Jupiter (planeta) - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Argument šířky perihelu“ textem „Argument šířky perihelu“

2023-04-10T11:55:58Z

Nahrazení textu „Argument šířky perihelu“ textem „Argument šířky perihelu“

← Starší verze		Verze z 10. 4. 2023, 11:55
Řádka 36:		Řádka 36:
	\| 100,556 15°		\| 100,556 15°
	\|-		\|-
-	! align="left" \| [[Argument šířky perihelu]]	+	! align="left" \| [[Argument šířky pericentra\|Argument šířky perihelu]]
	\| 274,197 70°		\| 274,197 70°
	\|-		\|-

Sysop: ++

2020-01-18T19:19:18Z

← Starší verze		Verze z 18. 1. 2020, 19:19
Řádka 251:		Řádka 251:
	\| '''NASA ScienceCasts: New Science from Jupiter'''		\| '''NASA ScienceCasts: New Science from Jupiter'''
	\|}		\|}
-	{\| border="4" width="442" align="~~right~~"	+	<br style="clear: both;" />
		+	{\| border="4" width="442" align="left"
	\| {{#widget:YouTube\|id=S6Joupv6f-M}}		\| {{#widget:YouTube\|id=S6Joupv6f-M}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
	\| '''Juno and The New Jupiter:<br />What Have We Learned So Far ?'''		\| '''Juno and The New Jupiter:<br />What Have We Learned So Far ?'''
-	\|}
-	~~<br style="clear: both;" />~~
-	~~{\| border="4" width="442" align="left"~~
-	~~\| {{#widget:YouTube\|id=Ivi_vRo6_BM}}~~
-	~~\|- align="center"~~
-	~~\| '''NASA's Amazing Flybys Of Jupiter By Juno'''~~
	\|}		\|}
	{\| border="4" width="442" align="right"		{\| border="4" width="442" align="right"
Řádka 284:		Řádka 279:


-	{{Flickr\|Jupiter}}{{Commonscat\|Jupiter}}{{~~Sluneční soustava~~}}{{~~Jupiterovy měsíce~~}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Jupiter}}{{Commonscat\|Jupiter}}{{Jupiterovy měsíce}}{{Sluneční soustava}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Planety sluneční soustavy]]		[[Kategorie:Planety sluneční soustavy]]
	[[Kategorie:Jupiter\| ]]		[[Kategorie:Jupiter\| ]]
	[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]		[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Sysop: + Masivní vylepšení, 4 x VIDEO

2018-09-12T11:20:29Z

+ Masivní vylepšení, 4 x VIDEO

← Starší verze		Verze z 12. 9. 2018, 11:20
Řádka 6:		Řádka 6:
	! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" \| Elementy dráhy<br />([[Ekvinokcium]] J2000,0)		! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" \| Elementy dráhy<br />([[Ekvinokcium]] J2000,0)
	\|-		\|-
-	! align="left" \| [[Velká poloosa]]	+	! align="left" \| [[Velká poloosa dráhy]]
	\| 778 412 027 [[kilometr\|km]]<br />5,203 363 01 [[astronomická jednotka\|AU]]		\| 778 412 027 [[kilometr\|km]]<br />5,203 363 01 [[astronomická jednotka\|AU]]
	\|-		\|-
Řádka 244:		Řádka 244:
	\|strany = 633–637		\|strany = 633–637
	\|doi=10.1086/190414}}</ref>		\|doi=10.1086/190414}}</ref>
		+
		+	== YouTube ==
		+	{\| border="4" width="442" align="left"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=txNjILemtsw}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''NASA ScienceCasts: New Science from Jupiter'''
		+	\|}
		+	{\| border="4" width="442" align="right"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=S6Joupv6f-M}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Juno and The New Jupiter:<br />What Have We Learned So Far ?'''
		+	\|}
		+	<br style="clear: both;" />
		+	{\| border="4" width="442" align="left"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=Ivi_vRo6_BM}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''NASA's Amazing Flybys Of Jupiter By Juno'''
		+	\|}
		+	{\| border="4" width="442" align="right"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=DAdcnsR4GJU}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''NASA releases 'unearthly' pictures of Jupiter'''
		+	\|}
		+	<br style="clear: both;" />

	== Související články ==		== Související články ==
Řádka 263:		Řádka 287:
	[[Kategorie:Planety sluneční soustavy]]		[[Kategorie:Planety sluneční soustavy]]
	[[Kategorie:Jupiter\| ]]		[[Kategorie:Jupiter\| ]]
		+	[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Sysop: + Výrazné vylepšení

