Sysop: 1 revizi

2014-01-12T16:08:14Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 12. 1. 2014, 16:08

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-15T23:51:39Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Neověřeno}}
'''Keynesiánství''', '''keynesovství''' či '''Keynesova ekonomie''' je [[ekonomie|ekonomický]] směr, jemuž položil základy [[Spojené království|britský]] ekonom [[John Maynard Keynes]], [[profesor]] ekonomie na [[Cambridgeská univerzita|Cambridgeské univerzitě]].
Cambridgeská ekonomická škola byla tehdy jednou z nejvýznamnějších ekonomických doktrín na světě, jejímu největšímu rozvoji přispěly kapacity jako [[Alfred Marshall]] (jeden ze tří účastníků tzv. [[marginalistické revoluce]] v ekonomii) a [[Arthur Cecil Pigou]] (autor teorie tzv. reálných peněžních zůstatků – také nazývaný [[Pigou effect|Pigouův efekt]] a také teorií externalit).
== Příčiny vzniku keynesiánství ==
Nejvýznamnější knihou keynesiánců je kniha [[Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz]] vydaná v roce [[1936]]. Kniha byla reakcí na [[Velká hospodářská krize|velkou hospodářskou krizi]] z přelomu dvacátých a třicátých let [[20. století]]. Ekonomie do té doby obecně věřila, že pokud není volný trh deformován státními zásahy, při jakékoliv změně v prostředí se tržní podmínky automaticky přizpůsobí dlouhodobě nejefektivnějšímu trendu. [[Velká hospodářská krize|Krize]] však zasadila ránu [[Neoklasická ekonomie|neoklasické ekonomii]] (která byla tehdy uznávaná jako [[ekonomie hlavního proudu]]).
Toto selhání si ekonomové té doby nedokázali vysvětlit (s alternativním vysvětlením přišel o 40 let později ekonom [[Milton Friedman]], člen [[Chicagská škola|chicagské ekonomické školy]] a duchovní otec teorie [[monetarismus|monetarismu]]). Keynes tedy na základě makroekonomických analýz dospěl k závěru, že existuje ještě obecnější teorie, a ekonomie neoklasická je pouze jejím speciálním případem. Tedy vyslovil názor, že za určitých okolností se nemusí trh nutně vždy přibližovat nejefektivnějšímu bodu, ale může se ustálit v situaci, kdy je [[Hrubý domácí produkt|produkt]] nízký a [[nezaměstnanost]] vysoká. Takovými podmínkami může být např. tzv. [[spekulativní motiv poptávky po penězích]] či [[past na likviditu]], která v určitých případech (např. hluboká a dlouho trvající [[Hospodářská krize|krize]]) může způsobit totální neúčinnost [[monetární politika|monetární (měnové) politiky]] (ta je alfou a omegou monetaristické teorie, proto jsou tyto faktory monetaristy hlasitě odmítány).
Právě [[nezaměstnanost]] je v očích keynesiánských ekonomů největším zlem v ekonomice (monetaristé naopak za největší zlo považují vysokou [[Inflace|inflaci]]).
Z těchto důvodů vidí keynesiánská politika východisko mimo měnovou politiku, tedy v politice [[Fiskální politika|fiskální]] (rozpočtové). Tímto východiskem je státní [[Rozpočet|rozpočtová]] stimulace [[Agregátní poptávka|agregátní poptávky]] v dobách deprese a krytí jejího schodku v době [[Konjunktura|konjunktury]]. Jinými slovy, v době krize, kdy ekonomika stagnuje, stát vydá množství [[Veřejná zakázka|veřejných zakázek]], např. na stavbu [[silnice|silnic]], a tím dá práci firmám a lidem. Takto vzniklý schodek rozpočtu se vykryje z [[Daň|daní]], které stát vybere, až takto zmírněná krize přejde.
V souladu s touto teorií byl rozpracováván i politicko-hospodářský program [[New Deal]] prezidenta USA [[Franklin D. Roosevelt|Franklina D. Roosevelta]], jehož součástí byl i jeden z největších projektů z veřejných zakázek v historii lidstva, mamutí projekt [[Tennessee Valley Authority|TVA]] (regulace břehu řeky Tennessee s výstavbou množství přehrad a vodních nádrží).
== Uplatnění ve světě ==
Po druhé světová válce přejaly keynesiánství v podstatě veškeré vyspělé země a jejich představitelé se jí inspirovali při sestavování svých politických programů. Nicméně v 70. letech 20. století utrpěla tato teorie zdrcující kritiku a byla z větší části nahrazena právě monetarismem. Důvodem byly nové jevy v ekonomii, které keynesiánci nedokázali vysvětlit – například [[stagflace]] či [[slumpflace]].
== Aplikace keynesiánství ==
Klasičtí ekonomové tvrdí, že keynesiánství je zodpovědné za problémy [[státní rozpočet|státních rozpočtů]], v 60. a 70. letech (staly hluboce deficitními), kdy bylo keynesiánství hlavním ekonomickým proudem v západním světě (zejména ve Spojených státech a Velké Británii). Tehdy došlo k velké inflaci a problémům ekonomiky a v reakci na to začal převládat vliv (neo)klasických ekonomických škol.
V souvislosti s poslední krizí zkoušely některé vlády aplikovat některé neokeynesiánské strategie.
Neokeynesiánství a neoliberalismus (klasické ekonomické školy) jsou dnes dvěma hlavními soupeřícími proudy ekonomie.

{{Makroekonomické směry}}{{Ekonomické směry}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Ekonomické teorie]]

Keynesiánství - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu