Sysop: + Nová skrytá kategorie

2011-10-27T16:47:17Z

+ Nová skrytá kategorie

Nová stránka

{{Infobox stát
| genitiv = Kanady
| úřední název = Canada
| úřední název česky = Kanada
| vlajka = [[Soubor:Flag of Canada.png|120px]]
| článek o vlajce = Kanadská vlajka
| znak = [[Soubor:Canadian Coat of Arms Shield.png|100px]]
| článek o znaku = Státní znak Kanady
| mapa umístění = [[Soubor:Canada (orthographic projection).png|290px]]
| rozloha = 9 984 670
| rozlmisto = 2
| procent vody = 8,92
| obyvatel = 32 547 200
| obyvmisto = 36
| obyvrok = [[2006]]
| hustota = 3,26
| hustmisto = 219
| HDI = 0,967
| HDIvývoj = růst
| HDIvýše = vysoký
| HDIrok = 2007
| HDImísto = 3
| jazyk = [[angličtina]], [[francouzština]]
| náboženství = [[křesťanství|křesťané]] 77.1% ([[římskokatolická církev|katolíci]] 43,6 %, [[Sjednocená církev Kanady]] 9,6 %)
| nejvyšší hora = [[Mount Logan]], [[Yukon]]
| výška nejvyšší hory = 5959
| hlavní město = [[Ottawa]]
| datum vzniku = [[1. červenec|1. července]] 1867
| způsob vzniku = od [[Spojené království|Spojeného království]]
| státní zřízení = [[federace|federativní]] [[konstituční monarchie]]
| funkce1 = Královna Generální guvernér
| vládce1 = [[Alžběta II.]] [[Michaëlle Jean]]
| funkce2 = Předseda vlády
| vládce2 = [[Stephen Harper]]
| článek o hymně = Kanadská hymna – O Canada, God Save the Queen
| hymna = <mp3player width='290' >File:Canada.mp3</mp3player>
| měna = [[kanadský dolar]]
| kód měny = CAD
| čas = −3:30 až −8 (v létě −2:30 až −7)
| doména = ca
| předvolba = +1
| mpz = CDN
| ison = 124
| iso3 = CAN
| iso2 = CA
}}
'''Kanada''' (''Canada'') je územně druhá největší země světa, rozkládající se v severní části [[Severní Amerika|Severní Ameriky]]. Hraničí se [[Severní ledový oceán|Severním ledovým oceánem]] (sever), [[Atlantský oceán|Atlantikem]] (východ), [[Spojené státy americké|USA]] (jih a severozápad) a [[Tichý oceán|Tichým oceánem]] (západ).

Kanada vznikla na území osídleném [[Indián]]y a [[Eskymáci|Eskymáky]] jakožto unie britských zámořských teritorií a kolonií, z nichž některé byly předtím součástí francouzské koloniální říše. Nezávislost na Velké Británii získala mírovou cestou skrze ''[[Zákon o Britské Severní Americe]]'' (anglicky ''British North America Act'') z roku 1867, a ''[[Canada Act (1982)|Canada Act]]'' ([[1982]]).

Kanada je [[federace|federací]] deseti [[provincie|provincií]] a tří [[spolkové teritorium|spolkových teritorií]], [[konstituční monarchie|konstituční monarchií]] a [[parlamentní demokracie|parlamentní demokracií]]. Sama sebe definuje jako zemi dvoujazyčnou (oficiálními jazyky jsou angličtina a francouzština) a multikulturní. Z průmyslového hlediska jde o technicky vyspělou zemi disponující rozsáhlými přírodními a nerostnými zdroji. Země má úzké politické a ekonomické vztahy s USA, s níž má dlouhou vojensky nestráženou hranici. Jediným dalším státem, u něhož lze smysluplně mluvit o hranici s Kanadou, je [[Dánsko]], od jehož závislého území – [[Grónsko|Grónska]] oddělují kanadské [[Arktida|arktické]] ostrovy jen úzké [[průliv]]y.

== Název ==
Název ''Canada'' pochází z řeči [[první národy|prvních národů]] a do [[čeština|češtiny]] jej lze přeložit jako vesnice či osídlení. V roce 1535 použili [[Indián|indiáni]] toto slovo pro označení osady [[Stadacona]] v rozhovoru s [[Jacques Cartier|Jacquesem Cartierem]]. Ten je začal používat pro označení celé oblasti, od roku 1547 se toto označení začalo objevovat na mapách jako označení rozsáhlé okolní oblasti.

Francouzská [[kolonie]] [[Kanada (Nová Francie)|Kanada]], [[Nová Francie]] vznikla podél [[řeka svatého Vavřince|řeky svatého Vavřince]] a severně od [[Velká jezera|Velkých jezer]]. Později získala území [[Spojené království|Velká Británie]], která na něm posléze ustavila dvě kolonie: [[Horní Kanada|Horní]] (''Upper Canada'') a [[Dolní Kanada|Dolní Kanadu]] (''Lower Canada''), dohromady označované jako Kanady ''[[The Canadas]]''. Tyto zanikly v roce 1841, kdy byly sjednoceny v [[Sjednocená kanadská provincie|Sjednocenou kanadskou provincii]] (''United Province of Canada''). V roce 1867 se Kanada stala [[konfederace|konfederací]] a britským [[dominium|dominiem]], přičemž oficiálně byla označována jako ''Dominion of Canada'', případně ''Canadian Confederation''. S rostoucí mírou nezávislosti na Velké Británii se postupně stále častěji vypouštělo ze jména ''Dominion of''. V roce [[1982]] byl přijat ''[[Canada Act (1982)|Canada Act]]'', který uvádí jako jediné oficiální jméno země ''Canada''. V témže roce došlo také k přejmenování státního svátku ''[[Dominion Day]]'' na ''[[Den Kanady|Canada Day]]''.

== Geografie ==
[[Soubor:Canada-satellite.jpg|thumb|Složený satelitní snímek Kanady]]
Kanadské území zahrnuje severní část [[Severní Amerika|Severní Ameriky]]. Na severu k němu patří řada [[Kanadské arktické ostrovy|arktických]] ostrovů zasahující až k [[Severní ledový oceán|Severnímu ledovému oceánu]]. Na severovýchodě jsou tyto ostrovy úzkými průlivy odděleny od [[Dánsko|dánského]] [[Grónsko|Grónska]]. Kanada reklamuje od roku [[1925]] své právo na část [[Arktida|Arktidy]] mezi 60 a 141° západní délky, tyto nároky však neuznávají všechny státy. Na východě je pobřeží [[Atlantský oceán|Atlantiku]], na jihu dlouhá hranice s [[Spojené státy americké|USA]] (postupně od východu jde o státy [[Maine]], [[New Hampshire]], [[Vermont]], [[New York (stát)|New York]], [[Pensylvánie]], [[Ohio]], [[Michigan]], [[Wisconsin]], [[Minnesota]], [[Severní Dakota]], [[Montana]], [[Idaho]] a [[Washington (stát)|Washington]]) a na západě [[Tichý oceán|pacifické]] pobřeží a dlouhá hranice s americkým státem [[Aljaška]]. Od New Yorku po Minnesotu tvoří hranici s USA systém [[Velká jezera|Velkých jezer]] a s ním související řeky.

[[Soubor:Niagara watervallen canada.jpg|thumb|[[Niagarské vodopády]] z kanadské strany.]]
Hustota osídlení kanadského území je 3,26 obyvatel/km² (jedna z nejnižších na světě), ale rozmístění obyvatelstva je velmi nerovnoměrné. Většina obyvatel je soustředěna v jižní a východní části země, zejména ve 160 km dlouhém pásu okolo amerických hranic a v [[koridor Québec-Winsdor|koridoru Québec-Winsdor]]. Nejsevernějším trvale osídleným místem Kanady (a světa) je [[CFS Alert]] (stanice kanadských sil Alert) na severním výběžku [[Ellesmerův ostrov|Ellesmerova ostrova]], 450 [[námořní míle|námořních mil]] od [[severní pól|severního pólu]].

Středo-severní část Kanady tvoří tzv. [[Kanadský štít]], který obklopuje [[Hudsonův záliv]]. Jde o oblast skal odřených předchozí činností ledovců. Je zde jen slabá vrstva [[Půda (pedologie)|půdy]] (pokud vůbec), bohatě [[minerál]]ů a řada jezer a řek. Celkově je Kanada zemí s největším počtem jezer na světě a v těchto jezerech se nachází též největší světová zásoba sladké povrchové vody.

Ve východní části Kanady ústí [[řeka sv. Vavřince]] do Atlantiku největším nálevkovitým ústím na světě. V podstatě za ně lze považovat celý [[záliv sv. Vavřince]]. Na konci zálivu leží ostrov [[Newfoundland]]. Jižně od zálivu a [[poloostrov Gaspé|poloostrova Gaspé]] leží tzv. Přímořské nebo [[Pobřežní provincie]]. Faktem je, že tento název by se dal teoreticky použít pro každou provincii vyjma [[Alberta|Alberty]] a [[Saskatchewan]]u, ovšem označují se tak zpravidla pouze tyto tři, které nemají žádné hluboké vnitrozemí. Nový Brunšvik a Nové Skotsko jsou zde rozděleny [[záliv Fundy|zálivem Fundy]], který je známý vysokým rozpětím mezi přílivem a odlivem.

Střed Kanady je z klimatického i tranzitního hlediska silně ovlivněn na severu hluboko do severoamerické pevniny se vlamujícím [[Hudsonův záliv|Hudsonovým zálivem]] a [[Jamesova zátoka|Jamesovou zátokou]], na jihu systémem Velkých jezer. Na západě se pak nacházejí jednak prérie se třemi tzv. [[Prérijní provincie|Prérijními provinciemi]], které [[Skalisté hory]] odtínají od jediné „pacifické“ provincie, [[Britská Kolumbie|Britské Kolumbie]].

Z [[Vegetace|vegetačního]] a [[Podnebí|klimatického]] hlediska přechází [[Arktida|arktické]] území ledových pouští přes [[tundra|tundru]] a [[severský jehličnatý les]] až k [[prérie|prériím]] a smíšeným a listnatým lesům mírného pásu na jihu. [[Velká jezera]] pak stabilizují přilehlá území tak, že tam mrzne jen málo a na některých místech se díky příznivým [[mikroklima]]tickým podmínkám dají pěstovat i různé subtropické až tropické rostliny (např. oblast [[Niagarský poloostrov|Niagarského poloostrova]]).

== Historie ==
{{viz též|Dějiny Kanady}}

=== Historie do 20. století ===
[[Soubor:Cartier.png|thumb|Jacques Cartier na svých třech výpravách podrobně prozkoumal pobřeží [[Newfoundland]]u a [[záliv svatého Vavřince]], čímž otevřel cestu francouzské kolonizaci.]]
[[Archeologie|Archeologické studie]] datují první lidské osídlení do doby před cca 26 000 lety v případě severního [[Yukon]]u a před cca 9 500 lety v případě jižního [[Ontario (provincie)|Ontaria]]. První evropské osídlení založili na kanadském území Vikingové okolo roku 1000 v [[L'Anse aux Meadows]], to však existovalo pouze krátce a z dlouhodobého hlediska nemělo žádný význam. Kanada (resp. její východní pobřeží) byla pro Evropu znovu objevena na přelomu 15. a 16. století výzkumnou plavbou Johna Cabota (1497), další výpravy sem podnikli Jacques Cartier (1534) a další. První dlouhodobé evropské osídlení zde založili [[Francouzi]]. Šlo o [[Port Royal (Nové Skotsko)|Port Royal]] (1605) a [[Québec]] (1608). [[Angličané]] je následovali v roce 1610 v oblasti [[Newfoundland]]u. S příchodem Evropanů se na kanadském území začaly rychle šířit evropské choroby, které decimovaly původní obyvatele a otevíraly kolonistům cestu do indiánských území.

