Sysop: 1 revizi

2014-01-17T10:58:27Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 17. 1. 2014, 10:58

Sysop: Nahrazení textu

2012-03-20T09:20:35Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Karel Třešňák''' (* [[1950]] [[Karlovy Vary]]) je bývalý [[československo|československý]] reprezentant v [[kanoistika|kanoistice]], a to ve [[sjezd na divoké vodě|sjezdu]] a [[slalom na divoké vodě|slalomu]]. Po své emigraci se usídlil na [[Havaj]]i, kde se stal úspěšným závodníkem, trenérem a výrobcem [[kánoe|kánoí]] pro tradiční vytrvalostní závody.
== Dětství a počátky sportovní kariéry ==
Otec Karla Třešňáka byl [[automobilové závody|automobilovým]] závodníkem, matka působila jako [[rozhodčí]] při závodech v [[alpské lyžování|alpském lyžování]]. Malého Karla i bratra Mirka brali rodiče na lyžařské závody s sebou a tak není divu, že prvním Karlovým sportem se stalo lyžování. V kategorii mladších žáků se stal okresním přeborníkem v [[běh na lyžích|běhu]] na lyžích.
Za domem kde s rodiči bydlel si s kluky ze sousedství postavili [[cyklokros]]ovou trať, hrávali tu [[fotbal]] a v zimě [[lední hokej|hokej]].
Ke kanoistice se dostal díky škole. Tři kantoři, ve volném čase vodáci, založili [[vodáctví|vodácký]] kroužek a Karel byl jedním z prvních, kdo se do něj přihlásil. To bylo v páté třídě. Jeho první lodí byl [[kajak]], který vyrobil společně s otcem. Po pár letech se přihlásil do Rudé hvězdy a začal jezdit na [[kánoe|kánoi]]. V roce [[1967]] získal na mistrovství republiky stříbrnou medaili ve slalomu a bronzovou ve sjezdu a byl zařazen do seniorského reprezentačního družstva.
== Reprezentační kariéra ==
V roce [[1968]] odjíždí poprvé reprezentovat Československo do zahraničí, do [[Francie|Francouzského]] [[Bourg St. Maurice|Bourgu]]. Spolu s [[Petr Sodomka|Petrem Sodomkou]] a [[Antonín Trmal|Antonínem Trmalem]] vyjeli na první seznámení s řekou [[Isera|Iserou]]. To se Třešňákovi stalo málem osudným, v dravém proudu se s lodí převrhl a už se nedokázal dostat nad hladinu. Pod hladinou zůstal tři minuty a nebýt duchaplného zásahu Sodomky, byl by tehdy utonul.
K jeho největším úspěchům ve slalomu patří stříbro z mistrovství světa v [[Muotathal]]u v roce [[1973]], bronz ze [[Spittal]]u v roce [[1977]] a dvě zlaté medaile ze závodu hlídek (spolu se Sodomkou a [[Jaroslav Radil|Radilem]]) z roku 1973 a [[1975]]. Ve sjezdu pak páté místo ve sjezdu na MS v [[Merano|Meranu]] v roce [[1971]] a dvakrát stříbro v závodu hlídek v roce 1971 a 1973.
== Trenérem v Kanadě a cesta na Havaj ==
V roce [[1978]] odjíždí na pozvání kanadské kanoistické federace do Kanady trénovat zdejší mládež. Zde také projel soutěskou na řece [[Thompson]] zvanou ''Čelisti smrti'' (až dole na břehu se dozvěděl, že byl prvním, kdo kdy tento úsek řeky sjel). Rok nato se v kanadském [[Jonquière]] konalo mistrovství světa, kam Třešňák odjíždí v předstihu připravit vše potřebné. V samotném závodě pak končí 15. v individuálním a 3. v hlídkách.
Po skončení mistrovství Třešňák zůstává v Kanadě a ve [[Vancouver]]u se opět věnuje tréningu mládeže. Ty probíhaly na řece [[Chocamons]], nedaleko horského střediska [[Whistler]]. Zde ve stejnou dobu vedl lyžařské kurzy [[Toni Sailer]], kterého napadlo oživit lyžařské kurzy jízdou na divoké vodě. Jedním z účastníků těchto kurzů byl předseda kanoistické federace Havajských ostrovů. Ten pozval Třešňáka na Havaj a během čtyř dnů mu vyřídil i potřebné vízum.
Na Havaji ho nejvíce uchvátily kousky, které místní předváděli na [[windsurfing]]ových prknech. Aby mu vůbec doma něco „tak úžasného“ někdo věřil, natočil si je projistotu na kameru. Tehdy ještě netušil, kolik problémů mu obrázky z [[Havaj]]e přinesou.
== Emigrace a život v Americe ==
Po dvouměsíčním pobytu za oceánem se vrátil do [[Československo|Československa]]. Pár týdnů po návratu uveřejnil v časopise [[Stadión (časopis)|Stadión]] několik fotografii havajských [[surfing|surfařů]] a [[windsurfing|windsurfařů]]. Tím vyšlo najevo, že Třešňák pobýval nejen v Kanadě, ale i v USA a problém byl na světě. Chtěli mu sebrat byt, který dostal jako československý reprezentant od [[ČSTV]] a nechybělo moc aby byl označen za špióna. Zastal se ho předseda ČSTV Antonín Himl a tak to skončilo pouze vyhazovem z [[ASC Dukla|Dukly]].
Při práci dálkově vystudoval [[FTVS]] a po ukončení studií nastoupil do ČÚV ČSTV, kde pracoval jako inspektor tréningových středisek mládeže. Pak přišla nabídka [[Milan Svoboda (kánoista)|Milana Svobody]], trenéra juniorské reprezentace ČSSR, k trénování singlkanoistů. V roce [[1981]] se s týmem účastnil i prvního, tehdy ještě neoficiálního, Mistrovství Evropy juniorů v rakouském [[Spittal]]u (českoslovenští junioři zde získali 8 zlatých, 6 stříbrných a 11 bronzových medailí).
V roce [[1982]] přišla nabídka z Havajských ostrovů, trénovat tamní vodáky. Nakonec, opět díky Himlově přímluvě, získal Třešňák povolení a i s rodinou odjel na tři roky věnovat se trenérské práci na [[Havaj]]i.
Když se po třech letech vrátil, byl situací v Československu rozladěn a opět začal uvažovat o cestě za oceán, tentokrát natrvalo.
Podařilo se mu sehnat vízum na cestu do [[Jugoslávie]]. Odtud vedla jeho cesta zpět na Havaj. Založil firmu na výrobu lodí a postupně si začal budovat klientelu. Opět se začal věnovat trenérské práci.
== Externí odkazy ==
* [[Václav Cibula]]: ''Mušketýři v peřejích'', nakladatelství LEPREZ, Praha 1996, ISBN 80-86061-00-0

{{Článek z Wikipedie}}
{{DEFAULTSORT:Třešňák, Karel}}
[[Kategorie:Českoslovenští kanoisté]]
[[Kategorie:Kanadští sportovci]]
[[Kategorie:Trenéři]]
[[Kategorie:Čeští emigranti a exulanti]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]

Karel Třešňák - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu