [[hlaveň|hlavně]] a [[dělo]]vé koule, ale také [[nádobí]], [[kamna]], apod. Důležitou součást výrobního řetězce tvořily také [[vřetaty]], což byly domácí [[dílna|dílny]] na výrobu různých hřebů a cvočků. Právě s nimi se také můžeme setkat na znaku Jinec. Zdejší naleziště [[ruda|rudy]] však nebyla tolik bohatá, a tak zpracování [[železo|železa]] postupně oslabovalo, až úplně zaniklo. Poslední [[podnik]] na zpracování železa byl v Jincích založen [[František Homolka|Františkem Homolkou]] v r. [[1925]], který už se zabýval výrobou za pomoci [[lis]]ů a ražení. Tato [[továrna]] zaniká v roce [[1940]].

== Kasárna ==

Kasárna vznikla v Jincích v roce [[1924]], když se v Brdech začala budovat dělostřelecká [[střelnice]]. Založení této střelnice ovlivnilo novodobou tvář Jinec asi nejvíc. S jejich vznikem byl spojen příliv obyvatel do Jinec a také stavební činnost, ať už jsou to původní [[budova|budovy]] kasáren s [[hrázděné zdivo|hrázděným zdivem]], nebo [[sídliště]] pro ubytování nově příchozích [[voják]]ů. Příchod [[armáda|armády]] znamenal rozšíření obce, ale také pomoc vojáků v zimě popřípadě při jarních povodních. Po profesionalizaci armády došlo k přemístění některých útvarů a postupné [[rekonstrukce|rekonstrukci]] některých vojenských budov. Se vznikem střelnice jsou však i spojeny některé negativní stránky, například omezený přístup do brdských lesů, na druhé straně je [[příroda]] ve vojenském prostoru lépe chráněna proti negativním důsledkům [[turismus|turistického]] ruchu. Navíc okrajové části jsou o víkendu zpřístupněny, a tak můžeme navštívit např. [[zřícenina|zříceninu]] [[hrad]]u [[Valdek (hrad)|Valdek]]. V roce [[2007]] je [[vojenský prostor Brdy]] spojován především s umístěním [[Radiolokátor|radaru]] [[protiraketový systém|protiraketového systému]].

== Zajímavosti ==
=== [[Plešivec (Brdy)|Plešivec]] ===
[[Soubor:Plešivecký Viklan.JPG|thumb|[[Viklan]].]]
Jak již bylo zmíněno, fungovalo na tomto vrchu [[hradiště]] s poměrně velkou rozlohou. Na vrcholu najdeme tzv. [[Čertova Kazatelna|Čertovu kazatelnu]]. Jedná se o [[skála|skalní]] plošinu, ze které je nádherný výhled na [[VVP Brdy]]. Plešivec je také opředen řadou [[pověst]]í, které určitě stojí za nastudování, abyste mohli plně vychutnat atmosféru tohoto místa. Je důležité zmínit, že hora má dva vrcholy, tzv. Malou a Velkou skálu. Při cestě na vrchol můžete ještě navštívit [[Viklan]] a [[Plešivecké jezírko]]. Plešivec je také častým cílem [[tramp]]ů, kteří vytvořili tzv. [[panbrdská teorie|panbrdskou teorii]].

=== Josef Slavík ===
[[Soubor:Rodný dům J. Slavíka.JPG|left|200px|thumb|Rodný dům J. Slavíka]]
[[Josef Slavík]] byl celosvětově proslulým [[housle|houslistou]]. Narodil se [[26. březen|26. března]] 1806 v Jincích a jeho otec byl [[učitel]]em na zdejší [[škola|škole]]. Svůj talent se mu podařilo uplatnit díky pomoci již zmiňovaného Rudolfa Wrbny. Jeho talent obdivovali takový mistři jako [[Niccolo Paganini]] a [[Fryderyk Chopin]]. Slavík však nevynikal pouze ve hře, ale i sám komponoval. [[30. květen|30. května]] 1833 však umírá na [[chřipka|chřipku]] v [[Budapešť|Budapešti]]. Teprve sto let po jeho smrti byly jeho ostatky převezeny do [[Čechy|Čech]] na [[vyšehrad]]ský [[Slavín]]. Ve stejné době byla na jeho rodném [[dům|domě]] v Jincích odhalena pamětní deska.

=== Jinecký zámek a kostel ===

Tvář obou těchto staveb byla poznamenána zřejmě nejvíce stavební činností [[Wratislavové z Mitrowicz|rodu Wratislavů]], který vlastnil jinecké panství 155 let od roku 1647. [[Kostel]] je zasvěcen [[sv. Mikuláš]]i a Wratislavové jím nahradili původní [[dřevo|dřevěný]]. Zajímavější je osud [[zámek (stavba)|zámku]]. Jedná se o původní jineckou [[tvrz]], která prošla třemi přestavbami a ve finále se honosil nádhernou výzdobou a jeho součástí byla [[zahrada]] s umělou [[jeskyně|jeskyní]], [[skleník]]em a [[socha]]mi. Zámek měl také vlastní [[divadlo]] a cukrárnu. Rod Wratislavů se neúnosně zadlužil a byl nucen panství prodat. Nový pán Rudolf Wrbna již toto sídlo nepoužíval a tak bylo postupně využíváno jako byty nebo učebny, až později bylo přestavěno na [[pivovar]] a v dnešní době chátrá.

=== Léčebná zařízení ===

V Jincích se také nacházela dvě významnější léčebná zařízení. Prvním bylo [[sanatorium]] [[Josef Šírek|MUDr. Josefa Šírka]] zaměřené na léčbu plicních chorob, které svou činnost zahájilo v roce [[1932]], dnes již nefunguje*. Druhým zařízením jsou [[lázně]] [[Jan Moser|MUDr. Jana Mosera]], které později fungovaly jako školní jídelna. Pro Jince je osoba doktora Mosera poměrně důležitá. Nejdříve zde působil jako obvodní [[lékař]] a později jako člen obecní rady. Napomohl založit např. zdejší tělovýchovný oddíl, nebo sbor dobrovolných [[hasič]]ů, který paradoxně nedokázal zabránit požáru jeho lázní.

* pozn. - budova sanatoria je od konce roku 2008 znovu otevřena a zrekonstruována, ale neslouží dále k původním účelům.

== Kultura ==
[[Soubor:Jince-nadrazi.jpg|thumb|left|Nádraží v Jincích]]

Kulturní život v Jincích není zrovna na výši, tedy alespoň oproti minulosti. Dříve místní škola pořádala [[akademie]], na kterých měli šanci se prezentovat i místní občané, akce takového formátu v Jincích chybí. V obci také fungovala řada spolků a občanských sdružení, zřejmě nejzajímavější byl spolek okrasný, který se staral o kulturní vzhled obce, jemu Jince vděčí za svou zeleň. Většina spolků se však již rozpadla a nefunguje už ani jedno ze dvou [[kino|kin]]. O kulturní život v obci se stará kulturní středisko, které organizuje [[koncert]]y, sbírky, výstavy a zájezdy. Středisko vydává místní zpravodaj a funguje při něm také obecní [[Knihovna (instituce)|knihovna]].

Jinci prochází železniční [[trať 200]] ze [[Zdice|Zdic]] do [[Protivín]]a.

== Reference ==
<references/>

{{Commonscat|Jince}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Brdy]]
[[Kategorie:Městyse v Čechách]]
[[Kategorie:Okres Příbram]]
[[Kategorie:Obce v okrese Příbram]]