Sysop: 1 revizi

2014-01-17T10:54:26Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 17. 1. 2014, 10:54

Sysop: 1 revizi

2011-04-28T16:49:46Z

1 revizi

Nová stránka

{{Infobox Biografie
| jméno = Karel
| příjmení = Vaš
| obrázek =
| colorb = 
| popisek obrázku =
| šířka obrázku = 
| citát = „Slavná these Stalinova, že na skutečném poměru k SSSR byla poznat kvalita a morálně politický profil každého člověka, platí v nejvyšší míře i u mne.“ <ref name="valis">Zdeněk Vališ: [http://www.virtually.cz/art.php?art=9342 Podplukovník v záloze JUDr. a PhDr. Karel Vaš], 2005</ref>
| datum narození = [[20. březen]]
| rok narození = 1916
| místo narození = [[Užhorod]]
| datum úmrtí = 
| rok úmrtí = 
| místo úmrtí = 
| Wikicitáty = 
}}

[[Podplukovník]] v záloze [[JUDr.]] [[PhDr.]] '''Karel Vaš''' (* [[20. březen|20. března]] [[1916]]) je bývalý [[Československo|československý]] [[voják]], spolupracovník [[NKVD]], [[důstojník]] [[Vojenská zpravodajská služba|vojenské zpravodajské služby]] [[Vojenské obranné zpravodajství|OBZ]] a [[prokurátor]] [[vykonstruovaný proces|vykonstruovaných soudních procesů]]. Známý je kvůli aktivní účasti na [[justiční vražda|justiční vraždě]] gen. [[Heliodor Píka|Heliodora Píky]].<ref>Mikuláš Kroupa, Adam Drda: [http://media.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/_audio/00424734.mp3 Příběh Karla Vaše] in Příběhy 20. století (Rádio Česko), 23. červenec 2006 </ref><ref>Post Bellum: [http://www.pametnaroda.cz/index.php/witness/index/id/200 Karel Vaš (1916)] - Životopis, in: Příběhy 20. století, Projekt Paměť národa</ref>

Byl servilní podřízený [[Bedřich Reicin|Bedřicha Reicina]], který vědomě plnil protizákonné rozkazy a osobně se podílel na odsouzení nevinných.<ref name="vacek">Eduard Vacek: [http://www.ivvs.cz/_uploaded/files/43/HP05_2004.pdf Stručná charakteristika některých pracovníků Stb a 5. oddělení ministerstva národní obrany hlavního štábu], Historická penologie, č.5/2004 , str. 14, Vězeňská služba ČR</ref>
== Mládí ==
Vaš se narodil 20. března 1916 v [[Užhorod]]ě na [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]] v rodině [[Maďarsko|maďarského]] [[advokát]]a. Absolvoval osmileté [[Gymnázium|gymnázia]] v Užhorodě. V 17 letech, roku [[1933]], vstoupil do [[KSČ]], byl tajemníkem ''Hnutí přátel Sovětského svazu a demokratického Španělska''. V roce 1936 byl za násilnosti na demonstraci odsouzen na 14 dnů do vězení.<ref name="valis" /> V Praze studoval právnickou fakultu [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]], na které promoval 12. února [[1939]].

Na příkaz KSČ se v květnu 1939 vrátil zpět do Užhorodu, který v té době okupovali Maďaři. Zde je pověřen organizováním ilegálního komunistického mládežnického hnutí a později i drobnými [[sabotáž]]emi. Otec byl v té době již mrtev, matka byla v domácnosti, a protože on sám neměl povolení pracovat, žil z darů příbuzných. Koncem roku [[1939]], po zatýkání komunistických funkcionářů, dostal příkaz emigrovat do [[Sovětský svaz|SSSR]].

== V SSSR ==
Po přechodu hranic do Sovětského svazu byl Vaš zadržen sovětskou hlídkou, zatčen, vězněn [[NKVD]] v Skolu, [[Stanislavov]]ě a Poltavě. Posléze byl odsouzen ke třem letům nucených prací v [[gulag]]u Komi ASSR, Kedrovyj Šor a Intistroj za údajnou [[špionáž]]. Jeho víra v komunismus a Sovětský svaz zůstala nezlomena, dle vlastních slov již zde spolupracuje s NKVD.<ref name="valis" />
Přihlásil se k nově se formující československé jednotce v [[Buzuluk]]u a 4. ledna [[1943]] byl z gulagu propuštěn. Vznik jednotky prosadil Heliodor Píka, Vašova pozdější justiční oběť, jako velitel vojenské mise v Rusku a vyslanec [[Prozatímní státní zřízení|Československé exilové vlády]] v Londýně, a tím z gulagů zachránil přeživší československé emigranty. Odvodní komisí byl pro oční vadu zařazen ke kancelářské službě písaře roty. Od 16. února 1943 byl přidělen k polnímu prokurátorovi, nakonec jako přednosta polního soudu. K 1. lednu 1945 nastoupil k 2. (zpravodajskému) oddělení štábu 1. čs. samostatné brigády, jako zástupce náčelníka [[OBZ]] [[Bedřich Reicin|Reicina]]<ref name="vacek" />.

Během výcviku prošel i zpravodajskými školeními NKVD, se kterou zůstal v úzkém kontaktu přes její důstojníky. Přijímal její pokyny, dodával jí informace a vydával jí československé občany, a to až do konce roku 1951.<ref name="valis" />

== 1945 – 1947 ==
Po požadavku NKVD na založení [[OBZ]] (respektive po jejím vyčlenění ze struktury brigády), tedy zpravodajské služby podle sovětského vzoru, byl v [[Leden|lednu]] [[1945]] na žádost NKVD jmenován zástupcem přednosty [[Bedřich Reicin|Bedřicha Reicina]]. U OBZ měl na starosti oficiálně tzv. ''vnější obranu'', což znamenalo nejen zpravodajskou činnost proti domnělým i skutečným německým [[špión]]ům, diverzantům a vlastním lidem, ale i bezprecedentní výkonnou funkci zastrašování a likvidace Sovětům nepohodlných osob.<ref name="obz">{{Citace periodika
| příjmení = Kudrna
| jméno = Ladislav
| titul = Vojenské obranné zpravodajství (1945–1950)
| periodikum = Paměť a dějiny
| odkaz na periodikum =
| rok = 2008
| měsíc =
| ročník =
| číslo = 1
| strany = 79-81
| poznámky = Vývoj, organizační struktury, personální obsazení
| url = http://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/0801-76-89.pdf
| issn = 1802-8241
| datum přístupu = 2009-01-01
| vydavatel = Ústav pro studium totalitních režimů
}}</ref>
Po vytvoření Hlavní správy OBZ [[15. duben|15. dubna]] 1945 (a jmenování B. Reicina do jejího čela) se Vaš stal přednostou OBZ [[1. československý armádní sbor|1. československého armádního sboru]] a náčelníkem oddělení vnější ochrany. Jejím úkolem měla být „likvidace nacistických agentur, wehrvolfů, stíhání kolaborantů a zrádců, sledování „štvavých elementů“ na Těšínsku, činnosti Armie Krajowe, [[Władysław Anders|andersovců]] a banderovců“.<ref name="valis" />

Jako nacističtí špioni byli označováni i oponenti komunismu, nebo kritici poměrů v Rudé armádě. OBZ pod Vašovým a Reicinovým vedením provádělo deportace československých občanů, především slovenských důstojníků do SSSR za účelem internace, vylučování osob německé a maďarské národnosti z armádního sboru a jejich deportace do SSSR, deportace emigrantů před bolševismem z Podkarpatské Rusi do gulagů <ref>Luděk Navara, Jan Gazdík: Šťastný příběh Píkova vraha Karla Vaše ([http://www.cs-magazin.com/2005-08/view.php?article=articles/cs050860.htm neautorizovaná kopie]) in iDnes.cz, 21. červen 2005</ref>, výslechy, násilí a zastrašování nepohodlných osob podle pokynů NKVD atd.<ref name="admk">Adam Drda, Mikuláš Kroupa: Kruté století, kapitola "Kat zachráněný svou obětí", str. 110-114, Praha 2008, ISBN: 978-80-86212-85-2</ref>

Po osvobození bylo Vašovi nabídnuto místo náčelníka vnější ochrany HS OBZ. V této funkci měl mít Vaš oficiálně na starosti stíhání [[kolaborant]]ů, likvidaci zbývajících [[Nacismus|nacistických]] organizací, [[Stepan Bandera|banderovců]]. Mimo jiné v rozporu s mezinárodním právem zatkl a předal polské státní bezpečnosti tři Poláky pobývající na československém území.<ref name="valis" />

Sám Vaš později v roce 1956 přiznal systematické porušování platných zákonů ve prospěch „pracujícího lidu“. Demonstroval to na příkladu Banderovců; ti, kteří se v roce 1946 dostali živí do rukou OBZ, byli předáni do Polska nebo do SSSR NKVD, kde po výslechu byli bez soudu popraveni. Taktéž přiznal podíl na únosu pracovnice polské diplomacie v Praze, která chtěla emigrovat do Bavorska.<ref name="admk" />

V prosinci [[1947]] byl Vaš po rozporech s Reicinem propuštěn ze zpravodajské služby a přeřazen jako prokurátor k Vrchní vojenské prokuratuře v Praze. Důvodem byla údajná opilost na veřejnosti.

== 1948 – 1953 ==
Do října [[1948]] pracoval Vaš u Vrchní vojenské prokuratury a poté se stal vyšetřujícím soudcem Státního soudu Praha. Zde od 9. června do 17. listopadu 1948 dokončil také výslechy Heliodora Píky. Gen. Píka v motácích z vězení synu Milanovi zdůraznil, ze protokoly z výslechů jsou jen Vašovy lži. Vašovi byl prostřednictvím sovětského rezidenta NKVD a zároveň diplomata Chazanova sdělen mimořádný zájem sovětského vedení na rychlém ukončení případu gen. Píky, nutnosti falšovat nedostatečné důkazní materiály a podávat pravidelná hlášení. Zřejmě se Vaš nepodílel na týrání vyšetřovaných gen. Píky a svědků, ale z titulu své funkce a charakteru útrap musel být o průběhu vyšetřování informován, jakož i podrobně zpraven o výrobě falzifikátů; bylo např. vyrobeno falsum - zpráva o setkání Píky s gen. Davidsonem, vedoucím anglické špionáže. V dohodě mezi Reicinem a Vašem bylo stanoveno, že soudní proces nezačne dříve, než bude možno udělit trest smrti.<ref name="valis" />

Dále pracoval na více než 100 případech, ve kterých navrhl desítky trestů smrti (např. Rostislavu Krejčiříkovi návrhl „trest smrti provazem pro výstrahu“ za převod emigrantů přes hranice), z nichž 12 bylo provedeno.<ref name="admk" />

V lednu [[1949]] se Vaš stal referentem vojenského oddělení Státní prokuratury Praha. V této funkci zpracovával případ gen. Píky a byl pověřen sepsáním konceptu žaloby. Pro Píku navrhl trest smrti. Samotného soudu s Píkou se Vaš účastnil jako expert státní prokuratury. Vaš i dnes považuje generála Píku za zrádce, který se přiznal a dostal adekvátní trest <ref name="admk" />.
1. května 1949 se Vaš stal předsedou senátu Vrchního vojenského soudu Praha. 15. prosince 1949 přešel ke 4. odboru ministerstva národní obrany (MNO) a od podzimu [[1950]] byl ve funkci náčelníka soudního oddělení hlavní soudní správy MNO.

V březnu [[1951]] byl zproštěn služby a 1. července téhož roku byl přeložen do zálohy. 11. srpna 1951 byl Vaš zatčen, neboť se dostal na seznam nepohodlných a nebezpečných komunistů (dalšími byli např. [[Rudolf Slánský]] či [[Bedřich Reicin]]) již sebejistého totalitního režimu. Jeden a půl roku byl držen ve vyšetřovací samovazbě na Domečku, kde musel vydržet vyšetřovací metody, které sám pomáhal zavádět<ref name="admk" />. 31. července [[1953]] za trestné činy velezrady, vyzvědačství a spoluúčasti na [[Vražda|vraždě]] odsouzen k trestu odnětí svobody na doživotí. Obžaloba ho vinila z toho, že předal [[USA]] tzv. [[Štěchovický archív]], dále že rozvracel chod vojenských soudů, spolčil se s [[Jugoslávie|jugoslávským]] špiónem a v roce 1946 vydal rozkaz k zastřelení zajištěného belgického občana Emila de Backera.<ref name="vacek" />

== 1954 – 1968 ==
Vaš nastoupil výkon trestu v [[Leopoldov]]ě. Zde byl svými oběťmi, které dostal ve vykonstruovaných procesech do věznic, nyní spoluvězni, podle vlastních slov zbit.<ref name="admk" /> Díky uvězněné generalitě a duchovenstvu, kteří nedovolili vězňům činit na něm násilí, však zřejmě unikl skutečné pomstě.<ref>Silvie Blechová, Lenka Nejezchlebová, Daniel Růžička, Karel Strachota a kolektiv: [http://www.jedensvetnaskolach.cz/download/pdf/jsnspdfs_50.pdf Příběhy bezpráví - komunistické Československo], str. 13, Člověk v tísni, Praha 2006, ISBN: 80-86961-07-9</ref> V té době podal několik žádostí o obnovení procesu (mimo jiné žádal v SSSR o potvrzení své spolupráce s NKVD).

Vzhledem k amnestiím prezidenta republiky z let 1948 a 1953 byl Vašovi v roce [[1955]] trest snížen na 25 let odnětí svobody a rozsudkem ze dne [[21. září]] [[1956]] byl v celém rozsahu zproštěn obžaloby (ve věci velezrady a vyzvědačství, přičemž spoluúčast na vraždě nelze prokázat) a propuštěn na svobodu. Proti tomuto rozsudku podal generální prokurátor odvolání k Nejvyššímu soudu, to však bylo v plném rozsahu zamítnuto.

K. Vaš po propuštění pracoval v knihovně ministerstva spravedlnosti, jako pomocný dělník na stavbě a jako referent v obchodním oddělení Mototechny. Zároveň podal žádost o přezkoumání rozhodnutí Nejvyššího soudu – vojenského kolegia v němž uváděl, že na smrti de Backera nenese žádnou vinu. Tato žádost však byla v roce [[1964]] zamítnuta.

V roce 1963 si Vaš podal žádost o vrácení členství v [[KSČ]]. Přestože komise ÚV KSČ žádost zamítla, Ústřední a kontrolní komise KSČ mu členství 17. července 1963 vrátila s udělenou důtkou.

Zároveň v 60. letech dálkově absolvoval historii na FF [[Univerzita Karlova|UK]], napsal několik historických studií (např. ''Potlačovací orgány státního aparátu 1918-1939''). Poté pracoval na vojenské správě Vojenské politické akademie [[Klement Gottwald|Klementa Gottwalda]] a do důchodu jako novinář - redaktor odborných listů v Ústřední radě odborů.

Při řízení o obnově procesu Heliodora Píky ve dnech [[3. prosinec|3.]] – [[4. prosinec|4. prosince]] [[1968]] vyšly najevo skutečnosti svědčící o tom, jakým způsobem byl získáván důkazní materiál proti Píkovi.

== 1968 – 2008 ==
[[13. únor|13. února]] [[1990]] byla Vašovi Vyšším vojenským soudem zamítnuta žádost o soudní rehabilitaci, neboť již byl v minulosti zproštěn obžaloby v plném rozsahu.

V roce [[1998]] byl K. Vaš obviněn nejdříve ze zneužití úřední a služební moci, čímž rozhodující měrou přispěl k odsouzení H. Píky k trestu smrti. Pozdější překvalifikování žaloby na trestný čin vraždy formou spolupachatelství bylo Městským státním zastupitelstvím v Praze zrušeno jako nezákonné a neodůvodněné. Následné stížnosti ministra spravedlnosti ze [[4. červen|4. června]] [[1999]] vyhověl Nejvyšší soud ČR a vrátil zpět vyšetřovateli na došetření.

[[6. únor|6. února]] [[2001]] byla podána žaloba pro trestný čin vraždy. [[15. červen|15. června]] 2001 byl K. Vaš odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na sedm let. Na základě odvolání odsouzeného byla věc přezkoumána Vyšším soudem v Praze. [[15. leden|15. ledna]] [[2002]] byl rozsudek zrušen a trestní stíhání zastaveno z důvodu promlčení.<ref>Zdeňka Kuchyňová: [http://www.radio.cz/cz/clanek/5297 Komunistický prokurátor Karel Vaš, který se zasadil o vynesení trestu smrti nad čs. válečným hrdinou generálem Píkou, odešel od soudu bez trestu], CRo 7 Praha, 16. leden 2002</ref> Rozsudek nabyl právní moci. Dovolání [[Nejvyšší státní zastupitelství|Nejvyššího státního zastupitelství]] k Nejvyššímu soudu bylo [[12. červen|12. června]] [[2002]] zamítnuto jako neopodstatněné.

Dnes žije v domově důchodců v Praze.

== Odkazy ==
=== Související články ===
* [[Obranné zpravodajství]]
* [[Bedřich Reicin]]
* [[justiční vražda]]
* [[vykonstruovaný proces]]

=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===
* [[František Hanzlík]], [[Jan Pospíšil (právník)|Jan Pospíšil]], [[Jaroslav Pospíšil (spisovatel)|Jaroslav Pospíšil]]: Sluha dvou pánů, Vizovice, Lípa, 1999

== Externí odkazy ==
* Konfederace politických vězňů - K231, pobočka Mělník: [http://protikomunisticke.misto.cz/svedectvi/vas.htm Kdo byl a je pplk. JUDr. Karel Vaš], 2002
* {{Paměť národa|200|Karla Vaše}}

{{Článek z Wikipedie}}
{{DEFAULTSORT:Vaš, Karel}}
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Osobnosti československých zpravodajských služeb]]
[[Kategorie:Českoslovenští válečníci]]
[[Kategorie:Členové KSČ]]

Karel Vaš - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi