Kinematika - Historie editací

Sysop: ++

2026-03-08T12:39:23Z

← Starší verze		Verze z 8. 3. 2026, 12:39
Řádka 1:		Řádka 1:
		+	[[Soubor:Volný pád vochozka.png\|thumb\|240px\|Těleso tvaru koule je ve výšce ''h'' nad povrchem urychlováno tíhovým zrychlením ''g''.]]
	'''Kinematika''' je část [[Mechanika\|mechaniky]], která se zabývá klasifikací a popisem různých druhů [[Mechanický pohyb\|pohybu]], ale nezabývá se jeho příčinami. Naproti tomu [[dynamika]] zkoumá pohyb z hlediska působení [[síla\|sil]].		'''Kinematika''' je část [[Mechanika\|mechaniky]], která se zabývá klasifikací a popisem různých druhů [[Mechanický pohyb\|pohybu]], ale nezabývá se jeho příčinami. Naproti tomu [[dynamika]] zkoumá pohyb z hlediska působení [[síla\|sil]].

	Kinematika se tedy zaměřuje na sledování [[poloha tělesa\|polohy]], [[Rychlost (mechanika)\|rychlosti]] apod. Nesleduje však dynamické veličiny, jako např. [[hybnost]] a [[energie\|energii]], kterými se zabývá dynamika.		Kinematika se tedy zaměřuje na sledování [[poloha tělesa\|polohy]], [[Rychlost (mechanika)\|rychlosti]] apod. Nesleduje však dynamické veličiny, jako např. [[hybnost]] a [[energie\|energii]], kterými se zabývá dynamika.
-	~~[[Soubor:Volný pád.gif\|thumb]]~~	+
	== Pomocné pojmy ==		== Pomocné pojmy ==

Sysop: Nahrazení textu „\bold{“ textem „\mathbf{“

2022-08-14T15:27:01Z

Nahrazení textu „\bold{“ textem „\mathbf{“

Sysop: Nahrazení textu „“ textem „\)“

2022-08-14T14:52:21Z

Nahrazení textu „</math>“ textem „\)</big>“

Sysop: Nahrazení textu „ $“ textem „$ \(“

2022-08-14T14:48:58Z

Nahrazení textu „<math>“ textem „<big>\(“

Sysop: 1 revizi

2014-01-12T16:03:01Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 12. 1. 2014, 16:03

Sysop: 1 revizi

2009-11-16T17:00:14Z

1 revizi

Nová stránka

'''Kinematika''' je část [[Mechanika|mechaniky]], která se zabývá klasifikací a popisem různých druhů [[Mechanický pohyb|pohybu]], ale nezabývá se jeho příčinami. Naproti tomu [[dynamika]] zkoumá pohyb z hlediska působení [[síla|sil]].

Kinematika se tedy zaměřuje na sledování [[poloha tělesa|polohy]], [[Rychlost (mechanika)|rychlosti]] apod. Nesleduje však dynamické veličiny, jako např. [[hybnost]] a [[energie|energii]], kterými se zabývá dynamika.
[[Soubor:Volný pád.gif|thumb]]
== Pomocné pojmy ==

Důležitým kinematickým pojmem je [[hmotný bod]]. Jedná se o idealizaci, kdy libovolné těleso při popisu jeho pohybu nahrazujeme bodem s danou hmotností. Tento bod obvykle umísťujeme do [[těžiště]] tělesa.
[[Poloha tělesa]] je údaj, vyjadřující umístění tělesa vzhledem ke [[vztažná soustava|vztažné soustavě]]. Jednou z možností, jak zadat polohu tělesa je [[polohový vektor]] neboli [[průvodič]]. Je to spojitá vektorová funkce času, kterou je zvykem psát ve tvaru

:<math>\bold{r}=\bold{r}(t)= \sum_{i=1}^{3} x^i(t) \bold{e}_i</math>
(<math>e_i</math> jsou jednotkové vektory).
Od obecného polohového vektoru můžeme přejít ke konkrétní [[Soustava souřadnic|soustavě souřadnic]]. V rovině jsou nejpoužívanější [[kartézská soustava souřadnic]] a [[polární soustava souřadnic]].

== Základní pojmy ==

[[Mechanický pohyb|Mechanickým pohybem]] se ve fyzice označuje takový pohyb, při kterém dochází ke změně polohy tělesa, popř. hmotného bodu vzhledem ke [[vztažná soustava|vztažné soustavě]]. Kudy se hmotný bod pohybuje popisuje [[trajektorie]], geometrická čára prostorem, kterou hmotný bod při pohybu opisuje.
Podle tvaru trajektorie rozlišujeme [[přímočarý pohyb]] (probíhá podél konstantně směřujícího vektoru) a [[křivočarý pohyb]] (nepřímočarý). Délku trajektorie nazýváme [[Trajektorie|dráha]].

Při pohybu se mění velikost i směr [[polohový vektor|polohového vektoru]].

První časovou [[derivace|derivaci]] [[polohový vektor|polohového vektoru]] nazýváme [[Rychlost (mechanika)|okamžitá rychlost]]. '''Průměrnou rychlost''' zavádíme jako

: <math>\bold{v_p}=\frac{\bold{r}\left(t_1\right)-\bold{r}\left(t_2\right)}{t_1-t_2}</math>.

Limitním přechodem od průměrné rychlosti zavádíme (zpětně) '''rychlost okamžitou''':

: <math>\mathbf{v}= \lim_{t_1\to t_2}\frac{\bold{r}\left(t_1\right)-\bold{r}\left(t_2\right)}{t_1-t_2}= \frac{d\bold{r}(t)}{dt}= \sum_{i=1}^{3} {{dx^i(t)} \over {dt}} \bold{e}_i ={\mathrm{d}\mathbf{s} \over \mathrm{d}t}</math>.

První časovou derivaci [[Rychlost (mechanika)|rychlosti]] nazýváme [[zrychlení]].

:<math>\bold{a}=\frac{d\bold{v}}{dt}=\frac{dv}{dt}\bold{\tau^0}+v\frac{d\bold{\tau^0}}{dt}</math>,

kde <math>\bold{\tau^0}</math>je jednotkový tečný vektor. Výraz můžeme dále rozepsat jako

:<math>\bold{a}=\frac{dv}{dt}\bold{\tau^0}+v\frac{ds}{dt}\frac{d\bold\tau^0}{ds}=\frac{dv}{dt}\bold{\tau^0}+v^2\frac{d\bold{\tau^0}}{ds}</math>,

což lze interpretovat, jako že se zrychlení skládá z '''tečné''' a '''normálové''' složky, tedy

:<math>\bold{a}=\bold{a_t}+\bold{a_n}</math>,

kde <math>\bold{a_n}=\frac{v^2}{R}\bold{n^0}</math>, přičemž <math>R</math> je poloměr křivosti a <math>\bold n^0</math> jednotkový vektor ve směru [[normála|normály]].

Je-li tečné zrychlení nulové, jedná se o [[rovnoměrný pohyb]], v opačném případě o [[nerovnoměrný pohyb]].

[[Skládání pohybů]] - [[Princip nezávislosti pohybů]] - [[Skládání rychlostí]] - [[Relativita pohybu]] - [[Vztažná soustava]] - [[Galileiho princip relativity]] - [[Einsteinův princip relativity]]

== Popis jednotlivých druhů pohybů ==
[[Rovnoměrný přímočarý pohyb]] - [[Rovnoměrně zrychlený přímočarý pohyb]] - [[Nerovnoměrný přímočarý pohyb]] - [[Rovnoměrný pohyb po kružnici]] - [[Rovnoměrně zrychlený pohyb po kružnici]] - [[Nerovnoměrný pohyb po kružnici]]

== Veličiny ==
[[Trajektorie|Dráha]] - [[Rychlost (mechanika)|Rychlost]] - [[Zrychlení]] - [[Úhlová dráha]] - [[Úhlová rychlost]] - [[Úhlové zrychlení]] - [[Dostředivé zrychlení]] - [[Perioda (fyzika)]] - [[Frekvence]] ([[Kmitočet]])

== Související články ==
* [[Mechanika]]
* [[Dynamika]]

== Reference ==
* Z. Horák, F. Krupka: Fyzika, SNTL/SVTL, Praha 1966

== Externí odkazy ==

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Mechanika]]

← Starší verze		Verze z 14. 8. 2022, 15:27
Řádka 8:		Řádka 8:
	[[Poloha tělesa]] je údaj, vyjadřující umístění tělesa vzhledem ke [[vztažná soustava\|vztažné soustavě]]. Jednou z možností, jak zadat polohu tělesa je [[polohový vektor]] neboli [[průvodič]]. Je to spojitá vektorová funkce času, kterou je zvykem psát ve tvaru		[[Poloha tělesa]] je údaj, vyjadřující umístění tělesa vzhledem ke [[vztažná soustava\|vztažné soustavě]]. Jednou z možností, jak zadat polohu tělesa je [[polohový vektor]] neboli [[průvodič]]. Je to spojitá vektorová funkce času, kterou je zvykem psát ve tvaru

-	:<big>\(\~~bold~~{r}=\~~bold~~{r}(t)= \sum_{i=1}^{3} x^i(t) \~~bold~~{e}_i\)</big>	+	:<big>\(\mathbf{r}=\mathbf{r}(t)= \sum_{i=1}^{3} x^i(t) \mathbf{e}_i\)</big>
	(<big>\(e_i\)</big> jsou jednotkové vektory).		(<big>\(e_i\)</big> jsou jednotkové vektory).
	Od obecného polohového vektoru můžeme přejít ke konkrétní [[Soustava souřadnic\|soustavě souřadnic]]. V rovině jsou nejpoužívanější [[kartézská soustava souřadnic]] a [[polární soustava souřadnic]].		Od obecného polohového vektoru můžeme přejít ke konkrétní [[Soustava souřadnic\|soustavě souřadnic]]. V rovině jsou nejpoužívanější [[kartézská soustava souřadnic]] a [[polární soustava souřadnic]].
Řádka 21:		Řádka 21:
	První časovou [[derivace\|derivaci]] [[polohový vektor\|polohového vektoru]] nazýváme [[Rychlost (mechanika)\|okamžitá rychlost]]. '''Průměrnou rychlost''' zavádíme jako		První časovou [[derivace\|derivaci]] [[polohový vektor\|polohového vektoru]] nazýváme [[Rychlost (mechanika)\|okamžitá rychlost]]. '''Průměrnou rychlost''' zavádíme jako

-	: <big>\(\~~bold~~{v_p}=\frac{\~~bold~~{r}\left(t_1\right)-\~~bold~~{r}\left(t_2\right)}{t_1-t_2}\)</big>.	+	: <big>\(\mathbf{v_p}=\frac{\mathbf{r}\left(t_1\right)-\mathbf{r}\left(t_2\right)}{t_1-t_2}\)</big>.

	Limitním přechodem od průměrné rychlosti zavádíme (zpětně) '''rychlost okamžitou''':		Limitním přechodem od průměrné rychlosti zavádíme (zpětně) '''rychlost okamžitou''':

-	: <big>\(\mathbf{v}= \lim_{t_1\to t_2}\frac{\~~bold~~{r}\left(t_1\right)-\~~bold~~{r}\left(t_2\right)}{t_1-t_2}= \frac{d\~~bold~~{r}(t)}{dt}= \sum_{i=1}^{3} {{dx^i(t)} \over {dt}} \~~bold~~{e}_i ={\mathrm{d}\mathbf{s} \over \mathrm{d}t}\)</big>.	+	: <big>\(\mathbf{v}= \lim_{t_1\to t_2}\frac{\mathbf{r}\left(t_1\right)-\mathbf{r}\left(t_2\right)}{t_1-t_2}= \frac{d\mathbf{r}(t)}{dt}= \sum_{i=1}^{3} {{dx^i(t)} \over {dt}} \mathbf{e}_i ={\mathrm{d}\mathbf{s} \over \mathrm{d}t}\)</big>.


	První časovou derivaci [[Rychlost (mechanika)\|rychlosti]] nazýváme [[zrychlení]].		První časovou derivaci [[Rychlost (mechanika)\|rychlosti]] nazýváme [[zrychlení]].

-	:<big>\(\~~bold~~{a}=\frac{d\~~bold~~{v}}{dt}=\frac{dv}{dt}\~~bold~~{\tau^0}+v\frac{d\~~bold~~{\tau^0}}{dt}\)</big>,	+	:<big>\(\mathbf{a}=\frac{d\mathbf{v}}{dt}=\frac{dv}{dt}\mathbf{\tau^0}+v\frac{d\mathbf{\tau^0}}{dt}\)</big>,

-	kde <big>\(\~~bold~~{\tau^0}\)</big>je jednotkový tečný vektor. Výraz můžeme dále rozepsat jako	+	kde <big>\(\mathbf{\tau^0}\)</big>je jednotkový tečný vektor. Výraz můžeme dále rozepsat jako

-	:<big>\(\~~bold~~{a}=\frac{dv}{dt}\~~bold~~{\tau^0}+v\frac{ds}{dt}\frac{d\bold\tau^0}{ds}=\frac{dv}{dt}\~~bold~~{\tau^0}+v^2\frac{d\~~bold~~{\tau^0}}{ds}\)</big>,	+	:<big>\(\mathbf{a}=\frac{dv}{dt}\mathbf{\tau^0}+v\frac{ds}{dt}\frac{d\bold\tau^0}{ds}=\frac{dv}{dt}\mathbf{\tau^0}+v^2\frac{d\mathbf{\tau^0}}{ds}\)</big>,

	což lze interpretovat, jako že se zrychlení skládá z '''tečné''' a '''normálové''' složky, tedy		což lze interpretovat, jako že se zrychlení skládá z '''tečné''' a '''normálové''' složky, tedy

-	:<big>\(\~~bold~~{a}=\~~bold~~{a_t}+\~~bold~~{a_n}\)</big>,	+	:<big>\(\mathbf{a}=\mathbf{a_t}+\mathbf{a_n}\)</big>,

-	kde <big>\(\~~bold~~{a_n}=\frac{v^2}{R}\~~bold~~{n^0}\)</big>, přičemž <big>\(R\)</big> je poloměr křivosti a <big>\(\bold n^0\)</big> jednotkový vektor ve směru [[normála\|normály]].	+	kde <big>\(\mathbf{a_n}=\frac{v^2}{R}\mathbf{n^0}\)</big>, přičemž <big>\(R\)</big> je poloměr křivosti a <big>\(\bold n^0\)</big> jednotkový vektor ve směru [[normála\|normály]].

	Je-li tečné zrychlení nulové, jedná se o [[rovnoměrný pohyb]], v opačném případě o [[nerovnoměrný pohyb]].		Je-li tečné zrychlení nulové, jedná se o [[rovnoměrný pohyb]], v opačném případě o [[nerovnoměrný pohyb]].

← Starší verze		Verze z 14. 8. 2022, 14:52
Řádka 8:		Řádka 8:
	[[Poloha tělesa]] je údaj, vyjadřující umístění tělesa vzhledem ke [[vztažná soustava\|vztažné soustavě]]. Jednou z možností, jak zadat polohu tělesa je [[polohový vektor]] neboli [[průvodič]]. Je to spojitá vektorová funkce času, kterou je zvykem psát ve tvaru		[[Poloha tělesa]] je údaj, vyjadřující umístění tělesa vzhledem ke [[vztažná soustava\|vztažné soustavě]]. Jednou z možností, jak zadat polohu tělesa je [[polohový vektor]] neboli [[průvodič]]. Je to spojitá vektorová funkce času, kterou je zvykem psát ve tvaru

-	:<big>\(\bold{r}=\bold{r}(t)= \sum_{i=1}^{3} x^i(t) \bold{e}_i</~~math~~>	+	:<big>\(\bold{r}=\bold{r}(t)= \sum_{i=1}^{3} x^i(t) \bold{e}_i\)</big>
-	(<big>\(e_i</~~math~~> jsou jednotkové vektory).	+	(<big>\(e_i\)</big> jsou jednotkové vektory).
	Od obecného polohového vektoru můžeme přejít ke konkrétní [[Soustava souřadnic\|soustavě souřadnic]]. V rovině jsou nejpoužívanější [[kartézská soustava souřadnic]] a [[polární soustava souřadnic]].		Od obecného polohového vektoru můžeme přejít ke konkrétní [[Soustava souřadnic\|soustavě souřadnic]]. V rovině jsou nejpoužívanější [[kartézská soustava souřadnic]] a [[polární soustava souřadnic]].

Řádka 21:		Řádka 21:
	První časovou [[derivace\|derivaci]] [[polohový vektor\|polohového vektoru]] nazýváme [[Rychlost (mechanika)\|okamžitá rychlost]]. '''Průměrnou rychlost''' zavádíme jako		První časovou [[derivace\|derivaci]] [[polohový vektor\|polohového vektoru]] nazýváme [[Rychlost (mechanika)\|okamžitá rychlost]]. '''Průměrnou rychlost''' zavádíme jako

-	: <big>\(\bold{v_p}=\frac{\bold{r}\left(t_1\right)-\bold{r}\left(t_2\right)}{t_1-t_2}</~~math~~>.	+	: <big>\(\bold{v_p}=\frac{\bold{r}\left(t_1\right)-\bold{r}\left(t_2\right)}{t_1-t_2}\)</big>.

	Limitním přechodem od průměrné rychlosti zavádíme (zpětně) '''rychlost okamžitou''':		Limitním přechodem od průměrné rychlosti zavádíme (zpětně) '''rychlost okamžitou''':

-	: <big>\(\mathbf{v}= \lim_{t_1\to t_2}\frac{\bold{r}\left(t_1\right)-\bold{r}\left(t_2\right)}{t_1-t_2}= \frac{d\bold{r}(t)}{dt}= \sum_{i=1}^{3} {{dx^i(t)} \over {dt}} \bold{e}_i ={\mathrm{d}\mathbf{s} \over \mathrm{d}t}</~~math~~>.	+	: <big>\(\mathbf{v}= \lim_{t_1\to t_2}\frac{\bold{r}\left(t_1\right)-\bold{r}\left(t_2\right)}{t_1-t_2}= \frac{d\bold{r}(t)}{dt}= \sum_{i=1}^{3} {{dx^i(t)} \over {dt}} \bold{e}_i ={\mathrm{d}\mathbf{s} \over \mathrm{d}t}\)</big>.


	První časovou derivaci [[Rychlost (mechanika)\|rychlosti]] nazýváme [[zrychlení]].		První časovou derivaci [[Rychlost (mechanika)\|rychlosti]] nazýváme [[zrychlení]].

-	:<big>\(\bold{a}=\frac{d\bold{v}}{dt}=\frac{dv}{dt}\bold{\tau^0}+v\frac{d\bold{\tau^0}}{dt}</~~math~~>,	+	:<big>\(\bold{a}=\frac{d\bold{v}}{dt}=\frac{dv}{dt}\bold{\tau^0}+v\frac{d\bold{\tau^0}}{dt}\)</big>,

-	kde <big>\(\bold{\tau^0}</~~math~~>je jednotkový tečný vektor. Výraz můžeme dále rozepsat jako	+	kde <big>\(\bold{\tau^0}\)</big>je jednotkový tečný vektor. Výraz můžeme dále rozepsat jako

-	:<big>\(\bold{a}=\frac{dv}{dt}\bold{\tau^0}+v\frac{ds}{dt}\frac{d\bold\tau^0}{ds}=\frac{dv}{dt}\bold{\tau^0}+v^2\frac{d\bold{\tau^0}}{ds}</~~math~~>,	+	:<big>\(\bold{a}=\frac{dv}{dt}\bold{\tau^0}+v\frac{ds}{dt}\frac{d\bold\tau^0}{ds}=\frac{dv}{dt}\bold{\tau^0}+v^2\frac{d\bold{\tau^0}}{ds}\)</big>,

	což lze interpretovat, jako že se zrychlení skládá z '''tečné''' a '''normálové''' složky, tedy		což lze interpretovat, jako že se zrychlení skládá z '''tečné''' a '''normálové''' složky, tedy

-	:<big>\(\bold{a}=\bold{a_t}+\bold{a_n}</~~math~~>,	+	:<big>\(\bold{a}=\bold{a_t}+\bold{a_n}\)</big>,

-	kde <big>\(\bold{a_n}=\frac{v^2}{R}\bold{n^0}</~~math~~>, přičemž <big>\(R</~~math~~> je poloměr křivosti a <big>\(\bold n^0</~~math~~> jednotkový vektor ve směru [[normála\|normály]].	+	kde <big>\(\bold{a_n}=\frac{v^2}{R}\bold{n^0}\)</big>, přičemž <big>\(R\)</big> je poloměr křivosti a <big>\(\bold n^0\)</big> jednotkový vektor ve směru [[normála\|normály]].

	Je-li tečné zrychlení nulové, jedná se o [[rovnoměrný pohyb]], v opačném případě o [[nerovnoměrný pohyb]].		Je-li tečné zrychlení nulové, jedná se o [[rovnoměrný pohyb]], v opačném případě o [[nerovnoměrný pohyb]].

← Starší verze		Verze z 14. 8. 2022, 14:48
Řádka 8:		Řádka 8:
	[[Poloha tělesa]] je údaj, vyjadřující umístění tělesa vzhledem ke [[vztažná soustava\|vztažné soustavě]]. Jednou z možností, jak zadat polohu tělesa je [[polohový vektor]] neboli [[průvodič]]. Je to spojitá vektorová funkce času, kterou je zvykem psát ve tvaru		[[Poloha tělesa]] je údaj, vyjadřující umístění tělesa vzhledem ke [[vztažná soustava\|vztažné soustavě]]. Jednou z možností, jak zadat polohu tělesa je [[polohový vektor]] neboli [[průvodič]]. Je to spojitá vektorová funkce času, kterou je zvykem psát ve tvaru

-	:<~~math~~>\bold{r}=\bold{r}(t)= \sum_{i=1}^{3} x^i(t) \bold{e}_i</math>	+	:<big>\(\bold{r}=\bold{r}(t)= \sum_{i=1}^{3} x^i(t) \bold{e}_i</math>
-	(<~~math~~>e_i</math> jsou jednotkové vektory).	+	(<big>\(e_i</math> jsou jednotkové vektory).
	Od obecného polohového vektoru můžeme přejít ke konkrétní [[Soustava souřadnic\|soustavě souřadnic]]. V rovině jsou nejpoužívanější [[kartézská soustava souřadnic]] a [[polární soustava souřadnic]].		Od obecného polohového vektoru můžeme přejít ke konkrétní [[Soustava souřadnic\|soustavě souřadnic]]. V rovině jsou nejpoužívanější [[kartézská soustava souřadnic]] a [[polární soustava souřadnic]].

Řádka 21:		Řádka 21:
	První časovou [[derivace\|derivaci]] [[polohový vektor\|polohového vektoru]] nazýváme [[Rychlost (mechanika)\|okamžitá rychlost]]. '''Průměrnou rychlost''' zavádíme jako		První časovou [[derivace\|derivaci]] [[polohový vektor\|polohového vektoru]] nazýváme [[Rychlost (mechanika)\|okamžitá rychlost]]. '''Průměrnou rychlost''' zavádíme jako

-	: <~~math~~>\bold{v_p}=\frac{\bold{r}\left(t_1\right)-\bold{r}\left(t_2\right)}{t_1-t_2}</math>.	+	: <big>\(\bold{v_p}=\frac{\bold{r}\left(t_1\right)-\bold{r}\left(t_2\right)}{t_1-t_2}</math>.

	Limitním přechodem od průměrné rychlosti zavádíme (zpětně) '''rychlost okamžitou''':		Limitním přechodem od průměrné rychlosti zavádíme (zpětně) '''rychlost okamžitou''':

-	: <~~math~~>\mathbf{v}= \lim_{t_1\to t_2}\frac{\bold{r}\left(t_1\right)-\bold{r}\left(t_2\right)}{t_1-t_2}= \frac{d\bold{r}(t)}{dt}= \sum_{i=1}^{3} {{dx^i(t)} \over {dt}} \bold{e}_i ={\mathrm{d}\mathbf{s} \over \mathrm{d}t}</math>.	+	: <big>\(\mathbf{v}= \lim_{t_1\to t_2}\frac{\bold{r}\left(t_1\right)-\bold{r}\left(t_2\right)}{t_1-t_2}= \frac{d\bold{r}(t)}{dt}= \sum_{i=1}^{3} {{dx^i(t)} \over {dt}} \bold{e}_i ={\mathrm{d}\mathbf{s} \over \mathrm{d}t}</math>.


	První časovou derivaci [[Rychlost (mechanika)\|rychlosti]] nazýváme [[zrychlení]].		První časovou derivaci [[Rychlost (mechanika)\|rychlosti]] nazýváme [[zrychlení]].

-	:<~~math~~>\bold{a}=\frac{d\bold{v}}{dt}=\frac{dv}{dt}\bold{\tau^0}+v\frac{d\bold{\tau^0}}{dt}</math>,	+	:<big>\(\bold{a}=\frac{d\bold{v}}{dt}=\frac{dv}{dt}\bold{\tau^0}+v\frac{d\bold{\tau^0}}{dt}</math>,

-	kde <~~math~~>\bold{\tau^0}</math>je jednotkový tečný vektor. Výraz můžeme dále rozepsat jako	+	kde <big>\(\bold{\tau^0}</math>je jednotkový tečný vektor. Výraz můžeme dále rozepsat jako

-	:<~~math~~>\bold{a}=\frac{dv}{dt}\bold{\tau^0}+v\frac{ds}{dt}\frac{d\bold\tau^0}{ds}=\frac{dv}{dt}\bold{\tau^0}+v^2\frac{d\bold{\tau^0}}{ds}</math>,	+	:<big>\(\bold{a}=\frac{dv}{dt}\bold{\tau^0}+v\frac{ds}{dt}\frac{d\bold\tau^0}{ds}=\frac{dv}{dt}\bold{\tau^0}+v^2\frac{d\bold{\tau^0}}{ds}</math>,

	což lze interpretovat, jako že se zrychlení skládá z '''tečné''' a '''normálové''' složky, tedy		což lze interpretovat, jako že se zrychlení skládá z '''tečné''' a '''normálové''' složky, tedy

-	:<~~math~~>\bold{a}=\bold{a_t}+\bold{a_n}</math>,	+	:<big>\(\bold{a}=\bold{a_t}+\bold{a_n}</math>,

-	kde <~~math~~>\bold{a_n}=\frac{v^2}{R}\bold{n^0}</math>, přičemž <~~math~~>R</math> je poloměr křivosti a <~~math~~>\bold n^0</math> jednotkový vektor ve směru [[normála\|normály]].	+	kde <big>\(\bold{a_n}=\frac{v^2}{R}\bold{n^0}</math>, přičemž <big>\(R</math> je poloměr křivosti a <big>\(\bold n^0</math> jednotkový vektor ve směru [[normála\|normály]].

	Je-li tečné zrychlení nulové, jedná se o [[rovnoměrný pohyb]], v opačném případě o [[nerovnoměrný pohyb]].		Je-li tečné zrychlení nulové, jedná se o [[rovnoměrný pohyb]], v opačném případě o [[nerovnoměrný pohyb]].

Kinematika - Historie editací

Sysop: ++

Sysop: Nahrazení textu „\bold{“ textem „\mathbf{“

Sysop: Nahrazení textu „“ textem „\)“

Sysop: Nahrazení textu „“ textem „\(“

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu „ $“ textem „$ \(“