Sysop: 1 revizi

2014-01-12T17:53:33Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 12. 1. 2014, 17:53

Sysop: Nahrazení textu

2012-07-29T23:45:23Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox české obce a města
| název = Kaznějov
| status = město
| kraj = [[Plzeňský kraj|Plzeňský]]
| okres = Plzeň-sever
| ob.roz.půs = [[Kralovice]]
| pov.ob = [[Plasy]]
| země = [[Čechy]]
| výměra = 12,3
| obyvatelé = 3115
| obyv.datum = 3. 7. 2006
| zem.šíř = 49° 53' 35"
| zem.dél = 13° 22' 59"
| PSČ = 331 51
| početzsj = 1
| početč = 1
| početk = 1
| adresa = Ke Škále 220<br />331 51 Kaznějov
| web = www.kaznejov.cz
| úř.web =
| email = mesto@kaznejov.cz
| starosta = Ing. Petr Sýkora
| foto =
| popisek.foto =
| znak = Image:Kaznejov CoA CZ.jpg
| vlajka = Image:Kaznejov prapor.gif
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Kaznějov |lat_deg=49 |lat_min=53 |lat_sec=35 |lon_deg=13 |lon_min=22 |lon_sec=59 |float=center }}
| NUTS5 = CZ0325 559008
| NUTS4 = CZ0325
| NUTS3 = CZ032
| nad.výš = 398
}}
'''Kaznějov''' je průmyslové [[město]] ve střední části [[Okres Plzeň-sever|okresu Plzeň-sever]]. Ve městě žije 3 069 obyvatel, jeho [[katastrální území]] zaujímá 1235 ha a [[Poštovní směrovací číslo|PSČ]] všech adres je 331 51.
== Poloha ==
Kaznějov leží 20 km severně od [[Plzeň|Plzně]] na [[Silnice I/27|hlavní silniční trase]] spojující Plzeň s [[Most (město)|Mostem]] v mělkém údolí [[Kaznějovský potok|Kaznějovského potoka]].
== Historie ==
Kaznějov je poprvé zmiňován již roku 1144, kdy jej český kníže Vladislav II. daroval jím založenému [[Klášter Plasy|cisterciáckému klášteru v Plasích]]. Mniši kláštera ves pravděpodobně zrušili, protože v potvrzení majetku kláštera papežem [[Inocenc IV.|Inocencem IV.]] z roku 1250 je Kaznějov uváděn jako [[grangie]]. Ta byla tvořena [[propugnaculum|propugnaculem]], tj. opevněným obytným domem uvnitř většího celku, chlévy, ratejnou, pravděpodobně stodolou, sýpkou s kamenným sklepem a refektářem, společnou jídelnou mnichů.
V průběhu 14. století cisterciáci opustili hospodaření se systémem dvorů, grangie rušili a na jejich místě opět zakládali vsi. Opětovným založením Kaznějova byl roku 1346 pověřen [[Kralovice|kralovický]] rychtář a lokátor Petr, který rozdělil pozemky dvora na 16 lánů a osadil je sedláky podle zákupního práva. Za svou práci dostal kaznějovskou [[rychta|rychtu]], propugnaculum grangie s chlévy, svobodný lán, třetí díl pokut a navrch právo postavit u Kaznějova na klášterním rybníce mlýn. Ostatní části dvora připadly osadníkům, část byla připojena k ovčínu, který byl jako jediný z dvora zachován.
Rychtář Petr prodal roku 1350 [[rychtář]]ský úřad [[Protiva z Volfštejna|Protivovi z Volfštejna]], který se v případě potřeby musel v plné zbroji dostavit do kláštera k jeho obraně. Roku 1418 získal rychtu na krátko Hrdoň z Dubjan.
Na počátku [[husitství|husitských válek]] v roce 1420 získali Kaznějov spolu s dalšími vesnicemi a městečkem Kralovicemi od krále Zikmunda do zástavy katoličtí páni bratři [[Hanuš z Kolovrat|Hanuš]] a [[Bedřich z Kolovrat]] na [[Libštejn (hrad)|Libštejně]] a [[Krašov (hrad)|Krašově]]. Zikmund však Kaznějov zastavil ještě jednou: [[Burian z Gutštejna|Burianovi z Gutštejna]]. Mezi pány Libštejnským z Kolovrat a pány z Gutštejna vznikl spor, který nakonec vyhráli Gutštejnové a Kaznějov připojili k panství [[Dolní Bělá|Dolní Bělé]]. Za husitských válek bylo v Kaznějově vypleněno šest statků a zanikla i sousední ves [[Újezd (u Kaznějova)|Újezd]].
Roku 1555 prodali [[páni z Gutštejna]] celé dolnobělské panství [[Šebestián Markvart z Hrádku|Šebestiánu Markvartovi z Hrádku]], purkrabímu na [[Karlštejn]]ě. [[Markvartové z Hrádku]] drželi Kaznějov až do konfiskací po bitvě na Bílé hoře. Od Královské komory koupil Kaznějov a pustý Újezd pan Vilém z Vřeskovic, později jej na císařovo přání vrací plaskému klášteru.
Rychtářem v té době byl Augustin Bržínský z Poksdorfu, ale v průběhu třicetileté války byla rychta spolu s jedním statkem vypálena. K roku 1654 je v Kaznějově uváděno 8 usedlostí, pustý panský mlýn a ovčín, o deset let později to bylo již 24 usedlostí. Opat [[Kryštof Tengler]] na její místě zřídil [[poplužní dvůr]], ale opat [[Benedikt Engelken]] v roce 1681 – na sklonku svého života – dvůr zrušil a jeho pozemky rozdělil mezi třem novým sedlákům. Do dnešní doby se nepodařilo najít místo původní kaznějovské grangie. V majetku kláštera zůstal Kaznějov až do jeho zrušení roku 1785.
V 19. století v souvislosti s objevem uhelných ložisek v Kaznějově zde podnikatel [[Johann David Starck|J.D.Starck]] otevřel roku 1833 východně od obce chemickou továrnu,tzv. "stará továrna" kam byla přenesena výroba dýmavé kyseliny sírové- oleum z [[Hromnice]]. Po požáru dvou olověných komor dne 7.9.1898 došlo k definitivnímu ukončení provozu ve "staré továrně," dne 23.12.1901.
Pokračovatel a syn zakladatele chemičky [[Johann Anton Starck|Johann Antonín Starck]] v roce 1847 podnik rozšířil o výrobu fosforu z mletých pálených kostí.Po útlumu a ukončení této výroby je opět v popředí oleum. Roku 1874 na místě současné chemičky vzniká tzv. "nová továrna" s výstavbou několika olejen. Roku 1879 v " nové továrně" nechal vybudovat Belgičan G. Delplace nový komorový systém na výrobu koncentrované kyseliny sírové. Od 12.10.1885 vzniká akciová společnost Dolové a průmyslové závody, dříve J.D. Starck v čele s obchodním ředitelem [[ Anton Schobloch|Antonem Schoblochem]]. Od roku 1900 vlastní firmu uhelný magnát J. Peschek.
V lednu [[1934]] byl v Kaznějově otevřen hřbitov a přestalo tak pohřbívání kaznějovských na hřbitově v [[Obora (okres Plzeň-sever)|Oboře]]. První pohřbenou se stala žačka Jaroslava Macháčková.
V roce [[1997]] získal Kaznějov status města.

== Okolí ==
Na severu Kaznějov sousedí s [[Rybnice|Rybnicí]], na východě s [[Obora (okres Plzeň-sever)|Oborou]], na jihovýchodě s hospodářským dvorem [[Býkov (Hromnice)|Býkovem]], na jihozápadě s městečkem [[Horní Bříza]] a na západě s [[Mrtník (okres Plzeň-sever)|Mrtníkem]]. Západně a jihozápadně od města jsou uprostřed lesů povrchové kaolinové doly.
== Zdroje ==
* {{Citace monografie| příjmení = Bukačová | jméno = Irena | příjmení2 = Fák | jméno2 = Jiří | příjmení3 = Foud | jméno3 = Karel | titul = Severní Plzeňsko I = Landkreis Pilsen Nord. I | vydavatel = Nakladatelství Českého lesa | místo = Domažlice | rok = 2001 | isbn = 80-86125-23-8}}
* {{Citace monografie| příjmení = Rožmberský | jméno = Petr | titul = Dvory plaských cisterciáků | vydavatel = Nakladatelství P. Mikota | místo = Plzeň | rok = 1999 | isbn = 80-902692-1-4}}
* ''Kralovicko – kronika regionu'', ročník 2002/2003, číslo 2, Karel Rom, 2002
== Externí odkazy ==
* http://www.kaznejov.cz/

{{Dvory plaského kláštera}}
{{commonscat|Kaznějov}}{{Okres Plzeň-sever}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Města okresu Plzeň-sever]]
[[Kategorie:Obce v okrese Plzeň-sever]]
[[Kategorie:Dobrovolný svazek obcí silnice I/27]]
[[Kategorie:Severní Plzeňsko]]

Kaznějov - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu