http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=Kapaln%C4%9Bn%C3%AD 2026-06-07T11:56:18Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.16.5 http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Kapaln%C4%9Bn%C3%AD&diff=502604&oldid=prev 2014-01-20T20:31:05Z

<p>1 revizi</p> <table style="background-color: white; color:black;"> <tr valign='top'> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 20. 1. 2014, 20:31</td> </tr></table>

Sysop http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Kapaln%C4%9Bn%C3%AD&diff=502603&oldid=prev 2009-11-16T17:00:11Z

<p>1 revizi</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div><br /> '''Kapalnění''' neboli '''kondenzace''' je [[skupenství|skupenská]] přeměna, při které se [[plyn]] mění na [[Kapalina|kapalinu]].<br /> <br /> Kondenzace (kapalnění) je děj, který je opakem [[vypařování]].<br /> <br /> ==Vlastnosti==<br /> Zkapalněné plyny, zvláště pak [[dusík]] a [[Helium|hélium]], se používají jako chladicí médium např. v [[lékařství]], pro chlazení [[detektor záření|detektorů záření]], [[supravodivost|supravodivých]] [[cívka|cívek]] aj. Pro [[průmysl]]ové zkapalňování plynů se používají tzv. [[zkapalňovač]]e.<br /> <br /> Ke zkapalňování [[nasycená pára|nasycené páry]] dochází snížením její teploty nebo zvýšením [[tlak]]u (tedy přiblížením částic plynu blíže k sobě). Při zkapalňování se uvolňuje [[skupenské teplo kondenzační]], jehož hodnota je rovna [[skupenské teplo výparné|skupenskému teplu výparnému]].<br /> <br /> Při snižování [[objem]]u se přehřátá pára mění v [[nasycená pára|nasycenou]] a začíná kondenzovat na tzv. ''[[kondenzační jádro|kondenzačních jádrech]]''. Kondenzační jádra mohou být [[částice]] [[prach]]u, [[iont]]y apod. Pokud pára kondenzuje na kondenzačních jádrech, je kapalina v [[pára|páře]] [[disperze|dispergována]] (rozptýlena) jako [[mlha]]. Nasycená pára je pak s kapalinou v [[termodynamická rovnováha|rovnováze]]. Směs nasycené páry a kapalinové mlhy se nazývá ''[[mokrá pára|mokrou parou]]''.<br /> <br /> Pokud se v páře nevyskytují kondenzační jádra, dochází ke srážení páry až při vyšších tlacích (u vodních par až čtyřikrát větších), než by odpovídalo kondenzaci. Takové páry se nacházejí v nestabilním stavu a nazývají se '''přesycené páry'''.<br /> <br /> ==Příklad==<br /> Příkladem může být kondenzace [[voda|vody]]. [[Molekula]] vody je složena ze dvou [[atom]]ů [[vodík]]u a jednoho atomu [[kyslík]]u. Vodní molekuly se volně pohybují ve vzduchu a občas dochází k jejich srážkám. Když se dvě molekuly vody srazí, opět se odrazí, ale pokud začne klesat [[teplota]], molekuly mají méně [[energie]] a začnou se tedy pohybovat pomaleji. Jakmile klesne teplota na [[teplota rosného bodu|teplotu rosného bodu]], pohybují se molekuly natolik pomalu, že se spolu naváží. [[Vazba]] vzniká mezi atomy jednoho vodíku a atomem kyslíku. Vodní molekuly se spojují v krátké řady, což následuje přeměněním vodní páry v tekutinu. Při spojení dochází k [[tepelné záření|vyzáření]] části [[teplo|tepla]] v podobě [[Entalpie|latentního tepla]], což má za následek oteplení okolního prostředí. Pokud dojde k navázání dostatečného množství molekul, vzniká [[dešťová kapka]], která se snáší na [[zemský povrch]] v podobě [[déšť|deště]].<br /> <br /> ==Související články==<br /> * [[Termodynamika]]<br /> * [[Kondenzační jádro]]<br /> * [[Skupenské teplo kondenzace]]<br /> * [[Měrné skupenské teplo kondenzace]]<br /> * [[Vypařování]]<br /> * [[Fázový přechod]]<br /> <br /> {{Článek z Wikipedie}}<br /> [[Kategorie:Termodynamika]]<br /> [[Kategorie:Chlazení]]</div>

Sysop