Kachna divoká - Historie editací

Sysop: ++

2022-06-19T11:46:47Z

Sysop: + FLICKR

2022-06-19T11:42:16Z

+ FLICKR

← Starší verze		Verze z 19. 6. 2022, 11:42
Řádka 2:		Řádka 2:
	\| barva = pink		\| barva = pink
	\| jméno = kachna divoká		\| jméno = kachna divoká
-	\| obrázek = ~~Mallard 080508.jpg~~	+	\| obrázek =
	\| popis obrázku = Kačer		\| popis obrázku = Kačer
	\| šířka obrázku = 259px		\| šířka obrázku = 259px
-	\| obrázek2= ~~Kaczka krzyzowka samica.jpg~~	+	\| obrázek2=
	\| šířka obrázku2= 259px		\| šířka obrázku2= 259px
	\| popis obrázku2= Kachna		\| popis obrázku2= Kachna
Řádka 19:		Řádka 19:
	\| binomické jméno = Anas platyrhynchos		\| binomické jméno = Anas platyrhynchos
	\| druh popsal = Carl Linné, 1758		\| druh popsal = Carl Linné, 1758
-	}}	+	}}[[Soubor:Anas platyrhynchos male female quadrat.jpg\|thumb\|250px\|Zleva – kachna a kačer]]
-	'''Kachna divoká''' (''Anas platyrhynchos''), zvaná '''březňačka''', je naše největší plovavá [[kachna]]. Patří také mezi nejúspěšnější [[Druh (biologie)\|druhy]] [[ptáci\|ptáků]], který se byl schopen naprosto přizpůsobit rychle se měnícím [[životní podmínky\|životním podmínkám]]. Z kachny divoké byla později vyšlechtěna [[kachna domácí]] (''Anas platyrhynchos f. domestica'').	+	'''Kachna divoká''' (''Anas platyrhynchos''), zvaná '''březňačka''', je naše největší plovavá [[kachna]]. Patří také mezi nejúspěšnější [[Druh (biologie)\|druhy]] [[ptáci\|ptáků]], který se byl schopen naprosto přizpůsobit rychle se měnícím [[životní podmínky\|životním podmínkám]].
		+
		+	Z kachny divoké byla později vyšlechtěna [[kachna domácí]] (''Anas platyrhynchos f. domestica'').
	== Rozšíření ==		== Rozšíření ==
	Kachna divoká se vyskytuje na celém území [[Euroasie]] a [[Severní Amerika\|Severní Ameriky]]. Obývá nižší polohy, jejím [[biotop]]em jsou tekoucí i stojaté [[voda\|vody]], [[ústí]] [[řeka\|řek]] i [[moře\|mořská]] [[pobřeží]]. Lze jí nalézt i v městských prostředích, na které se dokázala výborně přizpůsobit.		Kachna divoká se vyskytuje na celém území [[Euroasie]] a [[Severní Amerika\|Severní Ameriky]]. Obývá nižší polohy, jejím [[biotop]]em jsou tekoucí i stojaté [[voda\|vody]], [[ústí]] [[řeka\|řek]] i [[moře\|mořská]] [[pobřeží]]. Lze jí nalézt i v městských prostředích, na které se dokázala výborně přizpůsobit.
-	Nejhojněji je zastoupena v [[Rusko\|Rusku]] (asi 800 000 párů), [[Německo\|Německu]], [[Nizozemsko\|Nizozemsku]], [[Polsko\|Polsku]] i [[Finsko\|Finsku]] (zhruba 60 % evropské populace) a celkový počet kachen divokých v [[Evropa\|Evropě]] je odhadován na 5 - 8 [[milion]]ů jedinců. V [[Severní Amerika\|Severní Americe]] je počet odhadován na 17 - 18 milionů kusů.	+	Nejhojněji je zastoupena v [[Rusko\|Rusku]] (asi 800 000 párů), [[Německo\|Německu]], [[Nizozemsko\|Nizozemsku]], [[Polsko\|Polsku]] i [[Finsko\|Finsku]] (zhruba 60 % evropské populace) a celkový počet kachen divokých v [[Evropa\|Evropě]] je odhadován na 5 – 8 [[milion]]ů jedinců. V [[Severní Amerika\|Severní Americe]] je počet odhadován na 17 – 18 milionů kusů.
-	První kachna divoká se rozhodla v Praze vyvést mláďata roku [[1915]].<ref>Mladá fronta Dnes 24. července 2008</ref> V Česku je rozšířena na většině území do vysokých poloh a koncem 90. let byl počet hnízdících párů v Česku odhadován na 30 - 60 tisíc kusů.	+	První kachna divoká se rozhodla v Praze vyvést mláďata roku [[1915]].<ref>Mladá fronta Dnes 24. července 2008</ref> V Česku je rozšířena na většině území do vysokých poloh a koncem 90. let byl počet hnízdících párů v Česku odhadován na 30 – 60 tisíc kusů.
	== Popis, chování a některé zvyky ==		== Popis, chování a některé zvyky ==
-	[[Soubor:Male mallard - natures pics.jpg~~\|left~~\|thumb\|~~185px~~\|Kačer při [[létání\|letu]]]]	+	[[Soubor:Male mallard flight03 - natures pics.jpg\|thumb\|250px\|Kačer při [[létání\|letu]]]]
	Kachna divoká je velký [[ptáci\|pták]] dorůstající 50 - 60 [[cm]].		Kachna divoká je velký [[ptáci\|pták]] dorůstající 50 - 60 [[cm]].
