Křemenáč březový - Historie editací

Sysop: + FLICKR

2026-03-13T14:03:08Z

+ FLICKR

← Starší verze		Verze z 13. 3. 2026, 14:03
Řádka 14:		Řádka 14:
	\| binomické jméno = Leccinum versipelle		\| binomické jméno = Leccinum versipelle
	\| druh popsal = ([[Elias Magnus Fries\|Fr.]] & Hök) [[Walter Henry Snell\|Snell.]], 1944		\| druh popsal = ([[Elias Magnus Fries\|Fr.]] & Hök) [[Walter Henry Snell\|Snell.]], 1944
-	}}	+	}}[[Soubor:Leccinum versipelle 3.jpg\|thumb\|250 px\|Mladá plodnice Křemenáče březového]]
-	'''Křemenáč březový''' (''Leccinum versipelle'' ([[Elias Magnus Fries\|Fr.]] & Hök) [[Walter Henry Snell\|Snell]]) je jedlá houba z čeledi [[hřibovité\|hřibovitých]]. Andreas Gminder<ref>Andreas Gminder, Tanja Böhningová: "Houby", str. 27. Euromedia Group, k.s, Praha, 2009. [http://cs.wikipedia.org/wiki/Speciální:Zdroje_knih/9788024223308 ISBN 978-80-242-2330-8]</ref> uvádí, že je stejně jako jiné křemenáče, za syrova jedovatý, ostatní autoři zmiňovaní níže v literatuře tuto skutečnost však neuvádějí.	+	'''Křemenáč březový''' (''Leccinum versipelle'' ([[Elias Magnus Fries\|Fr.]] & Hök) [[Walter Henry Snell\|Snell]]) je jedlá houba z čeledi [[hřibovité\|hřibovitých]].
		+
		+	Andreas Gminder<ref>Andreas Gminder, Tanja Böhningová: "Houby", str. 27. Euromedia Group, k.s, Praha, 2009. [http://cs.wikipedia.org/wiki/Speciální:Zdroje_knih/9788024223308 ISBN 978-80-242-2330-8]</ref> uvádí, že je stejně jako jiné křemenáče, za syrova jedovatý, ostatní autoři zmiňovaní níže v literatuře tuto skutečnost však neuvádějí.

	== Synonyma ==		== Synonyma ==
Řádka 40:		Řádka 42:
	== Lidové názvy ==		== Lidové názvy ==
	* ''janek'' (hlavně na moravě)<ref>František Kotlaba, František Procházka: "Naše houby", str. 304. Nakladatelství Albatros, Praha, 1982</ref>		* ''janek'' (hlavně na moravě)<ref>František Kotlaba, František Procházka: "Naše houby", str. 304. Nakladatelství Albatros, Praha, 1982</ref>
-	~~[[Soubor:Leccinum versipelle 3.jpg\|thumb\|250 px\|''Mladá plodnice'']]~~	+
	== Vzhled ==		== Vzhled ==
	=== Makroskopický ===		=== Makroskopický ===
Řádka 53:		Řádka 55:
	=== Mikroskopický ===		=== Mikroskopický ===
	[[Výtrus]]y jsou velké 13-17 x 4-6 μm, vřetenovité, hladké, světle žlutohnědé až hnědé. [[Výtrusný prach]] hnědý.		[[Výtrus]]y jsou velké 13-17 x 4-6 μm, vřetenovité, hladké, světle žlutohnědé až hnědé. [[Výtrusný prach]] hnědý.
-	~~[[Soubor:Birkenrotkappe, Heidenrotkappe - Koźlarz pomarańczowy, koźlarz pomarańczowożółty - Leccinum versipelle.jpg\|thumb\|left\|250 px\|''Křemenáč březový'']]~~
	== Výskyt ==		== Výskyt ==
	Křemenáč březový tvoří [[mykorhiza\|mykrohizu]] s kořeny bříz, tedy ho můžeme najít nejčastěji pod břízami nebo v březových hájích, na půdách suchých i mokrých. S břízou stoupá vysoko do hor a na [[rašeliniště\|rašeliništích]] se vyskytuje i pod [[bříza trpasličí\|břízou trpasičí]]<ref>L. V. Garibovová, M. Svrček, J. Baier: "Houby poznáváme, sbíráme, upravujeme", str 152. Lidové nakladetství, Praha, 1985</ref>. Je rozšířen v celém mírném pásmu severní polokoule.		Křemenáč březový tvoří [[mykorhiza\|mykrohizu]] s kořeny bříz, tedy ho můžeme najít nejčastěji pod břízami nebo v březových hájích, na půdách suchých i mokrých. S břízou stoupá vysoko do hor a na [[rašeliniště\|rašeliništích]] se vyskytuje i pod [[bříza trpasličí\|břízou trpasičí]]<ref>L. V. Garibovová, M. Svrček, J. Baier: "Houby poznáváme, sbíráme, upravujeme", str 152. Lidové nakladetství, Praha, 1985</ref>. Je rozšířen v celém mírném pásmu severní polokoule.
Řádka 61:		Řádka 62:

