http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=Josefov_%28Praha%29Josefov (Praha) - Historie editací2026-08-04T16:03:19ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.16.5http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Josefov_(Praha)&diff=754743&oldid=prevSysop: 1 revizi2014-06-29T12:41:05Z<p>1 revizi</p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<tr valign='top'>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 29. 6. 2014, 12:41</td>
</tr></table>Sysophttp://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Josefov_(Praha)&diff=754742&oldid=prevSysop: Nahrazení textu2011-11-13T01:02:49Z<p>Nahrazení textu</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>{{Různé významy|redirect=Židovské město|stránka=Židovská čtvrť}}<br />
{{Infobox katastrální území Prahy|název = Josefov<br />
|kód katastru = 727008<br />
|městské obvody= [[Praha 1]]<br />
|správní obvody= [[Praha 1]]<br />
|městské části = [[Praha 1]]<br />
|výměra = 0,09<br />
|obyvatelé = 1 816 <br />
| obyv.datum = 16.&nbsp;10.&nbsp;2006<br />
|hustota = 20 178<br />
|úz.tech.jed = 1<br />
|zsj = 1<br />
|datum = 1850<br />
|foto = Soubor:PragueJewishQuarter2038.JPG<br />
|mapa =<br />
|zem.šíř =<br />
|zem.dél =<br />
|PSČ = 110 00<br />
}}<br />
'''Josefov''' (něm. ''Josefstadt'') je městská čtvrť a nejmenší [[katastrální území]] [[Praha|Prahy]] o rozloze 8,81 [[hektar|ha]], obklopené [[Staré Město (Praha)|Starým Městem]]. Administrativně je celý Josefov součástí městské části [[Praha 1|Prahy&nbsp;1]]. Do roku 1850 se Josefov nazýval '''Židovské město''' (něm. ''Judenstadt''). Roku 1850 pak byl Josefov na základě nového prozatimního obecního zákoníku přičleněn k Praze jako její pátá část a získal současný název. Je pojmenován po [[Josef II.|Josefu II.]], synu Marie Terezie, který se v roce 1781 vydáním [[toleranční patent|tolerančního patentu]] zasloužil o zrovnoprávnění židovského obyvatelstva. Předtím se '''Židovskému městu''' říkalo [[Židovské ghetto]].<br />
==Asanace==<br />
[[Soubor:V10p163001 Prague.jpg|left|thumb|Židovské ghetto před asanací]]<br />
[[Image:Old cadastral map of Praha-Josefov and surround areas.jpg|thumb|left|Stará katastrální mapa původního katastru Josefova a okolí, zachycující situaci před asanací. Tehdejší hranice Josefova je zvýrazněna červeně]]<br />
Původní [[Židovské ghetto]] bylo koncem 80. let 19. stol. coby chudinská čtvrť odsouzeno k „[[Pražská asanace|asanaci]]“. Zda byly pravým důvodem neřešitelné hygienické podmínky „středověké zástavby“, jak se tehdy tvrdilo, či šlo o snahu podnítit nový stavební rozvoj oblasti a získat lukrativní pozemky v centru města, o to dosud historikové vedou spory. Město toužilo spíše po širokých bulvárech [[Vídeň|vídeňského]] či [[Paříž|pařížského]] formátu, než po křivolakých středověkých uličkách.<br />
Veřejnou soutěž nakonec vyhrál projekt „''Finis Ghetto''“ od autorů [[Alfréd Hurtig|Alfréda Hurtiga]], [[Matěj Strunc|Matěje Strunce]] a [[Jan Hejda (architekt)|Jana Hejdy]] a zrealizován byl v omezené podobě (plánovalo se vybourání skoro celého [[Staré Město (Praha)|Starého města]]). V souvislosti s touto asanací došlo rovněž k menší výměně některých [[parcela|parcel]] mezi [[katastrální území|katastry]] Josefova a Starého Města.<br />
