Kladno - Historie editací

Sysop: ++

2019-12-10T10:47:02Z

← Starší verze		Verze z 10. 12. 2019, 10:47
Řádka 1:		Řádka 1:
-
	{{Infobox statutární město\|		{{Infobox statutární město\|
	název = Kladno		název = Kladno
Řádka 30:		Řádka 29:
	\| primátor = [[Dan Jiránek]]		\| primátor = [[Dan Jiránek]]
	\| loc-map = {{LocMap\|Česko\|lat_deg=50\|lat_min=08\|lon_deg=14\|lon_min=06\|float=center}}		\| loc-map = {{LocMap\|Česko\|lat_deg=50\|lat_min=08\|lon_deg=14\|lon_min=06\|float=center}}
-	}}	+	}}'''Kladno''' je [[statutární město]] ve středních [[Čechy\|Čechách]], se 71 654 obyvateli (2008) je největším městem [[Středočeský kraj\|Středočeského kraje]].Kladno je třinácté největší město České republiky.
-	'''Kladno''' je [[statutární město]] ve středních [[Čechy\|Čechách]], se 71 654 obyvateli (2008) je největším městem [[Středočeský kraj\|Středočeského kraje]].Kladno je třinácté největší město České republiky.	+
	== Poloha ==		== Poloha ==
-	[[Soubor:Kladno KL CZ.png\|thumb\|left\|Poloha města Kladna v rámci okresu]]	+	[[Soubor:Kladno KL CZ.png\|thumb\|left\|200px\|Poloha města Kladna v rámci okresu]]
	Kladno se nachází 25 km severozápadně od [[Praha\|Prahy]] v [[Kladenská tabule\|Kladenské tabuli]], která představuje západní část [[Pražská plošina\|Pražské plošiny]] na rozhraní s [[Křivoklátská vrchovina\|Křivoklátskou vrchovinou]]. Jižní a západní část města se nachází na poměrně rovinatém území, které tvoří rozvodí mezi [[Vltava\|Vltavou]] a [[Berounka\|Berounkou]]; směrem k severovýchodu se odtud začíná zahlubovat několik mělkých údolí. Ve městě nejsou žádné větší vodní toky, pouze několik potoků. Nejvýznamnějším je potok Dřetovický, který se z několika větví, které pramení pod vlakovou zastávkou Kladno - město, v sítenském údolí, nad bývalým pivovarem a v lese Dlouhé Boroviny, stéká na území Dubí. Dalšími potoky, které patří do povodí Vltavy, jsou potok Týnecký (pramen v k.ú. Motyčín) a Lidický (pramen v k.ú.Kročehlavy). Do povodí Berounky přísluší potok Rozdělovský. Rozvodí je možno přibližně do oblasti ulic Doberská a Vašíčkova. Kladno je téměř celé obklopeno lesy - nejzazší okraj lesnatého pásma Křivoklátska a Džbánu. Na většině území města a v jeho severním až západním okolí jsou v hloubce ložiska černého uhlí [[Karbon\|karbonského]] stáří, dnes zčásti vytěžená. Krajina je místy poznamenána stopami těžební a průmyslové činnosti uplynulých dvou století - zarůstající haldy důlní hlušiny a železárenské strusky nejsou k přehlédnutí. Stejně tak [[Turyňský rybník]] pod obcí [[Srby]], který po propadu části území (zapříčiněném důlní činností) a zaplavení tzv. Panské cesty získal lidové označení Záplavy.		