Francouzi v 17. století kolonizovali okolí [[řeka sv. Vavřince|řeky sv. Vavřince]] zatímco Britové osidlovali [[třináct kolonií]] na východním pobřeží dnešních USA. [[Společnost Hudsonova zálivu]] se soustředila na oblast [[Země prince Ruprechta]]. V letech 1689-1763 došlo k sérii tzv. francouzských a indiánských válek. Tyto války, vyústily v zánik francouzské moci v Kanadě, která připadla Velké Británii.

Ta v roce 1774 schválila pro uklidnění situace tzv. ''Quebec Act'', který akceptoval katolické [[náboženství]], [[francouzský civilní]] zákoník a [[francouzština|francouzštinu]] jakožto úřední jazyk na území [[Provincie Québec (1763-1791)|provincie Québec]].

Za americké války za nezávislost se Kanada nepřipojila k povstání 13 kolonií a stala se cílovou zemí desítek tisíc [[loajalisté (Americká revoluce)|loajalistů]] odcházejících z území dnešních [[Spojené státy americké|USA]]. Tím se dostala na území Québecu řada anglicky mluvících [[protestantství|protestantů]] usídlujících se zejména v oblasti [[Velká jezera|Velkých jezer]]. To vedlo k pozdějšímu rozdělení provincie Québec na [[Horní Kanada|Horní]] a [[Dolní Kanada|Dolní Kanadu]], z nichž pro Horní nebyl ''Quebec Act'' nadále relevantní.

[[Soubor:Queenston deathofbrock.jpg|thumb|Smrt generála [[Isaac Brock|Brocka]]. V [[Bitva na Queenston Heights|bitvě na Queenston Heights]] byl tvrdě odražen první pokus Američanů o dobytí [[Horní Kanada|Horní Kanady]], zároveň zde však kulkou [[odstřelovač]]e zahynul patrně nejlepší britský velitel [[britsko-americká válka|britsko-americké války]].]]
V britsko-americké válce v letech 1812–1815 hrála [[kanadská fronta]] enormně důležitou roli. [[Spojené státy americké|USA]] se opakovaně pokoušely obsadit Horní i Dolní Kanadu, ale jejich vpády byly odraženy. Významný byl v tomto ohledu postoj [[Indián|indiánského]] obyvatelstva, které podporovalo spíše Brity (na britské straně bojovaly hlavní kmeny z oblasti Velkých jezer i [[Tecumsehova aliance]]), jakož i místních kolonistů. Války se francouzští obyvatelé většinou neúčastnili a pokud ano, tak většinou na straně Britů. Válka s USA skončila nakonec uznáním ''[[status quo ante|statu quo ante]]''.

Následovala expanze na sever a západ za pomoci [[Severozápadní společnost]]i a Společnosti Hudsonova zálivu, která intenzívně probíhala již několik desetiletí. V roce 1837 došlo k povstání části francouzského obyvatelstva. Po jeho potlačení se Británie rozhodla vytvořit za Horní a Dolní Kanady jeden celek (''[[Sjednocená kanadská provincie]]'').

V roce 1846 byly podepsáním Oregonské úmluvy ukončeny teritoriální spory mezi USA a Kanadou (za hranici na západě byla určena 49. rovnoběžka). Prudký růst kanadské populace díky velké imigraci z Evropy i vysoké porodnosti vedl k osidlování kanadského vnitrozemí a zakládání nových kolonií: [[Vancouver]] a [[Britská Kolumbie]]. Zároveň někteří Evropané začali Kanadu opouštět a odcházeli do USA. V roce 1867 byl přijat [[Zákon o Britské Severní Americe]], který sjednotil britské severoamerické kolonie Sjednocená provincie Kanada, [[Nové Skotsko]] a [[Nový Brunšvik]] v jediné, už do značné míry [[autonomie|autonomní]] [[dominium]]. Krátce poté došlo k znovuvytvoření provincií [[Ontario (provincie)|Ontario]] a [[provincie Québec|Québec]]. Do těchto provincií byla začleněna [[Ruprechtova země]] a přičleněny byly oblasti bývalé Severozápadní společnosti jakožto [[Severozápadní teritoria]] a nově vytvořená provincie [[Manitoba]]. Následně byla připojena [[Britská Kolumbie]] (od roku 1866 sjednocená s Vancouverem). Osidlování nových území bylo podpořeno mimo jiné výstavbou tři transkontinentálních železnic a ustavením [[Královská severozápadní jízdní policie|královské severozápadní jízdní policie]]. V roce 1873 se připojila další kolonie (Ostrov prince Edvarda) a provinční status získaly části Severozápadních teritorií: [[Alberta]] a [[Saskatchewan]] (1905).

=== 20. století ===
[[Soubor:Canadian tank and soldiers Vimy 1917.jpg|thumb|Kanadská pěchota postupující za tankem v [[bitva u Vimy Ridge|bitvě u Vimy Ridge]].]]
Kanada vstoupila do [[první světová válka|první světové války]] automaticky vyhlášením války Velkou Británií a vyslala na evropská bojiště kontingent složený převážně z [[dobrovolník]]ů. Ztráty však byly natolik těžké, že pro doplnění kanadských sil v roce [[1917]] musel premiér Robert Borden vypsat povinné odvody do armády.

V roce [[1919]] Kanada v rámci dalšího osamostatňování sama za sebe vstoupila do [[Společnost národů|Společnosti národů]] a v roce [[1931]] [[Westminsterský statut (1931)|Westminsterský statut]] potvrdil její nezávislost. Velká hospodářská krize na přelomu 20. a 30. let zasáhla i Kanadu.

Před [[druhá světová válka|druhou světovou válkou]] Kanada podporovala politiku [[appeasement]]u vůči [[Třetí říše|Německu]], po [[Invaze do Polska|přepadení Polska]] pak její premiér [[William Lyon Mackenzie King]] prosadil v [[kanadský parlament|kanadském parlamentu]] vyhlášení války ([[10. září]]). Během války došlo k obrovskému rozvoji [[válečný průmysl|válečného průmyslu]], Kanada zásobovala jeho produkty nejen [[Spojené království|Velkou Británii]], ale i USA a [[Sovětský svaz|SSSR]]. Její pozemní jednotky se byly nejdříve dislokovány převážně ve Velké Británii, později se účastnily válečných operací. Obchodní i [[Kanadské královské námořnictvo|válečné loďstvo]] hrálo enormně významnou roli v [[druhá bitva o Atlantik|bitvě o Atlantik]].