Součástí plánu asanace bylo zbourání všech domů, několika [[synagoga|synagog]] a přebudování systému ulic (jejich srovnání a rozšíření). Zůstalo pouze 6 níže zmíněných synagog, [[Židovská radnice]] a [[Starý židovský hřbitov]]. Ze zmizelých synagog můžeme uvést např. [[Velkodvorská synagoga|Velkodvorskou]], [[Cikánova synagoga|Cikánovu]] či [[Nová synagoga (Praha, Josefov)|Novou]]. Součástí jiného plánu bylo i vedení dnešní [[Pařížská ulice|Pařížské ulice]] z [[Václavské náměstí|Václavského náměstí]] skrz Letenskou pláň až k nejvyššímu sněmu. Tento plán nedostal ale podporu od místního obyvatelstva a tak je dnešní Pařížská ulice vedena ze [[Staroměstské náměstí|Staroměstského náměstí]] na [[Čechův most]]. Tento plán měl napodobit [[Avenue des Champs-Élysées]] v [[Paříž]]i. Na Čechově mostě můžeme pozorovat dvouprocentní stoupání k [[Letná|Letné]], což byla příprava na proražení ulice skrze letenskou pláň.<br />
Prostředím [[Pražská asanace|asanovaných částí Prahy]] (Josefova a čtvrti Na Františku) se zčásti inspiroval spisovatel [[Jaroslav Foglar]] při psaní svých příběhů o tajemných [[Stínadla|Stínadlech]]. Předobrazem [[Vontové|Vontů]] mu byly především klukovské party z oblasti Na Františku, známé svou výbojností a uzavřeností. Téma asanace [[Stínadla|Stínadel]] mělo být i námětem Foglarova čtvrtého a nikdy nerealizovaného stínadelského příběhu ''[[Budou se Stínadla bourat?]]''.<ref>Miloš Dvorský: ''Mýtus zvaný Stínadla''. NZB, Praha, 2010, ISBN 978-80-904272-2-8</ref><br />
K podobným „asanacím“ došlo i v jiných evropských městech (např. ve [[Vídeň|Vídni]]).<br />
Z [[ghetto|ghetta]] se zachovalo málo staveb, mezi nimi [[židovská radnice]] a šest [[synagoga|synagog]]<!--abecedně-->: [[Klausová synagoga|Klausová]], [[Maiselova synagoga|Maiselova]], [[Pinkasova synagoga|Pinkasova]], [[Staronová synagoga|Staronová]], [[Španělská synagoga|Španělská]] a [[Vysoká synagoga]].<br />
Další památkou která se dochovala z dob [[Židovské ghetto|Židovského ghetta]] je [[Starý židovský hřbitov]].<br />
== 2. světová válka==<br />
Za 2. světové války byli Židé deportováni do koncentračních táborů. Z opuštěného Josefova se stalo skladiště konfiskovaného majetku. Po ukončení války zůstalo mnoho pozůstalosti v rukách Židovského muzea, protože jeho původní majitelé byli zavražděni v koncentračních táborech a židovské muzeum se tak stalo druhým největším židovským muzeem na světě.<br />
== Reference ==<br />
<references/><br />
== Externí odkazy ==<br />
{{commonscat|Josefov}}<br />
* [http://www.zastarouprahu.cz/pragensia/asanace/rozc.htm Pražská asanace] na stránkách Klubu Za starou Prahu<br />
* [http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/62076 HERRMANN, Ignát ''Pražské ghetto : Společnou prací Ignáta Herrmanna, Dra Jos.Teige a Dra Z. Wintra''. Praha : Unie, 1902.] Kulturně historický popis a črty ze života páté pražské čtvrti. Pamětihodnosti Josefova v topografické studii.<br />
*{{Citace monografie<br />
| příjmení = Kolektiv autorů za vedení Pavla Vlčka<br />
| titul = Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov<br />
| vydání = 1<br />
| typ vydání = <br />
| vydavatel = Academia<br />
| místo = Praha<br />
| rok = 1996<br />
| počet stran = 639<br />
| edice = Umělecké památky Prahy<br />
| svazek = 1<br />
| isbn = 80-200-0563-3<br />
| poznámka = Jmenný, názvový a místní rejstřík<br />
}}<br />
*{{Citace monografie<br />
| jméno = Vratislav Václav<br />
| příjmení = Tomek<br />
| rok = 1932<br />
| titul = Pražské židovské pověsti a legendy : Sbírka staropražských historických pověstí a legend židovských od nejstarších dob pohanských v Čechách<br />
| vydavatel = Končel<br />
| místo = Praha<br />
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/240269 <br />
}}<br />
{{Město Praha}}<br />
<br />
[[Kategorie:Pražské židovské osady]]<br />
[[Kategorie:Pražské čtvrti]]<br />
[[Kategorie:Praha 1]]<br />
[[Kategorie:Josefov| ]]<br />
[[Kategorie:Pražské památky]]<br />
[[Kategorie:Města začleněná do Prahy]]<br />
{{Článek z Wikipedie}}</div>Sysop