<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/skins/common/feed.css?270"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Kask%C3%A1dov%C3%A9_poho%C5%99%C3%AD</id>
		<title>Kaskádové pohoří - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Kask%C3%A1dov%C3%A9_poho%C5%99%C3%AD"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Kask%C3%A1dov%C3%A9_poho%C5%99%C3%AD&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-14T17:26:08Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.16.5</generator>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Kask%C3%A1dov%C3%A9_poho%C5%99%C3%AD&amp;diff=1599501&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: ++</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Kask%C3%A1dov%C3%A9_poho%C5%99%C3%AD&amp;diff=1599501&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2020-06-28T10:15:56Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;++&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 28. 6. 2020, 10:15&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 13:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 13:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| hornina =&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| hornina =&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| poznámka =&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| poznámka =&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| povodí = [[Fraser (řeka)|Fraser]], [[Columbia (řeka)|Columbia]]}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| povodí = [[Fraser (řeka)|Fraser]], [[Columbia (řeka)|Columbia]]}}&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Soubor:Cascaderangemap.jpg|thumb|240px|Mapa pohoří s hlavními vulkanickými vrcholy.]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Kaskádové pohoří''' ({{vjazyce2|en|''Cascade Range''}}); zkráceně ''Cascades'' je hlavní [[pohoří|horské pásmo]] na západě Severní Ameriky, které se vypíná nad územím mezi [[Britská Kolumbie|Britskou Kolumbií]] a severní [[Kalifornie|Kalifornií]]. Patří do něj jak nevulkanické vrchy, na severu známe jako [[Severní Kaskády]], tak vulkanické štíty '''Vysokých Kaskád'''. Malá část pohoří ležící v Britské Kolumbii se nazývá '''Kanadské Kaskády''' nebo '''Kaskádové hory''' (druhý termín je často používán i obyvateli [[Washington (stát)|Washingtonu]]). &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Kaskádové pohoří''' ({{vjazyce2|en|''Cascade Range''}}); zkráceně ''Cascades'' je hlavní [[pohoří|horské pásmo]] na západě Severní Ameriky, které se vypíná nad územím mezi [[Britská Kolumbie|Britskou Kolumbií]] a severní [[Kalifornie|Kalifornií]]. Patří do něj jak nevulkanické vrchy, na severu známe jako [[Severní Kaskády]], tak vulkanické štíty '''Vysokých Kaskád'''. Malá část pohoří ležící v Britské Kolumbii se nazývá '''Kanadské Kaskády''' nebo '''Kaskádové hory''' (druhý termín je často používán i obyvateli [[Washington (stát)|Washingtonu]]). &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kaskádové pohoří je části vulkanického řetězu zvaného [[Ohnivý kruh]]. Všechny historicky známe sopečné erupce v pevninské části USA kromě [[Aljaška|Aljašky]] se odehrály v tomto pohoří. Dvě nejnedávnější se odehrály na [[Lassen Peak]]u mezi lety 1914 a 1921 a obrosvká erupce [[Mount St. Helens]], kde se nevelké erupce odehrávají častěji (naposledy v roce 2006), v roce 1980.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kaskádové pohoří je části vulkanického řetězu zvaného [[Ohnivý kruh]]. Všechny historicky známe sopečné erupce v pevninské části USA kromě [[Aljaška|Aljašky]] se odehrály v tomto pohoří. Dvě nejnedávnější se odehrály na [[Lassen Peak]]u mezi lety 1914 a 1921 a obrosvká erupce [[Mount St. Helens]], kde se nevelké erupce odehrávají častěji (naposledy v roce 2006), v roce 1980.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Geografie ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Geografie ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kaskádové pohoří se rozpíná mezi horami [[Lassen Peak]] v severní [[Kalifornie|Kalifornii]] a [[Mount Lytton]] v [[Kanada|Kanadě]], nedaleko jihovýchodně od soutoku řek [[Fraser (řeka)|Fraser]] a [[Thompson (řeka)|Thompson]]. Nejvyšší sopky jsou zvané ''Vysoké Kaskády'' a obvykle převyšují své okolí o sto procent. Nejvyšší vrcholky, jako například [[Mount Rainier]] jsou viditelné až 160 kilometrů daleko. &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kaskádové pohoří se rozpíná mezi horami [[Lassen Peak]] v severní [[Kalifornie|Kalifornii]] a [[Mount Lytton]] v [[Kanada|Kanadě]], nedaleko jihovýchodně od soutoku řek [[Fraser (řeka)|Fraser]] a [[Thompson (řeka)|Thompson]]. Nejvyšší sopky jsou zvané ''Vysoké Kaskády'' a obvykle převyšují své okolí o sto procent. Nejvyšší vrcholky, jako například [[Mount Rainier]] jsou viditelné až 160 kilometrů daleko. &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Soubor:Cascaderangemap.jpg|thumb|left|Mapa pohoří s hlavními vulkanickými vrcholy.]]&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Severní část pohoří, na sever od hory [[Mount Rainier]] je v USA známa jako [[Severní Kaskády]], v Kanadě jako Kaskádové hory. Celkově je tato část pohoří drsnější a má specifický, strmější reliéf. Průsmyky dosahují největší výšky jednoho kilometru. Severní část Severních Kaskád je ale méně ledovcová a spíše připomíná náhorní plošinu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Severní část pohoří, na sever od hory [[Mount Rainier]] je v USA známa jako [[Severní Kaskády]], v Kanadě jako Kaskádové hory. Celkově je tato část pohoří drsnější a má specifický, strmější reliéf. Průsmyky dosahují největší výšky jednoho kilometru. Severní část Severních Kaskád je ale méně ledovcová a spíše připomíná náhorní plošinu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kvůli blízkosti k [[Tichý oceán|Tichému oceánu]] a převládajícím západním větrům jsou zdejší srážky velice bohaté, především na západních svazích. [[Mount Baker]], kde napadne 3 800 mm srážek ročně, dokonce zaznamenala v roce 1999 rekord, když zde napadlo nejvíce sněhu v jedné zimě. Není ani nezvyklé, že na některých místech napadne až 5 500 mm sněhu, jako třeba u jezera [[Helen (jezero v Kalifornii)|Lake Helen]], které leží na úpatí Lassen Peaku a je jedním z nejzasněženějších míst na světě. Většina Vysokých Kaskád je sněhově bílá po celý rok. Západní svahy nejčastěji zarůstá [[douglaska]], [[jedlovec západní]] a [[alnus rubra]], na sušších východních svazích žijí [[borovice těžká]] a ve vyšších nadmořských výškách také [[larix occidentalis]]. Kvůli srážkovému stínu napadne na východní svahy ročně pouze 200 mm srážek.