V roce [[1949]] se do té doby formálně nezávislé [[Dominium Newfoundland]] připojilo ke Kanadě jako její 10. provincie. Výsledkem silné poválečné imigrace byla tzv. [[tichá revoluce]] v [[provincie Québec|Québecu]], kde zřetelně poklesl podíl francouzsky mluvících obyvatel a došlo k výrazné sekularizaci společnosti.

Během roku [[1981]] došlo k dohodě tzv. o [[Patriace ústavy|patriaci]] (''Patriation'') [[Kanadská ústava|ústavy]], která měla definitivně učinit Kanadu nezávislou zemí. [[17. duben|17. dubna]] [[1982]] tak došlo i přes odpor představitelů Québecu k schválení nové verze ústavy, podle níž se Kanada stala zcela nezávislou zemí, v jejímž čele stojí monarcha sdílený s [[Spojené království|Velkou Británií]].

Sociální a společenské změny v rámci kanadského zřízení a zmíněných ústavních změn vedly k prudkému nárůstu [[autonomie|autonomizačních]] a separatistických snah Québecu a výsledkem byla dvě referenda o osamostatnění této provincie. První bylo jednoznačně zamítnuto ([[1980]], ještě před změnou ústavy), výsledek druhého byl již velmi těsný ([[1995]], pro odtržení 49,4% hlasujících). [[Kanadský nejvyšší soud]] však vydal v roce [[1997]] stanovisko, že Québec nemá právo na jednostranné vyhlášení nezávislosti. Separatistické hnutí v Québecu ovšem stále pokračuje v činnosti a víceméně odmítá toto stanovisko akceptovat.

V průběhu poválečných let docházelo ke stále větší ekonomické integraci mezi Kanadou a USA. Ta v roce [[1987]] vyústila v [[kanadsko-americká smlouva o volném obchodu|kanadsko-americkou smlouvu o volném obchodu]] (''Canada-United States Free Trade Agreement''), která vytvořila kanadsko-americkou [[zóna volného obchodu|zónu volného obchodu]]. Pod silným americkým vlivem jsou též [[kanadská média]] (v americkém příhraničí a v anglicky mluvících částech země obecně skomírající pod konkurencí [[americká média|médiích amerických]]), což vede na jedné straně ke snahám ještě více posílit integraci obou zemí (existuje zde signifikantní skupina usilující o vytvoření tzv. Severoamerické unie). [[1. duben|1. dubna]] [[1999]] došlo k poslední změně v nejvyšším administrativním členění země, když bylo ze Severozápadních teritorií vyčleněno teritorium [[Nunavut]].

== Politické uspořádání ==

Kanada je [[konstituční monarchie|konstituční monarchií]], jejíž hlavou je [[Alžběta II.]], královna Kanady. Královniným zástupcem v Kanadě je [[generální guvernér]]. Kanada je též parlamentní demokracií s federálním uspořádáním a silnými demokratickými tradicemi.

[[Soubor:Canada Parliament2.jpg|thumb|right|[[Parliament Hill]], [[Ottawa]].]]

[[Kanadská ústava]] vytváří právní rámec existence země, skládá se z psaného obsahu a nepsaných tradic a konvencí. Její základ je obsažen v ''Zákoně o britské Severní Americe'' z roku 1867 („British North America Act 1867“, resp. „Constitution Act 1867“). Říká, že Kanada má ústavu podobnou principům Spojeného království a rozděluje moc mezi federální a provinční vlády. Zahrnuje tzv. ''Kanadskou chartu práv a svobod'' („Canadian Charter of Rights and Freedoms“) zaručující základní práva a svobody jež v obecném měřítku nemohou být potlačeny žádnými legislativními nebo procedurálními kroky na žádné z úrovní vlády. Federálnímu parlamentu a provinčním správám nicméně umožňuje na pět let některé její další části potlačit.

Funkce premiéra náleží vůdci strany jež získá důvěru většiny dolní komory kanadského parlamentu. Generální guvernér zastupující královnu formálně jmenuje vládu i premiéra. Podle konvencí však volbu premiéra respektuje. [[Kanadská vláda]] tradičně sestává ze členů strany prvního ministra jež mají křeslo v parlamentu, většinou v dolní sněmovně. Její členové jsou vázáni přísahou ke [[Královnina tajná rada pro Kanadu|Královnině tajné radě pro Kanadu]] a stávají se ministry britské koruny. Premiér má širokou politickou moc především při jmenování dalších vysokých úředníků. Současnou generální guvernérkou je od roku [[2005]] Její excelence [[Michaëlle Jean]], současným premiérem je od roku [[2006]] vůdce [[Conservative Party of Canada|Kanadské konzervativní strany]] [[Stephen Harper]].

[[Kanadský parlament]] je složen ze dvou komor, z volené dolní komory parlamentu, sněmovny lidu, a jmenovaného senátu. Každý ze členů sněmovny lidu je volen [[většinový volební systém|většinovým volebním systémem]]. Všeobecné volby vypisuje generální guvernér na žádost předsedy vlády. Nové volby musí být vypsány do pěti let od posledních voleb. Členové senátu, jejichž křesla jsou přidělována na regionálním základě, jsou vybírání premiérem a formálně jmenováni generálním guvernérem. Svou funkci pak zastávají až do věku 75 let.

Čtyřmi hlavními kanadskými politickými stranami jsou [[Conservative Party of Canada]] (Konzervativní strana Kanady), [[Liberal Party of Canada]] (Liberální strana Kanady), [[New Democratic Party]] (Nová demokratická strana) (NDP) a „[[Bloc Québécois]]“ (Quebecký blok). Současná (2007) vláda je sestavena konzervativní stranou (vládne od roku 2006). Menší strany jako [[Green Party of Canada]] (Strana zelených) a další strany zastoupení v parlamentu nemají.

== Územní uspořádání ==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' Kanadské provincie a teritoria}}
[[Soubor:Geopolitical map of Canada.png|thumb|Kanada je rozčleněna na 10 provincií a 3 spolková teritoria]]
Kanada je složena z deseti provincií a tří teritorií. Provincie jsou [[Alberta]], [[Britská Kolumbie]], [[Manitoba]], [[Nový Brunšvik]], [[Newfoundland a Labrador]], [[Nové Skotsko]], [[Ontario (provincie)|Ontario]], [[Ostrov prince Edwarda]], [[Québec (provincie)|Québec]] a [[Saskatchewan]]. Teritoria jsou [[Severozápadní teritoria]], [[Nunavut]] a [[Yukon]]. Provincie mají vysoký stupeň autonomie, teritoria poněkud menší. Obojí disponují vlastními provincionálními (resp. teritoriálními) symboly, viz [[seznam kanadských provinciálních a teritoriálních symbolů]].

Provincie jsou zodpovědné za většinu státních sociálních programu v Kanadě (viz zdravotní péče v Kanadě, vzdělávací systém v Kanadě a sociální dávky v Kanadě) a společně soustředí více finančních prostředků než federální vláda. Míra finanční a samosprávné autonomie je zde velice vysoká. Federální vláda může iniciovat národní programy a politiku v jednotlivých provinciích (např. ''[[Canada Health Act]]''), ale provincie mohou rozhodnout, že se nebudou na této politice podílet (byť se tak často neděje). O více méně vyrovnanou úroveň služeb v jednotlivých provinciích se starají tzv. vyrovnávací platby řízené Federální vládou, které přesouvají finanční prostředky od bohatších provincií do rozpočtů provincií chudších.

Všechny provincie i teritoria mají jednokomorový volený zákonodárný orgán, v jehož čele stojí premiér, vybíraný stejně jako první ministr Kanady. Zároveň má každá provincie [[Viceguvernér (Kanada)|viceguvernéra]] (''Lieutenant-Governor''), který reprezentuje Korunu a je analogií [[Generální guvernér Kanady|generálního guvernéra]] na federální úrovni. U teritorií je obdobou viceguvernéra [[Korunní komisař (Kanada)|korunní komisař]].

== Zahraniční vztahy ==
{{Podrobně|Izraelsko-kanadské vztahy}}
[[Soubor:Peacekeeping monument.jpg|thumb|right|250px|[[Peacekeeping Monument|Mírový památník]] v [[Ottawa|Ottawě]].]]
Kanada má úzké zahraniční vztahy s [[Spojené státy americké|USA]], s nimiž má nejdelší nebráněnou hranici na světě, nebo např. společnou leteckou obranu ([[NORAD]]). Obě země spolu často kooperují jak na politické, tak i vojenské úrovni a jejich ekonomiky jsou velmi úzce provázané (vizte také [[Severoamerická unie]]). Mimo to má Kanada nadstandardní vztahy s [[Spojené království|Velkou Británií]] a [[Francie|Francií]], dvěma bývalými imperiálními mocnostmi, které hrály nezastupitelnou roli při jejím vzniku – je členem [[Commonwealth]]u a [[Mezinárodní organizace frankofonie|La Francophonie]]. S [[Spojené království|Velkou Británií]] má navíc společnou formální hlavu státu.

Zhruba od poloviny 20. století je Kanada advokátem multilateralismu, a vyvíjí úsilí k dosažení řešení globálních problémů ve spolupráci s jinými národy. Jednou z prvních výrazných demonstrací tohoto stanoviska je vystupování [[Lester B. Pearson|L. B. Pearsona]] za [[Suezská krize|Suezské krize]], který prosazoval vyslání [[mírové síly OSN|mírových sil OSN]] do oblasti. Kanada hraje v oblasti mírových misí [[Organizace spojených národů|OSN]] vůdčí roli, zúčastnila se již více než padesáti, včetně těch před rokem 1989, v posledních letech se však její příspěvek krátí.

=== Kanadské ozbrojené síly ===
[[Soubor:Canadian soldiers afghanistan.jpg|thumb|left|250px|Kanadští vojáci v [[Afghánistán]]u.]]
Kanada je jedním ze zakládajících členů [[Severoatlantická aliance|NATO]]. V současné době disponuje 62 000 vojáky a 26 000 rezervisty. Kanadské ozbrojené síly sestávají z [[armáda|armády]], [[námořnictvo|námořnictva]] a [[vzdušné síly|vzdušných sil]]. Disponují 1400 obrněnými [[vozidlo|vozidly]], 34 [[válečné pravidlo|válečnými plavidly]] a 861 [[letadlo|letadly]].

Ve své historii se Kanada kromě mírových misí [[Organizace spojených národů|OSN]] přímo účastnila i válečných konfliktů jakožto válčící strana, konkrétně [[druhá búrská válka|druhé búrské války]], [[první světová válka|první světové války]], [[druhá světová válka|druhé světové války]], [[korejská válka|korejské války]], [[válka v Zálivu|války v Zálivu]] a [[invaze do Afghánistánu]]. Pokud bychom započítali i prehistorii Kanady - tak je nutno připočíst ještě významnou úlohu Kanaďanů v [[britsko-americká válka|britsko-americké válce]].

Zvláštní oddíly určené pro boj s přírodními katastrofami (''Disaster Assistance Response Team'', DART) zasahovaly v [[21. století]] při třech mimořádně rozsáhlých katastrofách: [[tsunami v Indickém oceánu (2004)]], [[zemětřesení v Kašmíru]] (2005) a [[hurikán Katrina|hurikánu Katrina]] (2005).