	[[Hmotnost]] se pohybuje okolo 690 - 1300 [[g]] a rozpětí [[křídlo\|křídel]] činí 81 - 95 [[cm]].		[[Hmotnost]] se pohybuje okolo 690 - 1300 [[g]] a rozpětí [[křídlo\|křídel]] činí 81 - 95 [[cm]].
Řádka 43:		Řádka 45:
	[[Soubor:Accouplement col vert.JPG\|left\|thumb\|250px\|[[páření\|Pářící]] se pár]]		[[Soubor:Accouplement col vert.JPG\|left\|thumb\|250px\|[[páření\|Pářící]] se pár]]
	[[Soubor:Anas platyrhynchos (nest).JPG\|left\|thumb\|250px\|[[Vejce]]]]		[[Soubor:Anas platyrhynchos (nest).JPG\|left\|thumb\|250px\|[[Vejce]]]]
-	[[Soubor:Anas platyrhynchos ducklings.jpg\|left\|thumb\|[[~~mládě~~\|Mláďata]] v [[hnízdo\|hnízdě]]]]	+	[[Soubor:Anas platyrhynchos ducklings.jpg\|left\|thumb\|250px[[Mládě\|Mláďata]] v [[hnízdo\|hnízdě]]]]
	[[Soubor:Fleet of Cute.jpg\|thumb\|250px\|[[Samice]] s několikadenními [[mládě\|mláďaty]]]]		[[Soubor:Fleet of Cute.jpg\|thumb\|250px\|[[Samice]] s několikadenními [[mládě\|mláďaty]]]]
	[[Soubor:StockentenKuecken.jpg\|thumb\|250px\|Odrostlejší mládě]]		[[Soubor:StockentenKuecken.jpg\|thumb\|250px\|Odrostlejší mládě]]
	Tok kachen divokých je velice charakteristický, nejprve se oba partneři obeplouvají, samec se skloněným [[zobák]]em, načepýřenou [[hlava (anatomie)\|hlavou]] a s neustálým vrtěním usiluje o přízeň samičky. Jakmile si samička vybere partnera, začne ho obeplouvat, ponoukan pohyby hlavy přes rameno k útokům na ostatní kačery v hejnu a když kačer, třeba jen náznakově odpovídá, je partnerský vztah uzavřen a vydrží až do vlastního [[páření]] na [[jaro\|jaře]].		Tok kachen divokých je velice charakteristický, nejprve se oba partneři obeplouvají, samec se skloněným [[zobák]]em, načepýřenou [[hlava (anatomie)\|hlavou]] a s neustálým vrtěním usiluje o přízeň samičky. Jakmile si samička vybere partnera, začne ho obeplouvat, ponoukan pohyby hlavy přes rameno k útokům na ostatní kačery v hejnu a když kačer, třeba jen náznakově odpovídá, je partnerský vztah uzavřen a vydrží až do vlastního [[páření]] na [[jaro\|jaře]].
	[[Hnízdo]] bývá na nejrůznějších místech, především na březích vod, ostrůvcích, v [[rákos]]inách, ale i ve větší vzdálenosti od vody v dutinách [[strom]]ů nebo na [[střecha\|střechách]] budov. Kačer má za úkol výběr místa, ale [[stavba]] hnízda je jen záležitostí kachny. Hnízdění začíná od počátku března a protáhne se až do července. Čerstvá snůška však bývá nalezena i na začátku [[listopad]]u. Samice snáší nejčastěji 9 - 13 zelenožlutých nebo modrozelených vajec. Občas se stává, že do hnízd kachny divoké nakladou vejce i jiné [[Druh (biologie)\|druhy]] [[kachna\|kachen]], nebo i dokonce [[bažant obecný]]. A naopak i vejce březňačky byla i nalezena v hnízdech cizích ptáků. Na vejcích sedí pouze samice 23 - 29 dní.		[[Hnízdo]] bývá na nejrůznějších místech, především na březích vod, ostrůvcích, v [[rákos]]inách, ale i ve větší vzdálenosti od vody v dutinách [[strom]]ů nebo na [[střecha\|střechách]] budov. Kačer má za úkol výběr místa, ale [[stavba]] hnízda je jen záležitostí kachny. Hnízdění začíná od počátku března a protáhne se až do července. Čerstvá snůška však bývá nalezena i na začátku [[listopad]]u. Samice snáší nejčastěji 9 - 13 zelenožlutých nebo modrozelených vajec. Občas se stává, že do hnízd kachny divoké nakladou vejce i jiné [[Druh (biologie)\|druhy]] [[kachna\|kachen]], nebo i dokonce [[bažant obecný]]. A naopak i vejce březňačky byla i nalezena v hnízdech cizích ptáků. Na vejcích sedí pouze samice 23 - 29 dní.
-	Káčata se líhnou dokonale vyvinutá, zásoby [[žloutek\|žloutku]] jim vydrží 3 dny a pak se krmí sama. Jde o mláďata nekrmivá a matka je brzy odvádí na vodu, kam seskočí sami nebo je z větších vzdáleností přenese matka v [[zobák]]u. Mláďata velmi dobře běhají, plavou a potápějí se. Ve stáří 20-ti dnů začíná růst káčatům obrysové [[peří]] a po 50 dnech jsou zcela opeřená a začínají létat. [[~~pohlaví~~\|Pohlavní]] dospělosti dosahují již v příštím roce.	+	Káčata se líhnou dokonale vyvinutá, zásoby [[žloutek\|žloutku]] jim vydrží 3 dny a pak se krmí sama. Jde o mláďata nekrmivá a matka je brzy odvádí na vodu, kam seskočí sami nebo je z větších vzdáleností přenese matka v [[zobák]]u. Mláďata velmi dobře běhají, plavou a potápějí se. Ve stáří 20-ti dnů začíná růst káčatům obrysové [[peří]] a po 50 dnech jsou zcela opeřená a začínají létat. [[Pohlavnost\|Pohlavní]] dospělosti dosahují již v příštím roce.
