Kinetická teorie látek - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „“ textem „\)“

2022-08-14T14:52:25Z

Nahrazení textu „</math>“ textem „\)</big>“

← Starší verze		Verze z 14. 8. 2022, 14:52
Řádka 9:		Řádka 9:
	Existence diskrétní struktury látky je dnes experimentálně potvrzena.		Existence diskrétní struktury látky je dnes experimentálně potvrzena.
	Všechna tělesa se skládají z atomů, které se sdružují do molekul.		Všechna tělesa se skládají z atomů, které se sdružují do molekul.
-	Každé částici (atomu nebo molekule) přísluší určitá [[hmotnost]]. Pro srovnání hmotností [[atom]]ů se používá [[relativní atomová hmotnost]] <big>\(A_r</~~math~~>, pro [[molekula\|molekuly]] [[relativní molekulová hmotnost]] <big>\(M_r</~~math~~>.	+	Každé částici (atomu nebo molekule) přísluší určitá [[hmotnost]]. Pro srovnání hmotností [[atom]]ů se používá [[relativní atomová hmotnost]] <big>$A_r$</big>, pro [[molekula\|molekuly]] [[relativní molekulová hmotnost]] <big>$M_r$</big>.
-	Tyto [[fyzikální veličina\|veličiny]] jsou [[definice\|definovány]] pomocí [[atomová hmotnostní konstanta\|atomové hmotnostní konstanty]] <big>\(m_u</~~math~~>.	+	Tyto [[fyzikální veličina\|veličiny]] jsou [[definice\|definovány]] pomocí [[atomová hmotnostní konstanta\|atomové hmotnostní konstanty]] <big>$m_u$</big>.
	Hmotnost látky je určena součtem hmotností jednotlivých částic, z nichž se látka skládá.		Hmotnost látky je určena součtem hmotností jednotlivých částic, z nichž se látka skládá.
	=== Tepelný pohyb částic ===		=== Tepelný pohyb částic ===

Sysop: Nahrazení textu „ $“ textem „$ \(“

2022-08-14T14:48:58Z

Nahrazení textu „<math>“ textem „<big>\(“

← Starší verze		Verze z 14. 8. 2022, 14:48
Řádka 9:		Řádka 9:
	Existence diskrétní struktury látky je dnes experimentálně potvrzena.		Existence diskrétní struktury látky je dnes experimentálně potvrzena.
	Všechna tělesa se skládají z atomů, které se sdružují do molekul.		Všechna tělesa se skládají z atomů, které se sdružují do molekul.
-	Každé částici (atomu nebo molekule) přísluší určitá [[hmotnost]]. Pro srovnání hmotností [[atom]]ů se používá [[relativní atomová hmotnost]] <~~math~~>A_r</math>, pro [[molekula\|molekuly]] [[relativní molekulová hmotnost]] <~~math~~>M_r</math>.	+	Každé částici (atomu nebo molekule) přísluší určitá [[hmotnost]]. Pro srovnání hmotností [[atom]]ů se používá [[relativní atomová hmotnost]] <big>\(A_r</math>, pro [[molekula\|molekuly]] [[relativní molekulová hmotnost]] <big>\(M_r</math>.
-	Tyto [[fyzikální veličina\|veličiny]] jsou [[definice\|definovány]] pomocí [[atomová hmotnostní konstanta\|atomové hmotnostní konstanty]] <~~math~~>m_u</math>.	+	Tyto [[fyzikální veličina\|veličiny]] jsou [[definice\|definovány]] pomocí [[atomová hmotnostní konstanta\|atomové hmotnostní konstanty]] <big>\(m_u</math>.
	Hmotnost látky je určena součtem hmotností jednotlivých částic, z nichž se látka skládá.		Hmotnost látky je určena součtem hmotností jednotlivých částic, z nichž se látka skládá.
	=== Tepelný pohyb částic ===		=== Tepelný pohyb částic ===

Sysop: 1 revizi

2014-01-12T15:56:13Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 12. 1. 2014, 15:56

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-13T14:05:41Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Kinetická teorie látek''' je [[teorie]], která spojuje [[makroskopický systém|makroskopicky]] pozorovaný [[stav systému|stav]] [[látka|látky]] s [[mikroskopický systém|mikroskopickým]] [[pohyb]]em [[částice|částic]], z nichž je daná látka složena.
Podle této teorie přísluší pohybu každé částice určitá [[kinetická energie]], která odpovídá [[teplota|teplotě]] látky. Změna kinetické energie částic látky, kterou provádíme přidáním nebo odebráním [[teplo|tepla]], se makroskopicky projevuje změnou teploty látky. Nejlépe je tato teorie rozpracována pro [[ideální plyn]], kdy obvykle mluvíme o tzv. [[kinetická teorie plynů|kinetické teorie plynů]].
Kinetická teorie je základem [[Statistická fyzika|statistické fyziky]].
== Předpoklady teorie ==
Kinetická teorie je postavena především na následujících [[experiment]]álně ověřených poznatcích.
=== Diskrétní struktura látky ===
Látka jakéhokoli [[skupenství]] se skládá z [[částice|částic]] ([[atom]]y, [[molekula|molekuly]] nebo [[iont]]y).
Prostor, který látka zaujímá, není těmito částicemi zcela zaplněn, mezi částicemi jsou mezery. Struktura látky je tedy ''[[spojitost|nespojitá]] (diskrétní)''.
Existence diskrétní struktury látky je dnes experimentálně potvrzena.
Všechna tělesa se skládají z atomů, které se sdružují do molekul.
Každé částici (atomu nebo molekule) přísluší určitá [[hmotnost]]. Pro srovnání hmotností [[atom]]ů se používá [[relativní atomová hmotnost]] <math>A_r</math>, pro [[molekula|molekuly]] [[relativní molekulová hmotnost]] <math>M_r</math>.
Tyto [[fyzikální veličina|veličiny]] jsou [[definice|definovány]] pomocí [[atomová hmotnostní konstanta|atomové hmotnostní konstanty]] <math>m_u</math>.
Hmotnost látky je určena součtem hmotností jednotlivých částic, z nichž se látka skládá.
=== Tepelný pohyb částic ===
Částice se v látce [[pohyb]]ují nepřetržitě (neustále) a neuspořádaně ([[chaos|chaoticky]]).
Žádný ze [[směr]]ů pohybu částice nemá přednost před ostatními směry pohybu. Také [[rychlost]]i pohybu jsou různé. Tento pohyb částic v látce se nazývá ''[[tepelný pohyb]]''.
Mezi důkazy potvrzující tento poznatek patří např. [[Brownův pohyb]] nebo [[Difuze|difúze]].
U [[pevná látka|pevných látek]] dochází při [[molekulový pohyb|molekulovém pohybu]] ke [[kmitání]] [[částice|částic]] kolem jejich [[rovnovážná poloha|rovnovážných poloh]]. U [[kapalina|kapalin]] dochází nejen ke kmitání částic kapaliny kolem těchto rovnovážných poloh, ale také k [[chaos|chaotickému]] pohybu rovnovážných poloh jednotlivých částic. Částice plynu nekonají [[periodický pohyb]] (na rozdíl od kapalin a pevných látek), ale pohybují se různými [[rychlost]]mi ve všech [[směr]]ech, přičemž dochází ke vzájemným [[srážka částic|srážkám částic]] a změnám jejich rychlostí i směrů pohybu.
Kvůli malým rozměrům atomů a molekul nelze tento pohyb pozorovat přímo, existují však nepřímé důkazy existence tohoto jevu, jako např. [[Brownův pohyb]], [[Difuze|difúze]] nebo [[osmóza]].
=== Vnitřní energie soustavy ===
{{Podrobně|Vnitřní energie}}
Částice na sebe navzájem působí přitažlivými i odpudivými [[síla|silami]], přičemž velikost těchto sil je závislá na [[vzdálenost]]i mezi částicemi.
V důsledku existence těchto sil přísluší dvěma blízkým částicím určitá [[potenciální energie]].
Existenci přitažlivých a odpudivých sil, kterými na sebe částice vzájemně působí, potvrzují jevy jako např. [[koheze|soudržnost]] [[pevná látka|pevných]] a [[kapalina|kapalných]] látek, [[stlačitelnost|odpor]] pevných těles při stlačování apod.
Díky svému pohybu mají částice podle této teorie vždy [[kinetická energie|kinetickou energii]], díky silám mezi částicemi (''[[vazba|vazbám]]'') mají i [[potenciální energie|potenciální energii]]. Celková [[vnitřní energie]] [[těleso|tělesa]] se pak rovná [[součet|součtu]] kinetické a potenciální energie všech částic tělesa.
== Související články ==
* [[Termodynamika]]
* [[Srážka částic]]
* [[Vnitřní energie]]

== Externí odkazy ==
* (anglicky) [http://lectureonline.cl.msu.edu/~mmp/kap10/cd283.htm Simulace tepelného pohybu]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Fyzika částic]]
[[Kategorie:Termodynamika]]
[[Kategorie:Statistická mechanika]]
[[Kategorie:Fyzikální teorie]]

Kinetická teorie látek - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „“ textem „\)“

Sysop: Nahrazení textu „“ textem „\(“

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu

Sysop: Nahrazení textu „ $“ textem „$ \(“