== Demografie ==

Podle posledního [[Kanadské sčítání lidu (2001)|sčítání lidu]] z roku [[2001]] měla Kanada 30 007 094 obyvatel, populaci na počátku roku [[2006]] odhaduje [[Statistický úřad (Kanada)|Statistický úřad]] na 32,5 milionu obyvatel. Většinu růstu zajišťuje [[Imigrace v Kanadě|imigrace]], menší část [[porodnost]]. Osídlení je zřetelně nerovnoměrné, velká část obyvatelstva žije poblíž východního pobřeží či do 160 km od americké hranice. Velké nahuštění obyvatelstva se nachází zejména v koridorech [[koridor Québec-Windsor|Québec-Windsor]], [[koridor Calgary-Edmonton|Calgary-Edmonton]] a v oblasti [[Lower Mainland]]. Naopak obrovská teritoriální území na severu jsou osídlena velice řídce.

=== Etnické složení ===

Kanada je etnicky velice různorodá. Dle sčítání z roku 2001 zde existuje 34 etnických skupin, k nimž se hlásí minimálně 100 000 obyvatel. Řada obyvatel (zejména francouzsky mluvících) navíc o sobě mluví jako o Kanaďanech i jako o např. Francouzích a ve sčítání udávají obě tato etnická zařazení.

Největší etnické skupiny jsou Kanaďané (39,4 %), [[Angličané]] (20,2 %), [[Francouzi]] (15,8 %), [[Skotové]] (14,0 %), [[Irové]] (12,9 %), [[Němci]] (9,3 %), [[Italové]] (4,3 %), [[Číňané]] (3,7 %), [[Ukrajinci]] (3,6 %) a [[První národy]] (3,4 %).

Francouzsky mluvící populace je soustředěna zejména v Québecu a existují v ní silné separatistické tendence. Eskymáci jsou soustředěni zejména na severu, první národy a Métis ve středu země na jihu (prérijní provincie). Populace těchto tří původních etnik roste více než dvakrát rychleji než zbytek kanadské populace. V roce [[2001]] pak patřilo 13,4 % populace k tzv. [[viditelné menšiny|viditelným menšinám]].

=== Náboženství v Kanadě ===

Většina obyvatel Kanady (77,1 %) se hlásí ke [[křesťanství]]. Nejsilnější křesťanskou [[církev|církví]] je [[římskokatolická církev]], ke které se hlásí 43,6 % kanadské populace. Největší protestantskou denominací je [[sjednocená církev Kanady]] (9,6 %), následuje ji [[anglikánská církev]] (6,9 %). Z nekřesťanských [[náboženství]] je nejvýznamnější [[islám]] (2 %). Jako [[bez vyznání]] se profiluje 16,2 % obyvatel.

Zastoupení různých vyznání není pochopitelně rovnoměrné - katolická církev má enormně silnou pozici v [[Québec]]u a obecně pak mezi obyvatelstvem [[Irové|irského]] a [[Francouzi|francouzského]] původu.

== Jazyky ==

Kanada je multikulturní země mnoha jazyků. Na federální úrovni se od roku [[1969]] profiluje jako dvojjazyčná, úřední řeči jsou [[angličtina]] ([[mateřský jazyk]] 59,7 % obyvatel) a [[francouzština]] (mateřský jazyk 23,2 % obyvatel). Jeden z těchto jazyků ovládá 98,5 % obyvatel (jen angličtinu 67,5 %, jen francouzštinu 13,3 % a oba jazyky 17,7 %). Znalost jednoho z jazyků je podmínka k udělení občanství žadatelům z jiných zemí. Angličtina je mateřskou řečí většiny obyvatel všech provincií s výjimkou [[Québec (provincie)|Québecu]] a ve dvou ze tří teritorií: [[Yukon]]u a [[Severozápadní teritoria|Severozápadních teritoriích]]. (Poznámka: Při pohledu do etnických statistik je třeba si uvědomit, že fakt, že se někdo hlásí k francouzské národnosti, ještě neznamená, že nutně má za mateřský jazyk francouzštinu, u dalších etnik - [[Irové|Irů]] a [[Skotové|Skotů]] se takto nedá uvažovat už vůbec. Jako mateřskou řeč udává angličtinu i velká část potomků původních obyvatel.)

Francouzština má nejsilnější pozici v Québecu, kde je zároveň jediným oficiálním jazykem. Québec je také jedinou provincií Kanady, v níž nemá angličtina žádný oficiální status a v níž se většina obyvatel anglicky nedomluví. Mimo Québec má francouzština silnou pozici v provincii [[Nový Brunšvik]], který je jediný provincií, která je stejně jako celý stát dvojjazyčný. V [[Ontario (provincie)|Ontariu]] je oficiálním jazykem pouze angličtina, francouzština má ovšem polooficiální status a je v úředním styku používána, podobně je na tom [[Manitoba]]. [[Britská Kolumbie]] nemá oficiální jazyk, ale angličtina jím de facto je.

[[Ostrov prince Edwarda]] a [[Newfoundland a Labrador]] mají za úřední jazyk vedenou pouze angličtinu, na nižších úrovních služeb se však lze v rámci komunit domluvit různě. V [[Nové Skotsko|Novém Skotsku]] je běžná angličtina, mimo to mají významnou pozici francouzština, [[irština]] a [[skotština]]. Úřední jazyk není určen. V [[Alberta|Albertě]] je jediným oficiálním jazykem angličtina. V Yukonu jsou úředními jazyky angličtina a francouzština, ve zbylých dvou teritoriích jsou jako úřední jazyky vedeny krom těchto dvou ještě jazyky původních obyvatel (v Severozápadních teritoriích je jich 6, v [[Nunavut]]u 2).