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kvůli blízkosti k [[Tichý oceán|Tichému oceánu]] a převládajícím západním větrům jsou zdejší srážky velice bohaté, především na západních svazích. [[Mount Baker]], kde napadne 3 800 mm srážek ročně, dokonce zaznamenala v roce 1999 rekord, když zde napadlo nejvíce sněhu v jedné zimě. Není ani nezvyklé, že na některých místech napadne až 5 500 mm sněhu, jako třeba u jezera [[Helen (jezero v Kalifornii)|Lake Helen]], které leží na úpatí Lassen Peaku a je jedním z nejzasněženějších míst na světě. Většina Vysokých Kaskád je sněhově bílá po celý rok. Západní svahy nejčastěji zarůstá [[douglaska]], [[jedlovec západní]] a [[alnus rubra]], na sušších východních svazích žijí [[borovice těžká]] a ve vyšších nadmořských výškách také [[larix occidentalis]]. Kvůli srážkovému stínu napadne na východní svahy ročně pouze 200 mm srážek.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na východ od Kaskád se nacházejí aridní stepi, které byly vytvořeny před šestnácti miliony lety proudy výlevného čediče. Tyto horniny nyní tvoří východní část [[Washington (stát)|Washingtonu]], [[Oregon]]u, severní část [[Kalifornie]] a západní část [[Idaho|Idaha]], která je zvaná [[Columbijská náhorní plošina]]. Roklina [[Columbia River Gorge|řeky Columbie]] je nyní jediným hlavním zlomem v pohoří. &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na východ od Kaskád se nacházejí aridní stepi, které byly vytvořeny před šestnácti miliony lety proudy výlevného čediče. Tyto horniny nyní tvoří východní část [[Washington (stát)|Washingtonu]], [[Oregon]]u, severní část [[Kalifornie]] a západní část [[Idaho|Idaha]], která je zvaná [[Columbijská náhorní plošina]]. Roklina [[Columbia River Gorge|řeky Columbie]] je nyní jediným hlavním zlomem v pohoří. &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Historie ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Historie ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:Cascade eruptions in the last 4000 years.png|thumb|Sopečná činnost [[Sopka|vulkán]]ů Kaskádového pohoří za posledních 4000 let.]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:Cascade eruptions in the last 4000 years.png|thumb&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;|240px&lt;/ins&gt;|Sopečná činnost [[Sopka|vulkán]]ů Kaskádového pohoří za posledních 4000 let.]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Původní obyvatelé obývali oblast Kaskádového pohoří po tisíce let a vytvořili tak i různé legendy a mýty. Podle některých z těchto příběhů sloužily hory [[Mount Baker]], [[Mount Jefferson]] a [[Mount Shasta]] jako perfektní úkryt před velkými záplavami. Jiné příběhy, jako například „Příběh o mostu Bohů“, zobrazují hory jako [[Mount Hood]] či [[Mount Adams]] jako božské válečníky, kteří spolu bojovali a házeli na sebe kameny či oheň. [[Mount St. Helens]], která ještě v té době vypadala pěkně, byla nádhernou pannou, o kterou tyto dvě hory mezi sebou bojovaly. Jeden z příběhů o Mount Baker vypráví, že hora byla kdysi ve sňatku s [[Mount Rainier]] a žila v její blízkosti. Poté co se rozvedly prý Mount Baker utekla na sever. Původní obyvatelé také vymysleli mnoho vlastních názvů pro tyto hory, nejznámější pro bělochy je nejspíš ''Tahoma'' označující Mount Rainier. &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Původní obyvatelé obývali oblast Kaskádového pohoří po tisíce let a vytvořili tak i různé legendy a mýty. Podle některých z těchto příběhů sloužily hory [[Mount Baker]], [[Mount Jefferson]] a [[Mount Shasta]] jako perfektní úkryt před velkými záplavami. Jiné příběhy, jako například „Příběh o mostu Bohů“, zobrazují hory jako [[Mount Hood]] či [[Mount Adams]] jako božské válečníky, kteří spolu bojovali a házeli na sebe kameny či oheň. [[Mount St. Helens]], která ještě v té době vypadala pěkně, byla nádhernou pannou, o kterou tyto dvě hory mezi sebou bojovaly. Jeden z příběhů o Mount Baker vypráví, že hora byla kdysi ve sňatku s [[Mount Rainier]] a žila v její blízkosti. Poté co se rozvedly prý Mount Baker utekla na sever. Původní obyvatelé také vymysleli mnoho vlastních názvů pro tyto hory, nejznámější pro bělochy je nejspíš ''Tahoma'' označující Mount Rainier. &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Legendy o Mount Rainier vyprávějí také o skrytých slujích se spícími obry. Ostatní sopky ve Washingtonu prý obývají různá strašidla a kalifornská [[Mount Shasta]] je prý domovem obyvatel ztracené [[Lemurie]], mimozemšťanů či elfů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Legendy o Mount Rainier vyprávějí také o skrytých slujích se spícími obry. Ostatní sopky ve Washingtonu prý obývají různá strašidla a kalifornská [[Mount Shasta]] je prý domovem obyvatel ztracené [[Lemurie]], mimozemšťanů či elfů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 35:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 35:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kanadská strana pohoří má také svou historii, která zahrnuje [[Zlatá horečka ve Fraserově kaňonu|zlatou horečku ve Fraserově kaňonu]] mezi lety 1858 a 1860 a s ní spojovanou, slavnou [[Caribooská stezka|Caribooskou stezku]] i další stezky založené společností Hudson Bay Company ze západního pobřeží do vnitrozemí. &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kanadská strana pohoří má také svou historii, která zahrnuje [[Zlatá horečka ve Fraserově kaňonu|zlatou horečku ve Fraserově kaňonu]] mezi lety 1858 a 1860 a s ní spojovanou, slavnou [[Caribooská stezka|Caribooskou stezku]] i další stezky založené společností Hudson Bay Company ze západního pobřeží do vnitrozemí. &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jižní koridor železnice [[Canadian Pacific Railway]] protínal pohoří skrz průsmyky a údolí řeky [[Coquihalla|Coquihally]] po jedné z nejstrmějších a nejzasněženějších cest jihozápadní Kanady. Nedaleko města [[Hope (Britská Kolumbie)|Hope]] v [[Britská Kolumbie|Britské Kolumbii]] leží tunely v provinčním parku [[Provinční park Coquihallský kaňon|Coquihallský kaňon]], které byly dříve částí železnice [[Kettle Valley Railway]] a nyní jsou společně s kaňonem populární turistickou atrakcí. Kaňon využívá také [[British Columbia Highway 5|Coquihallská dálnice]], která byla postavena z fundů pro Expo 86, které se konalo ve [[Vancouver]]u a nyní je hlavní spojkou mezi vnitrozemím a pobřežím [[Pacifik]]u v Kanadě. Dříve proudila doprava především skrz [[Fraserův kaňon]] nebo [[Allisonův průsmyk]], kudy vede dálnice [[Crowsnest Highway]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jižní koridor železnice [[Canadian Pacific Railway]] protínal pohoří skrz průsmyky a údolí řeky [[Coquihalla|Coquihally]] po jedné z nejstrmějších a nejzasněženějších cest jihozápadní Kanady. Nedaleko města [[Hope (Britská Kolumbie)|Hope]] v [[Britská Kolumbie|Britské Kolumbii]] leží tunely v provinčním parku [[Provinční park Coquihallský kaňon|Coquihallský kaňon]], které byly dříve částí železnice [[Kettle Valley Railway]] a nyní jsou společně s kaňonem populární turistickou atrakcí. Kaňon využívá také [[British Columbia Highway 5|Coquihallská dálnice]], která byla postavena z fundů pro Expo 86, které se konalo ve [[Vancouver]]u a nyní je hlavní spojkou mezi vnitrozemím a pobřežím [[Pacifik]]u v Kanadě. Dříve proudila doprava především skrz [[Fraserův kaňon]] nebo [[Allisonův průsmyk]], kudy vede dálnice [[Crowsnest Highway]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:Barlow road.jpg|thumb|Křižovatka [[Barlowova stezka|Barlowovy stezky]] s oregonskou silnicí č. [[Oregon Route 35|35]].]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:Barlow road.jpg|thumb&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;|240px&lt;/ins&gt;|Křižovatka [[Barlowova stezka|Barlowovy stezky]] s oregonskou silnicí č. [[Oregon Route 35|35]].]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Barlowova stezka]] byla první cestou přes pohoří v roce 1845, kdy sloužila jako přípojka k [[Oregonská stezka|Oregonské stezce]]. Dříve museli osadníci překonávat nebezpečné peřeje na řece [[Columbia (řeka)|Columbii]]. Barlowova stezka nejprve opustila řeku Columbii v [[Hood River (Oregon)|Hood Riveru]], pak obešla jižní stranu [[Mount Hood]] v [[Government Camp]]u a nakonec skončila v [[Oregon City]]. Na stezce se dokonce platilo mýtné, které činilo pět dolarů za vůz, i přesto se ale stala velice úspěšnou.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Barlowova stezka]] byla první cestou přes pohoří v roce 1845, kdy sloužila jako přípojka k [[Oregonská stezka|Oregonské stezce]]. Dříve museli osadníci překonávat nebezpečné peřeje na řece [[Columbia (řeka)|Columbii]]. Barlowova stezka nejprve opustila řeku Columbii v [[Hood River (Oregon)|Hood Riveru]], pak obešla jižní stranu [[Mount Hood]] v [[Government Camp]]u a nakonec skončila v [[Oregon City]]. Na stezce se dokonce platilo mýtné, které činilo pět dolarů za vůz, i přesto se ale stala velice úspěšnou.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dále pomáhala osadníkům vyhnout se peřejím na Columbii také [[Appleagatova stezka]]. Ta nejprve používala [[Kalifornská stezka|Kalifornskou stezku]] až do severní [[Nevada|Nevady]], kde zabočila západně do severní [[Kalifornie]], odkud pokračovala na severozápad až do [[oregon]]ského [[Ashland (Oregon)|Ashlandu]]. Dále mohla být z Ahslandu na sever, do [[Willamettská nížina|Willamettské nížiny]], použita [[Siskiyouská stezka]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dále pomáhala osadníkům vyhnout se peřejím na Columbii také [[Appleagatova stezka]]. Ta nejprve používala [[Kalifornská stezka|Kalifornskou stezku]] až do severní [[Nevada|Nevady]], kde zabočila západně do severní [[Kalifornie]], odkud pokračovala na severozápad až do [[oregon]]ského [[Ashland (Oregon)|Ashlandu]]. Dále mohla být z Ahslandu na sever, do [[Willamettská nížina|Willamettské nížiny]], použita [[Siskiyouská stezka]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 42:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 42:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Využití pro člověka==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Využití pro člověka==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Půda pod pohořím je pro zemědělství celkově dobrá, především západně (po směru větru) od velkých sopek a to proto, že vulkanické horniny jsou bohaté na minerály, jako například [[draslík]], které se navíc snadno rozkládají. Svůj podíl na kvalitě mají také [[lahar]]y a sníh s ledem, které skladují vodu. Zasněžené hory, jako například [[Mount Hood]], jsou v zimě využívány jako lyžařská letoviska. Voda, kterou tyto sněhy a ledy zadržují, je pak odplavena do vodních nádrží, kde je po nějaké době přemeněna její energie na elektřinu a poté se využívá pro zavlažování zemědělských ploch. &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Půda pod pohořím je pro zemědělství celkově dobrá, především západně (po směru větru) od velkých sopek a to proto, že vulkanické horniny jsou bohaté na minerály, jako například [[draslík]], které se navíc snadno rozkládají. Svůj podíl na kvalitě mají také [[lahar]]y a sníh s ledem, které skladují vodu. Zasněžené hory, jako například [[Mount Hood]], jsou v zimě využívány jako lyžařská letoviska. Voda, kterou tyto sněhy a ledy zadržují, je pak odplavena do vodních nádrží, kde je po nějaké době přemeněna její energie na elektřinu a poté se využívá pro zavlažování zemědělských ploch. &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;BakerRiverWashington&lt;/del&gt;.jpg|thumb|left|Údolí řeky [[Baker (řeka ve Washingtonu)|Baker]].]