Sysop: 1 revizi

2014-01-12T16:08:19Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 12. 1. 2014, 16:08

Student85: Nahrazení textu

2011-04-29T16:06:51Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Kečuánština''', '''kečujština''' neboli '''kečua''', [[španělština|španělsky]] ''quechua'', vlastním jménem ''runa simi'' (doslova: 'lidská řeč'), je nejrozšířenější indiánský domorodý [[Jazyk (lingvistika)|jazyk]] v [[Amerika|Americe]], používaný zejména v [[Peru]] a [[Bolívie|Bolívii]] (v obou zemích je od roku [[1975]], respektive [[1977]], jedním z úředních jazyků), dále pak v přilehlých oblastech [[Ekvádor]]u, [[Kolumbie]], [[Chile]] a [[Argentina|Argentiny]]. Hovoří jím asi 14 milionů obyvatel, z toho 9,6 milionu představují rodilí mluvčí. Následují mluvčí [[ajmarština|ajmarštiny]] a [[Guaraní (jazyk)|guaraní]].

== Historie ==
Původně se na pobřeží a v centrálním [[Peru]] setkáváme s [[protokečuánština|protokečuánštinou]], která se postupně šíří na jih. Když se v oblasti, hlavně v [[Cuzco|Cuzcu]], usadili [[Inkové]] a založili inckou říši [[Tawantinsuyu]], přijali kečuánštinu (původně hovořili jazykem „[[puquina]]“) a postupně ji na přelomu 15. a 16. století prosadili jako [[lingua franca|lingvu franku]] v celé své říši.
Po degradaci zemědělské půdy v [[Andy|Andách]] v druhé polovině [[20. století]], došlo k přesídlení obyvatel do amazonské části Peru. Postupně se kečujština šíří i do ostatních států a rozdrobuje na dialekty.

== Význam slova kečuánština ==
Čeština používá pro označení jazyka dva výrazy. Je to jednak '''kečujština''' a dále '''kečuánština'''. V mluveném jazyce se setkáváme s označením '''kečua''', ve [[španělština|španělštině]] potom „''Quechua''“. Toto španělské slovo je přepis z kečuánského „''qishwa''“, což je španělsky „''zona templada''“ a [[Čeština|česky]] „mírná zóna“.
Původní a správné označení pro jazyk je ale ''runa simi'', tedy lidská řeč, protože „runa“ znamená člověk a „simi“ řeč. Toto správné označení se ale moc nepoužívá.
V Kolumbii se setkáváme s výrazem ''inka''.

<center> runa simi (pův.) - qishwa (mírná zóna) - quechua (šp. přepis) - kečujština/kečuánština (počeštění) - kečua (hovor.)</center>

== Rozdělení ==
Kečuánština patří do [[kečumaránské jazyky|kečumaránských jazyků]] andské větve [[andsko-ekvatoriální jazyky|andsko-ekvatoriálních jazyků]]. V současnosti se nejvíc prosazuje rozdělení na dvě skupiny [[nářečí]], které obsahují 46 [[Nářečí|dialektů]]. Je to [[Quechua I]] ([[Quechua I|waywash]]) a dále [[Quechua II]] ([[Quechua II|wanp´uy]]), která se dále dělí na tři podskupiny: A, B a C.

== Stavba ==
Kečua patří k [[aglutinační jazyk|aglutinačním jazykům]] příponového typu. Bohatá slovní zásoba se liší podle nářečí.

Z kečujštiny pocházejí mimo jiné slova jako [[chinin]], [[guáno]], [[kokain]], [[kondor]], [[lama]], [[pampa]], [[puma americká|puma]] nebo [[oka (plodina)|oka]] (jihoamerická plodina podobná bramborám).

== Dialekty ==

Kečuánština má dva hlavní dialekty, severní a jižní, jež se dále člení (poddialekty se označují čísly) a některé nejsou mezi sebou v mluvené formě vzájemně srozumitelné.

[[Relexifikace|Relexifikací]] kečuánštiny vznikl v Ekvádoru jazyk [[Media lengua]], jenž používá španělské lexémy a kečujskou gramatiku.

== Literární tvorba ==
S prvopočátky se setkáváme v průběhu [[incká říše|incké říše]]. [[inkové|Inkové]] ale nezanechali žádné písemné památky. Záznamový systém [[kipu]], používaný v jejich době, sloužil zřejmě pouze k uchovávání číselných údajů. Proto se setkáváme s tvorbou z této doby zejména v [[ústní slovesnost]]i a dále díky kronikářům, kteří v období po příchodu Španělů provedli přepis kečujštiny do [[latinka|latinky]]. Za vlády inků vzniká hlavně poezie a dále také drama. Vrcholným počinem dramatu této doby je [[Apu Ollantay]]. Toto a jiná díla nalezneme v českém překladu ve Vrhel, F; Kašpar, O: ''Texty nativní [[Iberoamerika|Iberoameriky]] I, předkolumbovské literatury'', SPN, Praha 1978.
V současné době se rozvíjí hlavně [[kečujská poezie]] a pokud se rozhlédneme po internetu tak nalezneme nejenom poezii, ale i rádio vysílané v runa simi.

== Vzorový text ==
=== Všeobecná deklarace lidských práv ===

{|
| valign="top" width="150" | kečujsky
| width="465" | Tukuy kay pachaman paqarimujkuna libres nasekunku tukuypunitaj kikin obligacionesniyojllataj, jinakamalla honorniyojtaj atiyniyojtaj, chaytaqa razonwantaj concienciawantaj dotasqa kasqankurayku, kawsaqe masipura jina, tukuy uj munakuyllapi kawsakunanku tian.
|-
| valign="top" | kečujsky<br />(jiný pravopis)<br />(''španělská slova''<br />kurzívou)
| Tukuy kay pachaman paqarimuqkuna ''libres nase''kunku tukuypunitaq kikin ''obligaciones''niyuqllataq, hinakamalla ''honor''niyuqtaq atiyniyuqtaq, chaytaqa ''razon''wantaq ''conciencia''wantaq ''dota''sqa kasqankurayku, kawsaqi masipura hina, tukuy uk munakuyllapi kawsakunanku tiyan.
|-
| valign="top" | česky
| Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.
|}

[[Média:Deklarace_qu.ogg|Poslechněte si text deklarace...]]

== Externí odkazy ==
* '''učebnice:'''
** [http://runasimi.ic.cz učebnice kečuánštiny] - pouze 3 lekce
** [http://www.andes.org/index.html www.andes.org] - anglická učebnice kečuánštiny
** [http://www.yachay.com.pe/especiales/quechua/ www.yachay.com] - španělská učebnice kečuánštiny
* '''slovníky:'''
** [http://www.quechuanetwork.org/dictionary.cfm?lang=s kečuánsko-španělský, španělsko-kečuánský slovník] - obsahuje alternativní verze v aymaře

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Kečuánština| ]]
[[Kategorie:Kečuánské jazyky]]
[[Kategorie:Jazyky And]]
[[Kategorie:Jazyky Bolívie]]
[[Kategorie:Jazyky Peru]]
[[Kategorie:Živé jazyky]]

Kečuánština - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Student85: Nahrazení textu