=== Podíl mateřských jazyků ===
<center>{{Malé|Zdroj: Sčítání lidu v Kanadě, 2001 (Tabulka kombinuje jedno i vícečetné odpovědi).}}</center>

{| class="wikitable" align="center"
! Provincie/Teritorium
! Celková populace
! Angličtina
! Francouzština
! Jiná řeč
! Hlavní města
|-
| [[Ontario (provincie)|Ontario]]
| 11 285 550
| 8 079 500 (71.6%)
| 493 630 (4.4%)
| 2 672 080 (23.7%)
| Toronto
|-
| [[Québec (provincie)|Québec]]
| 7 506 581
| 450 394 (6.0%)
| 5 577 877 (81.0%)
| 532 967 (7.1%)
| Québec
|-
| [[Britská Kolumbie]]
| 3 868 875
| 2 865 300 (74.1%)
| 56 100 (1.5%)
| 939 945 (24.3%)
| Victoria
|-
| [[Alberta]]
| 2 941 150
| 2 405 935 (81.8%)
| 59 735 (2.0%)
| 469 225 (16.0%)
| Edmonton
|-
| [[Manitoba]]
| 1 103 700
| 863 980 (75.8%)
| 44 775 (4.1%)
| 219 160 (19.9%)
| Winnipeg
|-
| [[Saskatchewan]]
| 963 150
| 825 865 (85.7%)
| 18 035 (1.9%)
| 117 765 (12.2%)
| Regina
|-
| [[Nové Skotsko]]
| 897 570
| 834 315 (93.0%)
| 34 155 (3.8%)
| 26 510 (3.0%)
| Halifax
|-
| [[Nový Brunšvik]]
| 719 710
| 465 720 (64.7%)
| 236 775 (32.9%)
| 11 935 (1.7%)
| Fredericton
|-
| [[Newfoundland a Labrador]]
| 508 075
| 500 065 (98.4%)
| 2 180 (0.4%)
| 5 495 (1.1%)
| St. John's
|-
| [[Ostrov prince Edwarda]]
| 133 385
| 125 215 (93.9%)
| 5 670 (4.3%)
| 2 065 (1.5%)
| Charlottetown
|-
| [[Severozápadní teritoria]]
| 37 105
| 28 985 (78.1%)
| 965 (2.6%)
| 7 065 (19.0%)
| Yelowknife
|-
| [[Yukon]]
| 28 525
| 24 840 (87.1%)
| 890 (3.1%)
| 2 700 (9.5%)
| Whitehorse
|-
| [[Nunavut]]
| 26 665
| 7 370 (27.6%)
| 400 (1.5%)
| 18 875 (70.8%)
| Iqaluit
|}

== Kultura ==
[[Soubor:Throat singing 1995-06-18.jpg|thumb|250px|Eskymácký hrdelní zpěv]]
Kanadská kultura představuje velmi nesourodou směs různých tradic a kultur. Přetrvávají v ní zbytky tradice původních obyvatel ([[Indián]]ů a [[Eskymáci|Eskymáků]]), tradice [[přistěhovalec|přistěhovalců]], hlavně [[Francouzi|Francouzů]], [[Irové|Irů]] a [[Skotové|Skotů]] a [[Angličané|Angličanů]]. V moderní době je velice silný vliv [[Spojené státy americké|americké]] kultury a amerických [[média|médií]], zejména na anglicky mluvící část Kanaďanů. V tomto kontextu se mluví o tom, že některé oblasti kultury jsou pro obě země společné. Tvorba a přetrvávání kanadských zvyků a kulturních počinů jsou ovlivňovány a podporovány federálními programy, zákony a institucemi i na úrovni provincií a nižších celků. Na federální úrovni hrají významnou roli [[Canadian Broadcasting Corporation]] (CBC), [[National Film Board of Canada]] (NFB), a [[Canadian Radio-television and Telecommunications Commission]] (CRTC).

Jelikož je Kanada geograficky rozsáhlá a etnicky velice diversifikovaná oblast, existují zde obrovské kulturní rozdíly mezi provinciemi i nižšími regiony. Kanadská kultura je zároveň stále ovlivňována současnou [[imigrace|imigrací]] lidí z celého světa. Mnozí Kanaďané si tohoto [[multikulturalismus|multikulturalismu]] velice cení a považují ho za hlavní klad a přednost kanadské kultury celkově.

=== Národní symboly Kanady ===
Kanadské národní symboly jsou silně ovlivněny přírodními podmínkami Kanady, její historií a též tradicemi [[První národy|Prvních národů]]. Nejrozšířenějším a nejznámějším státním symbolem je [[javor]]ový list, jehož první používání se datuje až do 18. století a který je vyobrazen na současné [[Vlajka Kanady|kanadské vlajce]].

=== Sport v Kanadě ===
Kanadskými oficiálními [[národní sport|národními sporty]] jsou [[lední hokej]] ([[zimní sport]]) a [[lakros]] ([[letní sport|letní]]). Zejména hokej je národní kratochvíle a nejpopulárnější sport v zemi (v roce [[2004]] bylo v zemi 1,64 miliónů lidí aktivně hrajících hokej). 6 kanadských týmů se účastní [[National Hockey League|NHL]] (''[[Toronto Maple Leafs]]'', ''[[Montreal Canadiens]]'', ''[[Vancouver Canucks]]'', ''[[Ottawa Senators]]'', ''[[Calgary Flames]]'' a ''[[Edmonton Oilers]]''). Další oblíbené sporty jsou [[kanadský fotbal]] a [[curling]]. Široce rozšířené jsou i [[golf]], [[baseball]], [[lyžařské sporty]], [[fotbal]], [[volejbal]] a [[basketbal]], byť spíše na soukromé úrovni, profesionální soutěže už tak populární nejsou.

== Ekonomika ==
Kanada je jedním z nejbohatších států světa s vysokými příjmy na jednoho obyvatele. Životní úroveň v zemi je tak velmi vysoká. Jedná se o člena [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]] a skupiny [[G8]]. Její [[ekonomika]] je [[tržní ekonomika|tržní]] a ač více regulovaná než v sousedních [[Spojené státy americké|Spojených státech]], méně regulovaná než ve většině [[Evropa|evropských států]]. Tradičně má nižší [[hrubý domácí produkt]] na obyvatele než její jižní soused (bohatství je však rozděleno rovnoměrněji), také však vyšší než velké rozvinuté západoevropské ekonomiky. V minulém desetiletí její ekonomika celkově rychle rostla a země si zachovala nízkou [[nezaměstnanost]]. V roce [[2006]] byla nezaměstnanost 6,3% což je nejlepší výsledek za posledních 30 let. Nejvyšších hodnot naopak dosahuje na [[Newfoundland]]u a [[Labrador]]u a to okolo 14,5%.

V minulém století růst výroby, těžby a služeb přeměnil ekonomiku ze zemědělsky zaměřeného státu na především urbanizovaný průmyslový stát. Stejně jako v ostatních zemích rozvinutého světa v kanadské ekonomice dominuje sektor služeb jež zaměstnává tři čtvrtiny Kanaďanů. Mezi rozvinutými zeměmi je však Kanada neobvyklá v míře důležitosti [[primární sektor|primárního sektoru]] v čele s těžbou [[dřevo|dřeva]] a [[ropa|ropy]].

Jedná se o jeden z několika málo rozvinutých států světa, jež energii vyváží. Má velmi velké zásoby [[zemní plyn|zemního plynu]] při východním pobřeží a velké zásoby [[ropa|ropy]] a plynu v [[Alberta|Albertě]] a částečně i v [[Britská Kolumbie|Britské Kolumbii]] a v [[Saskatchewan]]u. Její ropné zásoby jsou tak druhé největší na světě, hned za [[Saúdská Arábie|Saudskou Arábií]]. V [[Québec (provincie)|Québecu]], [[Britská Kolumbie|Britské Kolumbii]], [[Newfoundland]]u, [[Labrador]]u, [[Ontario (provincie)|Ontariu]] a v [[Manitoba|Manitobě]] je k dispozici velmi levná energie z [[vodní elektrárna|vodních elektráren]].

Kanada je jedním z nejdůležitějších světových dodavatelů zemědělských produktů. Bývalé kanadské [[prérie]] jsou dnes jedněmi z nedůležitějších oblastí pěstování [[pšenice]] a ostatních [[obilovina|obilovin]]. Také je největším světovým vývozcem [[zinek|zinku]] a [[uran (prvek)|uranu]] a předním světovým vývozcem [[zlata]], [[nikl]]u, [[aluminium|aluminia]] a [[olovo|olova]]. Mnoho sídel v severní části země existuje jen díky těžařství, ať už minerálních surovin nebo dřeva. Má také značně velký výrobní sektor, především na jihu v [[Ontario (provincie)|Ontariu]] kde je důležitý především [[automobilový průmysl]] a dále pak na jihu Québecu kde sídlí mnoho firem zabývajících se kosmonautikou a vesmírným průmyslem.

Kanada je ve vysoké míře závislá na [[mezinárodní obchod|mezinárodním obchodu]], zvláště se Spojenými státy. Bilaterální dohoda mezi Kanadou a USA z roku [[1989]] (FTA) a především [[Severoamerická dohoda o volném obchodu]] (NAFTA) z roku [[1994]] zahrnující i [[Mexiko]] spustila dramatický růst míry ekonomického propojení s USA. V roce [[2001]] země úspěšně překonala ekonomický pokles a udržuje si tak nejlepší celkový výkon ekonomiky mezi zeměmi G8. Od poloviny devadesátých let je státní rozpočet v trvalém přebytku, dochází tak k pokračujícímu snižování státního dluhu.

== Statistické údaje <ref>Hospodářské noviny. ''Exportér č. 9: Kanada''. 2006.</ref> ==
{| class="wikitable" align="center"
| Rozloha
| 9 976 140 km2
|-
| Nejvyšší hora
| Mount Logan(5 959 m n. m.)
|-
| Počet obyvatel
| 33 204 000
|-
| Oficiální jazyk
| anglický, francouzský
|-
| Náboženství
| 46 % římskokatolické, 36 % protestanti, ostatní – islám, židovské náboženství, atd.
|-
| Urbanizace
| 78,81 %
|-
| Průměrný věk
| 40.4 let
|-
| Migrace na tisíc obyvatel
| 5,90
|-
| Migrace netto
| 193 550 osob
|-
| Věk mužů
| 78.69 let
|-
| Věk žen
| 83.91 let
|-
| Hlavní město
| Ottawa (1 190 000 obyvatel)
|-
| Počet lékařů
| 68 000
|-
| Počet lékařů na tisíc obyvatel
| 2,07
|-
| Počet vězňů
| 38 100
|-
| Počet vězňů na tisíc obyvatel
| 1,16
|-
| Počet studentů
| 1 310 000
|-
| Počet studentů na tisíc obyvatel
| 39,93
|-
| Podíl analfabetů
| 3,0 %
|-
| Ekonomický růst
| 2,40 %
|-
| Míra inflace
| 1,90 %
|-
| Počet nezaměstnaných
| 1 215 900
|-
| Míra nezaměstnanosti
| 6,5 %
|-
| Počet pevných telefonních linek
| 21 400 000
|-
| Počet mobilních telefonů
| 14 300 000
|-
| Počet PC
| 16 200 000
|-
| Délka železničních tratí
| 48 683 km
|-
| Délka zpevněných silnic
| 497 306 km
|-
| Délka dálnic
| 16 900km
|-
| Počet aut
| 18 243 000
|-
| Počet aut na tisíc obyvatel
| 556,10
|-
| Počet vojáků
| 62 000
|}

=== Související články ===
* [[Seznam světového dědictví v Severní Americe]]
* [[Athabaské ropné písky]]
* [[Severoamerická unie]]

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.gc.ca/ Oficiální web kanadské vlády]

{{Commonscat|Canada}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Kanada| ]]
[[Kategorie:Státy Severní Ameriky]]
[[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]

Kanada - Historie editací

Sysop: ++

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Nová skrytá kategorie

← Starší verze		Verze z 26. 5. 2021, 09:36
Řádka 406:		Řádka 406:
	* [http://www.gc.ca/ Oficiální web kanadské vlády]		* [http://www.gc.ca/ Oficiální web kanadské vlády]

-	{{Commonscat\|Canada}}{{Článek z Wikipedie}}	+
		+	{{Flickr\|Canada}}{{Commonscat\|Canada}}{{Kanada}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Kanada\| ]]		[[Kategorie:Kanada\| ]]
	[[Kategorie:Státy Severní Ameriky]]		[[Kategorie:Státy Severní Ameriky]]
	[[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]		[[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]