	== Odchov a [[lov]] ==		== Odchov a [[lov]] ==
	Farmový odchov kachen je v poslední době velice populární a oblíbený. Jedním z hlavních důvodů je jednodušší odchov ve srovnání s odchovem [[bažant]]ů. Výhodou je bezproblémové držení chovného hejna, dobrá produkce [[vejce\|vajec]], malé ztráty na kachňatech, možnost včasného vypuštění na [[rybník]]y, věrnost vypouštěcímu místu i vysoká slovitelnost. Může se stát, že vypuštěné kachny k sobě přilákají i volně žijící kachny, a tak může být uloveno více kachen, než bylo vypuštěno. V roce [[1961]] bylo v Česku uloveno cca 35 000 ks divokých kachen. Tento lov měl vzestupnou tendenci, a tak v roce [[1967]] se ulovilo již 110 000 ks. Toto množství se v průměru lovilo až do roku [[1981]], kdy došlo k prudkému poklesu a v těchto letech se také začalo s intenzivním chovem březňaček. Tak již v roce [[1986]] se střelilo přes 120 000 ks, v roce [[1988]] - 220 000 ks, v roce [[1989]] - přes 250 000 ks a v roce [[1990]] - 270 000 ks.		Farmový odchov kachen je v poslední době velice populární a oblíbený. Jedním z hlavních důvodů je jednodušší odchov ve srovnání s odchovem [[bažant]]ů. Výhodou je bezproblémové držení chovného hejna, dobrá produkce [[vejce\|vajec]], malé ztráty na kachňatech, možnost včasného vypuštění na [[rybník]]y, věrnost vypouštěcímu místu i vysoká slovitelnost. Může se stát, že vypuštěné kachny k sobě přilákají i volně žijící kachny, a tak může být uloveno více kachen, než bylo vypuštěno. V roce [[1961]] bylo v Česku uloveno cca 35 000 ks divokých kachen. Tento lov měl vzestupnou tendenci, a tak v roce [[1967]] se ulovilo již 110 000 ks. Toto množství se v průměru lovilo až do roku [[1981]], kdy došlo k prudkému poklesu a v těchto letech se také začalo s intenzivním chovem březňaček. Tak již v roce [[1986]] se střelilo přes 120 000 ks, v roce [[1988]] - 220 000 ks, v roce [[1989]] - přes 250 000 ks a v roce [[1990]] - 270 000 ks.
Řádka 79:		Řádka 81:
	U pernaté zvěře je zevních parazitů málo. Patří sem hlavně [[zákožka\|zákožky]] z [[Čeleď\|čeledi]] Analgesidae.		U pernaté zvěře je zevních parazitů málo. Patří sem hlavně [[zákožka\|zákožky]] z [[Čeleď\|čeledi]] Analgesidae.
	* [[Intoxikace]] ([[otrava\|Otravy]])		* [[Intoxikace]] ([[otrava\|Otravy]])
-	[[~~otrava~~\|Otravy]] u kachen divokých jsou spíše výjimkou. Vzácně se lze s nimi setkat u farmových chovů při aplikaci pesticidních nebo rodenticidních přípravků v důsledku nedodržení pokynů při aplikaci.	+	[[Otrava\|Otravy]] u kachen divokých jsou spíše výjimkou. Vzácně se lze s nimi setkat u farmových chovů při aplikaci pesticidních nebo rodenticidních přípravků v důsledku nedodržení pokynů při aplikaci.
	* [[Aflatoxikóza]]		* [[Aflatoxikóza]]
	Toto onemocnění je způsobeno metabolickými produkty plísní (ne vlastními plísněmi) rodu Aspergillus. Ke vzniku dochází nejen zaplísněným krmivem, ale i zaplísněnou podestýlkou v odchovech se sníženou zoohygienou.		Toto onemocnění je způsobeno metabolickými produkty plísní (ne vlastními plísněmi) rodu Aspergillus. Ke vzniku dochází nejen zaplísněným krmivem, ale i zaplísněnou podestýlkou v odchovech se sníženou zoohygienou.
Řádka 109:		Řádka 111:


-	{{~~Commons~~\|Anas platyrhynchos}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Anas+platyrhynchos}}{{Commonscat\|Anas platyrhynchos}}{{Článek z Wikipedie}}
	{{Lovná zvěř v ČR}}{{druhy kachen v ČR}}		{{Lovná zvěř v ČR}}{{druhy kachen v ČR}}
	[[Kategorie:Kachnovití]]		[[Kategorie:Kachnovití]]

Sysop: 1 revizi

2014-01-23T12:09:13Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 23. 1. 2014, 12:09

Sysop: Nahrazení textu

2011-11-07T23:33:32Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{ Taxobox
| barva = pink
| jméno = kachna divoká
| obrázek = Mallard 080508.jpg
| popis obrázku = Kačer
| šířka obrázku = 259px
| obrázek2= Kaczka krzyzowka samica.jpg
| šířka obrázku2= 259px
| popis obrázku2= Kachna
| status = LC
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
| podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata)
| třída = [[ptáci]] (Aves)
| podtřída = [[letci]] (Neognathae)
| řád = [[vrubozobí]] (Anseriformes)
| čeleď = [[kachnovití]] (Anatidae)
| rod = [[Anas|kachna]] (''Anas'')
| binomické jméno = Anas platyrhynchos
| druh popsal = Carl Linné, 1758
}}
'''Kachna divoká''' (''Anas platyrhynchos''), zvaná '''březňačka''', je naše největší plovavá [[kachna]]. Patří také mezi nejúspěšnější [[Druh (biologie)|druhy]] [[ptáci|ptáků]], který se byl schopen naprosto přizpůsobit rychle se měnícím [[životní podmínky|životním podmínkám]]. Z kachny divoké byla později vyšlechtěna [[kachna domácí]] (''Anas platyrhynchos f. domestica'').
== Rozšíření ==
Kachna divoká se vyskytuje na celém území [[Euroasie]] a [[Severní Amerika|Severní Ameriky]]. Obývá nižší polohy, jejím [[biotop]]em jsou tekoucí i stojaté [[voda|vody]], [[ústí]] [[řeka|řek]] i [[moře|mořská]] [[pobřeží]]. Lze jí nalézt i v městských prostředích, na které se dokázala výborně přizpůsobit.
Nejhojněji je zastoupena v [[Rusko|Rusku]] (asi 800 000 párů), [[Německo|Německu]], [[Nizozemsko|Nizozemsku]], [[Polsko|Polsku]] i [[Finsko|Finsku]] (zhruba 60 % evropské populace) a celkový počet kachen divokých v [[Evropa|Evropě]] je odhadován na 5 - 8 [[milion]]ů jedinců. V [[Severní Amerika|Severní Americe]] je počet odhadován na 17 - 18 milionů kusů.
První kachna divoká se rozhodla v Praze vyvést mláďata roku [[1915]].<ref>Mladá fronta Dnes 24. července 2008</ref> V Česku je rozšířena na většině území do vysokých poloh a koncem 90. let byl počet hnízdících párů v Česku odhadován na 30 - 60 tisíc kusů.
== Popis, chování a některé zvyky ==
[[Soubor:Male mallard - natures pics.jpg|left|thumb|185px|Kačer při [[létání|letu]]]]
Kachna divoká je velký [[ptáci|pták]] dorůstající 50 - 60 [[cm]].
[[Hmotnost]] se pohybuje okolo 690 - 1300 [[g]] a rozpětí [[křídlo|křídel]] činí 81 - 95 [[cm]].
Kačer se od kachny liší hlavně výrazným zbarvením, které je nejvýraznější na [[hlava (anatomie)|hlavě]] a [[krk]]u, které bývají tmavě zeleně lesklé, zobák je zelonožlutý. Jinak je samec sivý, s hnědou hrudí. Na zadním okraji [[křídlo|křídel]] má kovovomodrobílý lemovaný pás. V období [[rozmnožování]] je [[peří]] samečka nezaměnitelné se samičkou. Ale i [[zobák]] poskytuje rozpoznávací znak: samci ho mají tmavě žlutý a naproti tomu ho má [[samička]] hnědý, někdy až hnědočerný.
Tak jako u mnoha jiných druhů ptáků se i kachna divoká vyznačuje výrazným [[Pohlavní dimorfismus|pohlavním dimorfismem]], kdy [[samička]] není tak pestře zbarvena jako [[sameček]] (resp. kačer) a má hnědočerné ochranné zbarvení. Jediné nápadné místo je na zadním okraji [[křídlo|křídel]], které odpovídá samčímu.
Kachny mění [[peří]] jednou do [[rok]]a. Mají asi 10 000 pírek a ochranných per, které je chrání před vlhkem a [[chlad]]em. Svoje peří si mastí [[Tuky|tukem]], aby nepronikla peřím žádná [[voda]]. Mazová [[žláza]] produkuje tuk. Kachna ho vytlačí [[zobák]]em a roztírá po peří. Nehnízdící ptáci se v době pelichání letek shromažďují na společných „pelichaništích“. V této době jim vypadají najednou všechna [[peří|pírka]] z letek a ptáci jsou po dobu 20 - 21 [[den|dnů]] neschopni [[létání|letu]], přičemž kačeři pelichají počátkem [[červen|června]], kachny v době vodění mláďat.
[[Soubor:Female mallard flight - natures pics.jpg|left|thumb|250px|Kachna při letu]]
Na vodě kachnu nadnáší [[vzduch]]. Ten se drží mezi peřím a krycí pera vzduch zadržují.
Spolu s tukovým vakem pod [[kůže|kůží]] zabraňuje uzavřená vzduchová vrstva, aby kachna vychladla.
Známým a nesmírně zajímavým jevem je imprinting ([[vtištění]]) vylíhlých kachňat na prvního živého tvora, kterého vidí a který pak pro ně představuje po celý [[život]] schéma rodiče nebo [[pohlavní styk|sexu]]álního partnera. Nejcitlivější období je osmá až dvacátá [[hodina]] [[život]]a, kdy si vtiskává podobu matky, kterou se může stát [[slepice]], ale i [[člověk]], nebo dokonce i pohybující se neživý předmět (např. [[míč]]).
Kachny divoké bývají hluční ptáci. [[Samice]] vydává kvákavé a hlasité „kvák kvák kvák kvák“ (řada [[slabika|slabik]] z nichž je první nejhlasitější a nejdůraznější), [[samec]] přidušené a hluboké „reb“, při vzrušení často opakované. Kachny divoké žijí v párech, které se tvoří již na [[podzim]] v [[říjen|říjnu]] a [[listopad]]u na společných shromaždištích.
=== [[Potrava]] ===
[[Soubor:Anas platyrhynchos upending JdP.jpg|right|thumb|kačer kachny divoké při hledání potravy]]
Kachna divoká hledá potravu jak ve vodě, tak i na souši. [[Potrava]] je rostlinná i živočišná, většinou převládá složka rostlinné potravy (91 %), ale v [[léto|létě]] a na [[podzim]] se zvyšuje dávka živočišné stravy. Mezi živočišnou potravu patří [[ryby]], [[žáby]], [[plaz]]i, [[savci]] včetně [[myš]]í a [[hraboš]]ů a dokonce i zbytky mršin. Mezi rostlinnou převážně různé druhy [[tráva|trav]].
=== [[Rozmnožování]] ===
[[Soubor:Accouplement col vert.JPG|left|thumb|250px|[[páření|Pářící]] se pár]]
[[Soubor:Anas platyrhynchos (nest).JPG|left|thumb|250px|[[Vejce]]]]
[[Soubor:Anas platyrhynchos ducklings.jpg|left|thumb|[[mládě|Mláďata]] v [[hnízdo|hnízdě]]]]
[[Soubor:Fleet of Cute.jpg|thumb|250px|[[Samice]] s několikadenními [[mládě|mláďaty]]]]
[[Soubor:StockentenKuecken.jpg|thumb|250px|Odrostlejší mládě]]
Tok kachen divokých je velice charakteristický, nejprve se oba partneři obeplouvají, samec se skloněným [[zobák]]em, načepýřenou [[hlava (anatomie)|hlavou]] a s neustálým vrtěním usiluje o přízeň samičky. Jakmile si samička vybere partnera, začne ho obeplouvat, ponoukan pohyby hlavy přes rameno k útokům na ostatní kačery v hejnu a když kačer, třeba jen náznakově odpovídá, je partnerský vztah uzavřen a vydrží až do vlastního [[páření]] na [[jaro|jaře]].
[[Hnízdo]] bývá na nejrůznějších místech, především na březích vod, ostrůvcích, v [[rákos]]inách, ale i ve větší vzdálenosti od vody v dutinách [[strom]]ů nebo na [[střecha|střechách]] budov. Kačer má za úkol výběr místa, ale [[stavba]] hnízda je jen záležitostí kachny. Hnízdění začíná od počátku března a protáhne se až do července. Čerstvá snůška však bývá nalezena i na začátku [[listopad]]u. Samice snáší nejčastěji 9 - 13 zelenožlutých nebo modrozelených vajec. Občas se stává, že do hnízd kachny divoké nakladou vejce i jiné [[Druh (biologie)|druhy]] [[kachna|kachen]], nebo i dokonce [[bažant obecný]]. A naopak i vejce březňačky byla i nalezena v hnízdech cizích ptáků. Na vejcích sedí pouze samice 23 - 29 dní.
Káčata se líhnou dokonale vyvinutá, zásoby [[žloutek|žloutku]] jim vydrží 3 dny a pak se krmí sama. Jde o mláďata nekrmivá a matka je brzy odvádí na vodu, kam seskočí sami nebo je z větších vzdáleností přenese matka v [[zobák]]u. Mláďata velmi dobře běhají, plavou a potápějí se. Ve stáří 20-ti dnů začíná růst káčatům obrysové [[peří]] a po 50 dnech jsou zcela opeřená a začínají létat. [[pohlaví|Pohlavní]] dospělosti dosahují již v příštím roce.
== Odchov a [[lov]] ==
Farmový odchov kachen je v poslední době velice populární a oblíbený. Jedním z hlavních důvodů je jednodušší odchov ve srovnání s odchovem [[bažant]]ů. Výhodou je bezproblémové držení chovného hejna, dobrá produkce [[vejce|vajec]], malé ztráty na kachňatech, možnost včasného vypuštění na [[rybník]]y, věrnost vypouštěcímu místu i vysoká slovitelnost. Může se stát, že vypuštěné kachny k sobě přilákají i volně žijící kachny, a tak může být uloveno více kachen, než bylo vypuštěno. V roce [[1961]] bylo v Česku uloveno cca 35 000 ks divokých kachen. Tento lov měl vzestupnou tendenci, a tak v roce [[1967]] se ulovilo již 110 000 ks. Toto množství se v průměru lovilo až do roku [[1981]], kdy došlo k prudkému poklesu a v těchto letech se také začalo s intenzivním chovem březňaček. Tak již v roce [[1986]] se střelilo přes 120 000 ks, v roce [[1988]] - 220 000 ks, v roce [[1989]] - přes 250 000 ks a v roce [[1990]] - 270 000 ks.
[[Soubor:Snow crystallization in Akureyri 2005-02-26 15-57-55.jpeg|thumb|250px|Uměle chovaný kačer na [[Akureyri|Akureyre]] na [[Island]]u]]
Nárůst [[lov]]u byl nepochybně způsoben počtem vypuštěných kachen. Jestliže v roce [[1976]] bylo vypuštěno pouze přes 2000 divokých kachen, pak v roce [[1989]] se vypustilo přes 230 000 ks. Přitom populace divokých kachen z volné [[příroda|přírody]] měla neustále klesající tendenci, což bylo způsobeno především intenzivním přihnojováním [[rybník]]ů, nedostatkem bezpečných hnízdišť a prudkým nárůstem [[predátor]]ů. Specializované podniky se zabývají intenzivním chovem kachen divokých ve velkém a dodávají kachňata mysliveckým sdružením. Některá sdružení si drží vlastní chovné hejno a odchovávají si mláďata pro vlastní potřebu.
Zvýšení stavů kachen divokých v honitbě nemusí být nutně prováděno pouze vypouštěním divokých kachen. Neméně důležitou součástí hospodaření s kachnou divokou je zlepšování přirozených podmínek pro její úspěšné hnízdění a obživu.
=== Způsoby [[lov]]u ===
{{viz též|Způsoby lovu na kachnu divokou}}
==== Historie ====
Dříve se kachna divoká lovila různými způsoby. K době lovu se využívali především období pelichání kachen, a tak se lovili pelicháči a mladé nepřepeřené kachny. Myslivci líčili do [[rákosina|rákosin]] různé [[ornitologická síť|sítě]], do kterých kachny naháněli, nebo také i do [[podražec|podražce]]. Velmi účinnou metodou byl lov kachen pomocí [[kačeník]]ů.
==== Současnost ====
V současné době probíhá lov kachen divokých na společných [[hon]]ech ráno a v podvečer. K odstřelu se využívá převážně [[brokovnice]].
== [[Nemoc]]i ==
U celé skupiny lovných kachen se ve srovnání s ostatní [[pernatá zvěř|pernatou zvěří]] vyskytuje relativně nízké množství chorob a mimo umělé odchovy je výskyt virových a bakteriálních onemocnění velmi nízký. Nebezpečná přenosná onemocnění, která se mohou nekontrolovaně šířit při vzájemném styku mezi postiženými a zdravými jedinci, dělíme podle původců:
* [[Vir]]ová onemocnění
** Virový zánět [[játra|jater]] (virová hepatitida)
Toto onemocnění je ve volné přírodě velice vzácné, ale naopak v umělých odchovech působí značné škody a podstatné ekonomické ztráty. Původcem je odolný virus se skupiny [[picornavir]]ů. K nákaze dochází přímým stykem, potřísněným krmivem, vodou, ale i přenosem násadových vajec z chovných hejn. Inkubační doba je 2 - 5 týdnů, zpravidla onemocní kachňata ve věku do 3 týdnů. Vysoký úhyn kačat přichází mezi 3 - 15 dnem jejich života (dosahuje až 90 %).
Příznaky: nekoordinované pohyby [[křídlo|křídel]], končetin, [[krk]]u a [[hlava (anatomie)|hlavy]], kachňata leží na [[záda|zádech]] nebo na boku, úhyn následuje během několika [[hodina|hodin]] po objevení prvních příznaků. Onemocnění postihuje [[játra]], méně pak [[slezina|slezinu]] a [[Ledvina|ledviny]]. U jedinců starších 12-ti [[den|dnů]] dochází i k zánětům vzdušných vaků a osrdečníku.
* [[Bakteriální onemocnění]]
** [[Paratyf]] (''[[Salmonelóza]]'')
Toto onemocnění se vyskytuje v umělých chovech celkem hojně a je i přenosné na [[člověk]]a, u něhož způsobuje úporné, dlouhotrvající [[průjem|průjmy]], [[dehydratace|dehydrataci]] [[organismus|organismu]] i [[horečka|horečnaté stavy]]. Původcem je několik [[Druh (biologie)|druh]]ů salmonel (''S. typhi murium'' a ''S. anatis'' i ''S. enteridiris''). K nákaze dochází u všech věkových kategorií, ze starších jedinců, kteří nákazu přežili, se stávají „mrzáci“. K přenosu onemocnění dochází podobně jako u virových onemocnění.
Příznaky: u mladých ptáků se projevuje [[dehydratace|dehydratací organismu]], [[průjem|průjmem]], skleslostí, ve [[střeva|střevech]] vzniknou nebezpečné [[zánět]]y, vzácně jsou postiženy i [[Ledvina|ledviny]] a [[srdce]]. U starších ptáků nákaza probíhá bez klinických příznaků a tím může dojít k neuvěřitelně rychlé a neovladatelné nákaze zdravých ptáků.
** [[Botulismus]]
Botulismus je onemocnění, které vzniká zpravidla za dlouhotrvajících vedrech, kdy klesá hladina rybníků a jezer. V této době dochází k pomnožení jedinců. Zdrojem nákazy mohou však být i uhynulí jedinci, kteří při svém rozkládání infikují rostlinstvo, vodu i dno. Je to onemocnění způsobené neurotoxiny (typ A, B, C, D, E, F), které způsobují sporogenní zárodky ''[[Clostridium botulium]]''.
Příznaky: nekoordinované pohyby, snížený příjem potravy, v druhé fázi následují křečovité stavy, poruchy dýchání a celkové ochrnutí.
* [[Parazitární onemocnění]]
** [[cizopasník|Cizopasníci]] [[žaludek|žaludku]] a [[střeva|střev]]
Do této rozsáhlé skupiny patří [[hlístice]], [[tasemnice]], [[vrtějš]]i a [[motolice]], kteří odčerpávají živiny z organismu, čímž oslabují pernatou zvěř. Mezi parazity patří i [[kokcidie]], které napadají střevní [[sliznice|sliznici]] a cizopasí v [[tenké střevo|tenkém]] a [[tlusté střevo|tlustém střevě]], kde způsobují prudké [[zánět]]y.
** Zevní [[parazit]]é
U pernaté zvěře je zevních parazitů málo. Patří sem hlavně [[zákožka|zákožky]] z [[Čeleď|čeledi]] Analgesidae.
* [[Intoxikace]] ([[otrava|Otravy]])
[[otrava|Otravy]] u kachen divokých jsou spíše výjimkou. Vzácně se lze s nimi setkat u farmových chovů při aplikaci pesticidních nebo rodenticidních přípravků v důsledku nedodržení pokynů při aplikaci.
