Křivka obecná - Historie editací

Sysop: ++

2021-03-22T13:41:30Z

← Starší verze		Verze z 22. 3. 2021, 13:41
Řádka 2:		Řádka 2:
	\| barva = pink		\| barva = pink
	\| jméno = Křivka obecná		\| jméno = Křivka obecná
-	\| obrázek = ~~Red Crossbills (Male).jpg~~	+	\| obrázek =
	\| šířka obrázku = 265px		\| šířka obrázku = 265px
-	\| popis obrázku = ~~samci~~	+	\| popis obrázku =
	\| status = LC		\| status = LC
	\| říše = [[živočichové]] (Animalia)		\| říše = [[živočichové]] (Animalia)
Řádka 16:		Řádka 16:
	\| binomické jméno = Loxia curvirostra		\| binomické jméno = Loxia curvirostra
	\| druh popsal = Carl Linné, 1758		\| druh popsal = Carl Linné, 1758
-	}}	+	}}[[File:Red Crossbills (Male).jpg\|thumb\|250px\|Dvojice samců]]
	'''Křivka obecná''' (''Loxia curvirostra'') je malý [[pěvci\|zpěvný]] [[ptáci\|pták]] z [[Čeleď\|čeledi]] pěnkavovití.		'''Křivka obecná''' (''Loxia curvirostra'') je malý [[pěvci\|zpěvný]] [[ptáci\|pták]] z [[Čeleď\|čeledi]] pěnkavovití.
	== Popis ==		== Popis ==
Řádka 22:		Řádka 22:
	* Rozpětí křídel: 28 cm		* Rozpětí křídel: 28 cm
	* Hmotnost: 94 g		* Hmotnost: 94 g
-	~~[[Soubor:Red Crossbill (Female).jpg\|left\|thumb\|samice]]~~	+
	Křivka obecná je nápadný pták (mírně větší než vrabec) se silně stavěným tělem, nápadně krátkým [[ocas]]em a charakteristickým zakřiveným [[zobák]]em s překříženými špičkami (odtud název). Samec je cihlově červený s hnědými křídly a ocasem, šedým zobákem a hnědými končetinami. Samice je méně nápadná, nejčastěji olivově žlutozelená s křídly a ocasem stejně zbarvenými jako samec. Mladí ptáci se podobají samicím. Jsou olivově zelení s tmavohnědým žíhaním.		Křivka obecná je nápadný pták (mírně větší než vrabec) se silně stavěným tělem, nápadně krátkým [[ocas]]em a charakteristickým zakřiveným [[zobák]]em s překříženými špičkami (odtud název). Samec je cihlově červený s hnědými křídly a ocasem, šedým zobákem a hnědými končetinami. Samice je méně nápadná, nejčastěji olivově žlutozelená s křídly a ocasem stejně zbarvenými jako samec. Mladí ptáci se podobají samicím. Jsou olivově zelení s tmavohnědým žíhaním.
	Ve [[střední Evropa\|střední Evropě]] bývá velice často zaměňována se vzácnější [[křivka bělokřídlá\|křivkou bělokřídlou]] (''Loxia leucoptera''), která má bílé pruhy na křídlech, a s [[křivka velká\|křivkou velkou]] (''Loxia pytyopsittacus''), která má zase větší hlavu a mohutnější zobák.		Ve [[střední Evropa\|střední Evropě]] bývá velice často zaměňována se vzácnější [[křivka bělokřídlá\|křivkou bělokřídlou]] (''Loxia leucoptera''), která má bílé pruhy na křídlech, a s [[křivka velká\|křivkou velkou]] (''Loxia pytyopsittacus''), která má zase větší hlavu a mohutnější zobák.
	== Rozšíření ==		== Rozšíření ==
		+	[[Soubor:Loxia curvirostra poliogyna MHNT.ZOO.2010.11.220 Tébessa.jpg\|thumb\|250px\|''Loxia curvirostra'']]
	Jde o hojně rozšířeného pěvce žijícího v [[Evropa\|Evropě]], [[Asie\|Asii]] a [[Severní Amerika\|Severní Americe]]. Současná populace je přitom odhadována na 15 000 000 jedinců, kteří žijí na ploše větší než 10 000 000 km<sup>2</sup>.<ref>http://www.iucnredlist.org/search/details.php/53487/all</ref>		Jde o hojně rozšířeného pěvce žijícího v [[Evropa\|Evropě]], [[Asie\|Asii]] a [[Severní Amerika\|Severní Americe]]. Současná populace je přitom odhadována na 15 000 000 jedinců, kteří žijí na ploše větší než 10 000 000 km<sup>2</sup>.<ref>http://www.iucnredlist.org/search/details.php/53487/all</ref>
-	Oblast hnízdění, početnost i doba výskytu ve střední Evropě se každoročně mění v závislosti na úrodě semen. Nepravidelné přesuny mají často charakter invazí. Často celá populace opustí oblast a na několik let osídlí invazivně jiné území.<ref>Hudec, K. (1983):Fauna ČSSR - Díl III/2 Academia, Praha.</ref> V [[~~Česko~~\|České republice]] jde o prozatím běžného obyvatele [[jehličnatý les\|jehličnatých lesů]]. Ročně u nás hnízdí asi 30 - 100 000 párů a zimuje 30 - 120 000 jedinců.<ref>Dungel J., Hudec, K. (2001): ''Atlas ptáků České a Slovenské republiky''. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2</ref>	+	Oblast hnízdění, početnost i doba výskytu ve střední Evropě se každoročně mění v závislosti na úrodě semen. Nepravidelné přesuny mají často charakter invazí. Často celá populace opustí oblast a na několik let osídlí invazivně jiné území.<ref>Hudec, K. (1983):Fauna ČSSR - Díl III/2 Academia, Praha.</ref> V [[Česká republika\|České republice]] jde o prozatím běžného obyvatele [[jehličnatý les\|jehličnatých lesů]]. Ročně u nás hnízdí asi 30 - 100 000 párů a zimuje 30 - 120 000 jedinců.<ref>Dungel J., Hudec, K. (2001): ''Atlas ptáků České a Slovenské republiky''. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2</ref>
	== Ekologie ==		== Ekologie ==
	Mimo hnízdění žije křivka obecná obvykle v menších, rozvolněnějších hejnech. Je velice obratná, rychle přeskakuje z větve na větev, často visí i vzhůru nohama. Je typickým semenožravcem, který požírá výhradně semena jehličnatých stromů, především [[smrk]]ů a [[borovice\|borovic]]. Často se ozývá tvrdým „kip kip“, zpěv tvoří směs trylků a vrzavých a praskavých zvuků.		Mimo hnízdění žije křivka obecná obvykle v menších, rozvolněnějších hejnech. Je velice obratná, rychle přeskakuje z větve na větev, často visí i vzhůru nohama. Je typickým semenožravcem, který požírá výhradně semena jehličnatých stromů, především [[smrk]]ů a [[borovice\|borovic]]. Často se ozývá tvrdým „kip kip“, zpěv tvoří směs trylků a vrzavých a praskavých zvuků.
Řádka 34:		Řádka 35:
	U křivky obecné rozeznáváme asi 21 [[poddruh]]ů. V České republice se přitom vyskytuje pouze jeden - křivka eurosibiřská (''L. c. curvirostra'').<ref>http://www.biolib.cz/cz/taxon/id9014/</ref>		U křivky obecné rozeznáváme asi 21 [[poddruh]]ů. V České republice se přitom vyskytuje pouze jeden - křivka eurosibiřská (''L. c. curvirostra'').<ref>http://www.biolib.cz/cz/taxon/id9014/</ref>
	== Chov a kulturní význam ==		== Chov a kulturní význam ==
-	Křivka obecná byla v minulosti vítanou kořistí čižbářů. Od [[prehistorie]], po celý středověk a v novověku až do poloviny 19. století byla spolu s jinými pěnkavovitými ptáky běžně chytána jako zdroj potravy. Od nepaměti až do 40. let [[20. století]] byla oblíbeným a rozšířeným klecním ptákem, zejména v horských oblastech. Například v pověrách jizerskohorských horalů voda, ve které se křivka vykoupala platila za léčivou. Pověrčiví horalé věřili, že křivka chrání dům před bleskem nebo má schopnost "vytáhnout" z nemocného horečku.<ref>Nevrlý, M. (1996): Kniha o Jizerských horách. Civitas, Janov n.N. ISBN 80-902086-3-0</ref> I v současnosti jsou chování a dále rozmnožováni jedinci v přímé péči člověka pocházející z registrovaných chovů (v souladu s platným zákonem na ochranu přírody a krajiny). Takový chov je cenným zdrojem poučení a i informací o bionomii druhu. V zajetí se objevují vedle přírodně zbarvených ptáků i některé barevné mutace.<ref>http://www.kreuzschnäbel.de/content_output.php?&content_key=63185679434a68e5856ddc43482457eb4c70a6&</ref> Křivky s oblibou vyzobávají vápennou omítku ze zdí chalup v horských oblastech. Škody však patrně nejsou významné.	+	Křivka obecná byla v minulosti vítanou kořistí čižbářů. Od prehistorie, po celý středověk a v novověku až do poloviny 19. století byla spolu s jinými pěnkavovitými ptáky běžně chytána jako zdroj potravy. Od nepaměti až do 40. let [[20. století]] byla oblíbeným a rozšířeným klecním ptákem, zejména v horských oblastech. Například v pověrách jizerskohorských horalů voda, ve které se křivka vykoupala platila za léčivou. Pověrčiví horalé věřili, že křivka chrání dům před bleskem nebo má schopnost "vytáhnout" z nemocného horečku.<ref>Nevrlý, M. (1996): Kniha o Jizerských horách. Civitas, Janov n.N. ISBN 80-902086-3-0</ref> I v současnosti jsou chování a dále rozmnožováni jedinci v přímé péči člověka pocházející z registrovaných chovů (v souladu s platným zákonem na ochranu přírody a krajiny). Takový chov je cenným zdrojem poučení a i informací o bionomii druhu. V zajetí se objevují vedle přírodně zbarvených ptáků i některé barevné mutace.<ref>http://www.kreuzschnäbel.de/content_output.php?&content_key=63185679434a68e5856ddc43482457eb4c70a6&</ref> Křivky s oblibou vyzobávají vápennou omítku ze zdí chalup v horských oblastech. Škody však patrně nejsou významné.