2018-09-03T08:50:33Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 3. 9. 2018, 08:50
Řádka 171:		Řádka 171:

	=== Průlety sond Voyager ===		=== Průlety sond Voyager ===
-	[[Soubor:Jupiter gany.jpg\|thumb\|~~right~~\|Voyager 1 získal tento obrázek Jupiteru [[24. leden\|24. ledna]], ze vzdálenosti 40 miliónů kilometrů]]	+	[[Soubor:Jupiter gany.jpg\|thumb\|240px\|Voyager 1 získal tento obrázek Jupiteru [[24. leden\|24. ledna]], ze vzdálenosti 40 miliónů kilometrů]]

	[[Voyager 1]] (start [[5. září]] [[1977]]) prolétl v březnu [[1979]] následován [[Voyager 2\|Voyagerem 2]] (start [[20. srpen\|20. srpna]] 1977) v červenci téhož roku. Voyagery nesmírně zlepšily naše znalosti o [[galileovský měsíc\|galileovských měsících]] a zaznamenaly Jupiterovy prstence. Získaly také detailnější záběry atmosféry planety.		[[Voyager 1]] (start [[5. září]] [[1977]]) prolétl v březnu [[1979]] následován [[Voyager 2\|Voyagerem 2]] (start [[20. srpen\|20. srpna]] 1977) v červenci téhož roku. Voyagery nesmírně zlepšily naše znalosti o [[galileovský měsíc\|galileovských měsících]] a zaznamenaly Jupiterovy prstence. Získaly také detailnější záběry atmosféry planety.
Řádka 192:		Řádka 192:
	== Jupiterovy měsíce ==		== Jupiterovy měsíce ==
	: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Měsíce Jupiteru]]		: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Měsíce Jupiteru]]
-	[[Soubor:~~Satelliti galileiani e Giove~~.jpg\|thumb\|~~right~~\|4 galileovské měsíce ve srovnání s Jupiterem a jeho [[Velká rudá skvrna\|Velkou rudou skvrnou]]. Odshora vidíme: Io, Europu, Ganymeda a Callisto]]	+	[[Soubor:Jupiter and the Galilean Satellites.jpg\|thumb\|240px\|4 galileovské měsíce ve srovnání s Jupiterem a jeho [[Velká rudá skvrna\|Velkou rudou skvrnou]]. Odshora vidíme: Io, Europu, Ganymeda a Callisto]]
		+	[[Soubor:Large Moons-NASA-2009-Flickr.jpg\|thumb\|240px\|Největší měsíce [[Sluneční soustava\|Sluneční soustavy]]:<br />Io, Europa, Ganymed a Callisto]]
	Jupiter má přinejmenším 63 měsíců. Pro časovou osu jejich objevů viz [[Časová osa objevů těles sluneční soustavy]].		Jupiter má přinejmenším 63 měsíců. Pro časovou osu jejich objevů viz [[Časová osa objevů těles sluneční soustavy]].

Řádka 216:		Řádka 217:

	== Dopad komety ==		== Dopad komety ==
-	~~[[Soubor:Jupitersatelliteimpact.jpg\|right\|thumb\|Dopad části [[kometa\|komety]] na povrch Jupiteru. Temné mraky povstávající z místa dopadu jsou větší než Země.]]~~
-
	V období [[16. červenec\|16. července]] – [[22. červenec\|22. července]] [[1994]] dopadlo na jižní polokouli Jupiteru více než 20 částí rozpadlého jádra [[kometa\|komety]] [[kometa D/Shoemaker-Levy 9\|Shoemaker-Levy 9]], což dalo příležitost k prvnímu přímému pozorování srážky dvou těles ve sluneční soustavě. Velká hmotnost Jupiteru a jeho umístění blízko vnitřní části sluneční soustavy způsobuje jeho časté srážky s jádry komet.		V období [[16. červenec\|16. července]] – [[22. červenec\|22. července]] [[1994]] dopadlo na jižní polokouli Jupiteru více než 20 částí rozpadlého jádra [[kometa\|komety]] [[kometa D/Shoemaker-Levy 9\|Shoemaker-Levy 9]], což dalo příležitost k prvnímu přímému pozorování srážky dvou těles ve sluneční soustavě. Velká hmotnost Jupiteru a jeho umístění blízko vnitřní části sluneční soustavy způsobuje jeho časté srážky s jádry komet.

-	=== Související články ===	+	== Možnost života ==
		+	V roce [[1953]] [[Millerův-Ureyův experiment]] ukázal, že kombinací blesků a chemických sloučenin existujících v atmosféře primitivní Země je možné vytvořit z [[organická sloučenina\|organických sloučenin]] obsahujících [[Aminokyseliny\|aminokyseliny]] složitější organické sloučeniny, které mohou sloužit jako základní stavební kameny života. Simulovaná atmosféra obsahovala [[voda\|vodu]], methan, [[amoniak\|čpavek]] a molekulární [[vodík]], všechny sloučeniny, které je možné pozorovat v atmosféře Jupiteru. Nicméně atmosféra Jupiteru má silnou vertikální cirkulaci, která by mohla tyto komponenty zanášet do spodních vrstev atmosféry, kde by vysoká teplota způsobila jejich rozpad a tak i bránila [[vznik života\|vzniku]] podobného života, jaký existuje na Zemi.<ref>{{Citace elektronické monografie
		+	\|příjmení = Heppenheimer
		+	\|jméno = T. A.
		+	\|datum vydání = 2007
		+	\|url = http://www.nss.org/settlement/ColoniesInSpace/colonies_chap01.html
		+	\|titul = Colonies in Space, Chapter 1: Other Life in Space
		+	\|vydavatel = National Space Society
		+	\|datum přístupu = 2007-02-26}}</ref>
		+
		+	Je vysoce nepravděpodobné, že by se na Jupiteru nacházel [[mimozemský život\|život]] podobný tomu pozemskému, jelikož se zde vyskytuje jen malé množství vody v atmosféře a případný pevný povrch planety by byl vystaven extrémnímu tlaku. Nicméně před průlety sond [[Program Voyager\|Voyager]] v roce [[1976]] se objevily hypotetické spekulace naznačující možnost existence života založeného na vodě či čpavku, který by se vyvíjel ve svrchních vrstvách atmosféry. Tato hypotéza je založena na životě v pozemských mořích, kde se jednoduché organismy v podobě [[plankton]]u vyskytují ve svrchních vrstvách a pod nimi se pak nacházejí [[ryby]] konzumující právě plankton a predátoři lovící ryby.<ref>{{citace elektronické monografie
		+	\|url = http://www.daviddarling.info/encyclopedia/J/Jupiterlife.html
		+	\|datum přístupu = 2006-03-09
		+	\|titul = Life on Jupiter
		+	\|vydavatel = Encyclopedia of Astrobiology, Astronomy & Spaceflight}}</ref><ref>{{citace periodika
		+	\|titul = Particles, environments, and possible ecologies in the Jovian atmosphere
		+	\|příjmení = Sagan
		+	\|jméno = C.
		+	\|příjmení2 = Salpeter
		+	\|jméno2 = E. E.
		+	\|periodikum = The Astrophysical Journal Supplement Series
		+	\|rok = 1976
		+	\|číslo = 32
		+	\|strany = 633–637
		+	\|doi=10.1086/190414}}</ref>
		+
		+	== Související články ==
	* [[Sluneční soustava]]		* [[Sluneční soustava]]
	* [[Saturn (planeta)\|Saturn]]		* [[Saturn (planeta)\|Saturn]]
Řádka 226:		Řádka 251:
	* [[Neptun (planeta)\|Neptun]]		* [[Neptun (planeta)\|Neptun]]

		+	== Reference ==
		+	<references/>
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
	* [http://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/factsheet/jupiterfact.html Seznam údajů o Jupiteru od NASA (anglicky)]		* [http://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/factsheet/jupiterfact.html Seznam údajů o Jupiteru od NASA (anglicky)]
Řádka 233:		Řádka 260:


-	{{~~commons~~\|Jupiter}}{{Sluneční soustava}}{{Jupiterovy měsíce}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Jupiter}}{{Commonscat\|Jupiter}}{{Sluneční soustava}}{{Jupiterovy měsíce}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Planety sluneční soustavy]]		[[Kategorie:Planety sluneční soustavy]]
	[[Kategorie:Jupiter\| ]]		[[Kategorie:Jupiter\| ]]

Sysop: 1 revizi

2014-06-28T11:11:05Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 28. 6. 2014, 11:11

Sysop: + Vylepšení

2012-05-01T19:15:35Z

+ Vylepšení

Nová stránka

{| class="toccolours" align="right" border="1" width="250" cellpadding="3" cellspacing="0" style="margin:0 0 .5em 1em; border-collapse:collapse;"
|+ '''Jupiter'''
|-
| colspan="2" align="center" | [[Soubor:Jupiter.jpg|250px|Klikněte pro zvětšení]] Jupiter z pohledu sondy [[Voyager 2]] (1979)
|-
! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" | Elementy dráhy ([[Ekvinokcium]] J2000,0)
|-
! align="left" | [[Velká poloosa]]
| 778 412 027 [[kilometr|km]] 5,203 363 01 [[astronomická jednotka|AU]]
|-
! align="left" | Obvod oběžné dráhy
| 4,888 [[Tera|T]][[metr|m]] 32,675 AU
|-
! align="left" | [[Excentricita dráhy|Excentricita]]
| 0,048 392 66
|-
! align="left" | [[Perihélium|Perihel]]
| 740 742 598 km 4,951 558 43 AU
|-
! align="left" | [[Afélium|Afel]]
| 816 081 455 km 5,455 167 59 AU
|-
! align="left" | [[perioda (fyzika)|Perioda]] ([[Doba oběhu|oběžná doba]])
| 4335,3545 d (11,87 [[juliánský rok|a]])
|-
! align="left" | [[Synodická perioda]]
| 398,86 d
|-
! align="left" |Orbitální rychlost - maximální - průměrná - minimální
| 13,705 km/[[sekunda|s]] 13,050 km/s 12,440 km/s
|-
! align="left" |[[Sklon dráhy]] - k [[ekliptika|ekliptice]] - ke [[Slunce|slunečnímu]] rovníku
| 1,305 30° 6,09°
|-
! align="left" | [[Délka vzestupného uzlu]]
| 100,556 15°
|-
! align="left" | [[Argument šířky perihelu]]
| 274,197 70°
|-
! align="left" | Počet [[přirozený satelit|přirozených satelitů]]
| 63
|-
! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" | Fyzikální charakteristiky
|-
! align="left" | [[Rovník]]ový [[Průměr (geometrie)|průměr]]
| 142 984 km (11,209 [[Země|Zemí]])
|-
! align="left" | [[Pól (geografický)|Polární]] průměr
| 133 709 km (10,517 Zemí)
|-
! align="left" | [[Zploštění]]
| 0,064 87
|-
! align="left" | [[Povrch]]
| 6,14×1010 [[kilometr čtvereční|km2]] (120,5 Zemí)
|-
! align="left" | [[Objem]]
| 1,431×1015 [[kilometr krychlový|km3]] [http://www.astro.pef.zcu.cz/planety/jupiter/289/] (1321,3 Zemí)
|-
! align="left" | [[Hmotnost]]
| 1,899×1027 [[kilogram|kg]] (317,8 Zemí)
|-
! align="left" | Průměrná [[hustota]]
| 1,326 g/cm3
|-
! align="left" | [[Gravitace]] na rovníku
| 23,12 [[zrychlení|m/s2]] (2,358 [[G]])
|-
! align="left" | [[Úniková rychlost]]
| 59,54 km/s
|-
! align="left" | Perioda rotace
| 0,413 51 d (9 h 55,5 min)
|-
! align="left"| Rychlost rotace
| 45,262 km/h (na rovníku)
|-
! align="left" | [[Sklon rotační osy]]
| 3,13°
|-
! align="left" | [[Rektascenze]] severního pólu
| 268,05° (17 h 52 min 12 s)
|-
! align="left" | [[Deklinace]]
| 64,49°
|-
! align="left" | [[Albedo]]
| 0,52
|-
! align="left" |Povrchová [[teplota]] - min - průměr - max
| 110 [[kelvin|K]] 152 K ? K
|-
! bgcolor="#c0ffff" colspan="2" | Charakteristiky [[atmosféra|atmosféry]]
|-
! align="left" | Atmosférický tlak
| 70 [[Pascal|kPa]]
|-
| [[Vodík]]
| ~86%
|-
| [[Helium|Hélium]]
| ~14%
|-
| [[Methan]]
| 0.1%
|-
| [[voda|Vodní]] páry
| 0.1%
|-
| [[Amoniak]]
| 0.02%
|-
| [[Ethan]]
| 0.0002%
|-
| [[Fosfin]]
| 0.0001%
|-
| [[Sulfan]]
| <0.0001%
|}
[[Soubor:Jupiter symbol.png|30px|left|Astronomický symbol Jupitera]]
'''Jupiter''' je největší [[planeta]] [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]], v pořadí pátá od [[Slunce]]. Sluneční soustava je někdy popisována jako dvojsystém skládající se ze [[Slunce]] a Jupiteru jako hlavních dvou členů a dalších menších těles. Jupiter, [[Saturn (planeta)|Saturn]], [[Uran (planeta)|Uran]], a [[Neptun (planeta)|Neptun]] jsou označovány jako [[plynný obr|plynní obři]], či planety jupiterského typu. Planeta je pojmenována po římském bohu [[Jupiter (mytologie)|Jovovi]] (v 1. pádě Jupiter). Symbolem planety je stylizované znázornění božského blesku.

Okolo planety se nacházejí [[Jupiterovy prstence|slabé prstence]], které jsou ze [[Země]] špatně viditelné. Současně ho obklopuje silné [[radiační pole]]. K roku [[2008]] je známo 63 jupiterských měsíců obíhajících kolem planety. Při pohledu z okolního vesmíru jsou viditelné horní vrstvy [[atmosféra Jupiteru|atmosféry]] s různě barevnými pruhy a skvrnami, které jsou [[atmosférická bouře|atmosférickými bouřemi]]. Dosud není přesně známo, jaké vrstvy planetu tvoří, jelikož současné technické prostředky neumožňují její průzkum do větší hloubky. Předpokládá se, že Jupiter je složen převážně z vodíku, hélia a organických sloučenin.

== Přehled ==

Jupiter je 2 a půl krát hmotnější než všechny ostatní planety [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]] dohromady. Je tak hmotný, že se hmotný střed soustavy Jupiter-Slunce nachází nad slunečním povrchem (ve vzdálenosti 1,068 slunečního poloměru od středu Slunce). Je 318× hmotnější než [[Země]], [[poloměr]] má 11× větší a objem 1300× větší než Země. Často je označován za „nedokončenou hvězdu“, i když toto srovnání je značně nepřesné. To, že nalezené [[Exoplaneta|extrasolární planety]] jsou mnohem hmotnější než Jupiter, je způsobeno výběrovým efektem, protože hmotnější průvodci jiných hvězd se současnými prostředky snáze detekují. Naproti tomu velikost poloměru podobné planety už prakticky nezávisí na její hmotnosti, protože větší hmotnost způsobuje pouze další smršťování (dokud nedojde k nastartování termonukleárních reakcí). Neexistuje přesná definice odlišující velké hmotné planety jako Jupiter od [[hnědý trpaslík|hnědých trpaslíků]], jadernou syntézu sice provázejí specifické spektrální čáry, nicméně v každém případě by potřeboval být alespoň 50× hmotnější, aby se mohl stát hvězdou.

Jupiter se vyznačuje nejrychlejší rotací mezi všemi planetami sluneční soustavy, což způsobuje jeho zplošťování viditelné i pomocí dalekohledu. Nejvýznačnějším rysem je pravděpodobně [[Velká rudá skvrna]], [[Bouře (meteorologie)|bouře]] dvakrát větší než Země. Planeta je nepřetržitě zahalena vrstvou [[mrak]]ů.

Jupiter je obvykle čtvrtým nejjasnějším objektem na obloze (po [[Slunce|Slunci]], [[Měsíc]]i a [[Venuše (planeta)|Venuši]]; ačkoliv v některých chvílích se [[Mars (planeta)|Mars]] jeví jako jasnější než Jupiter a v jiných zase Jupiter jasnější než Venuše), což je známé již od starověku.

Jupiter má nejméně 63 měsíců. První z nich objevil v roce 1610 Galileo Galilei a nezávisle na něm pravděpodobně i Simon Marius. Jde o čtyři velké měsíce [[Io]], [[Europa (měsíc)|Europu]], [[Ganymed (měsíc)|Ganymed]] a [[Callisto (měsíc)|Callisto]] (nyní známé jako galileovské měsíce), u jejichž nebeského pohybu bylo zřetelné, že jeho centrem není Země. Tato skutečnost byla hlavním bodem obhajoby Koperníkovy heliocentrické teorie o pohybu planet; Galileiho vyhlášení podpory Koperníkově teorii jej dostalo do problémů s [[inkvizice|inkvizicí]].

== Fyzikální charakteristiky ==
=== Stavba planety ===

Jupiter je složen z relativně malého [[Hornina|kamenného]] [[planetární jádro|jádra]], obklopeného [[kovový vodík|kovovým vodíkem]], posléze [[kapalina|kapalným]] vodíkem, až nakonec [[plyn|plynným]] vodíkem. Neexistují přesné hranice přechodu mezi různými fázemi vodíku; podmínky se pozvolna plynule mění z plynu na kapalinu.

=== Atmosféra ===
Atmosféra Jupiteru se skládá z přibližně 86% [[vodík]]u a 14% [[helium|hélia]] (podle počtu [[atom]]ů, podle hmotnosti jde o procentuální poměr přibližně 75/24; s 1% hmotnosti připisovaným jiným složkám – vnitřek obsahuje hustší materiály, kde se procentuální poměr mění na přibližně 71/24/5). Atmosféra obsahuje stopové množství [[methan]]u, [[vodní páry|vodních par]], [[amoniak]]u a "kamení". Nalézají se zde také nepatrná množství [[uhlík]]u, [[ethan]]u, [[sulfan]]u, [[neon]]u, [[kyslík]]u, [[fosfin]]u a [[síra|síry]]. Složení atmosféry se velmi podobá složení [[sluneční mlhovina|sluneční mlhoviny]]. [[Saturn (planeta)|Saturn]] má podobné složení, ale [[Uran (planeta)|Uran]] a [[Neptun (planeta)|Neptun]] mají mnohem méně vodíku a hélia.

Jednotlivé pásy Jupiterovy atmosféry rotují různou rychlostí; tento efekt byl poprvé pozorován Cassinim (1690). Rotace Jupiterovy [[pól (geografický)|polární]] atmosféry je o 5 minut delší než rotace jeho [[rovník]]ové atmosféry.
Navíc se pásy mraků různé šíře pohybují proti sobě ve směru stálých větrů. Na hranicích těchto konfliktních proudů vznikají bouře a [[turbulence]]. [[Rychlost větru]] 600 km/h zde není neobvyklá.

Nejsvrchnější vrstvy atmosféry obsahují [[krystal]]y zmrzlého [[amoniak]]u.

=== Planetární prstence ===
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Jupiterovy prstence]]
Jupiter má nezřetelný systém [[planetární prstenec|planetárních prstenců]] složený z částic podobných kouři, jež byly po dopadech meteoritů vymrštěny z jeho měsíců. Hlavní prstenec je tvořen prachem ze satelitů Adrastea a Metis. Dva široké jemné prstence, které obklopují hlavní, pocházejí z Thebe a Amalthea. Existuje také velmi řídký a vzdálený vnější prstenec, který krouží kolem Jupiteru opačným směrem. Jeho původ je nejistý, snad je tvořen zachyceným meziplanetárním prachem.

=== Magnetosféra ===
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Magnetické pole Jupiteru]]
Jupiter má velmi rozsáhlou a silnou [[magnetosféra|magnetosféru]]. Jeho [[magnetické pole]] lze vidět i ze [[Země]], může se jevit až 5× větší než [[Měsíc]] v úplňku, přestože je mnohem vzdálenější. Toto magnetické pole vytváří mohutné výrony urychlených částic v Jupiterových radiačních pásech, interaguje s měsícem [[Io]] a vytváří vodivou trubici a plazmový prstenec okolo něj. Jupiterova magnetosféra je největší strukturou sluneční soustavy (je větší než magnetosféra [[Slunce]]).

Sonda Pioneer potvrdila existenci Jupiterova mohutného magnetického pole, které je 10× silnější než zemské a obsahuje 20 000× více energie. Citlivé přístroje na palubě odhalily, že jupiterovský „severní“ [[magnetický pól]] je na jižním geografickém [[Pól (geografický)|pólu]] planety s odchylkou 11 stupňů od jupiterovské osy rotace a se středem pole posunutým mimo střed Jupitera podobně jako je tomu u magnetického pole Země. Pioneer zaznamenal [[rázová vlna|rázovou vlnu]] jupiterovské magnetosféry ještě ve vzdálenosti 26 miliónů kilometrů a [[magnetický ohon]] dosahující až za [[Saturn (planeta)|Saturnovu]] oběžnou dráhu.

Údaje ukazují, že velikost tohoto magnetické pole na straně obrácené ke [[Slunce|Slunci]] rychle kolísá, v důsledku změn tlaku [[sluneční vítr|slunečního větru]], tento jev byl blíže zkoumán při dvou misích Voyager. Bylo objeveno, že proudy vysokoenergetických částic jsou vyvrhovány až k oběžné dráze [[Země]]. V jupiterovských radiačních pásech byly nalezeny a naměřeny vysokoenergetické [[proton]]y, ukázalo se, že mezi Jupiterem a některými jeho měsíci (zvláště Io) protékají [[elektrický proud|elektrické proudy]].

== Výzkum Jupiteru ==

Jupiter je znám už odpradávna, protože je na noční obloze viditelný pouhým okem. V roce 1610 objevil Galileo Galilei svým teleskopem čtyři největší Jupiterovy měsíce — šlo o první pozorování mimozemských měsíců.

Do dnešní doby navštívilo Jupiter už několik výzkumných sond.

=== Průlety sond Pioneer ===
[[Pioneer 10]], který byl vypuštěn [[2. březen|2. března]] [[1972]] proletěl kolem Jupiteru v prosinci [[1973]], následován [[Pioneer 11|Pioneerem 11]] (start [[6. duben|6. dubna]] [[1973]]) přesně o rok později. Sondy poskytly nová důležitá data o Jupiterově magnetosféře a získaly několik fotografií planety s nízkým rozlišením.

=== Průlety sond Voyager ===
[[Soubor:Jupiter gany.jpg|thumb|right|Voyager 1 získal tento obrázek Jupiteru [[24. leden|24. ledna]], ze vzdálenosti 40 miliónů kilometrů]]

[[Voyager 1]] (start [[5. září]] [[1977]]) prolétl v březnu [[1979]] následován [[Voyager 2|Voyagerem 2]] (start [[20. srpen|20. srpna]] 1977) v červenci téhož roku. Voyagery nesmírně zlepšily naše znalosti o [[galileovský měsíc|galileovských měsících]] a zaznamenaly Jupiterovy prstence. Získaly také detailnější záběry atmosféry planety.

=== Oběžná sonda Galileo ===
Sonda [[Galileo (sonda)|Galileo]], vynesená [[18. říjen|18. října]] [[1989]], byla navedena na oběžnou dráhu kolem Jupiteru v roce [[1995]]. Předtím vypustila do atmosféry Jupiteru sondu pro přímé měření jejích fyzikálních vlastností a chemického složení. V průběhu mnohokrát prodlužované mise uskutečnila mnoho blízkých průletů kolem všech galileovských měsíců. Sonda Galileo se stala také svědkem dopadu [[kometa D/Shoemaker-Levy 9|komety Shoemaker-Levy 9]] na Jupiter, která zasáhla planetu v roce [[1994]], dávaje vynikající pozorovací bod pro tuto velkolepou událost. V září [[2003]] její mise skončila záměrným navedením do vyšších vrstev Jupiterovy atmosféry, kde shořela.

=== Průlet sondy Cassini ===
Dne [[30. prosinec|30. prosince]] [[2000]] prolétla sonda ''[[Cassini (sonda)|Cassini]]'' (start [[15. říjen|15. října]] [[1997]]) po cestě k [[Saturn (planeta)|Saturnu]] kolem Jupiteru a využila toho k jeho dalšímu průzkumu; mj. pořídila řadu snímků zatím největší úrovně rozlišení.

=== Průlet sondy New Horizons ===
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[New Horizons]]

Sonda ''[[New Horizons]]'', vypuštěná [[19. leden|19. ledna]] [[2006]] prolétla dne [[28. únor]]a [[2007]] kolem Jupiteru na cestě k [[Pluto (plutoid)|Plutu]]; průletu bylo opět využito k průzkumu planety a jejího okolí.

=== Plánované mise ===

Po prozkoumání kapalných oceánů na Jupiterových měsících, zejména na měsíci [[Europa (měsíc)|Europa]], plánuje NASA výpravu věnovanou ledovým měsícům. Očekává se, že sonda JIMO (''Jupiter Icy Moons Orbiter'') bude vypuštěna někdy po roce [[2012]]; v současné době ([[2005]]) je však tento projekt pozastaven.

== Jupiterovy měsíce ==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Měsíce Jupiteru]]
[[Soubor:Satelliti galileiani e Giove.jpg|thumb|right|4 galileovské měsíce ve srovnání s Jupiterem a jeho [[Velká rudá skvrna|Velkou rudou skvrnou]]. Odshora vidíme: Io, Europu, Ganymeda a Callisto]]
Jupiter má přinejmenším 63 měsíců. Pro časovou osu jejich objevů viz [[Časová osa objevů těles sluneční soustavy]].

Čtyři největší měsíce, známé jako „[[Galileovy měsíce|galileovské měsíce]]“ jsou [[Io]], [[Europa (měsíc)|Europa]], [[Ganymed (měsíc)|Ganymed]] a [[Callisto (měsíc)|Callisto]].

=== Galileovské měsíce ===
Oběžné dráhy Io, Europy a Ganymeda vykazují [[dráhová rezonance|dráhovou rezonanci]] (tzv. Laplaceova rezonance); na každé čtyři oběhy Io kolem Jupiteru uskuteční Europa přesně dva oběhy a Ganymed přesně jeden. Tato rezonance způsobuje [[gravitace|gravitační]] efekt deformující dráhy těchto tří měsíců do eliptických křivek, poněvadž každý z těchto měsíců obdrží vždy na stejném místě oběžné dráhy od svých sousedů tah navíc.

Na druhou stranu [[slapová síla|slapové síly]] Jupiteru mají tendenci držet měsíce v kruhových drahách. Tato přetahovaná způsobuje pravidelné změny tvarů těchto tří měsíců, Jupiterova gravitace napíná měsíce mnohem silněji v jemu bližší části oběžné dráhy a dovoluje opětovné smrštění do kulovitějšího tvaru ve vzdálenější části dráhy. Tyto změny tvaru způsobují slapové ohřívání jader měsíců. Nejdramatičtěji se to projevuje neobyčejnou vulkanickou aktivitou Io a o něco méně dramaticky geologicky mladým povrchem Europy značícím nedávné zalití povrchu tekutou hmotou z nitra.

=== Rozdělení měsíců Jupiteru ===
Dříve se mělo za to, že Jupiterovy měsíce lze elegantně rozdělit do čtyř skupin po čtyřech, ale protože poslední objevy mnoha nových malých vzdálených měsíců zkomplikovaly toto rozdělení, nyní převládá členění na šest hlavních skupin, i když některé jsou různorodější než jiné.

#Vnitřní skupina čtyř malých měsíců o průměrech menších než 200 km s oběžnými drahami o poloměru menším než 200 000 km a se sklonem dráhy menším než půl stupně.
#Skupina čtyř [[Galileovy měsíce|galileovských měsíců]] objevených Galileo Galileim s oběžnými drahami 400 000–2 000 000 km od Jupiteru, která obsahuje největší měsíce ve sluneční soustavě.
#[[Themisto (měsíc)|Themisto]] je skupinou sám o sobě, obíhá na půl cesty mezi galileovskými měsíci a další skupinou.
#[[Himalia]] je těsně svázanou skupinou měsíců s oběžnými drahami o poloměrech 11-12 miliónů kilometrů.
#[[Carme]] je výraznou skupinou průměrně 23 404 000 km od Jupiteru s průměrným sklonem dráhy 165 stupňů.
#Skupina [[Ananke]] má dost nejasné hranice s průměrnými poloměry oběžných drah 21 276 000 km a průměrným sklonem dráhy 149 stupňů.
#[[Pasiphaë]] je rozptýlená a neurčitá skupina obsahující všechny nejvzdálenější měsíce.

Rozdělení do skupin může mít hlubší význam, protože některé skupiny mohly vzniknout ze společného základu — většího měsíce nebo zachyceného tělesa, které se rozpadlo na více kusů.

== Dopad komety ==
[[Soubor:Jupitersatelliteimpact.jpg|right|thumb|Dopad části [[kometa|komety]] na povrch Jupiteru. Temné mraky povstávající z místa dopadu jsou větší než Země.]]

V období [[16. červenec|16. července]] – [[22. červenec|22. července]] [[1994]] dopadlo na jižní polokouli Jupiteru více než 20 částí rozpadlého jádra [[kometa|komety]] [[kometa D/Shoemaker-Levy 9|Shoemaker-Levy 9]], což dalo příležitost k prvnímu přímému pozorování srážky dvou těles ve sluneční soustavě. Velká hmotnost Jupiteru a jeho umístění blízko vnitřní části sluneční soustavy způsobuje jeho časté srážky s jádry komet.

=== Související články ===
* [[Sluneční soustava]]
* [[Saturn (planeta)|Saturn]]
* [[Uran (planeta)|Uran]]
* [[Neptun (planeta)|Neptun]]

== Externí odkazy ==
* [http://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/factsheet/jupiterfact.html Seznam údajů o Jupiteru od NASA (anglicky)]
* [http://planety.astro.cz/jupiter.html Článek na serveru planety.astro.cz.]
* [http://www.aldebaran.cz/astrofyzika/sunsystem/jupiter.html Článek na serveru sdružení propagujícího astrofyziku a fyziku plazmatu]
* [http://www.boskowan.com/www/jirka/vesmir/planets/jupiter/jupiter.htm Další informace o Jupiteru]

{{commons|Jupiter}}{{Sluneční soustava}}{{Jupiterovy měsíce}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Planety sluneční soustavy]]
[[Kategorie:Jupiter| ]]