Kladno se nachází 25 km severozápadně od [[Praha\|Prahy]] v [[Kladenská tabule\|Kladenské tabuli]], která představuje západní část [[Pražská plošina\|Pražské plošiny]] na rozhraní s [[Křivoklátská vrchovina\|Křivoklátskou vrchovinou]]. Jižní a západní část města se nachází na poměrně rovinatém území, které tvoří rozvodí mezi [[Vltava\|Vltavou]] a [[Berounka\|Berounkou]]; směrem k severovýchodu se odtud začíná zahlubovat několik mělkých údolí. Ve městě nejsou žádné větší vodní toky, pouze několik potoků. Nejvýznamnějším je potok Dřetovický, který se z několika větví, které pramení pod vlakovou zastávkou Kladno - město, v sítenském údolí, nad bývalým pivovarem a v lese Dlouhé Boroviny, stéká na území Dubí. Dalšími potoky, které patří do povodí Vltavy, jsou potok Týnecký (pramen v k.ú. Motyčín) a Lidický (pramen v k.ú.Kročehlavy). Do povodí Berounky přísluší potok Rozdělovský. Rozvodí je možno přibližně do oblasti ulic Doberská a Vašíčkova. Kladno je téměř celé obklopeno lesy - nejzazší okraj lesnatého pásma Křivoklátska a Džbánu. Na většině území města a v jeho severním až západním okolí jsou v hloubce ložiska černého uhlí [[Karbon\|karbonského]] stáří, dnes zčásti vytěžená. Krajina je místy poznamenána stopami těžební a průmyslové činnosti uplynulých dvou století - zarůstající haldy důlní hlušiny a železárenské strusky nejsou k přehlédnutí. Stejně tak [[Turyňský rybník]] pod obcí [[Srby]], který po propadu části území (zapříčiněném důlní činností) a zaplavení tzv. Panské cesty získal lidové označení Záplavy.
	== Přírodní podmínky ==		== Přírodní podmínky ==
-	[[Soubor:Kladno_CZ_Kozova_hora_033.jpg\|thumb\|left\|~~upright~~\|Restaurace a rozhledna na [[Kožova hora\|Kožově hoře]]]]	+	[[Soubor:Kladno_CZ_Kozova_hora_033.jpg\|thumb\|left\|200px\|Restaurace a rozhledna na [[Kožova hora\|Kožově hoře]]]]
	=== Nadmořská výška ===		=== Nadmořská výška ===
	Kladno zaujímá rozlohu 36,96 km<sup>2</sup> (z toho 12,75 km<sup>2</sup> představují lesy). Centrum (náměstí Starosty Pavla) se nachází v nadmořské výšce 381 m, nejvyšší místo je v lese, [[Kožová hora]] na jižním okraji města (456 m), nejnižším bodem je místo, kde Dřetovický potok za Vrapicemi opouští území města (283 m).		Kladno zaujímá rozlohu 36,96 km<sup>2</sup> (z toho 12,75 km<sup>2</sup> představují lesy). Centrum (náměstí Starosty Pavla) se nachází v nadmořské výšce 381 m, nejvyšší místo je v lese, [[Kožová hora]] na jižním okraji města (456 m), nejnižším bodem je místo, kde Dřetovický potok za Vrapicemi opouští území města (283 m).
Řádka 43:		Řádka 41:
	== Dějiny města ==		== Dějiny města ==
	=== Poddanské městečko ===		=== Poddanské městečko ===
-	~~[[Soubor:Kladno neorenaissance house.jpg\|thumb\|Neorenesanční budova bývalé lékárny na třídě T.G.M.]]~~
	Poprvé se Kladno zmiňuje v [[Zemské desky\|zemských deskách]] roku 1318. Už sám název (související se slovem kláda) odkazuje na lesnatou polohu někdejší osady. Po několik století byla ves Kladno v majetku rozvětveného rytířského rodu [[Kladenští z Kladna\|Kladenských z Kladna]], kteří zde měli tři [[tvrz]]e.		Poprvé se Kladno zmiňuje v [[Zemské desky\|zemských deskách]] roku 1318. Už sám název (související se slovem kláda) odkazuje na lesnatou polohu někdejší osady. Po několik století byla ves Kladno v majetku rozvětveného rytířského rodu [[Kladenští z Kladna\|Kladenských z Kladna]], kteří zde měli tři [[tvrz]]e.
