http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=K%C5%99%C3%ADda_%28hornina%29Křída (hornina) - Historie editací2026-08-08T21:14:29ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.16.5http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=K%C5%99%C3%ADda_(hornina)&diff=519777&oldid=prevSysop: 1 revizi2014-02-06T01:09:33Z<p>1 revizi</p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<tr valign='top'>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 6. 2. 2014, 01:09</td>
</tr></table>Sysophttp://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=K%C5%99%C3%ADda_(hornina)&diff=519776&oldid=prevSysop: + Jiná fotka2012-01-20T10:53:05Z<p>+ Jiná fotka</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>[[Soubor:Insel Rügen - Kreideküste.jpg|thumb|Křídový útes na Rujáně]]<br />
'''Křída''' je [[sedimentární hornina|usazená hornina]], drobivý, pórovitý a slabě zpevněný ekvivalent [[vápenec|vápence]], vyznačující se vysokým stupněm čistoty, s obsahem [[Uhličitan vápenatý|uhličitanu vápenatého]] až nad 90 %. <br />
== Vznik ==<br />
[[Soubor:Coccolithus pelagicus.jpg|thumb|left|Mikrofotografie schránky řasy ''Coccolithus pelagicus'', tvořené diskovitými [[kokolity]]]]<br />
Křída vzniká rozpadem schránek mořských [[Mikroorganismus|mikroorganismů]]. Nejčastěji jde o planktonické [[Dírkonošci|foraminifery]] a hlavně [[kokolit]]y (schránky řas řádu ''[[Coccolithophoridaea]]'') ale i jiné organické zbytky<ref name="geology.cz">{{Citace elektronické monografie| url=http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?krida_(hornina)| titul=Křída (hornina)| vydavatel=geology.cz| datum=6.6.2009}}</ref>. Tyto organismy měly původně [[kalcit]]ovou (ne [[aragonit]]ovou) schránku. Protože je kalcit stabilní a nepodléhá v běžných povrchových podmínkách přeměnám, nedošlo k její výraznější [[diageneze|diagenetické]] přeměně a v důsledku platformního režimu nebyla [[litifikace|litifikována]] na [[vápenec]]<ref name="Mišík et al., 1985">Mišík, M., Chlupáč, I., Cicha, I., 1984: ''Historická a stratigrafická geológia.'' Bratislava, 541 s.</ref><br />
Najznámější [[souvrství]] křídy vznikaly v druhohorách a nejmladší období této geochronologické jednotky je po nich i pojmenováno – křída. Usazování křídy pokračovalo i do spodního [[paleogén]]u. Souvrství vznikala většinou v poměrně mělkých (epikontinentálních) mořích, v hloubkách do 300 m. Místy křída postupně přechází do [[pískovec|pískovců]], které tvořily okraje [[sedimentačná pánev|panví]]. Hornina podobného složení se může vysrážet i v jezerech, ta je označována jako jezerní křída.<br />
V křídách se běžně nacházejí [[rohovec|rohovce]] a [[pazourek|pazourky]]. Jde o tmavé zaoblené útvary nepravidelného tvaru, které vznikaly vyluhováním [[oxid křemičitý|SiO<sub>2</sub>]] hmot v hornině [[kyselina křemičitá|kyselinou křemičitou]] a zpětným vysrážením těchto roztoků na jiných místech, často okolo jehlic [[fosílie|zkamenělých]] [[ježovky|ježovek]]. Může též obsahovat vyluhovaný [[pyrit]] a další [[minerál]]y. Někdy se v křídě nachází i příměs [[glaukonit]]u, který ji může zabarvit do zelena.<br />
== Vlastnosti ==<br />
Křída je nezpevněná [[hornina]] bílé nebo světle šedé barvy. V porovnání s [[jíl]]y, se kterými se často vyskytuje je více odolná vůči [[sesuv|sesouvání]] a může proto vytvářet strmé [[útes]]y. Křída je značně pórovitá a může proto zadržovat poměrně velký objem [[podzemní voda|podzemní vody]], může tedy být přirozeným zdrojem [[pitná voda|pitné vody]]. Pórovitost křídy má význam i při vyhledávaní [[ložisko|ložisek]] ropy, protože v jejích pórech se mohou hromadit i kapalné uhlovodíky jejichž směsí je i [[ropa]]. <br />
== Využití ==<br />
Křída se [[těžba|těží]] od pravěku pro rozličné účely. Používá se k [[neutralizace|neutralizaci]] kyselých [[půda|půd]], jako [[plnidlo]] v chemickém a [[farmacie|farmaceutickém průmyslu]]. Využívá se také k výrobě křídy jako [[psací potřeba|psací potřeby]] nebo k&nbsp;výrobě leštících prášků.<br />
== Výskyt ==<br />
[[Soubor:White cliffs of dover 09 2004.jpg|thumb|upright=2|Bílé křídové útesy u [[Anglie|anglického]] [[Dover]]u]]<br />
Křída se vyskytuje hlavně v slabě zpevněných nebo nezpevněných souborech [[uhličitany|uhličitanů]]. Ty se nacházejí v [[platforma (geologie)|platformních]] oblastech [[Západní Evropa|Západní Evropy]], kde se usazovaly hlavně ve svrchní křídě a místy i v spodním [[paleogén]]u<ref name="Mišík et al., 1985"/>.<br />
Křída je známa zejména z hornin svrchní křídy [[Britské ostrovy|Britských ostrovů]], severní [[Francie]] ale i [[Belgie]], [[Nizozemsko|Holandska]], [[Dánsko|Dánska]] ([[Møns Klint]]). Křídové [[útes]]y tvoří pobřeží [[průliv]]u [[Lamanšský průliv|La Manche]], na [[Německo|německé]] [[Rujána|Rujáně]] i&nbsp;jinde.<br />
<br />
== Reference ==<br />
<references /><br />
== Externí odkazy ==<br />
* [http://www.geographyinaction.co.uk/Landscapes/Landscapes_WhiteRocks.html Křídové útesy na severu Irska] (anglicky)<br />
* [http://www.kabrna.com/cpgs/rocks/sedimentary/chalk.htm Křída: Usazená hornina] (anglicky)<br />
<br />
<br />
{{Commonscat|Chalk|Křída (hornina)}}{{Článek z Wikipedie}}<br />
[[Kategorie:Usazené horniny]]</div>Sysop