Sysop: 1 revizi

2014-02-08T00:48:08Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 8. 2. 2014, 00:48

Sysop: Nahrazení textu

2011-05-09T10:28:11Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:ClimateCairoEgypt.PNG|thumb|right|Klimadiagram Káhiry]]
'''Káhira''' ( [[Arabština|arabsky]]: '''القاهرة''', Al-Qáhira („Vítězná“), v hovorové egyptské arabštině obvykle Masr) je hlavní město [[Egypt]]a nejlidnatější město [[Afrika|afrického]] kontinentu. Káhira sama čítá 8 250 000 obyvatel (2006); dvojměstí Káhira-Gíza s dalšími přilehlými městy vytváří [[Městská aglomerace|aglomeraci]] Velká Káhira zahrnující 15 907 000 obyvatel.
Vzhledem ke své pozici na kulturním rozhraní Afriky, Asie a Evropy a důležitosti, kterou hrála v dějinách, získala Káhira přezdívku Matka světa ([[Arabština|arabsky]]: أمّ الدنيا, Umm ad-Dunja). Díky svému kosmopolitnímu rázu a velkému množství obyvatel bývá nazývána Big Mango (protiváha [[New York|newyorského]] Big Apple).

== Poloha a přírodní podmínky ==
Rozkládá se v severovýchodní části [[Egypt]]a při pravém břehu [[Nil]]u, bezprostředně před jižním okrajem [[Nilská delta|nilské delty]]. Nejstarší části města leží dále od řeky, naopak při Nilu se tyčí moderní [[mrakodrap]]y a luxusní hotely. Ke Káhiře patří i nilské ostrovy [[Gezíra]] a [[Róda]]. Na protějším západním břehu s Káhirou stavebně splývá [[Gíza]], na jejímž okraji stojí světoznámé [[Pyramida|pyramidy]].

Počasí v Káhiře odpovídá kontinentální poloze města na rozhraní tropického a subtropického pásu ovlivněné blízkostí pouště. Nejvyšší letní denní teploty dosahují 40 °C, v zimě minimální noční teploty klesají pod 10 °C. Srážkové úhrny jsou velmi nízké a intenzivní déšt přichází pouze výjimečně v zimních měsících. Zvláštností káhirského počasí jsou tzv. chamsíny, které se vyskytují v průběhu března a dubna. Jedná se o větry vzniklé v důsledku změny vzdušného proudění nad pouští, kterými se do města dostává velmi horký pouštní vzduch s příměsí písku.

== Dějiny města ==
[[Soubor:View from Cairo Tower 31march2007.jpg|thumb|left|El Gezira]]

