Julius Fučík - Historie editací

Sysop: + Aktualizace

2026-07-24T10:53:54Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 24. 7. 2026, 10:53
Řádka 1:		Řádka 1:
		+	[[Soubor:Julius Fučík 1.gif\|thumb\|230px\|Julius Fučík]]
		+	'''Julius Fučík''' (* [[23. únor]]a [[1903]] [[Praha]], † [[8. září]] [[1943]], [[Berlín]]) byl český [[Komunismus\|komunistický]] [[novinář]], literární a divadelní [[kritik]] a překladatel, popravený [[Nacismus\|nacisty]] pro účast v odboji.

-	~~[[Soubor:Julius Fučík 1.gif\|thumb\|Julius Fučík]]~~	+	Julius Fučík pocházel z dělnické rodiny, která se roku [[1913]] přestěhovala z [[Praha\|Prahy]] do [[Plzeň\|Plzně]]. Po maturitě začal externě studovat na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy\|Filosofické fakultě]] [[Univerzita Karlova\|Univerzity Karlovy]] a roku [[1921]] vstoupil do [[Komunistická strana Československa\|KSČ]]. V roce [[1926]] se stal členem [[Svaz moderní kultury Devětsil\|Devětsilu]], v roce [[1929]] spoluzakládal [[Levá fronta\|Levou frontu]]. V letech [[1928]]–[[1938]] působil jako šéfredaktor ''[[Tvorba\|Tvorby]]''. Od roku [[1929]] pracoval v ''[[Rudé právo\|Rudém právu]]'', mj. dopisovatel v [[Moskva\|Moskvě]]; patřil ke skupině, která odmítala jakoukoliv kritiku [[Sovětský svaz\|SSSR]].
-	'''Julius Fučík''' (* [[23. únor]]a [[1903]] [[Praha]] – [[8. září]] [[1943]], [[Berlín]]) byl český [[Komunismus\|komunistický]] [[novinář]], literární a divadelní [[kritik]] a překladatel, popravený [[Nacismus\|nacisty]] pro účast v odboji.	+
-		+
-	Julius Fučík pocházel z dělnické rodiny, která se roku [[1913]] přestěhovala z [[Praha\|Prahy]] do [[Plzeň\|Plzně]]. Po maturitě začal externě studovat na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy\|Filosofické fakultě]] [[Univerzita Karlova\|Univerzity Karlovy]] a roku [[1921]] vstoupil do [[Komunistická strana Československa\|KSČ]]. V roce [[1926]] se stal členem [[Svaz moderní kultury Devětsil\|Devětsilu]], v roce [[1929]] spoluzakládal [[Levá fronta\|Levou frontu]]. V letech [[1928]]–[[1938]] působil jako šéfredaktor ''[[Tvorba\|Tvorby]]''. Od roku [[1929]] pracoval v ''[[Rudé právo\|Rudém právu]]'', mj. dopisovatel v [[Moskva\|Moskvě]]; patřil ke skupině, která odmítala jakoukoliv kritiku [[Sovětský svaz\|SSSR]].	+

	Roku [[1938]] si Fučík vzal za ženu Augustu Kodeřicovou, později známou jako [[Gusta Fučíková]].		Roku [[1938]] si Fučík vzal za ženu Augustu Kodeřicovou, později známou jako [[Gusta Fučíková]].

-	V roce [[1939]] se zapojil do [[komunismus\|komunistického]] [[odboj]]e, ve kterém byl velmi aktivní. V letech [[1941]]–[[1942]] byl členem druhého ilegálního ústředního výboru KSČ. V roce [[1942]] byl zatčen a roku [[1943]] odsouzen k trestu smrti a poté ve věznici v [[Berlín]]ě-[[Plötzensee]] popraven.	+	V roce [[1939]] se zapojil do [[komunismus\|komunistického]] [[odboj]]e, ve kterém byl velmi aktivní. V letech [[1941]]–[[1942]] byl členem druhého ilegálního ústředního výboru KSČ. V roce [[1942]] byl zatčen a roku [[1943]] odsouzen k trestu smrti {{Nowrap\|a poté ve věznici v [[Berlín]]ě-[[Plötzensee]] popraven}}.