-	== ~~Zdroje a reference~~ ==	+	== Reference ==
	<references/>		<references/>
		+	== Zdroje ==
	* [http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=318 www.priroda.cz]		* [http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=318 www.priroda.cz]
	* Bezzel, E. (2007): ''Ptáci''. Rebo Productions. ISBN 978-80-7234-292-1		* Bezzel, E. (2007): ''Ptáci''. Rebo Productions. ISBN 978-80-7234-292-1


-	{{~~Commons~~\|Loxia curvirostra}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Loxia+curvirostra}}{{Commonscat\|Loxia curvirostra}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Pěnkavovití]]		[[Kategorie:Pěnkavovití]]

Sysop: 1 revizi

2014-02-06T15:26:27Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 6. 2. 2014, 15:26

Student85: Nahrazení textu

2011-09-24T18:48:28Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{ Taxobox
| barva = pink
| jméno = Křivka obecná
| obrázek = Red Crossbills (Male).jpg
| šířka obrázku = 265px
| popis obrázku = samci
| status = LC
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
| podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata)
| třída = [[ptáci]] (Aves)
| podtřída = [[letci]] (Neognathae)
| řád = [[pěvci]] (Passeriformes)
| čeleď = [[pěnkavovití]] (Fringillidae)
| rod = [[křivka (rod ptáků)|křivka]] (''Loxia'')
| binomické jméno = Loxia curvirostra
| druh popsal = Carl Linné, 1758
}}
'''Křivka obecná''' (''Loxia curvirostra'') je malý [[pěvci|zpěvný]] [[ptáci|pták]] z [[Čeleď|čeledi]] pěnkavovití.
== Popis ==
* Délka těla: 17 cm
* Rozpětí křídel: 28 cm
* Hmotnost: 94 g
[[Soubor:Red Crossbill (Female).jpg|left|thumb|samice]]
Křivka obecná je nápadný pták (mírně větší než vrabec) se silně stavěným tělem, nápadně krátkým [[ocas]]em a charakteristickým zakřiveným [[zobák]]em s překříženými špičkami (odtud název). Samec je cihlově červený s hnědými křídly a ocasem, šedým zobákem a hnědými končetinami. Samice je méně nápadná, nejčastěji olivově žlutozelená s křídly a ocasem stejně zbarvenými jako samec. Mladí ptáci se podobají samicím. Jsou olivově zelení s tmavohnědým žíhaním.
Ve [[střední Evropa|střední Evropě]] bývá velice často zaměňována se vzácnější [[křivka bělokřídlá|křivkou bělokřídlou]] (''Loxia leucoptera''), která má bílé pruhy na křídlech, a s [[křivka velká|křivkou velkou]] (''Loxia pytyopsittacus''), která má zase větší hlavu a mohutnější zobák.
== Rozšíření ==
Jde o hojně rozšířeného pěvce žijícího v [[Evropa|Evropě]], [[Asie|Asii]] a [[Severní Amerika|Severní Americe]]. Současná populace je přitom odhadována na 15 000 000 jedinců, kteří žijí na ploše větší než 10 000 000 km<sup>2</sup>.<ref>http://www.iucnredlist.org/search/details.php/53487/all</ref>
Oblast hnízdění, početnost i doba výskytu ve střední Evropě se každoročně mění v závislosti na úrodě semen. Nepravidelné přesuny mají často charakter invazí. Často celá populace opustí oblast a na několik let osídlí invazivně jiné území.<ref>Hudec, K. (1983):Fauna ČSSR - Díl III/2 Academia, Praha.</ref> V [[Česko|České republice]] jde o prozatím běžného obyvatele [[jehličnatý les|jehličnatých lesů]]. Ročně u nás hnízdí asi 30 - 100 000 párů a zimuje 30 - 120 000 jedinců.<ref>Dungel J., Hudec, K. (2001): ''Atlas ptáků České a Slovenské republiky''. Academia, Praha. ISBN 978-80-200-0927-2</ref>
== Ekologie ==
Mimo hnízdění žije křivka obecná obvykle v menších, rozvolněnějších hejnech. Je velice obratná, rychle přeskakuje z větve na větev, často visí i vzhůru nohama. Je typickým semenožravcem, který požírá výhradně semena jehličnatých stromů, především [[smrk]]ů a [[borovice|borovic]]. Často se ozývá tvrdým „kip kip“, zpěv tvoří směs trylků a vrzavých a praskavých zvuků.
Hnízdí po celý rok, nejčastěji v době od prosince do května, v závislosti na množství potravy jednou i dvakrát do roka. Dobře ukryté hnízdo si staví nejčastěji na smrcích ve výšce 4 až 5 m. Během března do něj klade 3 - 4 vejce o velikosti 22 × 16 mm, bílá s černými a hnědými skvrnami, jejichž inkubační doba trvá 14 - 16 dní. V chladném období samička opouští hnízdo jen zřídka a nechává se krmit samečkem. Rodiče mláďata krmí až do té doby, dokud jim neztvrdnou a nezakřiví zobáčky (14-20 dní).
== Poddruhy ==
U křivky obecné rozeznáváme asi 21 [[poddruh]]ů. V České republice se přitom vyskytuje pouze jeden - křivka eurosibiřská (''L. c. curvirostra'').<ref>http://www.biolib.cz/cz/taxon/id9014/</ref>
== Chov a kulturní význam ==
Křivka obecná byla v minulosti vítanou kořistí čižbářů. Od [[prehistorie]], po celý středověk a v novověku až do poloviny 19. století byla spolu s jinými pěnkavovitými ptáky běžně chytána jako zdroj potravy. Od nepaměti až do 40. let [[20. století]] byla oblíbeným a rozšířeným klecním ptákem, zejména v horských oblastech. Například v pověrách jizerskohorských horalů voda, ve které se křivka vykoupala platila za léčivou. Pověrčiví horalé věřili, že křivka chrání dům před bleskem nebo má schopnost "vytáhnout" z nemocného horečku.<ref>Nevrlý, M. (1996): Kniha o Jizerských horách. Civitas, Janov n.N. ISBN 80-902086-3-0</ref> I v současnosti jsou chování a dále rozmnožováni jedinci v přímé péči člověka pocházející z registrovaných chovů (v souladu s platným zákonem na ochranu přírody a krajiny). Takový chov je cenným zdrojem poučení a i informací o bionomii druhu. V zajetí se objevují vedle přírodně zbarvených ptáků i některé barevné mutace.<ref>http://www.kreuzschnäbel.de/content_output.php?&content_key=63185679434a68e5856ddc43482457eb4c70a6&</ref> Křivky s oblibou vyzobávají vápennou omítku ze zdí chalup v horských oblastech. Škody však patrně nejsou významné.

== Zdroje a reference ==
<references/>
* [http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=318 www.priroda.cz]
* Bezzel, E. (2007): ''Ptáci''. Rebo Productions. ISBN 978-80-7234-292-1

{{Commons|Loxia curvirostra}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Pěnkavovití]]