<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/skins/common/feed.css?270"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Kerberos_%28protokol%29</id>
		<title>Kerberos (protokol) - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Kerberos_%28protokol%29"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Kerberos_(protokol)&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-15T15:46:41Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.16.5</generator>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Kerberos_(protokol)&amp;diff=2296317&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: ++</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Kerberos_(protokol)&amp;diff=2296317&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2021-04-07T06:42:41Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;++&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 7. 4. 2021, 06:42&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 7:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 7:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kerberos byl vyvinut na [[Massachusettský technologický institut|Massachusettském technologickém institutu]] (MIT) k ochraně síťových služeb v rámci [[Projekt Athena|projektu Athena]]. Jméno vzniklo z řeckého [[Kerberos]] (Cerberus), což byl trojhlavý pes střežící vstup do podsvětí. Kerberos existuje v několika verzích z čehož verze 1-3 sloužily pouze vnitřním potřebám MIT.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kerberos byl vyvinut na [[Massachusettský technologický institut|Massachusettském technologickém institutu]] (MIT) k ochraně síťových služeb v rámci [[Projekt Athena|projektu Athena]]. Jméno vzniklo z řeckého [[Kerberos]] (Cerberus), což byl trojhlavý pes střežící vstup do podsvětí. Kerberos existuje v několika verzích z čehož verze 1-3 sloužily pouze vnitřním potřebám MIT.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Steve Miller a Clifford Neumann, prvotní autoři 4. verze protokolu Kerberos, tuto vydali roku 1987, avšak stále byla primárně určena potřebám projektu Athena. Verze 5 byla oficiálně vydána roku 1993 – viz [[rfc:1510|RFC 1510]] (roku 2005 nahrazena [[rfc:4120|RFC 4120]]) – s úmyslem překonat omezení a bezpečnostní rizika verze 4.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Steve Miller a Clifford Neumann, prvotní autoři 4. verze protokolu Kerberos, tuto vydali roku 1987, avšak stále byla primárně určena potřebám projektu Athena. Verze 5 byla oficiálně vydána roku 1993 – viz [[rfc:1510|RFC 1510]] (roku 2005 nahrazena [[rfc:4120|RFC 4120]]) – s úmyslem překonat omezení a bezpečnostní rizika verze 4.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;MIT vydává Kerberos pod licencí velmi podobnou [[BSD_licence|BSD]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;MIT vydává Kerberos pod licencí velmi podobnou [[BSD_licence|BSD]]. Roku 2007 bylo založeno Kerberos Consortium na podporu budoucího vývoje protokolu. Mezi zakládající sponzory patří např. Sun Microsystems, Apple&amp;amp;nbsp;Inc., Google, Microsoft, Centrify Corporation a akademické instituce jako např. KTH-Royal Institute of Technology, [[Stanfordova univerzita]] nebo MIT.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Roku 2007 bylo založeno Kerberos Consortium na podporu budoucího vývoje protokolu. Mezi zakládající sponzory patří např. Sun Microsystems, Apple&amp;amp;nbsp;Inc., Google, Microsoft, Centrify Corporation a akademické instituce jako např. KTH-Royal Institute of Technology, [[Stanfordova univerzita]] nebo MIT.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kerberos byl úřady v USA klasifikován jako pomocná vojenská technologie a zároveň byl zakázán jeho export, protože používal šifru [[Data Encryption Standard|DES]]. Tento zákaz obešla švédská The Royal Institute of Technology tím, že vydala vlastní verzi 4 založenou na omezené verzi eBones od MIT zbavenou šifrovacích funkcí a volání na ně. Tím byl Kerberos uvolněn i mimo USA do doby, než se změnila jejich vývozní politika. [[Microsoft Windows|Windows]] od verze 2000 dále využívají Kerberos jako standardní zabezpečovací metodu. Některé doplňky od Microsoftu do kerberovské skupiny protokolů jsou zdokumentovány v [[rfc:3244|RFC 3244]]. [[rfc:4757|RFC 4757]] dokumentuje použití šifry [[RC4]] společnosti Microsoft. Přestože Microsoft používá protokol Kerberos, nevyužívá k tomu software od MIT. Mnoho na [[Unix|UNIXu]] založených operačních systémů (včetně [[FreeBSD]], [[OS X|Mac OS X]] od Apple, [[Red Hat Enterprise Linux]], [[Solaris (operační systém)|Solaris]] od Sun, [[AIX]] od IBM, [[OpenVMS]] od Hewlett-Packard a ostatních) také zahrnuje nástroje pro autentizaci služeb a&amp;amp;nbsp;uživatelů pomoci protokolu Kerberos.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kerberos byl úřady v USA klasifikován jako pomocná vojenská technologie a zároveň byl zakázán jeho export, protože používal šifru [[Data Encryption Standard|DES]]. Tento zákaz obešla švédská The Royal Institute of Technology tím, že vydala vlastní verzi 4 založenou na omezené verzi eBones od MIT zbavenou šifrovacích funkcí a volání na ně. Tím byl Kerberos uvolněn i mimo USA do doby, než se změnila jejich vývozní politika. [[Microsoft Windows|Windows]] od verze 2000 dále využívají Kerberos jako standardní zabezpečovací metodu. Některé doplňky od Microsoftu do kerberovské skupiny protokolů jsou zdokumentovány v [[rfc:3244|RFC 3244]]. [[rfc:4757|RFC 4757]] dokumentuje použití šifry [[RC4]] společnosti Microsoft. Přestože Microsoft používá protokol Kerberos, nevyužívá k tomu software od MIT. Mnoho na [[Unix|UNIXu]] založených operačních systémů (včetně [[FreeBSD]], [[OS X|Mac OS X]] od Apple, [[Red Hat Enterprise Linux]], [[Solaris (operační systém)|Solaris]] od Sun, [[AIX]] od IBM, [[OpenVMS]] od Hewlett-Packard a ostatních) také zahrnuje nástroje pro autentizaci služeb a&amp;amp;nbsp;uživatelů pomoci protokolu Kerberos.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Od roku 2005 se aktualizací specifikací protokolu Kerberos zabývá [[IETF]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Od roku 2005 se aktualizací specifikací protokolu Kerberos zabývá [[IETF]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Protokol ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Protokol ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Soubor:Kerberos protocol.png|thumb|250px|Fungování protokolu Kerberos]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Teorie ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Teorie ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kerberos je založen na Needham-Schroeder Symmetric Key Protocol. Používá důvěryhodné třetí strany nazývané též [[Key Distribution Center]] (KDC) sestávající ze dvou logicky oddělených částí: [[Autentizační server|Autentizačního serveru]] (AS) a [[Ticket-Granting Server]]u (TGS) . Kerberos pracuje na principu [[tiket]]ů sloužících k ověření identity uživatelů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kerberos je založen na Needham-Schroeder Symmetric Key Protocol. Používá důvěryhodné třetí strany nazývané též [[Key Distribution Center]] (KDC) sestávající ze dvou logicky oddělených částí: [[Autentizační server|Autentizačního serveru]] (AS) &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;{{Nowrap|&lt;/ins&gt;a [[Ticket-Granting Server]]u (TGS)&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;}}&lt;/ins&gt;. Kerberos pracuje na principu [[tiket]]ů sloužících k ověření identity uživatelů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;KDC si udržuje databázi tajných klíčů; každá entita v sítí, ať už klient nebo server, vlastní svůj tajný klíč známý pouze jí a KDC. Znalost tohoto klíče slouží k prokázání identity dané entity. Pro komunikaci mezi entitami KDC vygeneruje „session key“, kterým obě protistrany zabezpečí vzájemnou komunikaci. Bezpečnost tohoto protokolu významně závisí na vzájemné synchronizaci času protistran a krátké životnosti tiketů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;KDC si udržuje databázi tajných klíčů; každá entita v sítí, ať už klient nebo server, vlastní svůj tajný klíč známý pouze jí a KDC. Znalost tohoto klíče slouží k prokázání identity dané entity. Pro komunikaci mezi entitami KDC vygeneruje „session key“, kterým obě protistrany zabezpečí vzájemnou komunikaci. Bezpečnost tohoto protokolu významně závisí na vzájemné synchronizaci času protistran a krátké životnosti tiketů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Popis ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Popis ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;;Nejdříve si definujeme několik zkratek :&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;;Nejdříve si definujeme několik zkratek :&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;;AS : Autentizační server&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;;AS : Autentizační server&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;;SS : Servisní středisko&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;;SS : Servisní středisko&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;;TGS : Ticket-granting server – řídicí server&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;;TGS : Ticket-granting server – řídicí server&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;;TGT : Ticket granting ticket – tiket opravňující uživatele ke komunikaci s řídícím serverem&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;;TGT : Ticket granting ticket – tiket opravňující uživatele ke komunikaci s řídícím serverem&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vlastní autentizační proces si popíšeme nejdříve zjednodušeně: Klient se autentizuje vůči AS a obdrží tiket. Poté kontaktuje TGS a pomocí tiketu prokáže svou identitu a požádá o přístup ke službě. Pokud na něj má nárok, pošle TGS klientu další tiket, který je použit při komunikaci se SS je jím potvrzen nárok na službu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Vlastní autentizační proces si popíšeme nejdříve zjednodušeně: Klient se autentizuje vůči AS a obdrží tiket. Poté kontaktuje TGS a pomocí tiketu prokáže svou identitu a požádá o přístup ke službě. Pokud na něj má nárok, pošle TGS klientu další tiket, který je použit při komunikaci se SS je jím potvrzen nárok na službu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Kerberos_(protokol)&amp;diff=2296315&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: + NEW</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Kerberos_(protokol)&amp;diff=2296315&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2021-04-07T06:37:08Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;+ NEW&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:Iceglass4-kerberos-login.png|64px|left|Ikona protokolu]]&lt;br /&gt;
'''Kerberos''' je [[počítačová síť|síťový]] [[Autentizace|autentizační]] protokol umožňující komukoli komunikujícímu v nezabezpečené síti prokázat bezpečně svoji identitu někomu dalšímu. Kerberos zabraňuje odposlechnutí nebo zopakování takovéto komunikace a zaručuje [[Integrita dat|integritu dat]]. Byl vytvořen primárně pro model klient-server a poskytuje vzájemnou autentizaci – klient i server si ověří identitu své protistrany.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kerberos je postavený na [[symetrická kryptografie|symetrické kryptografii]], a proto potřebuje [[Certifikační autorita|důvěryhodnou třetí stranu]]. Volitelně může využívat [[Asymetrická kryptografie|asymetrického šifrování]] v určitých částech autentizačního procesu. Standardně používá [[Síťový port|port]] 88.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie a vývoj ==&lt;br /&gt;
Kerberos byl vyvinut na [[Massachusettský technologický institut|Massachusettském technologickém institutu]] (MIT) k ochraně síťových služeb v rámci [[Projekt Athena|projektu Athena]]. Jméno vzniklo z řeckého [[Kerberos]] (Cerberus), což byl trojhlavý pes střežící vstup do podsvětí. Kerberos existuje v několika verzích z čehož verze 1-3 sloužily pouze vnitřním potřebám MIT.&lt;br /&gt;
Steve Miller a Clifford Neumann, prvotní autoři 4. verze protokolu Kerberos, tuto vydali roku 1987, avšak stále byla primárně určena potřebám projektu Athena. Verze 5 byla oficiálně vydána roku 1993 – viz [[rfc:1510|RFC 1510]] (roku 2005 nahrazena [[rfc:4120|RFC 4120]]) – s úmyslem překonat omezení a bezpečnostní rizika verze 4.&lt;br /&gt;
MIT vydává Kerberos pod licencí velmi podobnou [[BSD_licence|BSD]].&lt;br /&gt;
Roku 2007 bylo založeno Kerberos Consortium na podporu budoucího vývoje protokolu. Mezi zakládající sponzory patří např. Sun Microsystems, Apple&amp;amp;nbsp;Inc., Google, Microsoft, Centrify Corporation a akademické instituce jako např. KTH-Royal Institute of Technology, [[Stanfordova univerzita]] nebo MIT.&lt;br /&gt;
Kerberos byl úřady v USA klasifikován jako pomocná vojenská technologie a zároveň byl zakázán jeho export, protože používal šifru [[Data Encryption Standard|DES]]. Tento zákaz obešla švédská The Royal Institute of Technology tím, že vydala vlastní verzi 4 založenou na omezené verzi eBones od MIT zbavenou šifrovacích funkcí a volání na ně. Tím byl Kerberos uvolněn i mimo USA do doby, než se změnila jejich vývozní politika. [[Microsoft Windows|Windows]] od verze 2000 dále využívají Kerberos jako standardní zabezpečovací metodu. Některé doplňky od Microsoftu do kerberovské skupiny protokolů jsou zdokumentovány v [[rfc:3244|RFC 3244]]. [[rfc:4757|RFC 4757]] dokumentuje použití šifry [[RC4]] společnosti Microsoft. Přestože Microsoft používá protokol Kerberos, nevyužívá k tomu software od MIT. Mnoho na [[Unix|UNIXu]] založených operačních systémů (včetně [[FreeBSD]], [[OS X|Mac OS X]] od Apple, [[Red Hat Enterprise Linux]], [[Solaris (operační systém)|Solaris]] od Sun, [[AIX]] od IBM, [[OpenVMS]] od Hewlett-Packard a ostatních) také zahrnuje nástroje pro autentizaci služeb a&amp;amp;nbsp;uživatelů pomoci protokolu Kerberos.&lt;br /&gt;
Od roku 2005 se aktualizací specifikací protokolu Kerberos zabývá [[IETF]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Protokol ==&lt;br /&gt;
=== Teorie ===&lt;br /&gt;
Kerberos je založen na Needham-Schroeder Symmetric Key Protocol. Používá důvěryhodné třetí strany nazývané též [[Key Distribution Center]] (KDC) sestávající ze dvou logicky oddělených částí: [[Autentizační server|Autentizačního serveru]] (AS) a [[Ticket-Granting Server]]u (TGS) . Kerberos pracuje na principu [[tiket]]ů sloužících k ověření identity uživatelů.&lt;br /&gt;
KDC si udržuje databázi tajných klíčů; každá entita v sítí, ať už klient nebo server, vlastní svůj tajný klíč známý pouze jí a KDC. Znalost tohoto klíče slouží k prokázání identity dané entity. Pro komunikaci mezi entitami KDC vygeneruje „session key“, kterým obě protistrany zabezpečí vzájemnou komunikaci. Bezpečnost tohoto protokolu významně závisí na vzájemné synchronizaci času protistran a krátké životnosti tiketů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Popis ===&lt;br /&gt;
;Nejdříve si definujeme několik zkratek :&lt;br /&gt;
;AS : Autentizační server&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
;SS : Servisní středisko&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
;TGS : Ticket-granting server – řídicí server&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
;TGT : Ticket granting ticket – tiket opravňující uživatele ke komunikaci s řídícím serverem&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vlastní autentizační proces si popíšeme nejdříve zjednodušeně: Klient se autentizuje vůči AS a obdrží tiket. Poté kontaktuje TGS a pomocí tiketu prokáže svou identitu a požádá o přístup ke službě. Pokud na něj má nárok, pošle TGS klientu další tiket, který je použit při komunikaci se SS je jím potvrzen nárok na službu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Detailnější popis vypadá následovně: Klient se jednorázově autentizuje AS pomocí navzájem známého tajemství (např. heslo) a dostane TGT. Později, když chce klient kontaktovat nějaké SS, použije se (i opakovaně) tohoto TGT k ověření u TGS a tím k získání tiketu pro komunikaci se SS bez toho, aby bylo znovu využíváno původního známého tajemství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Následuje popis jednotlivých fází:&lt;br /&gt;
==== Login uživatele ====&lt;br /&gt;
# Uživatel vloží své jméno a heslo na klientském počítači.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
# Klient provede jednostrannou funkci (obvykle [[Hašovací funkce|Hash]]) na vloženém hesle a to se stane tajným klíčem pro klienta/uživatele (klíč 1).&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
==== Autentizace klienta ====&lt;br /&gt;
# Klient odešle nešifrovaně zprávu na AS obsahující uživatelovo ID a jeho žádost o přístup ke službě. (všimneme si, že jak heslo tak ani uživatelův tajný klíč nejsou odeslány) AS vygeneruje tajný klíč Hashováním hesla uživatele, které vyhledá v databázi.&lt;br /&gt;
# AS zkontroluje zda se uživatel nachází v jeho databázi. Pokud ano, odešle klientu nazpět 2 zprávy:&lt;br /&gt;
#* zpráva A: Klient/TGS klíč (klíč 2) zašifrovaný klíčem klient/uživatel (klíč 1).&lt;br /&gt;
#* zpráva B: TGT obsahující ID klienta, jeho síťovou adresu, životnost tohoto tiketu a klient/TGS klíč (klíč 2), to vše zašifrované tajným klíčem TGS (klíč 3).&lt;br /&gt;
# Jakmile klient obdrží zprávy A a B, pokusí se dešifrovat zprávu A klíčem vygenerovaným z hesla uživatele (klíč 1). Pokud uživatel vložil nesprávné heslo tj. rozdílné než to, co má v databázi AS, klíč 1 nebude odpovídat a tudíž s ním nepůjde dešifrovat zpráva A. Se správným heslem a tudíž i správným klíčem rozšifruje klient zprávu A čímž získá klient/TGS klíč (klíč2). Tento je využíván pro další komunikaci s TGS. (všimneme si, že klient nedokáže dešifrovat zprávu B jelikož je šifrována s použitím tajného klíče TGS (klíč 3)) V tuto chvíli má klient dostatek informací k autentizaci vůči TGS.&lt;br /&gt;
==== Autorizace přístupu ke službě ====&lt;br /&gt;
{{RIGHTTOC}}&lt;br /&gt;
# Žádost o přístup ke službě se skládá ze dvou zpráv, jež klient odešle na TGS:&lt;br /&gt;
#* zpráva C: Ta obsahuje zprávu B a ID služby ke které klient žádá přístup.&lt;br /&gt;
#* zpráva D: Autentikátor (složený z ID klienta a časové značky) šifrovaný klient/TGS klíčem (klíč 2)&lt;br /&gt;
# Po obdržení zpráv C a D rozkóduje TGS zprávu C z níž získá zprávu B kterou dále dešifruje svým tajným klíčem (klíč 3). Tím získá klient/TGS klíč (klíč 2). Pomocí tohoto klíče dále dešifruje zprávu D (autentikátor) a odešle klientu následující dvě zprávy:&lt;br /&gt;
#* zpráva E: Klient/server tiket ,obsahující ID klienta, jeho síťovou adresu, dobu platnosti a klient/server klíč (klíč 4), to vše zašifrované tajným klíčem služby (klíč 5).&lt;br /&gt;
#* zpráva F: Klient/server klíč (klíč 4) šifrovaný klient/TGS klíčem (klíč 2).&lt;br /&gt;
==== Vyřízení žádosti o přístup ke službě ====&lt;br /&gt;
# Jakmile klient obdrží zprávy E a F od TGS, má dostatek informací k autentizaci vůči SS. Klient se k němu připojí a odešle mu tyto dvě zprávy:&lt;br /&gt;
#* zpráva E: z předchozího kroku (klient/server tiket zašifrovaný tajným klíčem služby (klíč 5).&lt;br /&gt;
#* zpráva G: Nový autentikátor, obsahující ID klienta a časovou značku, zašifrovaný klient/server klíčem (klíč 4).&lt;br /&gt;
# SS dešifruje zprávu E pomocí svého tajného klíče (klíč 5) a získá tak klient/server klíč (klíč 4). Tímto pak dešifruje zprávu G z níž zjistí autentikátor a poté odešle klientu zpět následující zprávu, aby potvrdil svou identitu a ochotu posloužit klientu:&lt;br /&gt;
#* zpráva H: časová značka z klientova autentikátoru navýšená o 1, zašifrovaná klient/server klíčem (klíč 4).&lt;br /&gt;
# Klient dešifruje zprávu H klient/server klíčem (klíč 4) a zkontroluje, zda je časová značka správně navýšena. Pokud ano, tak může klient serveru důvěřovat a také může začít posílat žádosti o služby na server.&lt;br /&gt;
# Server poskytuje klientu služby o které žádá.&lt;br /&gt;
== Rizika ==&lt;br /&gt;
* Největší riziko spočívá v nutnosti nepřetržitého běhu centrálního serveru. Pokud tento server neběží, nikdo se nemůže přihlásit. Toto riziko lze zmírnit použitím více Kerberos serverů a záložních autentizačních mechanismů.&lt;br /&gt;
* Kerberos má přísné požadavky na synchronizaci času klientů a serverů. Tikety mají danou životnost a pokud není čas klienta synchronizován s časem serveru, autentizace selže. Standardní nastavení podle MIT požaduje, aby se tyto časy nerozcházely o více jak 5 minut. V praxi se používá [[Network Time Protocol|NTP (Network Time Protocol)]] [[Démon (software)|démonů]] k synchronizaci hodin.&lt;br /&gt;
* Administrační protokol není standardizován a liší se podle implementace. Změna hesla je popsána v [[rfc:3244|RFC 3244]].&lt;br /&gt;
* Jelikož je veškerá autentizace řízena centrálně přes KDC (Key Distribution Center), narušením této autentizační infrastruktury dostane útočník možnost vydávat se za jakéhokoliv uživatele.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
* [[DIAMETER]]&lt;br /&gt;
* [[RADIUS]]&lt;br /&gt;
* [[TACACS]]&lt;br /&gt;
* [[TACACS+]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
* [https://web.archive.org/web/20120117005100/http://staff.washington.edu/rlmorgan/talk/kerberos.1999.06/history.html Historie protokolu Kerberos (EN)]&lt;br /&gt;
* [http://www.fi.muni.cz/usr/staudek/vyuka/security/stud_lit/d05_idm_tutorial_text.pdf Popis protokolu a jeho funkcí (CZ)]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Článek z Wikipedie}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Aplikační protokoly IP]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Řízení přístupu]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	</feed>