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Baker River Trail&lt;/ins&gt;.jpg|thumb&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;|200px&lt;/ins&gt;|left|Údolí řeky [[Baker (řeka ve Washingtonu)|Baker]].]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Díky hojnosti rychlých potoků se na velkém množství západně proudících řek vystavěly přehrady s vodními elektrárnami. Jedna z nich, [[Rossova přehrada]], která přehrazuje řeku [[Skagit (řeka)|Skagit]], vytváří [[Rossovo jezero]], které protíná hranici s Kanadou až o tři kilometry jihovýchodně od města [[Hope (Britská Kolumbie)|Hope]]. Na úpatí hory [[Mount Baker]] jsou přehrady na řece [[Baker (řeka ve Washingtonu)|Baker]], která tak vytváří vodní nádrž [[Lake Shannon]] a Bakerovo jezero. &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Díky hojnosti rychlých potoků se na velkém množství západně proudících řek vystavěly přehrady s vodními elektrárnami. Jedna z nich, [[Rossova přehrada]], která přehrazuje řeku [[Skagit (řeka)|Skagit]], vytváří [[Rossovo jezero]], které protíná hranici s Kanadou až o tři kilometry jihovýchodně od města [[Hope (Britská Kolumbie)|Hope]]. Na úpatí hory [[Mount Baker]] jsou přehrady na řece [[Baker (řeka ve Washingtonu)|Baker]], která tak vytváří vodní nádrž [[Lake Shannon]] a Bakerovo jezero. &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;K tomu je zde další, velké množství geotermální energie, kterou mohou Kaskády vyprodukovat. [[USGS]] se tímto faktem zabývá. V [[oregon]]ském městě [[Klamath Falls]] už pro tuto energii ale využití našli, zdejší domy jsou vytápěny parou z blízké sopky. Nejvyšší teplota, která kdy byla v pohoří naměřena je 265 °C, 937 metrů pod dnem kaldery sopky [[Newberry Volcano|Newberry]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;K tomu je zde další, velké množství geotermální energie, kterou mohou Kaskády vyprodukovat. [[USGS]] se tímto faktem zabývá. V [[oregon]]ském městě [[Klamath Falls]] už pro tuto energii ale využití našli, zdejší domy jsou vytápěny parou z blízké sopky. Nejvyšší teplota, která kdy byla v pohoří naměřena je 265 °C, 937 metrů pod dnem kaldery sopky [[Newberry Volcano|Newberry]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Kask%C3%A1dov%C3%A9_poho%C5%99%C3%AD&amp;diff=497195&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: 1 revizi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Kask%C3%A1dov%C3%A9_poho%C5%99%C3%AD&amp;diff=497195&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2014-01-15T21:29:57Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;1 revizi&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 15. 1. 2014, 21:29&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Kask%C3%A1dov%C3%A9_poho%C5%99%C3%AD&amp;diff=497194&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: Nahrazení textu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Kask%C3%A1dov%C3%A9_poho%C5%99%C3%AD&amp;diff=497194&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2011-04-22T13:33:45Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{Infobox reliéf&lt;br /&gt;
| název = Kaskádové pohoří&amp;lt;br /&amp;gt;Cascade Range''&lt;br /&gt;
| obrázek = Rainiersourdoughridge.jpg&lt;br /&gt;
| popis1 = Kaskádové pohoří&lt;br /&gt;
| popisek2 = Mount Rainier ležící ve státě [[Washington (stát)|Washington]]&lt;br /&gt;
| maxnázev = [[Mount Rainier]]&lt;br /&gt;
| maxvýška = 4019&lt;br /&gt;
| nadřaz = [[Pacific Coast Ranges]]&lt;br /&gt;
| podřaz = &lt;br /&gt;
| soused = [[Sierra Nevada (USA)|Sierra Nevada]], [[Blue Mountains]], [[Pobřežní hory]]&lt;br /&gt;
| světadíl = [[Severní Amerika]]&lt;br /&gt;
| stát =  [[Spojené státy americké]]&lt;br /&gt;
| hornina =&lt;br /&gt;
| poznámka =&lt;br /&gt;
| povodí = [[Fraser (řeka)|Fraser]], [[Columbia (řeka)|Columbia]]}}&lt;br /&gt;
'''Kaskádové pohoří''' ({{vjazyce2|en|''Cascade Range''}}); zkráceně ''Cascades'' je hlavní [[pohoří|horské pásmo]] na západě Severní Ameriky, které se vypíná nad územím mezi [[Britská Kolumbie|Britskou Kolumbií]] a severní [[Kalifornie|Kalifornií]]. Patří do něj jak nevulkanické vrchy, na severu známe jako [[Severní Kaskády]], tak vulkanické štíty '''Vysokých Kaskád'''. Malá část pohoří ležící v Britské Kolumbii se nazývá '''Kanadské Kaskády''' nebo '''Kaskádové hory''' (druhý termín je často používán i obyvateli [[Washington (stát)|Washingtonu]]). &lt;br /&gt;
Kaskádové pohoří je části vulkanického řetězu zvaného [[Ohnivý kruh]]. Všechny historicky známe sopečné erupce v pevninské části USA kromě [[Aljaška|Aljašky]] se odehrály v tomto pohoří. Dvě nejnedávnější se odehrály na [[Lassen Peak]]u mezi lety 1914 a 1921 a obrosvká erupce [[Mount St. Helens]], kde se nevelké erupce odehrávají častěji (naposledy v roce 2006), v roce 1980.&lt;br /&gt;
== Geografie ==&lt;br /&gt;
Kaskádové pohoří se rozpíná mezi horami [[Lassen Peak]] v severní [[Kalifornie|Kalifornii]] a [[Mount Lytton]] v [[Kanada|Kanadě]], nedaleko jihovýchodně od soutoku řek [[Fraser (řeka)|Fraser]] a [[Thompson (řeka)|Thompson]]. Nejvyšší sopky jsou zvané ''Vysoké Kaskády'' a obvykle převyšují své okolí o sto procent. Nejvyšší vrcholky, jako například [[Mount Rainier]] jsou viditelné až 160 kilometrů daleko. &lt;br /&gt;
[[Soubor:Cascaderangemap.jpg|thumb|left|Mapa pohoří s hlavními vulkanickými vrcholy.]]&lt;br /&gt;
Severní část pohoří, na sever od hory [[Mount Rainier]] je v USA známa jako [[Severní Kaskády]], v Kanadě jako Kaskádové hory. Celkově je tato část pohoří drsnější a má specifický, strmější reliéf. Průsmyky dosahují největší výšky jednoho kilometru. Severní část Severních Kaskád je ale méně ledovcová a spíše připomíná náhorní plošinu.&lt;br /&gt;
Kvůli blízkosti k [[Tichý oceán|Tichému oceánu]] a převládajícím západním větrům jsou zdejší srážky velice bohaté, především na západních svazích. [[Mount Baker]], kde napadne 3 800 mm srážek ročně, dokonce zaznamenala v roce 1999 rekord, když zde napadlo nejvíce sněhu v jedné zimě. Není ani nezvyklé, že na některých místech napadne až 5 500 mm sněhu, jako třeba u jezera [[Helen (jezero v Kalifornii)|Lake Helen]], které leží na úpatí Lassen Peaku a je jedním z nejzasněženějších míst na světě. Většina Vysokých Kaskád je sněhově bílá po celý rok. Západní svahy nejčastěji zarůstá [[douglaska]], [[jedlovec západní]] a [[alnus rubra]], na sušších východních svazích žijí [[borovice těžká]] a ve vyšších nadmořských výškách také [[larix occidentalis]]. Kvůli srážkovému stínu napadne na východní svahy ročně pouze 200 mm srážek.&lt;br /&gt;
Na východ od Kaskád se nacházejí aridní stepi, které byly vytvořeny před šestnácti miliony lety proudy výlevného čediče. Tyto horniny nyní tvoří východní část [[Washington (stát)|Washingtonu]], [[Oregon]]u, severní část [[Kalifornie]] a západní část [[Idaho|Idaha]], která je zvaná [[Columbijská náhorní plošina]]. Roklina [[Columbia River Gorge|řeky Columbie]] je nyní jediným hlavním zlomem v pohoří. &lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Cascade eruptions in the last 4000 years.png|thumb|Sopečná činnost [[Sopka|vulkán]]ů Kaskádového pohoří za posledních 4000 let.]]&lt;br /&gt;
Původní obyvatelé obývali oblast Kaskádového pohoří po tisíce let a vytvořili tak i různé legendy a mýty. Podle některých z těchto příběhů sloužily hory [[Mount Baker]], [[Mount Jefferson]] a [[Mount Shasta]] jako perfektní úkryt před velkými záplavami. Jiné příběhy, jako například „Příběh o mostu Bohů“, zobrazují hory jako [[Mount Hood]] či [[Mount Adams]] jako božské válečníky, kteří spolu bojovali a házeli na sebe kameny či oheň. [[Mount St. Helens]], která ještě v té době vypadala pěkně, byla nádhernou pannou, o kterou tyto dvě hory mezi sebou bojovaly. Jeden z příběhů o Mount Baker vypráví, že hora byla kdysi ve sňatku s [[Mount Rainier]] a žila v její blízkosti. Poté co se rozvedly prý Mount Baker utekla na sever. Původní obyvatelé také vymysleli mnoho vlastních názvů pro tyto hory, nejznámější pro bělochy je nejspíš ''Tahoma'' označující Mount Rainier. &lt;br /&gt;
Legendy o Mount Rainier vyprávějí také o skrytých slujích se spícími obry. Ostatní sopky ve Washingtonu prý obývají různá strašidla a kalifornská [[Mount Shasta]] je prý domovem obyvatel ztracené [[Lemurie]], mimozemšťanů či elfů.&lt;br /&gt;
Z evropanů prozkoumal pohoří jako první kapitán [[George Vancouver]], který pojmenoval několik [[horský štít|štít]]ů. Později prošla pohořím [[expedice (výprava)|expedice]] Lewise a Clarka, využila přitom [[Columbia (řeka)|řeku Columbia]]. Pro původní obyvatele Ameriky jsou nevyčerpatelnou studnicí pověr a mýtů, taktéž jsou údajně domovem jednoho z mýtických zvířat - [[Bigfoot]]a.&lt;br /&gt;
Na jaře 1792 se do oblasti [[Pugetův záliv (region)|Pugetova zálivu]] dostal britský cestovatel [[George Vancouver]] a začal dávat anglická jména vysokým horám, které viděl. [[Mount Baker]] byla pojmenována po jednom z Vancouverových poručíků, [[Mount St. Helens]] po slavném diplomatovi, [[Mount Hood]] po admirálovi [[Samuel Hood|Samueli Hoodovi]] a [[Mount Rainier]] po admirálovi Peteru Rainierovi. Vancouver ale nepojmenoval pohoří, ve kterém se vrcholy vztyčovaly. Poté vzkvetl námořní obchod v oblasti a vrcholky hor se staly známějšími, především mezi britskými a americkými námořníky. &lt;br /&gt;
V roce 1805 přešla přes pohoří po řece [[Columbia (řeka)|Columbii]], která byla dlouho jedinou cestou jak pohoří překonat, [[Lewisova a Clarkova expedice|expedice Lewise a Clarka]]. Obchod na dolním toku Columbie před expedicí neexistoval, významně se o něj ale zasloužil [[David Thompson]] ze společnosti [[Společnost Hudsonova zálivu|Hudson Bay Company]] a také jeho kolega [[Simon Fraser]]. Osadníci a obchodníci, kteří expedici následovali, tak museli překonat už pouze jednu překážku - [[Kaskádové peřeje]] v [[Columbia River Gorge|roklině]] řeky Columbie, které jsou nyní skryty pod [[Bonnevillova přehrada|Bonnevillovou přehradou]]. Před dlouhou dobou se pohoří říkalo „hory u kaskád“, později pouze „Kaskády“. Jméno „Kaskádové pohoří“ jako první použil skotský botanik David Douglas. Na zpáteční cestě Lewise a Clarka zahlédla jejich skupina bílý vrcholek, který pojmenovali po [[Thomas Jefferson|Thomasi Jeffersonovi]], který expedici sponzoroval, [[Mount Jefferson]].&lt;br /&gt;
V roce 1814 se [[Alexander Ross]], obchodník s kožešinou pro [[Společnost Hudsonova zálivu|Hudson Bay Company]], pokusil najít cestu přes pohoří a tak je mezi pevností [[Fort Okanogan]] prozkoumal a překonal. V jeho reportáži o cestě ale není jasně zřetelné, kudy vlastně putoval. Pravděpodobně následoval dolní tok řeky [[Methow (řeka)|Methow]] až do hor, kde se [[Kaskádový průsmyk|Kaskádovým průsmykem]] dostal k řece [[Skagit (řeka)|Skagit]]. Stal se prvním Evropanem, který prozkoumal okolí řek Methow a nejspíš také [[Stehekin (řeka)|Stehekin]]. Kvůli obtížnosti překročení pohoří a malému množství bobrů, které zde žilo, se obchodní společnosti už mockrát po Rossovi neodhodlali vypravit přes hory expedici.&lt;br /&gt;
Průzkum a osídlení oblasti Evropany a Američany bylo zrychleno postavením jedné ze základen Hudson Bay Company, [[Fort Vancouver]], která leží nedaleko dnešního [[Portland]]u. Odtud putovaly skupiny lovců kožešin do Kaskádového pohoří za účelem lovení bobrů a dalších zvířat s kožešinou. [[Siskiyouská stezka]] byla příkladem cesty, která jim pomohla prozkoumat jižní Kaskády ve dvacátých a třicátých letech devatenáctého století, čímž se zaměstnanci Hudson Bay Company stali prvními nedomorodými lidmi, kteří do těchto částí světa putovali. &lt;br /&gt;
V roce 1846 probíhala debata o hranici mezi USA a Kanadou v oblasti, která byla nakonec stanovena na 49. rovnoběžku, čímž protínala Kaskádové pohoří jen kousek severně od [[Mount Baker]]. Trasa Hudson Bay Company, zvaná [[York Factory Express]], která zásobovala především, ale nejen kožešinou továrnu [[York Factory]], následovala řeky [[Okanogan (řeka)|Okanogan]] a [[Columbia (řeka)|Columbia]] okolo východních hranic pohoří. Průsmyky v horách bývaly využívány pouze zřídka. Výjimkou je ale [[Nacheský průsmyk]], který byl používán při nahánění dobytka nebo koní do pevnosti [[Fort Nisqually]]. Hudson Bay Company používala také Yakimský průsmyk. &lt;br /&gt;
Americké osídlení západního pobřeží začalo až ve čtyřicátých letech devatenáctého století, čemuž přispěla nejprve [[Oregonská stezka]] a později také železnice. I přesto, že pohoří nyní protíná železnice i několik důležitých dálnic a fungoval zde výrazný dřevoprůmysl, zachovalo si pohoří kouzlo alpínské divočiny. Většina severní části pohoří, od hory [[Mount Rainier]] na sever, je chráněna národními, státními i provinčními parky.&lt;br /&gt;
Kanadská strana pohoří má také svou historii, která zahrnuje [[Zlatá horečka ve Fraserově kaňonu|zlatou horečku ve Fraserově kaňonu]] mezi lety 1858 a 1860 a s ní spojovanou, slavnou [[Caribooská stezka|Caribooskou stezku]] i další stezky založené společností Hudson Bay Company ze západního pobřeží do vnitrozemí. &lt;br /&gt;
Jižní koridor železnice [[Canadian Pacific Railway]] protínal pohoří skrz průsmyky a údolí řeky [[Coquihalla|Coquihally]] po jedné z nejstrmějších a nejzasněženějších cest jihozápadní Kanady. Nedaleko města [[Hope (Britská Kolumbie)|Hope]] v [[Britská Kolumbie|Britské Kolumbii]] leží tunely v provinčním parku [[Provinční park Coquihallský kaňon|Coquihallský kaňon]], které byly dříve částí železnice [[Kettle Valley Railway]] a nyní jsou společně s kaňonem populární turistickou atrakcí. Kaňon využívá také [[British Columbia Highway 5|Coquihallská dálnice]], která byla postavena z fundů pro Expo 86, které se konalo ve [[Vancouver]]u a nyní je hlavní spojkou mezi vnitrozemím a pobřežím [[Pacifik]]u v Kanadě. Dříve proudila doprava především skrz [[Fraserův kaňon]] nebo [[Allisonův průsmyk]], kudy vede dálnice [[Crowsnest Highway]].&lt;br /&gt;
[[Soubor:Barlow road.jpg|thumb|Křižovatka [[Barlowova stezka|Barlowovy stezky]] s oregonskou silnicí č. [[Oregon Route 35|35]].]]&lt;br /&gt;
[[Barlowova stezka]] byla první cestou přes pohoří v roce 1845, kdy sloužila jako přípojka k [[Oregonská stezka|Oregonské stezce]]. Dříve museli osadníci překonávat nebezpečné peřeje na řece [[Columbia (řeka)|Columbii]]. Barlowova stezka nejprve opustila řeku Columbii v [[Hood River (Oregon)|Hood Riveru]], pak obešla jižní stranu [[Mount Hood]] v [[Government Camp]]u a nakonec skončila v [[Oregon City]]. Na stezce se dokonce platilo mýtné, které činilo pět dolarů za vůz, i přesto se ale stala velice úspěšnou.&lt;br /&gt;
Dále pomáhala osadníkům vyhnout se peřejím na Columbii také [[Appleagatova stezka]]. Ta nejprve používala [[Kalifornská stezka|Kalifornskou stezku]] až do severní [[Nevada|Nevady]], kde zabočila západně do severní [[Kalifornie]], odkud pokračovala na severozápad až do [[oregon]]ského [[Ashland (Oregon)|Ashlandu]]. Dále mohla být z Ahslandu na sever, do [[Willamettská nížina|Willamettské nížiny]], použita [[Siskiyouská stezka]].&lt;br /&gt;
S výjimkou erupce severokalifornského [[Lassen Peak]]u v roce 1915 bylo pohoří klidné celé století. Až v květnu 1980 si získala pozornost celého světa svou obrovskou erupcí [[Mount St. Helens]]. Výzkumy pak dokázaly, že pohoří se může stát dvakrát tak sopečně aktivním, než mezi lety 1800 a 1857, kdy se zde odehrálo osm erupcí. Od roku 1980 ale žádná erupce ještě neproběhla. I tak byla zavedena preventivní opatření, například na [[Mount Rainier]], které varuje před [[lahar]]y.&lt;br /&gt;
Kaskádové pohoří je podle [[FBI]] místem, kam [[D. B. Cooper]] vyskočil z ukradeného [[Boeing 727|Boeingu 727]] v roce 1971. Osud jednoho z nejodvážnějších zločinců americké historie je doposud neznámý. Oficiální stanovisko FBI praví, že Cooper skok nepřežil, přestože stále probíhá vyšetřování v oblasti.&lt;br /&gt;
==Využití pro člověka==&lt;br /&gt;
Půda pod pohořím je pro zemědělství celkově dobrá, především západně (po směru větru) od velkých sopek a to proto, že vulkanické horniny jsou bohaté na minerály, jako například [[draslík]], které se navíc snadno rozkládají. Svůj podíl na kvalitě mají také [[lahar]]y a sníh s ledem, které skladují vodu. Zasněžené hory, jako například [[Mount Hood]], jsou v zimě využívány jako lyžařská letoviska. Voda, kterou tyto sněhy a ledy zadržují, je pak odplavena do vodních nádrží, kde je po nějaké době přemeněna její energie na elektřinu a poté se využívá pro zavlažování zemědělských ploch. &lt;br /&gt;
[[Soubor:BakerRiverWashington.jpg|thumb|left|Údolí řeky [[Baker (řeka ve Washingtonu)|Baker]].]]&lt;br /&gt;
Díky hojnosti rychlých potoků se na velkém množství západně proudících řek vystavěly přehrady s vodními elektrárnami. Jedna z nich, [[Rossova přehrada]], která přehrazuje řeku [[Skagit (řeka)|Skagit]], vytváří [[Rossovo jezero]], které protíná hranici s Kanadou až o tři kilometry jihovýchodně od města [[Hope (Britská Kolumbie)|Hope]]. Na úpatí hory [[Mount Baker]] jsou přehrady na řece [[Baker (řeka ve Washingtonu)|Baker]], která tak vytváří vodní nádrž [[Lake Shannon]] a Bakerovo jezero. &lt;br /&gt;