* [[Aflatoxikóza]]
Toto onemocnění je způsobeno metabolickými produkty plísní (ne vlastními plísněmi) rodu Aspergillus. Ke vzniku dochází nejen zaplísněným krmivem, ale i zaplísněnou podestýlkou v odchovech se sníženou zoohygienou.
== Poddruhy ==
[[Soubor:Hausente.jpg|thumb|250px|[[Kachna domácí]]]]
* '''kachna divoká grónská''' (''Anas platyrhynchos conboschas''; C.L.Brehm, 1831)
* '''kachna divoká mexická''' (''Anas platyrhynchos diazi''; Ridgway, 1886)
* '''kachna divoká floridská''' (''Anas platyrhynchos fulvigula''; Ridgway, 1874)
* '''kachna divoká texaská''' (''Anas platyrhynchos maculosa''; Sennet, 1889)
* '''kachna divoká holarktická''' (''Anas platyrhynchos platyrhynchos''; Linné, 1758)
* forma '''kachna domácí''' (''Anas platyrhynchos'' f. ''domestica'')<ref>http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8460/</ref>

== Reference ==
<references/>
* Felix, J.: Přírodou krok za krokem. [[Praha]], Albatros, [[2000]].
* Hanzák, J.: Velký obrazový atlas ptáků. Artia, Praha, [[1974]].
* Štěpánek, O.: Klíč našich obratlovců, Praha, [[1950]].
* Bejček, V., Šťastný, K.: Encyklopedie ptáků. Praha, Rebo Productions, [[2001]].
* Černý, W.: Ptáci. Praha, Aventinum, [[1997]].
* Dungel, J., Hudec, K.: Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha, Academia, 2001.
* Gosler, A.: Atlas ptáků světa. Bratislava, Príroda, [[1994]].
* Hudec, K., Černý, W.: Fauna ČSSR, Ptáci 3/I a 3/II. Praha, Academia, [[1983]].
* Šťastný, K.: Přírodou za ptáky. Praha, Brio, 2000.
* Bayer, E.: Zoologie a přehled živočišné soustavy. [[Brno]], [[1948]].
== Externí odkazy ==
* [http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=198 Březňačka na www.Příroda.cz]
* [http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8460/ BioLib.cz]
* [http://www.ezoo.cz/zvire.php?zvire_id=48 eZoo.cz]

{{Commons|Anas platyrhynchos}}{{Článek z Wikipedie}}
{{Lovná zvěř v ČR}}{{druhy kachen v ČR}}
[[Kategorie:Kachnovití]]

← Starší verze		Verze z 19. 6. 2022, 11:46
Řádka 28:		Řádka 28:
	První kachna divoká se rozhodla v Praze vyvést mláďata roku [[1915]].<ref>Mladá fronta Dnes 24. července 2008</ref> V Česku je rozšířena na většině území do vysokých poloh a koncem 90. let byl počet hnízdících párů v Česku odhadován na 30 – 60 tisíc kusů.		První kachna divoká se rozhodla v Praze vyvést mláďata roku [[1915]].<ref>Mladá fronta Dnes 24. července 2008</ref> V Česku je rozšířena na většině území do vysokých poloh a koncem 90. let byl počet hnízdících párů v Česku odhadován na 30 – 60 tisíc kusů.
	== Popis, chování a některé zvyky ==		== Popis, chování a některé zvyky ==
-	[[Soubor:Male mallard flight03 - natures pics.jpg\|thumb\|250px\|Kačer ~~při~~ [[~~létání~~\|letu]]]]	+	[[Soubor:Male mallard flight03 - natures pics.jpg\|thumb\|250px\|Kačer během letu]]
		+	[[Soubor:Female mallard flight - natures pics.jpg\|thumb\|250px\|Kachna během letu]]
	Kachna divoká je velký [[ptáci\|pták]] dorůstající 50 - 60 [[cm]].		Kachna divoká je velký [[ptáci\|pták]] dorůstající 50 - 60 [[cm]].
	[[Hmotnost]] se pohybuje okolo 690 - 1300 [[g]] a rozpětí [[křídlo\|křídel]] činí 81 - 95 [[cm]].		[[Hmotnost]] se pohybuje okolo 690 - 1300 [[g]] a rozpětí [[křídlo\|křídel]] činí 81 - 95 [[cm]].
Řádka 34:		Řádka 35:
	Tak jako u mnoha jiných druhů ptáků se i kachna divoká vyznačuje výrazným [[Pohlavní dimorfismus\|pohlavním dimorfismem]], kdy [[samička]] není tak pestře zbarvena jako [[sameček]] (resp. kačer) a má hnědočerné ochranné zbarvení. Jediné nápadné místo je na zadním okraji [[křídlo\|křídel]], které odpovídá samčímu.		Tak jako u mnoha jiných druhů ptáků se i kachna divoká vyznačuje výrazným [[Pohlavní dimorfismus\|pohlavním dimorfismem]], kdy [[samička]] není tak pestře zbarvena jako [[sameček]] (resp. kačer) a má hnědočerné ochranné zbarvení. Jediné nápadné místo je na zadním okraji [[křídlo\|křídel]], které odpovídá samčímu.