	=== Literatura ===		=== Literatura ===
-	~~[[Soubor:Leccinum versipelle 2.jpg\|thumb\|250 px\|''Mladá plodnice'']]~~
	* {{Citace monografie\|příjmení=Smotlacha\|jméno=Miroslav\|příjmení2=Erhart\|jméno2=Josef\|příjmení3=Erhartová\|jméno3=Marie\|titul=Houbařský atlas : 180 druhů jedlých a nejjedovatějších hub : 100 osvědčených kuchařských receptů\|místo=Brno\|vydavatel=Trojan\|rok=1999\|isbn=80-85249-28-6\|strany=20}}		* {{Citace monografie\|příjmení=Smotlacha\|jméno=Miroslav\|příjmení2=Erhart\|jméno2=Josef\|příjmení3=Erhartová\|jméno3=Marie\|titul=Houbařský atlas : 180 druhů jedlých a nejjedovatějších hub : 100 osvědčených kuchařských receptů\|místo=Brno\|vydavatel=Trojan\|rok=1999\|isbn=80-85249-28-6\|strany=20}}
	* Josef a Marie Erhartovi: "Houbařský atlas", str. 24. Nakladatelství Finidr, Český Těšín. [http://cs.wikipedia.org/wiki/Speciální:Zdroje_knih/8086682188 ISBN 80-86682-18-8]		* Josef a Marie Erhartovi: "Houbařský atlas", str. 24. Nakladatelství Finidr, Český Těšín. [http://cs.wikipedia.org/wiki/Speciální:Zdroje_knih/8086682188 ISBN 80-86682-18-8]
Řádka 69:		Řádka 69:
	* František Kotlaba, František Procházka: "Naše houby", str. 304. Nakladatelství Albatros, Praha, 1982		* František Kotlaba, František Procházka: "Naše houby", str. 304. Nakladatelství Albatros, Praha, 1982

		+	== Galerie ==
		+	<gallery>
		+	Soubor:Koźlarz pomarańczowy 18.jpg\|V lese
		+	Soubor:Leccinum versipelle, Kozlarz pomaranczowy.jpg\|V mechu
		+	Soubor:Leccinum versipelle 2.jpg\|Mladá plodnice
		+	</gallery>
	== Reference ==		== Reference ==
	<references/>		<references/>
Řádka 76:		Řádka 82:


-	{{~~Commons~~\|Leccinum versipelle}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Leccinum+versipelle}}{{Commonscat\|Leccinum versipelle}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Hřibovité]]		[[Kategorie:Hřibovité]]
	[[Kategorie:Jedlé houby]]		[[Kategorie:Jedlé houby]]

Sysop: 1 revizi

2014-02-06T21:41:51Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 6. 2. 2014, 21:41

Sysop: 1 revizi

2010-12-05T02:25:48Z

1 revizi

Nová stránka

{{ Taxobox
| barva = lightblue
| jméno = Křemenáč březový
| obrázek = Leccinum versipelle.jpg
| popis obrázku = Křemenáč březový
| šířka obrázku = 258px
| říše = [[houby]] (Fungi)
| oddělení = [[stopkovýtrusné houby|houby stopkovýtrusné]] (Basidiomycota)
| třída = [[stopkovýtrusé]] (basidiomycetes)
| podtřída = [[houby rouškaté]] (Agaricomycetidae)
| řád = [[hřibotvaré]] (Boletales)
| čeleď = [[hřibovité]] (Boletaceae )
| rod = [[Kozák (houby)|kozák]] (''Leccinum'')
| binomické jméno = Leccinum versipelle
| druh popsal = ([[Elias Magnus Fries|Fr.]] & Hök) [[Walter Henry Snell|Snell.]], 1944
}}
'''Křemenáč březový''' (''Leccinum versipelle'' ([[Elias Magnus Fries|Fr.]] & Hök) [[Walter Henry Snell|Snell]]) je jedlá houba z čeledi [[hřibovité|hřibovitých]]. Andreas Gminder<ref>Andreas Gminder, Tanja Böhningová: "Houby", str. 27. Euromedia Group, k.s, Praha, 2009. [http://cs.wikipedia.org/wiki/Speciální:Zdroje_knih/9788024223308 ISBN 978-80-242-2330-8]</ref> uvádí, že je stejně jako jiné křemenáče, za syrova jedovatý, ostatní autoři zmiňovaní níže v literatuře tuto skutečnost však neuvádějí.

== Synonyma ==
* ''Boletus floccopus'' [[Friedrich Wilhelm Rostkovius|Rostk.]]
* ''Boletus rufescens'' [[Albert Pilát|Pilát]]
* ''Boletus rufescens'' [[Louis Secretan|Secr.]] ex [[Paul Konrad|Konrad]], 1932
* ''Boletus testaceoscaber'' [[Louis Secretan|Secr.]], 1833
* ''Boletus versipellis'' [[Elias Magnus Fries|Fr.]] & Hök, 1835
* ''Ceriomyces viscidus'' [[William Alphonso Murrill|Murrill]]
* ''Krombholzia aurantiaca f. rufescens'' ([[Louis Secretan|Secr.]] ex [[Paul Konrad|Konrad]]) [[Boris Pavlovič Vassilkov|Vassilkov]], 1956
* ''Krombholzia rufescens'' sensu [[Paul Konrad|Konrad]]
* ''Krombholzia rufescens'' ([[Louis Secretan|Secr.]] ex [[Paul Konrad|Konrad]]), 1938
* ''Krombholziella rufescens'' ([[Louis Secretan|Secr.]] ex [[Paul Konrad|Konrad]]) [[Josef Šutara|Šutara]], 1982
* ''Krombholziella versipellis'' ([[Elias Magnus Fries|Fr.]] & Hök) [[Marcel Bon|Bon]] 1985
* ''Leccinum rufescens'' ([[Louis Secretan|Secr.]] ex [[Paul Konrad|Konrad]]) [[Josef Šutara|Šutara]], 1989
* ''Leccinum rufescens var. versipelle'' ([[Elias Magnus Fries|Fr.]] & Hoek) [[Walter Henry Snell|Snell.]]
* ''Leccinum testaceo-scabrum''
* ''Leccinum testaceoscabrum'' ([[Louis Secretan|Secr.]]) Sing.
* ''Leccinum testaceoscabrum'' [[Louis Secretan|Secr.]] ex [[Rolf Singer|Singer]], 1947
* ''Leccinum versipellis'' ([[Elias Magnus Fries|Fr.]] & Hök) [[Walter Henry Snell|Snell.]]
* ''Trachypus rufescens'' ([[Louis Secretan|Secr.]] ex [[Paul Konrad|Konrad]]) [[Henri Romagnesi|Romagn.]], 1939.
* ''hřib březák''

== Lidové názvy ==
* ''janek'' (hlavně na moravě)<ref>František Kotlaba, František Procházka: "Naše houby", str. 304. Nakladatelství Albatros, Praha, 1982</ref>
[[Soubor:Leccinum versipelle 3.jpg|thumb|250 px|''Mladá plodnice'']]
== Vzhled ==
=== Makroskopický ===
'''[[Klobouk (houby)|Klobouk]]''' má křemenáč březový má masitý, široký 5-15 centimetrů, šedý až hnědooranžový, nejdříve polokulovitý s blanitým okrajem přitisknutým na třen, později polštářovitý, hladký, sametový, matný, suchý.

[[Rourky]] jsou u třeně vykrojené, z počátku krátké, poté až 2,5 cm dlouhé. Od mládí šedavé, později šedookrové s jemným nafialovšlým nádechem. Jejich ústí jsou šedá, drobná, okrouhlá.

[[Třeň]] je 9-13 centimetrů dlouhý a 2-7 centimetrů široký, břichatý, později na bázi obyčejně ztlustělý, kyjovitý, již od mládí na šedavém podkladě význačně tmavě až černě třásnitě šupinatý. Šupiny bývají v dospělosti jakoby sestavené v řadách. Při rozkrojení naspodu živě zelenomodrá.

'''[[Dužnina (houby)|Dužnina]]''' je bělavá a na řezu se zbarvuje do růžovofialova, tuhá, jen v klobouku později houbovitě měkká. Chuť je příjemná, vůně nevýrazná. Dužnina při vaření černá, čemuž lze zabránit když ponoříme nakrájenou houbu do octa nebo citrónové šťávy<ref>Andreas Gminder, Tanja Böhningová: "Houby", str. 27. Euromedia Group, k.s, Praha, 2009. [http://cs.wikipedia.org/wiki/Speciální:Zdroje_knih/9788024223308 ISBN 978-80-242-2330-8]</ref>.

=== Mikroskopický ===
[[Výtrus]]y jsou velké 13-17 x 4-6 μm, vřetenovité, hladké, světle žlutohnědé až hnědé. [[Výtrusný prach]] hnědý.
[[Soubor:Birkenrotkappe, Heidenrotkappe - Koźlarz pomarańczowy, koźlarz pomarańczowożółty - Leccinum versipelle.jpg|thumb|left|250 px|''Křemenáč březový'']]
== Výskyt ==
Křemenáč březový tvoří [[mykorhiza|mykrohizu]] s kořeny bříz, tedy ho můžeme najít nejčastěji pod břízami nebo v březových hájích, na půdách suchých i mokrých. S břízou stoupá vysoko do hor a na [[rašeliniště|rašeliništích]] se vyskytuje i pod [[bříza trpasličí|břízou trpasičí]]<ref>L. V. Garibovová, M. Svrček, J. Baier: "Houby poznáváme, sbíráme, upravujeme", str 152. Lidové nakladetství, Praha, 1985</ref>. Je rozšířen v celém mírném pásmu severní polokoule.

== Nejčastější záměny ==
Velmi podobný je též jedlý, [[křemenáč osikový]], který se liší tmavěji červenohnědým kloboukem, v mládí bělavými, později červenohnědými šupinami na třeni, šedě růžovějící dužninou na řezu a hlavně tím, že roste výhradně pod osikami nebo v jejich blízkosti.

=== Literatura ===
[[Soubor:Leccinum versipelle 2.jpg|thumb|250 px|''Mladá plodnice'']]
* {{Citace monografie|příjmení=Smotlacha|jméno=Miroslav|příjmení2=Erhart|jméno2=Josef|příjmení3=Erhartová|jméno3=Marie|titul=Houbařský atlas : 180 druhů jedlých a nejjedovatějších hub : 100 osvědčených kuchařských receptů|místo=Brno|vydavatel=Trojan|rok=1999|isbn=80-85249-28-6|strany=20}}
* Josef a Marie Erhartovi: "Houbařský atlas", str. 24. Nakladatelství Finidr, Český Těšín. [http://cs.wikipedia.org/wiki/Speciální:Zdroje_knih/8086682188 ISBN 80-86682-18-8]
* Rudolf Novotný, František Kotlaba, Zdeněk Pouzar: "Přehled československých hub", str. 335. Nakladatelství Academia, Praha, 1972.
* Andreas Gminder, Tanja Böhningová: "Houby", str. 37. Euromedia Group, k.s, Praha, 2009. [http://cs.wikipedia.org/wiki/Speciální:Zdroje_knih/9788024223308 ISBN 978-80-242-2330-8]
* L. V. Garibovová, M. Svrček, J. Baier: "Houby poznáváme, sbíráme, upravujeme", str 152. Lidové nakladetství, Praha, 1985
* František Kotlaba, František Procházka: "Naše houby", str. 304. Nakladatelství Albatros, Praha, 1982

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.biolib.cz/cz/taxon/id60168/ Křemenáč březový na Biolibu]
* [http://www.nahuby.sk/atlas-hub/Leccinum-versipelle/Kozak-zltooranzovy/Kremenac-brezovy/ID216 Křemenáč březový na Nahuby.sk]

{{Commons|Leccinum versipelle}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Hřibovité]]
[[Kategorie:Jedlé houby]]