-	Po roce [[1948]] se Julius Fučík stal „[[legenda\|legendou]]“, což bylo způsobeno několika faktory. Komunisté potřebovali literární vzory, ty šlo najít v poezii, ale v próze jich bylo málo. Julius Fučík byl komunistou, který ve vnitřních sporech KSČ stál na prosovětské straně. Další výhodou byla jeho protinacistická aktivita a konečně i to, že byl mrtvý, což zajišťovalo, že neudělá něco nežádoucího. Gusta Fučíková po válce angažovaně propagovala jeho dílo. V jeho nejznámějším díle, ''Reportáži psané na oprátce'', provedla výrazné škrty, které proměnily závěr: vynechala pasáž, v níž se Fučík přiznával k „vysoké hře“, totiž že „vodil gestapo za nos“ a zdánlivě upřímně vypovídal, ovšem jen o těch soudruzích, kteří podle jeho mínění byli již stejně ve vězení; mnohdy se však mýlil.	+	Po roce [[1948]] se Julius Fučík stal „[[legenda\|legendou]]“, což bylo způsobeno několika faktory. Komunisté potřebovali literární vzory, ty šlo najít v poezii, ale v próze jich bylo málo. Julius Fučík byl komunistou, který ve vnitřních sporech KSČ stál na prosovětské straně. Další výhodou byla jeho protinacistická aktivita a konečně i to, že byl mrtvý, což zajišťovalo, že neudělá něco nežádoucího. Gusta Fučíková po válce angažovaně propagovala jeho dílo. V jeho nejznámějším díle, ''Reportáži psané na oprátce'', provedla výrazné škrty, které proměnily závěr: vynechala pasáž, v níž se Fučík přiznával k „vysoké hře“, totiž že „vodil gestapo za nos“ a zdánlivě upřímně vypovídal, ovšem jen o těch soudruzích, kteří podle jeho mínění byli již stejně ve vězení (mnohdy se však mýlil).

	== Dílo ==		== Dílo ==
-	[[Soubor:Fucik dum.jpg\|thumb\|Dům v plzeňské Havlíčkově ulici, kde žil v letech 1913-1937 Julius Fučík – vpravo pamětní deska]]	+	[[Soubor:Fucik dum.jpg\|thumb\|230px\|Dům v plzeňské Havlíčkově ulici, kde žil v letech 1913-1937 Julius Fučík – vpravo pamětní deska]]
-		+
	=== Reportáže ===		=== Reportáže ===
-		+	* ''Reportáže z buržoazní republiky'' – časopisecky v období krize, knižně až v roce 1948
-	* ''Reportáže z buržoazní republiky'' – časopisecky v období krize, knižně až v r. 1948	+

	Napsal několik tendenčních (prosocialistických, propagandistických) reportáží o [[Sovětský svaz\|SSSR]], nekriticky oslavujících vše sovětské:		Napsal několik tendenčních (prosocialistických, propagandistických) reportáží o [[Sovětský svaz\|SSSR]], nekriticky oslavujících vše sovětské:
Řádka 28:		Řádka 25:

	=== Literární eseje ===		=== Literární eseje ===
-
	* ''Tři studie'' (1947):		* ''Tři studie'' (1947):
	** ''Božena Němcová bojující''		** ''Božena Němcová bojující''
Řádka 37:		Řádka 33:
	* [[Svaz moderní kultury Devětsil]]		* [[Svaz moderní kultury Devětsil]]
	* [[Levá fronta]]		* [[Levá fronta]]
-		+	== Velká Galerie ==
		+	* '''[[:Kategorie:Album Julius Fučík\|Mnoho fotografií – Julius Fučík]]'''
		+	== Reference ==
		+	<references/>
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==

-	{{~~commonscat~~\|Julius Fučík (writer)}}	+	{{Commonscat\|Julius Fučík (writer)}}{{Článek z Wikipedie}}
-	{{Článek z Wikipedie}}	+	{{DEFAULTSORT:Fučík, Julius}}
-	[[Kategorie:Český novinář~~\|Fučík, Julius~~]]	+	[[Kategorie:Český novinář]]
-	[[Kategorie:Čeští spisovatelé~~\|Fučík, Julius~~]]	+	[[Kategorie:Čeští spisovatelé]]
-	[[Kategorie:Členové KSČ~~\|Fučík, Julius~~]]	+	[[Kategorie:Členové KSČ]]
-	[[Kategorie:Svaz moderní kultury Devětsil~~\|Fučík, Julius~~]]	+	[[Kategorie:Svaz moderní kultury Devětsil]]
-	[[Kategorie:Češi odsouzení k trestu smrti~~\|Fučík, Julius~~]]	+	[[Kategorie:Češi odsouzení k trestu smrti]]
-	[[Kategorie:Oběti nacistického Německa~~\|Fučík, Julius~~]]	+	[[Kategorie:Oběti nacistického Německa]]
		+	[[Kategorie:Muži]]

Sysop: 1 revizi

2014-06-28T12:31:03Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 28. 6. 2014, 12:31

Sysop: Nahrazení textu

2011-03-29T23:45:42Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Julius Fučík 1.gif|thumb|Julius Fučík]]
'''Julius Fučík''' (* [[23. únor]]a [[1903]] [[Praha]] – [[8. září]] [[1943]], [[Berlín]]) byl český [[Komunismus|komunistický]] [[novinář]], literární a divadelní [[kritik]] a překladatel, popravený [[Nacismus|nacisty]] pro účast v odboji.

Julius Fučík pocházel z dělnické rodiny, která se roku [[1913]] přestěhovala z [[Praha|Prahy]] do [[Plzeň|Plzně]]. Po maturitě začal externě studovat na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filosofické fakultě]] [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]] a roku [[1921]] vstoupil do [[Komunistická strana Československa|KSČ]]. V roce [[1926]] se stal členem [[Svaz moderní kultury Devětsil|Devětsilu]], v roce [[1929]] spoluzakládal [[Levá fronta|Levou frontu]]. V letech [[1928]]–[[1938]] působil jako šéfredaktor ''[[Tvorba|Tvorby]]''. Od roku [[1929]] pracoval v ''[[Rudé právo|Rudém právu]]'', mj. dopisovatel v [[Moskva|Moskvě]]; patřil ke skupině, která odmítala jakoukoliv kritiku [[Sovětský svaz|SSSR]].

Roku [[1938]] si Fučík vzal za ženu Augustu Kodeřicovou, později známou jako [[Gusta Fučíková]].

V roce [[1939]] se zapojil do [[komunismus|komunistického]] [[odboj]]e, ve kterém byl velmi aktivní. V letech [[1941]]–[[1942]] byl členem druhého ilegálního ústředního výboru KSČ. V roce [[1942]] byl zatčen a roku [[1943]] odsouzen k trestu smrti a poté ve věznici v [[Berlín]]ě-[[Plötzensee]] popraven.

Po roce [[1948]] se Julius Fučík stal „[[legenda|legendou]]“, což bylo způsobeno několika faktory. Komunisté potřebovali literární vzory, ty šlo najít v poezii, ale v próze jich bylo málo. Julius Fučík byl komunistou, který ve vnitřních sporech KSČ stál na prosovětské straně. Další výhodou byla jeho protinacistická aktivita a konečně i to, že byl mrtvý, což zajišťovalo, že neudělá něco nežádoucího. Gusta Fučíková po válce angažovaně propagovala jeho dílo. V jeho nejznámějším díle, ''Reportáži psané na oprátce'', provedla výrazné škrty, které proměnily závěr: vynechala pasáž, v níž se Fučík přiznával k „vysoké hře“, totiž že „vodil gestapo za nos“ a zdánlivě upřímně vypovídal, ovšem jen o těch soudruzích, kteří podle jeho mínění byli již stejně ve vězení; mnohdy se však mýlil.

== Dílo ==
[[Soubor:Fucik dum.jpg|thumb|Dům v plzeňské Havlíčkově ulici, kde žil v letech 1913-1937 Julius Fučík – vpravo pamětní deska]]

=== Reportáže ===

* ''Reportáže z buržoazní republiky'' – časopisecky v období krize, knižně až v r. 1948

Napsal několik tendenčních (prosocialistických, propagandistických) reportáží o [[Sovětský svaz|SSSR]], nekriticky oslavujících vše sovětské:

* ''V zemi, kde zítra již znamená včera'' – [[1932]]
* ''V zemi milované'' – vydáno [[1947]]

Z vězení za II. světové války:

* ''[[Reportáž psaná na oprátce]]'' – autobiografická próza vzniklá ve [[Pankrác (věznice)|vězení na Pankráci]], vynášená pomocí [[moták (zpráva)|moták]]ů. Kniha byla poprvé vydána na podzim r. [[1945]], a to s významnými vynechávkami, které si vyžádala KSČ; její ohlas se rychle šířil (např. [[Miroslav Horníček]] z ní utvořil divadelní pásmo již začátkem roku 1946), a následně začala být překládána do mnoha jazyků a vycházela pravidelně až do roku [[1990]]. Kompletní kritické vydání vyšlo teprve roku [[1995]] a [[faksimile]] rukopisu [[2007]]. Její úspěch spočíval jak v tématu bezprostředního prožitku vězení a čekání na smrt, tak v kvalitě literárního zpracování.<ref>Peter Steiner, ''Lustrování literatury'', Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002</ref>

=== Literární eseje ===

* ''Tři studie'' (1947):
** ''Božena Němcová bojující''
** ''O [[Karel Sabina|Sabinově]] zradě''
** ''Chůva'' (o [[Julius Zeyer|Juliu Zeyerovi]])

=== Související články ===
* [[Svaz moderní kultury Devětsil]]
* [[Levá fronta]]

== Externí odkazy ==

{{commonscat|Julius Fučík (writer)}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Český novinář|Fučík, Julius]]
[[Kategorie:Čeští spisovatelé|Fučík, Julius]]
[[Kategorie:Členové KSČ|Fučík, Julius]]
[[Kategorie:Svaz moderní kultury Devětsil|Fučík, Julius]]
[[Kategorie:Češi odsouzení k trestu smrti|Fučík, Julius]]
[[Kategorie:Oběti nacistického Německa|Fučík, Julius]]