Sysop: 1 revizi

2014-01-12T16:30:17Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 12. 1. 2014, 16:30

Gabriel 2: nový

2011-09-26T19:59:02Z

nový

Nová stránka

{{Upravit}}
'''Keramický obklad''' nebo také keramický obkladový prvek je tenkostěnný stavební prvek ze směsi jílů, [[písek (materiál)|písků]], [[tavivo|taviv]] a barviv používaný především k obložení stěn, podlah a fasád.

[[Soubor:Dům č.p. 82 v Chabařovicích.jpg|right|thumb|Fasáda s keramickým obkladem v [[Chabařovice|Chabařovicích]]]]
== Výroba ==
=== Vzhledová úprava ===
Podle způsobu úpravy [[keramika|keramiky]] rozlišujeme obklady
* [[glazura|glazurované]] - na lomu odlišná barva od povrchové glazury, vypalované při nižší teplotě, tudíž levnější. Vzory na obkladu jsou buď tištěné nebo vytvořené jinou technologií jenom na nebo v glazuře, ne v materiálu obkladu.
* [[slinutí|slinuté]] (klinker) - obklad je probarvený v celé tloušťce, nejen na povrchu. Ten je matný, drsnější, nelesklý. Obklad je vypalovaný při velmi vysokých teplotách, proto je obzvláště tvrdý, pevný, oděruvzdorný, ale také drahý.

== Vlastnosti ==
Vlastnosti obkladu určují vhodnost obkladu pro různá použití. Technické a fyzikální vlastnosti jsou určovány dle různých norem podle národnosti výrobce a místních zvyklostí. Často se setkáváme s normami ISO, EN, DIN a v našich podmínkách i ČSN (konkrétně ČSN EN ISO 10545-3<ref>[http://www.rako.cz/poradna/vlastnosti-obkladovych-prvku/nasakavost-a-mrazuvzdornost.html Nasákavost a mrazuvzdornost dlažby], RAKO</ref>).

=== Nasákavost ===

Nasákavost obkladu je nejdůležitější vlastností, protože určuje vhodnost obkladu pro použití ve vnějším a vnitřním prostředí. Čím je menší nasákavost, tím se zvyšuje mrazuvzdornost obkladových prvků. Nasákavost keramického obkladu je definována jako procentní přírůstek hmotnosti po nasycení vodou oproti suchému stavu. Nasákavost se udává v procentech [%] a značí se písmenem [E].

{| class="wikitable" style="margin: 1em auto 1em auto"
|+ ''Třídění obkladů dle nasákavosti a podle EN 14 411. ''
! Nasákavost || Název obkladu || Použití
|-
| E > 10% || [[obkladačka|Obkládačky]] || Pouze na stěny v interiérech budov. Nesmí být vystaveny mrazu a kombinaci mrazu a zvýšené vlhkosti
|-
| 3% < E < 6% || Porovinové obkladové prvky || Pouze v interiérech budov na stěny a podlahy.
|-
| 0,5% < E < 3% || Hutné obkladové prvky (Gres) || Univerzální použití v interiéru a exteriéru na stěny i podlahy.
|-
| E < 0,5% || Slinuté obkladové prvky (Gres porcellanato)|| Univerzální použití v interiéru a exteriéru na stěny i podlahy. Vhodné do vysoce namáhaných prostor jako dlažba a na fasády budov.
|}

== Keramické obklady ve světě ==
Celosvětově historicky největším výrobce keramických obkladů je [[Čína]], která do roku 2000 i spotřebovala většinu své produkce. V té době vyráběla kolem 1600 milionů m2 keramických obkladových prvků, ale mezi vývozci byla až v druhé desítce. Její význam jako exportéra ale neustále roste a v roce 2003 již byla na 3. místě za [[Itálie|Itálií]] a [[Španělsko|Španělskem]] s tím, že čínský export stoupá každoročně o více jak 100%. Je nutné zmínit, že tato čísla jejichž zdrojem je čínská asociace všech výrobců keramiky (China Building Ceramics & Sanitaryware Association) jsou odborníky považována za nadsazená a neodpovídající jiným zdrojům. Dynamický růst čínského exportu je na druhou stranu obecně přijímaným faktem.

V [[Evropa|Evropě]] (vč. [[Turecko|Turecka]]) trhu zcela dominují Španělsko a Itálie. Vyrábějí 70 % z celkového objemu keramických obkladových prvků. Ačkoliv Španělsko v několika posledních letech předstihlo Itálii, jak v počtu vyrobených obkladů, tak později i v jejich exportu, Itálie i nadále dominuje trhu v hodnotě vyrobených keramických obkladů, kdy v roce 2002 tato suma činila 5 319 milionů [[euro]] a průměrná hodnota jednoho metru čtverečního tak byla 8,73 euro/m2 a tedy zdaleka světově nejvyšší. (srovnej Španělsko 5,31 euro/m2)

Česká republika vyrábí stabilně kolem 30 mil. m2 keramických obkladů, z nichž více než polovinu vyveze (17 mil. m2 v roce 2003) a je celosvětově na 13.-14.místě.

Největším světovým výrobcem keramických obkladových prvků je Marazzi Group (Itálie), se zastoupením na všech významnějších světových trzích. Dalšími významnými výrobci jsou [[Ricchetti]]-Cisa-Cerdisa Group (Itálie), Florim Group (Itálie),Roca Group (Španělsko), světově největší výrobce keramiky (keramické obklady, sanitární keramika, jiná užitá keramika) Villeroy & Boch, Deutsche Steinzeug Cremer & Breuer ([[Německo]]) Iris Group (Itálie).

Ve světě neustále roste význam [[globalizace]], trhy se propojují a obchodní bariéry jsou postupně odstraňovány. Proto v několika posledních letech zaznamenáváme v keramickém průmyslu několik souběžných trendů. Nejsilnějším trendem je celkový růst produkce a spotřeby, realizovaný hlavně v [[Asie|Asii]] a [[Brazílie|Brazílii]]. Druhým trendem je fůzování společností, kdy největší světové firmy skupují menší národní výrobce nebo zakládají továrny na zelené louce a přesouvají tak svoji produkci blíže k zákazníkovi. Keramické obkladové prvky jsou vzhledem k ceně poměrně těžký materiál, a proto je jeho doprava na větší vzdálenosti ekonomicky nákladná. Díky těmto trendům zůstává podíl exportu na celosvětové spotřebě keramických obkladů stabilní.

== Reference ==
* Rostislav Drochytka a kol., KERAMICKÉ OBKLADY A DLAŽBY, ISBN 80-900860-5-5
* Iveta Plšková, PHYSICAL AND MECHANICAL PROPERTIES CERAMIC TILES
* Ceramic World Web:World production and consumption of ceramic tiles: download all figures
* ISO/TC 189 Business Plan, Date: 20/06/2005
<references />

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Keramika]]
[[Kategorie:Stavební materiály]]

Keramický obklad - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Gabriel 2: nový