	Kachny mění [[peří]] jednou do [[rok]]a. Mají asi 10 000 pírek a ochranných per, které je chrání před vlhkem a [[chlad]]em. Svoje peří si mastí [[Tuky\|tukem]], aby nepronikla peřím žádná [[voda]]. Mazová [[žláza]] produkuje tuk. Kachna ho vytlačí [[zobák]]em a roztírá po peří. Nehnízdící ptáci se v době pelichání letek shromažďují na společných „pelichaništích“. V této době jim vypadají najednou všechna [[peří\|pírka]] z letek a ptáci jsou po dobu 20 - 21 [[den\|dnů]] neschopni [[létání\|letu]], přičemž kačeři pelichají počátkem [[červen\|června]], kachny v době vodění mláďat.		Kachny mění [[peří]] jednou do [[rok]]a. Mají asi 10 000 pírek a ochranných per, které je chrání před vlhkem a [[chlad]]em. Svoje peří si mastí [[Tuky\|tukem]], aby nepronikla peřím žádná [[voda]]. Mazová [[žláza]] produkuje tuk. Kachna ho vytlačí [[zobák]]em a roztírá po peří. Nehnízdící ptáci se v době pelichání letek shromažďují na společných „pelichaništích“. V této době jim vypadají najednou všechna [[peří\|pírka]] z letek a ptáci jsou po dobu 20 - 21 [[den\|dnů]] neschopni [[létání\|letu]], přičemž kačeři pelichají počátkem [[červen\|června]], kachny v době vodění mláďat.
-	~~[[Soubor:Female mallard flight - natures pics.jpg\|left\|thumb\|250px\|Kachna při letu]]~~	+
	Na vodě kachnu nadnáší [[vzduch]]. Ten se drží mezi peřím a krycí pera vzduch zadržují.		Na vodě kachnu nadnáší [[vzduch]]. Ten se drží mezi peřím a krycí pera vzduch zadržují.
	Spolu s tukovým vakem pod [[kůže\|kůží]] zabraňuje uzavřená vzduchová vrstva, aby kachna vychladla.		Spolu s tukovým vakem pod [[kůže\|kůží]] zabraňuje uzavřená vzduchová vrstva, aby kachna vychladla.
Řádka 40:		Řádka 41:
	Kachny divoké bývají hluční ptáci. [[Samice]] vydává kvákavé a hlasité „kvák kvák kvák kvák“ (řada [[slabika\|slabik]] z nichž je první nejhlasitější a nejdůraznější), [[samec]] přidušené a hluboké „reb“, při vzrušení často opakované. Kachny divoké žijí v párech, které se tvoří již na [[podzim]] v [[říjen\|říjnu]] a [[listopad]]u na společných shromaždištích.		Kachny divoké bývají hluční ptáci. [[Samice]] vydává kvákavé a hlasité „kvák kvák kvák kvák“ (řada [[slabika\|slabik]] z nichž je první nejhlasitější a nejdůraznější), [[samec]] přidušené a hluboké „reb“, při vzrušení často opakované. Kachny divoké žijí v párech, které se tvoří již na [[podzim]] v [[říjen\|říjnu]] a [[listopad]]u na společných shromaždištích.
	=== [[Potrava]] ===		=== [[Potrava]] ===
-	[[Soubor:Anas platyrhynchos upending JdP.jpg~~\|right~~\|thumb\|kačer kachny divoké při hledání potravy]]	+	[[Soubor:Anas platyrhynchos upending JdP.jpg\|thumb\|250px\|kačer kachny divoké při hledání potravy]]
	Kachna divoká hledá potravu jak ve vodě, tak i na souši. [[Potrava]] je rostlinná i živočišná, většinou převládá složka rostlinné potravy (91 %), ale v [[léto\|létě]] a na [[podzim]] se zvyšuje dávka živočišné stravy. Mezi živočišnou potravu patří [[ryby]], [[žáby]], [[plaz]]i, [[savci]] včetně [[myš]]í a [[hraboš]]ů a dokonce i zbytky mršin. Mezi rostlinnou převážně různé druhy [[tráva\|trav]].		Kachna divoká hledá potravu jak ve vodě, tak i na souši. [[Potrava]] je rostlinná i živočišná, většinou převládá složka rostlinné potravy (91 %), ale v [[léto\|létě]] a na [[podzim]] se zvyšuje dávka živočišné stravy. Mezi živočišnou potravu patří [[ryby]], [[žáby]], [[plaz]]i, [[savci]] včetně [[myš]]í a [[hraboš]]ů a dokonce i zbytky mršin. Mezi rostlinnou převážně různé druhy [[tráva\|trav]].
	=== [[Rozmnožování]] ===		=== [[Rozmnožování]] ===
	[[Soubor:Accouplement col vert.JPG\|left\|thumb\|250px\|[[páření\|Pářící]] se pár]]		[[Soubor:Accouplement col vert.JPG\|left\|thumb\|250px\|[[páření\|Pářící]] se pár]]
	[[Soubor:Anas platyrhynchos (nest).JPG\|left\|thumb\|250px\|[[Vejce]]]]		[[Soubor:Anas platyrhynchos (nest).JPG\|left\|thumb\|250px\|[[Vejce]]]]
-	[[Soubor:Anas platyrhynchos ducklings.jpg\|left\|thumb\|250px[[Mládě\|Mláďata]] v [[hnízdo\|hnízdě]]]]	+	[[Soubor:Anas platyrhynchos ducklings.jpg\|left\|thumb\|250px\|[[Mládě\|Mláďata]] v [[hnízdo\|hnízdě]]]]
	[[Soubor:Fleet of Cute.jpg\|thumb\|250px\|[[Samice]] s několikadenními [[mládě\|mláďaty]]]]		[[Soubor:Fleet of Cute.jpg\|thumb\|250px\|[[Samice]] s několikadenními [[mládě\|mláďaty]]]]
	[[Soubor:StockentenKuecken.jpg\|thumb\|250px\|Odrostlejší mládě]]		[[Soubor:StockentenKuecken.jpg\|thumb\|250px\|Odrostlejší mládě]]