K tomu je zde další, velké množství geotermální energie, kterou mohou Kaskády vyprodukovat. [[USGS]] se tímto faktem zabývá. V [[oregon]]ském městě [[Klamath Falls]] už pro tuto energii ale využití našli, zdejší domy jsou vytápěny parou z blízké sopky. Nejvyšší teplota, která kdy byla v pohoří naměřena je 265 °C, 937 metrů pod dnem kaldery sopky [[Newberry Volcano|Newberry]].&lt;br /&gt;
==Sopky==&lt;br /&gt;
Sopky jižně od řeky [[Fraser (řeka)|Fraser]] jsou částí Kaskádových sopek, které patří do Kaskádového pohoří. Následující seznam je od severu k jihu.&lt;br /&gt;
===Severní Kaskády===&lt;br /&gt;
* [[Coquihalla Mountain]] (jižní [[Britská Kolumbie]]) - nejvyšší bod pohoří [[Bedded Range]]&lt;br /&gt;
* [[Mount Baker]] (nedaleko hranic USA s Kanadou) - nejvyšší bod severního [[Washington (stát)|Washingtonu]]. Stále aktivní vulkán, pára proudící z jeho kráteru je viditelná poměrně často. Jedná se o jedno z nejzasněženějších míst světa, rekord zde byl zaznamenán v roce 1999.&lt;br /&gt;
* [[Glacier Peak]] (severní Washington) - poměrně nepřístupný vrchol, v ironii s jeho jménem není jeho ledovcový obal až na vrchu. Vulkán je překvapivě malý, těží z toho, že vznikl na vrcholu nevulkanického hřebenu.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Cascade Range map.png|thumb|Mapa důležitých sopek Kaskádového pohoří.]]&lt;br /&gt;
===Vysoké Kaskády===&lt;br /&gt;
* [[Mount Rainier]] (jihovýchodně od [[Tacoma|Tacomy]]) - nejvyšší hora Kaskádového pohoří. Severně od ní neexistuje žádný větší vrchol až k hranici [[Aljaška|Aljašky]] s Kanadou.&lt;br /&gt;
* [[Mount St. Helens]] (jižní Washington) - vybuchla v roce 1980, vymýtila všechny lesy na sever od ni, severní část jejího vrcholu explodovala a byla zničena.&lt;br /&gt;
* [[Mount Adams]] (východně od Mount St. Helens) - druhá nejvyšší hora Washingtonu a třetí nejvyšší v Kaskádovém pohoří.&lt;br /&gt;
* [[Mount Hood]] (severní [[Oregon]]) - nejvyšší bod Oregonu a dost možná nejčastěji zdolávaný vrchol Kaskádového pohoří.&lt;br /&gt;
* [[Mount Jefferson]] (středoseverní Oregon) - druhý nejvyšší bod Oregonu.&lt;br /&gt;
* [[Three Fingered Jack]] (středoseverní Oregon) - vysoce erodovaný vulkán z pleistocénu.&lt;br /&gt;
* [[Mount Washington (Oregon)|Mount Washington]] (mezi průsmyky Santiam a McKenzie) - vysoce erodovaná [[štítová sopka]]. &lt;br /&gt;
* [[Three Sisters (Oregon)|Three Sisters]] (nedaleko města [[Bend (Oregon)|Bend]]) - jižní sestra je nejvyšší a nejmladší, prostřední má pyramidovitější tvar a je více erodovaná, severní je nejstarší s drolícím se vrcholkem.&lt;br /&gt;
* [[Broken Top]] (jihvýchodně od jižní ze Three Sisters) - vysoce erodovaná nečinná sopka.&lt;br /&gt;
* [[Newberry Volcano]] (nedaleko Broken Topu) - izolovaná kaldera se dvěma sopečnými jezery. Proudy lávy mohou dosáhnout až k městu Bend.&lt;br /&gt;
* [[Mount Bachelor]] (nedaleko Three Sisters) - mladý štítový stratovulkán, nyní je zde lyžařské středisko.&lt;br /&gt;
* [[Diamond Peak]] (nedaleko [[Willamettský průsmyk|Willamettského průsmyku]]) - vulkán z čedičového andezitu.&lt;br /&gt;
* [[Mount Bailey (Oregon)|Mount Bailey]] (jižně od Mount Mazama)&lt;br /&gt;
* [[Mount Thielsen]] (východně od Mount Bailey) - vysoce erodovaná sopka se špičatým vrcholem.&lt;br /&gt;
* [[Mount Mazama]] (jižní Oregon) - známá pro své [[Kráterové jezero (Oregon)|Kráterové jezero]], které je kalderou, která vznikla velkou erupcí zničující celý vrchol před zhruba sedmi tisíci lety. Před výbuchem měla hora odhadem 3 350 metrů.&lt;br /&gt;
* [[Mount Scott (Okres Klamath, Oregon)|Mount Scott]] (jižní Oregon) - jihovýchodně od Kráterového jezera, je nejvyšším bodem [[Národní park Kráterové jezero|národního parku Kráterové jezero]].&lt;br /&gt;
* [[Mount McLoughlin]] (nedaleko [[Klamath Falls]]) - vypadá symetricky v odrazu od vody [[Horní Klamathské jezero|Horního Klamathského jezera]].&lt;br /&gt;
* [[Medicine Lake Volcano]] (severní [[Kalifornie]]) - štítová sopka s největším sopečným obsahem v Kaskádovém pohoří.&lt;br /&gt;
* [[Mount Shasta]] (severní Kalifornie) - druhý nejvyšší bod pohoří. Viditelný až z 225 km vzdálené [[Sacramentská nížina|Sacramentské nížiny]].&lt;br /&gt;
* [[Lassen Peak]] (jižně od Mount Shasta) - nejjižnější sopka pohoří, také viditelná ze Sacramentské nížiny. Je nejnižším vrcholem Kaskád.&lt;br /&gt;
== Chráněná území ==&lt;br /&gt;
V Kaskádovém pohoří se nachází čtyři [[národní park]]y, jedna národní malebná oblast a mnoho národních památek, divočin či lesů. Chrání se tím různé ledovce, sopky, geotermální zdroje, řeky, jezera a lesy.&lt;br /&gt;
===Národní parky===&lt;br /&gt;
* [[Vulkanický národní park Lassen]] byl založen v roce 1916 při erupci [[Lassen Peak]]u, který je parkem chráněn.&lt;br /&gt;
* [[Národní park Kráterové jezero]] ochraňuje zbytky hory [[Mount Mazama]], velkého vulkánu, který byl zničen před tisíci lety, jehož kalderu zaplnila voda a vytvořila [[Kráterové jezero (Oregon)|Kráterové jezero]].&lt;br /&gt;
* [[Národní park Mount Rainier]] obklopuje nejvyšší sopku pohoří, [[Mount Rainier]], kterou pokrývá největší ledovcový systém v USA jižně od Aljašky. &lt;br /&gt;
* [[Národní park Severní Kaskády]] byl vyznačen z části [[Severní Kaskády|Severních Kaskád]], ve které dominují přeměněné a usazené horniny. Nedaleko parku se nachází vrcholy [[Mount Baker]] a [[Glacier Peak]].&lt;br /&gt;
[[Soubor:ColumbiaGorge CapeHorn.jpg|thumb|Roklina řeky [[Columbia (řeka)|Columbie]], zvaná [[Columbia River Gorge]], která protíná pohoří na hranici [[Washington (stát)|Washingtonu]] s [[Oregon]]em.]]&lt;br /&gt;
===Národní malebné oblasti===&lt;br /&gt;
* [[Columbia River Gorge]]&lt;br /&gt;
===Národní památky===&lt;br /&gt;
* [[Národní vulkanická památka Mount St. Helens]] byla založena po erupci v roce 1980 aby ochránila zničené území a nabídla vědcům šanci studovat jeho obnovu.&lt;br /&gt;
* [[Národní vulkanická památka Newberry]] chrání území okolo sopky [[Newberry Volcano]] ve středním [[Oregon]]u.&lt;br /&gt;
* [[Národní památka Cascade-Siskyou]] leží v jižním Oregonu v místě, kde se sbíhají Kaskádové a [[Siskyouské pohoří]].&lt;br /&gt;
* [[Národní památka Lava Beds]] v [[Kalifornie|Kalifornii]] leží severovýchodně od sopky [[Medicine Lake Volcano]] a ochraňuje místo s nejvyšší koncentrací [[lávový tunel|lávových tunelů]] v USA.&lt;br /&gt;
[[Soubor:Mount Baker 21698.JPG|thumb|[[Mount Baker]].]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Mount Rainer 1.JPG|thumb|[[Mount Rainier]].]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Helen056.jpg|thumb|[[Mount St. Helens]].]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Mt-Hood-Oregon.jpg|thumb|[[Mount Hood]].]]&lt;br /&gt;
===Národní lesy a divočiny===&lt;br /&gt;
* [[Wenatcheejský národní les]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Alpine Lakes]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Glacier Peak]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Henryho M. Jacksona]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Lake Chelan-Sawtooth]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Norse Peak]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Williama O. Douglase]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Goat Rocks]]&lt;br /&gt;
* [[Národní les Gifforda Pinchota]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Goat Rocks]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Tatoosh]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Mount Adams]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Indian Heaven]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Trapper Creek]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Williama O. Douglase]]&lt;br /&gt;
* [[Národní les Mount Baker-Snoqualmie]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Alpine Lakes]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Boulder River]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Clearwater]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Glacier Peak]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Henryho M. Jacksona]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Mount Baker]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Noisy-Diobsud]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Norse Peak]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Wild Sky]]&lt;br /&gt;
* [[Národní les Mount Hood]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Badger Creek]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Bull of the Woods]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Marka O. Hatfielda]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Mount Hood]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Salmon-Huckleberry]]&lt;br /&gt;
* [[Deschuteský národní les]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Diamond Peak]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Mount Jefferson]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Mount Thielsen]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Mount Washington]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Three Sisters]]&lt;br /&gt;
* [[Willamettský národní les]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Opal Creek]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Middle Santiam]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Menagerie]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Waldo Lake]]&lt;br /&gt;
* [[Umpquaský národní les]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Boulder Creek]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Mount Shasta 8-4-2007.jpg|thumb|[[Mount Shasta]].]]&lt;br /&gt;
* [[Národní les Rogue River-Siskiyou]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Sky Lakes]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Rogue-Umpqua Divide]]&lt;br /&gt;
* [[Národní les Fremont-Winema]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Mountain Lakes]]&lt;br /&gt;
* [[Národní les Shasta-Trinity]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Mount Shasta]]&lt;br /&gt;
* [[Lassenův národní les]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Caribou]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Ishi]]&lt;br /&gt;
** [[Divočina Thousand Lakes]]&lt;br /&gt;
[[Soubor:Ours noir.jpg|thumb|[[Medvěd baribal]], specifický obyvatel Kaskádového pohoří.]]&lt;br /&gt;
==Ekologie==&lt;br /&gt;
Kaskádové pohoří obývá široké spektrum fauny a flory. Jižní část Kaskád patří do oblasti vysoké [[biologická diverzita|biologické diverzity]], která je nazývaná Kalifornskou Floristickou Provincií. V pohoří se nachází četné druhy stromů, křovin, i dalších rostlin a také velké množství savců, ptáků, obojživelníků a plazů.&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
* [http://www.cas.vanderbilt.edu/bioimages/ecoregions/50508frame.htm Lesy centrálních a jižních Kaskád (anglicky)]&lt;br /&gt;
* [http://www.cas.vanderbilt.edu/bioimages/ecoregions/50512frame.htm Lesy východních Kaskád (anglicky)]&lt;br /&gt;
* [http://content.lib.washington.edu/watsonweb/index.html Knihovna Washingtonské Univerzity - Digitální kolekce]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{commonscat|Cascade Range}}{{Článek z Wikipedie}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Pohoří ve Washingtonu]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Geografie Oregonu]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Pohoří v Kanadě]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Geografie Britské Kolumbie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	</feed>