Jen málokterý stát má natolik svázané dějiny své s dějinami hlavního města, jako tomu je v případě Egypta a Káhiry. Ačkoliv Káhira sama byla založena až v 10. století n.l., historie místa, kde se nachází, je dlouhá několik tisíciletí. Podle egyptské mytologie svedli bohové [[Hor]] a [[Sutech]] na místě dnešní čtvrti Heliopolis boj o vládu nad Egyptem. Poblíž Káhiry se nacházelo hlavní město egyptské [[Stará říše|Staré říše]] [[Mennofer]] a největší město Nové říše [[Iunu]]. Kameny na pyramidy v Gíze byly lámány v lomech káhirského kopce [[Muqqatám]]. Za vlády Římanů a Byzance stála v této oblasti velká pevnost Babylon, kolem které postupně vyrostlo křesťanské město, dnešní koptská čtvrť. V 7. století přináší [[Amr Ibn al-As]] na příkaz [[chalífa|chalífy]] Umara do Egypta islám. Z Amrova tábora založeného v r. 641 vzniká [[Fustát]], první arabské město v Egyptě, jehož součástí byla Amrova mešita. Za vlády [[Abbásovci|Abbásovských]] chalífů (750-905) se vlády v Egyptě chopil místodržící [[Ahmad Íbn Tulún]], který vedle nedaleko Fustátu založil jako své nové sídlo město al-Káta'i. Z něj se do současnosti dochovala především mešita, která je dokonalou ukázkou baghdádského stylu. Po svržení [[Tulúnovců]] a krátkém období bojů o moc se vlády v Egyptě zmocnila šíítská dynastie [[Fátimovci|Fátimovců]] (969-1171). Ti také hned v roce 969 založili nedaleko Fustátu novou rezidenční čtvrť. Nazvali ji Misr al-Qáhira (Vítězné město) po planetě [[Mars (planeta)|Mars]], který má v arabštině přízvisko Vítězný. Zachovalé hradby a městské brány vzniklé za vlády Fátimovců a mnohé další jejich stavby tvoří neodmyslitelnou součást staré islámské Káhiry. Fátimovci také založili mešitu a univerzitu [[al-Azhar]]. Po zničení Fustátu v r. 1136 během křížových výprav se centrum Egypta definitivně přesunulo do Káhiry. Většina dochovaných káhirských mešit a mauzoleí ale vyrostla až za vlády [[Mamlúci|Mamlúků]] (1250-1517), kdy byla Káhira sídlem chalífy a skutečným centrem celého islámského světa. Po dobytí osmanskými Turky a popravě posledního mamlúckého chalífy (1517) město ztratilo mnoho ze své předchozí slávy, i když i z tohoto období se dochovalo mnoho významných památek. Teprve na počátku 19. století v souvislosti s [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovou]] invazí do Egypta se podařilo [[Muhammad Alí|Muhammadu Alímu]] vymanit Egypt z přímého osmanského vlivu a díky jeho schopnostem začala Káhira znovu získávát svůj ztracený lesk. Hospodářský růst země umožnil novou rozsáhlou výstavbu, která pokračovala i za vlády jeho synů a jejich následovníků. Káhira se začala rozrůstat o moderní čtvrti stavěné po vzoru evropských metropolí ([[Heliopolis (Káhira)|Nová Heliopolis]], [[Helwán]] nebo [[Zamálik]] na ostrově Gezíra), které značně proměnily tvář tehdejší Káhiry, která byla od středověku prakticky nezměnena. Po [[Egyptská revoluce|revoluci v roce 1952]] byly v Káhiře budovány především rozsáhlé lidové čtvrti ([[Imbába]], [[Bulaq]], [[Madínat Nasr]]) s cílem absorbovat zvýšený počet obyvatel stěhujících se do hlavního města za prací či studiem. Přetlak obyvatel se pokoušela egyptská vláda řešit i budováním satelitních měst (Město 6. října, Město 15. května, Město 10. rammadánu, Madínat Sadat) v blízkém či vzdálenějším okolí. Přes všechnu snahu místních úřadů o nějakou formu regulace se Káhira i nadále nekontrolovatelně rozrůstá do okolí a počet jejích obyvatel prudce zvyšuje.

== Památky ==

'''[[Al-Azhar]]''' Nejslavnější káhirská [[mešita]] vznikla v roce 970 z popudu fátimovského dobyvatele Egypta Džauhára as-Sikiliho. V roce 988 byla při mešitě založena [[univerzita]], která je nejstarší stále fungující univerzitou na světě a dodnes si zachovává pověst nejdůležitějšího střediska zabývajícího se studiem a výkladem [[islám]]u, islámského práva a výukou klasické arabštiny.

'''Bazar Chán al-Chalílí''' je největší [[bazar]] Afriky a společně s ulicí Muski tvoří jádro islámské Káhiry. Na jeho severním okraji stojí pozůstatky původní Wikály al-Bazar založené v r. 1382 pro ubytování cizích kupců a skladování zboží. V současnosti je velká část bazaru plná především kýčovitého zboží a zlatých šperků pro turisty, ale mimo hlavní turistické trasy se dá sehnat i běžné zboží jako oblečení, nádobí nebo potraviny.

'''Citadela''' je rozlehlá pevnost poblíž úpatí kopce Mukkatám. Jejím zakladatelem byl v roce 1176 vojevůdce [[Saladin|Saláh ad-Dín ibn Ajjúb]] a až do druhé poloviny 19. století byla Citadela sídlem egyptských vládců či místodržících. V roce 1824 byla větší část původních budov srovnána se zemí, aby uvolnily místo nové výstavbě. Nejzajímavějšími stavbami Citadely jsou ''Alabastrová mešita'' vybudovaná [[Muhammad Alí|Muhammadem Alím]], který je tu také pohřben. Součástí mešity je i věž s hodinami, které Muhammadu Alimu v roce 1846 věnoval francouzský král [[Ludvík-Filip Francouzský|Ludvík-Filip I.]] Mezi další důležité památky Citadely patří mešity sultána [[an-Násir Muhammad|an-Násira Muhammada]], jediná dochovaná mamlúcká stavba na Citadele, a mešita [[Sulejman I.|Sulejmána Nádherného]], první stavba v osmanském stylu v Egyptě. V bývalém harému se nyní nachází egyptské národní vojenské muzeum zachycující vojenské dějiny Egypta od faraónů až po nástup prezidenta [[Muhammad Husní Mubarak|Mubaraka]] s venkovní expozicí tanků a letadel.

'''[[Egyptské muzeum]]''' uchovává rozsáhlou sbírku staroegyptských památek. Bylo založeno roku 1858 Francouzem [[Auguste Mariette|Augustem Mariettem]], současná budova je z r. [[1902]]. Ve více jak padesáti místnostech je k vidění téměř 130 tisíc různých exponátů od kolosálních soch po drobné šperky, které představují historii starověkého Egypta od počátků do příchodu islámu. Součástí sbírek jsou poklady z Tutanchamonova hrobu, včetně jeho dvou zlatých rakví a slavné posmrtné masky. Muzeum doplňuje i park, kde lze spatřit rostoucí [[papyrus]] a [[lotos]]. V západní části parku je Mariettův hrob a památník významných [[Egyptologie|egyptologů]]. Protože současná prostorová kapacita muzea přestává vyhovovat, připravuje se stavba nové budovy poblíž pyramid s plánovaným otevřením po r. 2010.

'''Heliopolis''' je archeologická lokalita na stejnojmenném severovýchodním káhirském předměstí [[Heliopolis (Káhira)|Heliopolis]]. Stávalo zde město [[Iunu]], jedno z nejvýznamnějších ve starověkém Egyptě, ze kterého se dochoval jediný stojící obelisk. Novodobé Heliopolis na počátku 20. století nechal v secesním stylu vystavět belgický podnikatel a průmyslník Édouard Louis Joseph baron Empain a do současnosti patří mezi luxusní káhirské čtvrti. Své sídlo tu má i egyptský prezident.

'''Islámská Káhira''' je nejstarší část Káhiry stojící na místě fátimovské rezidenční čtvrti. Ohraničená je částí původních hradeb se třemi bránami: Báb Zuwajlou na jihu a Báb al-Futúh a Báb an-Nasr na severu. Hlavní tepnu islámské Káhiry představuje ulice al-Mu’izz li-Dín Alláh, podél které se nachází většina z nepřeberného množství historických staveb. Za zmínku stojí Hakimova mešita, mauzoleum a madrasa sultána Ghaurího, mešita [[al-Azhar]], historický mamlúcký dům Bajt Suhajmí atp. Islámská Káhira je od roku [[1979]] zařazena na [[seznam světového dědictví]] [[UNESCO]].

'''Káhirská věž''' je 186 m vysoká televizní a vyhlídková věž z r. [[1961]] v podobě [[lotos]]u stojící v parku na nilském ostrově [[Gezíra]]. Monumentální portál se širokým vstupním schodištěm z [[asuán]]ské růžové [[Žula|žuly]] uvádí vstupní halu, která je vyzdobena barevnými okny a nástěnnou [[mozaika|mozaikou]] znázorňující tradiční i současné výjevy ze života lidu. Věž má ve pod vrcholem otáčecí restauraci a bar. Při dobré viditelnosti se nám nabízí výhled na pyramidy v [[Gíza|Gíze]], [[Sakkára|Sakkáře]] a [[Abúsír]]u na jihovýchodě i Nilskou přehradu na severu. Poblíž věže se nachází budova nové káhirské opery, kulturní centrum, několik muzeí a obrovské sportovní centrum patřící klubu [[al-Ahly]].

'''Jižní město mrtvých''' se rozkládá na jihovýchod od Citadely. Tato chudá čtvrť je původně hřbitov (dodnes funkční), který se postupně stal útočištěm a domovem pro přibližně 500 tisíc lidí, žijících převážně v jednoduchých budovách postavených mezi hroby, mauzolei a mešitami. Většina dochovaných staveb patří mezi nejstarší káhirské památky, protože vznikaly od 11. do 13. století. Mezi nejzajímavější budovy, které se tu nachází, můžeme počítat mešitu Sajjídy Náfisy s hrobkou abbásovských chalífů (1242), mauzoleum egyptské vládkyně [[Šagarrat ad-Dur]] (1250) či komplex Huš al-Báša, hrobku příbuzných Muhammada Alího. Na jihu hřbitova se pak nachází mešita s hrobkou [[imám]]a [[aš-Šáfi'a]], zakladatele jedné ze čtyřech islámských právních škol.

'''Severní město mrtvých''' je menší než jižní město a rozkládá se na severozápad od islámské Káhiry. Základ severního města představují tří rozsáhlé komplexy, kde jsou pohřbení mamlúčtí sultáni [[al-Ašraf Kajtbáj|Kajtbáj]], [[az-Záhir Barkúk|Barkúk]] a [[al-Ašraf Inal|Inal]]. Je tu také hřbitov mučedníků, kde jsou uloženy ostatky egyptských vojáků padlých v arabsko-izralských válkách. V Kajtbájově mešitě ukazují její správci návštěvníkům kámen, ve kterém jsou stopy chodidel patřící údajně proroku [[Mohamed|Muhammadovi]].

'''Stará Káhira - Koptské město''' Křesťanská čtvrť na místě původní římské pevnosti Babylon, jejíž vykopávky je možné spatřit hned vedle stanice metra. V Koptském městě se nachází řecký klášter s kostelem Mar Girgis ([[Svatý Jiří|sv. Jiří]]), kostely [[Panna Marie|Panny Marie]], [[sv. Barbory]], [[sv. Sergia]] a nově zrekonstruované koptské muzeum. Mimo těchto památek je tu také množství méně významných kostelů a křesťanských hřbitovů pod správou různých církví (koptské, řecké, arménské). V koptské částí se nachází i Ben Ezrova [[synagoga]] (zal. r. 827, nejstarší dochovaná synagoga v Egyptě). Nedaleko koptského města leží vykopávky původního hlavního města [[Fustát]]u a Amrova mešita, stojící na místě první egyptské mešity z r. 641.

'''Íbn Tulúnova mešita''' je nejstarší funkční káhirská mešita vystavěná mezi lety 876 a 879 n.l. abbásovským místodržícím [[Íbn Tulún]]em v architektonickém stylu iráckých mešit včetně spirálového minaretu. Vedle mešity se nachází [[Gayer-Andersonovo muzeum]] uchovávající množství orientálních sbírek nejen z islámského světa, ale i [[Dálný východ|Dálného východu]], které shromáždil britský vojenský lékař [[John Gayer-Anderson]].

'''Madrasa sultána Hasana'''

== Partnerská města ==
{|
* [[Ammán]], [[Jordánsko]]
* [[Amsterdam]], [[Nizozemsko]]
* [[Ankara]], [[Turecko]]
* [[Athény]], [[Řecko]]
*[[Soubor:Flag of Algeria.png|24px]] [[Alžír]], [[Alžírsko]]
*[[Soubor:Flag of Iraq.png|24px]] [[Bagdád]], [[Irák]]
*[[Soubor:Flag of Lebanon.png|24px]] [[Bejrút]], [[Libanon]]
* [[Buenos Aires]], [[Argentina]]
*[[Soubor:Flag of Syria.png|24px]] [[Damašek]], [[Sýrie]]
*[[Soubor:Flag of Saudi Arabia.png|24px]] [[Džidda]], [[Saúdská Arábie]]
* [[Hamburk|Hamburg]], [[Německo]]
*[[Soubor:Flag of Sudan.png|24px]] [[Chartúm]], [[Súdán]]
*[[Soubor:Flag of Portugal.png|24px]] [[Lisabon]], [[Portugalsko]]
* [[Londýn]], [[Spojené království|Velká Británie]]
* [[Madrid]], [[Španělsko]]
* [[Moskva]], [[Rusko]]
* [[New York]], [[Spojené státy americké]]
* [[Paříž]], [[Francie]]
* [[Praha]], [[Česko]]
* [[Rabat]], [[Maroko]]
* [[Řím]], [[Itálie]]
* [[São Paulo]], [[Brazílie]]
* [[Soul]], [[Jižní Korea]]
* [[Stuttgart]], [[Německo]]
* [[Tokio]], [[Japonsko]]
* [[Toronto]], [[Kanada]]
* [[Tunis]], [[Tunisko]]
* [[Washington, D.C.]], [[Spojené státy americké]]
|}

== Kultura a vzdělání ==
*Káhirská univerzita
*Americká univerzita v Káhiře
*Univerzita Ain Šams
*Káhirská opera
*Muzeum moderního výtvarného umění
*Muzeum islámského umění
*Zemědělské muzeum
*Egyptská národní knihovna

== Sport a zábava ==
*Sportovní centrum al-Ahly
*Gezira Sporting Club
*Káhirský stadion
*Káhirská ZOO

== Související články ==
* [[Tramvajová doprava v Káhiře a v Heliopolisu]]

== Reference ==
* TAUER, Felix, ''Svět islámu'', Praha, Vyšehrad, 1984/2006.
* WILLIAMS, Caroline, ''Islamic Monuments in Cairo'', New York-Cairo, American University in Cairo Press, 2005.
* RODENBECK, Max, ''Cairo: The City Victorious'', Cairo, American University in Cairo Press, 2005.

{{Flickr|Cairo}}{{Commons|Cairo|Káhira}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Hlavní města v Africe]]
[[Kategorie:Města v Egyptě]]
[[Kategorie:Káhira]]

Káhira - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu