Kasiterit - Historie editací

Sysop: ++

2022-10-18T10:06:24Z

← Starší verze		Verze z 18. 10. 2022, 10:06
Řádka 16:		Řádka 16:
	\| rozpustnost=v kyselinách nerozpustný		\| rozpustnost=v kyselinách nerozpustný
	\| ostatní=vede elektrický proud		\| ostatní=vede elektrický proud
-	}}	+	}}[[Soubor:Cassiterite4.jpg\|thumb\|240px\|Kasiterit ([[Horní Slavkov]])]]
-	'''Kasiterit''' ([[François Sulpice Beudant~~\|Beudant]]~~, 1832), česky '''cínovec''', chemický vzorec [[Cín\|Sn]][[Kyslík\|O]]<sub>2</sub> ([[oxid cíničitý]]), je čtverečný [[minerál]].<br />	+	[[Soubor:Cassiterite.jpg\|thumb\|240px\|Kasiterit]]
		+	[[Soubor:Kasiterit v křemeni Krásno.jpg\|thumb\|240px\|Kasiterit v křemeni (Krásno)]]
		+	'''Kasiterit''' (François Sulpice Beudant, 1832), česky '''cínovec''', chemický vzorec [[Cín\|Sn]][[Kyslík\|O]]<sub>2</sub> ([[oxid cíničitý]]), je čtverečný [[minerál]].<br />
	Název pochází z řeckého ''kassíteros'' – cín. Historický český název je '''cínovec'''.		Název pochází z řeckého ''kassíteros'' – cín. Historický český název je '''cínovec'''.
	Pojmenování obce Cínovec v Krušných horách souvisí s místem jeho největšího naleziště v Čechách. Autorem jeho českého a slovenského názvu je Jan Svatopluk Presl.		Pojmenování obce Cínovec v Krušných horách souvisí s místem jeho největšího naleziště v Čechách. Autorem jeho českého a slovenského názvu je Jan Svatopluk Presl.
Řádka 23:		Řádka 25:
	Kasiterit vzniká krystalizací z hydrotermálních vysokoteplotních [[roztok]]ů, které jsou doprovodným jevem vulkanické činnosti. Hovoříme tzv. o pneumatolickém vzniku. Dále se druhotně hromadí v náplavech.		Kasiterit vzniká krystalizací z hydrotermálních vysokoteplotních [[roztok]]ů, které jsou doprovodným jevem vulkanické činnosti. Hovoříme tzv. o pneumatolickém vzniku. Dále se druhotně hromadí v náplavech.
	== Morfologie ==		== Morfologie ==
-	Tvoří dobře omezené dipyramidální nebo sloupcové krystaly, které jsou téměř pravidelně laminárně zdvojčatělé podle plochy {101}. Můžeme také nalézt vícenásobné srůsty krystalů a to včetně cyklických, které se nazývají tzv. cyklické kroupy. Výjimkou nejsou ani zrnité agregáty.	+	Tvoří dobře omezené dipyramidální nebo sloupcové krystaly, které jsou téměř pravidelně laminárně zdvojčatělé podle plochy {101}. Můžeme také nalézt vícenásobné srůsty krystalů a to včetně cyklických, které se nazývají tzv. cyklické kroupy. Výjimkou nejsou ani zrnité agregáty.
	== Vlastnosti ==		== Vlastnosti ==
	*'''Fyzikální vlastnosti:''' Tvrdost 6,5–7, křehký, hustota 6,8–7,1 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle {110}, zřetelná odlučnost podle {111} a {011}, lom nerovný až lasturnatý.		*'''Fyzikální vlastnosti:''' Tvrdost 6,5–7, křehký, hustota 6,8–7,1 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle {110}, zřetelná odlučnost podle {111} a {011}, lom nerovný až lasturnatý.
-	*'''Optické vlastnosti:''' Barva: hnědá, červenohnědá až hnědočerná, šedá, žlutá. Lesk na krystalových plochách skelný až diamantový, na lomných plochách mastný až kovový~~, průhlednost~~: průsvitný, neprůhledný, vryp .	+	*'''Optické vlastnosti:''' Barva: hnědá, červenohnědá až hnědočerná, šedá, žlutá. Lesk na krystalových plochách skelný až diamantový, na lomných plochách mastný až kovový.<br />Průhlednost: průsvitný, neprůhledný, vryp bílý nebo žlutý.
	*'''Chemické vlastnosti:''' Složení: [[Cín\|Sn]] 78,77 %, [[Kyslík\|O]] 21,23 %, příměsi [[Železo\|Fe]], [[Zinek\|Zn]], [[Mangan\|Mn]] a další. V kyselinách nerozpustný. Před dmuchavkou se netaví.		*'''Chemické vlastnosti:''' Složení: [[Cín\|Sn]] 78,77 %, [[Kyslík\|O]] 21,23 %, příměsi [[Železo\|Fe]], [[Zinek\|Zn]], [[Mangan\|Mn]] a další. V kyselinách nerozpustný. Před dmuchavkou se netaví.
	== Podobné minerály ==		== Podobné minerály ==
Řádka 38:		Řádka 40:
	== Naleziště ==		== Naleziště ==
	Často se vyskytující minerál.		Často se vyskytující minerál.
-	*[[~~Česko~~]] – [[Krupka]], [[Horní Slavkov]], [[Cínovec (Dubí)\|Cínovec]]	+	*[[Česká republika]] – [[Krupka]], [[Horní Slavkov]], [[Cínovec (Dubí)\|Cínovec]]
-	*[[Slovensko]] – [[~~:sk:~~Hnilec (~~obec~~)\|Hnilec]]	+	*[[Slovensko]] – [[Hnilec (okres Spišská Nová Ves)\|Hnilec]]
	*[[Německo]] – Altenberg, Zinnwald		*[[Německo]] – Altenberg, Zinnwald
	*[[Anglie]] – [[Cornwall]]		*[[Anglie]] – [[Cornwall]]

Sysop: 1 revizi

2014-01-16T10:37:46Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 16. 1. 2014, 10:37

Sysop: Nahrazení textu

2011-03-22T23:48:16Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox minerál
| název=Kasiterit
| obrázek=CassiteriteUSGOV.jpg
| popis=Agregát kasiteritu na mateční hornině.
| kateg=Minerál
| vzorec=SnO2
| barva=hnědočerná, šedá, žlutá
| vzhled=krátce sloupcovité krystaly
| soustava=čtverečná
| tvrdost=6,5–7
| lesk=kovový, diamantový
| štěpnost=neštěpný
| index=??
| vryp=bílý, žlutý
| hustota=6,8–7,1
| rozpustnost=v kyselinách nerozpustný
| ostatní=vede elektrický proud
}}
'''Kasiterit''' ([[François Sulpice Beudant|Beudant]], 1832), česky '''cínovec''', chemický vzorec [[Cín|Sn]][[Kyslík|O]]2 ([[oxid cíničitý]]), je čtverečný [[minerál]]. 
Název pochází z řeckého ''kassíteros'' – cín. Historický český název je '''cínovec'''.
Pojmenování obce Cínovec v Krušných horách souvisí s místem jeho největšího naleziště v Čechách. Autorem jeho českého a slovenského názvu je Jan Svatopluk Presl.
== Původ ==
Kasiterit vzniká krystalizací z hydrotermálních vysokoteplotních [[roztok]]ů, které jsou doprovodným jevem vulkanické činnosti. Hovoříme tzv. o pneumatolickém vzniku. Dále se druhotně hromadí v náplavech.
== Morfologie ==
Tvoří dobře omezené dipyramidální nebo sloupcové krystaly, které jsou téměř pravidelně laminárně zdvojčatělé podle plochy {101}. Můžeme také nalézt vícenásobné srůsty krystalů a to včetně cyklických, které se nazývají tzv. cyklické kroupy. Výjimkou nejsou ani zrnité agregáty.
== Vlastnosti ==
*'''Fyzikální vlastnosti:''' Tvrdost 6,5–7, křehký, hustota 6,8–7,1 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle {110}, zřetelná odlučnost podle {111} a {011}, lom nerovný až lasturnatý.
*'''Optické vlastnosti:''' Barva: hnědá, červenohnědá až hnědočerná, šedá, žlutá. Lesk na krystalových plochách skelný až diamantový, na lomných plochách mastný až kovový, průhlednost: průsvitný, neprůhledný, vryp .
*'''Chemické vlastnosti:''' Složení: [[Cín|Sn]] 78,77 %, [[Kyslík|O]] 21,23 %, příměsi [[Železo|Fe]], [[Zinek|Zn]], [[Mangan|Mn]] a další. V kyselinách nerozpustný. Před dmuchavkou se netaví.
== Podobné minerály ==
[[sfalerit]]
== Parageneze ==
[[fluorit]], [[topaz]], [[wolframit]], [[scheelit]]
== Získávání ==
Ekonomicky využitelná ložiska kasiteritu jsou vázaná na žulové [[pagmatit|pegmatity]], dále pak na hydrotermální žíly, které doprovázejí vulkanické horniny a na vulkanoanosedimentární sulfidická ložiska. Dále se získává rýžováním z náplavů, což je také nejstarší způsob dobývání.
== Využití ==
Je to důležitá ruda pro výrobu [[cín]]u. Nejbohatší rudy mají obsah cínu až kolem 78%. Zajímavostí je, že cín je velmi měkký kov, kdežto kasiterit je poměrně tvrdý minerál. Výjimečně jako drahý kámen.
== Naleziště ==
Často se vyskytující minerál.
*[[Česko]] – [[Krupka]], [[Horní Slavkov]], [[Cínovec (Dubí)|Cínovec]]
*[[Slovensko]] – [[:sk:Hnilec (obec)|Hnilec]]
*[[Německo]] – Altenberg, Zinnwald
*[[Anglie]] – [[Cornwall]]
*[[Francie]] – [[Bretaň]]
*[[Čína]] – nejdůležitější světové naleziště je [[Yunan]], odkud pochází více než polovina světové produkce
*[[Malajsie]] – ostrovy [[Bangka]] a [[Belitung]]
*[[Thajsko]], [[Indonésie]], [[Laos]], [[Bolívie]] a další
== Citace ==
{{Citace knihy | příjmení = Duďa | jméno = Rudolf | příjmení2 = Rejl | jméno2 = Luboš | další = Fotografie Dušan Slivka | titul = Minerály | vydání = 1 | typ vydání = české | místo = Praha | rok = 1997 | vydavatel = AVENTINUM NAKLADATELSTVÍ |počet stran = 520 |edice = Velký průvodce | isbn = 80-7151-030-0 }}
== Související články ==
*[[Seznam minerálů]]
== Externí odkazy ==
* [http://www.mindat.org/min-917.html Kasiterit na webu mindat.org (anglicky)]
* [http://webmineral.com/data/Cassiterite.shtml Kasiterit na webu Webmineral (anglicky)]
* [http://www.mineralienatlas.de/lexikon/index.php/Kassiterit Kasiterit v atlasu minerálů (německy)]
* [http://www.env.cz/stezka/lokality/karlovy_vary/ns-horni_blatna.htm O dolování na území ČR v historii]

{{Commonscat|Cassiterite}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Minerály]]
[[Kategorie:Minerály 4. třídy]]
[[Kategorie:Oxidy (minerály)]]