	* ''Dolní tvrz'' poblíž dnešní hlavní pošty,		* ''Dolní tvrz'' poblíž dnešní hlavní pošty,
	* ''Horní tvrz'', jejímž pokračovatelem je kladenský zámek,		* ''Horní tvrz'', jejímž pokračovatelem je kladenský zámek,
	* ''Vaškovu tvrz'' na Ostrovci ve směru na Rozdělov.		* ''Vaškovu tvrz'' na Ostrovci ve směru na Rozdělov.
		+	[[Soubor:Kladno neorenaissance house.jpg\|thumb\|240px\|Neorenesanční budova bývalé lékárny na třídě T.G.M.]]
	Posledním příslušníkem hlavní větve rodu Kladenských byl rytíř Zdeněk Kladenský z Kladna († 1543), který panství odkázal svému synovci rytíři Oldřichu [[Žďárští ze Žďáru\|Ždárskému ze Žďáru]] a jeho čtyřem synům. Jejich rod Žďárských ze Žďáru pak přišel do středních Čech již v první polovině 15. století ze vzdáleného a hornatého západočeského Doupovska, se kterým však i nadále udržoval četné kontakty. Oldřichův třetí syn Jiří, který byl vlivným dvořanem Ferdinanda I., vymohl na králi povýšení Kladna na [[městečko]]. Privilegiem z [[22. prosinec\|22. prosince]] 1561 tak Kladno dostalo právo pořádat dva výroční a týdenní trh a byl mu udělen znak (půlený modrý štít s polovinou stříbrné orlice pocházející ze znaku vrchnosti - tj. rodu Žďárských a s rysem v přirozených barvách).		Posledním příslušníkem hlavní větve rodu Kladenských byl rytíř Zdeněk Kladenský z Kladna († 1543), který panství odkázal svému synovci rytíři Oldřichu [[Žďárští ze Žďáru\|Ždárskému ze Žďáru]] a jeho čtyřem synům. Jejich rod Žďárských ze Žďáru pak přišel do středních Čech již v první polovině 15. století ze vzdáleného a hornatého západočeského Doupovska, se kterým však i nadále udržoval četné kontakty. Oldřichův třetí syn Jiří, který byl vlivným dvořanem Ferdinanda I., vymohl na králi povýšení Kladna na [[městečko]]. Privilegiem z [[22. prosinec\|22. prosince]] 1561 tak Kladno dostalo právo pořádat dva výroční a týdenní trh a byl mu udělen znak (půlený modrý štít s polovinou stříbrné orlice pocházející ze znaku vrchnosti - tj. rodu Žďárských a s rysem v přirozených barvách).
	Horní tvrz se dočkala honosné přestavby na středně velký výstavný [[Renesance\|renesanční]] zámek (1566). Městys sám se pak oděl v několika následujících desetiletích do nepříliš pevného okruží městských zdí. Těm však dominovaly tři věžové brány, které spolu se zámkem, starším gotickým kostelem Nanebevzetí Panny Marie, sousední zvonicí a s pozdější radnicí a kaplí sv. Floriána tvořily malebnou siluetu městečka až do první poloviny 19. století. Zmíněné stavební podniky pak byly výrazem snah rodu Žďárských přebudovat Kladno na důstojnou rodovou rezidenci, která by byla hodna jejich společenského postavení a nemalého bohatství. I Jiříkův synovec Ctibor Tiburcí rytíř Žďárský(† 1615) byl úspěšným hodnostářem (zemský soudce, hejtman [[Malá Strana\|Menšího města Pražského]], purkrabí [[Karlštejn\|karlštejnský]]) a český místodržící císaře [[Matyáš Habsburský\|Matyáše]]; založil též na Kladně špitál (v sousedství dnešní Floriánské kaple).		Horní tvrz se dočkala honosné přestavby na středně velký výstavný [[Renesance\|renesanční]] zámek (1566). Městys sám se pak oděl v několika následujících desetiletích do nepříliš pevného okruží městských zdí. Těm však dominovaly tři věžové brány, které spolu se zámkem, starším gotickým kostelem Nanebevzetí Panny Marie, sousední zvonicí a s pozdější radnicí a kaplí sv. Floriána tvořily malebnou siluetu městečka až do první poloviny 19. století. Zmíněné stavební podniky pak byly výrazem snah rodu Žďárských přebudovat Kladno na důstojnou rodovou rezidenci, která by byla hodna jejich společenského postavení a nemalého bohatství. I Jiříkův synovec Ctibor Tiburcí rytíř Žďárský(† 1615) byl úspěšným hodnostářem (zemský soudce, hejtman [[Malá Strana\|Menšího města Pražského]], purkrabí [[Karlštejn\|karlštejnský]]) a český místodržící císaře [[Matyáš Habsburský\|Matyáše]]; založil též na Kladně špitál (v sousedství dnešní Floriánské kaple).
Řádka 57:		Řádka 55:
	Za uměnímilovných opatů [[Otmar Zincke\|Otmara Zinckeho]] a [[Benno Löbl\|Bennona Löbla]] se Kladno opět pozvedlo. Především Benno Löbl ve spolupráci s věhlasným českým předním architektem [[Kilián Ignác Dienzenhofer\|Kiliánem Ignácem Dienzenhoferem]] vtiskli městu [[Baroko\|barokní]] tvář, jejíž pozůstatky jsou patrné dodnes.		Za uměnímilovných opatů [[Otmar Zincke\|Otmara Zinckeho]] a [[Benno Löbl\|Bennona Löbla]] se Kladno opět pozvedlo. Především Benno Löbl ve spolupráci s věhlasným českým předním architektem [[Kilián Ignác Dienzenhofer\|Kiliánem Ignácem Dienzenhoferem]] vtiskli městu [[Baroko\|barokní]] tvář, jejíž pozůstatky jsou patrné dodnes.
	Byl radikálně přestavěn a zmenšen zchátralý žďárský zámek, přestavbou v elegantní vrcholně barokní dvouvěžovou centrálu s kupolí prošla starší raně barokní Floriánská kaple, na náměstí bylo vztyčeno velkolepé [[mariánský sloup\|mariánské sousoší]]. Během válek o české dědictví se v letech 1741 a 1742 břevnovští benediktinští mniši opakovaně uchylovali před vojenskými akcemi z exponovaného kláštera sv. Markéty na stranou - v lesích zapadlé Kladno. Roku 1780 nechal opat [[Stephan Rautenstrauch]] založit dvě nové osady - Štěpánov u Kročehlav a [[Rozdělov]] západně od Kladna; noví osadníci byli povoláni z Broumovska. Kladno prosperovalo, ale i na prahu 19. století bylo malým bezvýznamným městečkem na řídce osídleném zemědělském venkově; když je roku 1814 postihl požár, mělo jen kolem 650 obyvatel.		Byl radikálně přestavěn a zmenšen zchátralý žďárský zámek, přestavbou v elegantní vrcholně barokní dvouvěžovou centrálu s kupolí prošla starší raně barokní Floriánská kaple, na náměstí bylo vztyčeno velkolepé [[mariánský sloup\|mariánské sousoší]]. Během válek o české dědictví se v letech 1741 a 1742 břevnovští benediktinští mniši opakovaně uchylovali před vojenskými akcemi z exponovaného kláštera sv. Markéty na stranou - v lesích zapadlé Kladno. Roku 1780 nechal opat [[Stephan Rautenstrauch]] založit dvě nové osady - Štěpánov u Kročehlav a [[Rozdělov]] západně od Kladna; noví osadníci byli povoláni z Broumovska. Kladno prosperovalo, ale i na prahu 19. století bylo malým bezvýznamným městečkem na řídce osídleném zemědělském venkově; když je roku 1814 postihl požár, mělo jen kolem 650 obyvatel.
-	[[Soubor:KladnoRozdelov.JPG\|thumb\|~~left\|upright~~\|Sídliště v čtvrti Rozdělov]]	+	[[Soubor:KladnoRozdelov.JPG\|thumb\|240px\|Sídliště v čtvrti Rozdělov]]
	=== Průmyslové město ===		=== Průmyslové město ===
	Již roku 1830 byla v Kladně uvedena do provozu [[Lánská koněspřežka\|koňská dráha]], určená tehdy hlavně pro převoz dřeva. Vedla z Brusky (dnes [[Praha Dejvice]]) na Vejhybku (dnes Kladno-Výhybka). Šlo o druhou veřejnou železnici kontinentální Evropy. Později ji převzala Buštěhradská dráha a roku 1863 ji přestavěla na parní pohon <ref>[http://www.mestobustehrad.cz/historie/draha.php Vznik Buštěhradské dráhy], webové stránky Buštěhradu</ref>.		Již roku 1830 byla v Kladně uvedena do provozu [[Lánská koněspřežka\|koňská dráha]], určená tehdy hlavně pro převoz dřeva. Vedla z Brusky (dnes [[Praha Dejvice]]) na Vejhybku (dnes Kladno-Výhybka). Šlo o druhou veřejnou železnici kontinentální Evropy. Později ji převzala Buštěhradská dráha a roku 1863 ji přestavěla na parní pohon <ref>[http://www.mestobustehrad.cz/historie/draha.php Vznik Buštěhradské dráhy], webové stránky Buštěhradu</ref>.
Řádka 96:		Řádka 94:
	V roce 2010 se jedná po [[Pardubice\|Pardubicích]] o druhé největší české město, kde domy nemají přidělena [[orientační číslo\|orientační čísla]].<ref>viz např. http://mapy.seznam.cz a [[Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel]]</ref>		V roce 2010 se jedná po [[Pardubice\|Pardubicích]] o druhé největší české město, kde domy nemají přidělena [[orientační číslo\|orientační čísla]].<ref>viz např. http://mapy.seznam.cz a [[Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel]]</ref>
	== Správní území a postavení v územních celcích ==		== Správní území a postavení v územních celcích ==
-	: ''Související informace můžete najít také v článku:'' Okres Kladno\|Obvod obce s rozšířenou působností Kladno	+	: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Okres Kladno]] a [[Obvod obce s rozšířenou působností Kladno]]
	Kladno kromě působnosti statutárního města na svém území je též [[obec s rozšířenou působností\|obcí s rozšířenou působností]] a [[pověřený obecní úřad\|pověřeným obecním úřadem]]. [[Obvod obce s rozšířenou působností Kladno\|ORP]] z 48 obcí. [[Okres Kladno]] zahrnuje 100 obcí, s jeho existencí však dnes již není spjata žádná působnost obecné státní správy. Specifické postavení ve [[Středočeský kraj\|Středočeském kraji]] vyplývá z toho, že Kladno je jeho největším městem, krajským městem je však hlavní město Praha, které leží mimo území kraje.		Kladno kromě působnosti statutárního města na svém území je též [[obec s rozšířenou působností\|obcí s rozšířenou působností]] a [[pověřený obecní úřad\|pověřeným obecním úřadem]]. [[Obvod obce s rozšířenou působností Kladno\|ORP]] z 48 obcí. [[Okres Kladno]] zahrnuje 100 obcí, s jeho existencí však dnes již není spjata žádná působnost obecné státní správy. Specifické postavení ve [[Středočeský kraj\|Středočeském kraji]] vyplývá z toho, že Kladno je jeho největším městem, krajským městem je však hlavní město Praha, které leží mimo území kraje.
	== Osobnosti ==		== Osobnosti ==
Řádka 119:		Řádka 117:
	* [[Petr Tenkrát]] (* [[1977]]), český lední hokejista		* [[Petr Tenkrát]] (* [[1977]]), český lední hokejista
	== Partnerská města ==		== Partnerská města ==
-	* [[Bellevue]], [[Spojené státy americké\|USA]]	+	* {{flagicon\|USA}} [[Bellevue]], [[Spojené státy americké\|USA]]
-	* [[Cáchy]], [[Německo]] <ref>[http://www.mestokladno.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=6506&id=1401504&p1=2100008958 Partnerská města], webové stránky statutárního města Kladna</ref>	+	* {{flagicon\|Německo}} [[Cáchy]], [[Německo]]<ref>[http://www.mestokladno.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=6506&id=1401504&p1=2100008958 Partnerská města], webové stránky statutárního města Kladna</ref>
-	* [[Vitry-sur-Seine]], [[Francie]]	+	* {{flagicon\|Francie}} [[Vitry-sur-Seine]], [[Francie]]
		+
	== Související články ==		== Související články ==
	* [[Městská autobusová doprava v Kladně]]		* [[Městská autobusová doprava v Kladně]]
-	=== Reference ===	+	== Reference ==
	<references/>		<references/>
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
-	~~<!-- HlavičkaObecNav --><br />~~
-	~~[[Dubí (Kladno)\|Dubí]] \|~~
-	~~'''Kladno''' \|~~
-	~~[[Kročehlavy]] \|~~
-	~~[[Rozdělov]] \|~~
-	~~[[Švermov]] \|~~
-	~~[[Vrapice]]~~
-	~~<!-- PatičkaObecNav --><br />~~


-	{{~~commonscat~~\|Kladno}}{{Okres Kladno}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Kladno}}{{Commonscat\|Kladno}}{{Město Kladno}}{{Okres Kladno}}{{Článek z Wikipedie}}
-	[[Kategorie:Kladno]]	+	[[Kategorie:Kladno\| ]]
	[[Kategorie:Města v Čechách]]		[[Kategorie:Města v Čechách]]
	[[Kategorie:Okres Kladno]]		[[Kategorie:Okres Kladno]]

Sysop: 1 revizi

2014-01-12T15:39:44Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 12. 1. 2014, 15:39

Sysop: Nahrazení textu

2011-03-01T21:15:01Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox statutární město|
název = Kladno
| znak = Soubor:Kladno znak mesta.jpg
| foto = Image:Kladno_CZ_Town_Hall_01.jpg
| popisek.foto = Radnice a mariánský sloup na náměstí Starosty Pavla
| vlajka = Soubor:Kladno prapor.gif
| kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]]
| ob.roz.půs = '''Kladno'''
| pov.ob = '''Kladno'''
| NUTS5 = CZ0213 532053
| NUTS4 = CZ0213
| NUTS3 = CZ021
| nad.výš = 381
| okres = Kladno
| země = [[Čechy]]
| výměra = 36,97
| obyvatelé = 71 654
| obyv.datum = 2008
| zem.šíř = 50° 08′ 50″
| zem.dél = 14° 06′ 10″
| PSČ = 272 01
| početč = 6
| početk = 7
| zsj = 51
| počet.m.č = 0
| adresa = Magistrát města Kladna nám. Starosty Pavla 44 272 52 Kladno
| web = www.mestokladno.cz
| email = magistrat@mestokladno.cz
| primátor = [[Dan Jiránek]]
| loc-map = {{LocMap|Česko|lat_deg=50|lat_min=08|lon_deg=14|lon_min=06|float=center}}
}}
'''Kladno''' je [[statutární město]] ve středních [[Čechy|Čechách]], se 71 654 obyvateli (2008) je největším městem [[Středočeský kraj|Středočeského kraje]].Kladno je třinácté největší město České republiky.
== Poloha ==
[[Soubor:Kladno KL CZ.png|thumb|left|Poloha města Kladna v rámci okresu]]
Kladno se nachází 25 km severozápadně od [[Praha|Prahy]] v [[Kladenská tabule|Kladenské tabuli]], která představuje západní část [[Pražská plošina|Pražské plošiny]] na rozhraní s [[Křivoklátská vrchovina|Křivoklátskou vrchovinou]]. Jižní a západní část města se nachází na poměrně rovinatém území, které tvoří rozvodí mezi [[Vltava|Vltavou]] a [[Berounka|Berounkou]]; směrem k severovýchodu se odtud začíná zahlubovat několik mělkých údolí. Ve městě nejsou žádné větší vodní toky, pouze několik potoků. Nejvýznamnějším je potok Dřetovický, který se z několika větví, které pramení pod vlakovou zastávkou Kladno - město, v sítenském údolí, nad bývalým pivovarem a v lese Dlouhé Boroviny, stéká na území Dubí. Dalšími potoky, které patří do povodí Vltavy, jsou potok Týnecký (pramen v k.ú. Motyčín) a Lidický (pramen v k.ú.Kročehlavy). Do povodí Berounky přísluší potok Rozdělovský. Rozvodí je možno přibližně do oblasti ulic Doberská a Vašíčkova. Kladno je téměř celé obklopeno lesy - nejzazší okraj lesnatého pásma Křivoklátska a Džbánu. Na většině území města a v jeho severním až západním okolí jsou v hloubce ložiska černého uhlí [[Karbon|karbonského]] stáří, dnes zčásti vytěžená. Krajina je místy poznamenána stopami těžební a průmyslové činnosti uplynulých dvou století - zarůstající haldy důlní hlušiny a železárenské strusky nejsou k přehlédnutí. Stejně tak [[Turyňský rybník]] pod obcí [[Srby]], který po propadu části území (zapříčiněném důlní činností) a zaplavení tzv. Panské cesty získal lidové označení Záplavy.
== Přírodní podmínky ==
[[Soubor:Kladno_CZ_Kozova_hora_033.jpg|thumb|left|upright|Restaurace a rozhledna na [[Kožova hora|Kožově hoře]]]]
=== Nadmořská výška ===
Kladno zaujímá rozlohu 36,96 km2 (z toho 12,75 km2 představují lesy). Centrum (náměstí Starosty Pavla) se nachází v nadmořské výšce 381 m, nejvyšší místo je v lese, [[Kožová hora]] na jižním okraji města (456 m), nejnižším bodem je místo, kde Dřetovický potok za Vrapicemi opouští území města (283 m).
=== Chráněná území ===
Ve Vrapickém lese na východním okraji Kladna se nalézá přírodní památka ''[[Žraločí zuby]]''. V těsné blízkosti města jsou i další chráněná území (''[[Vinařická hora]]'', ''[[Pašijová draha]]'', ''[[Přírodní rezervace Záplavy|Záplavy]] ''). [[Přírodní park]] ''Džbán'' zasahuje do severozápadní části města. Pozoruhodné jsou revitalizované mokřady na Týneckém potoce v lokalitě Čabárna.
== Dějiny města ==
=== Poddanské městečko ===
[[Soubor:Kladno neorenaissance house.jpg|thumb|Neorenesanční budova bývalé lékárny na třídě T.G.M.]]
Poprvé se Kladno zmiňuje v [[Zemské desky|zemských deskách]] roku 1318. Už sám název (související se slovem kláda) odkazuje na lesnatou polohu někdejší osady. Po několik století byla ves Kladno v majetku rozvětveného rytířského rodu [[Kladenští z Kladna|Kladenských z Kladna]], kteří zde měli tři [[tvrz]]e.
* ''Dolní tvrz'' poblíž dnešní hlavní pošty,
* ''Horní tvrz'', jejímž pokračovatelem je kladenský zámek,
* ''Vaškovu tvrz'' na Ostrovci ve směru na Rozdělov.
Posledním příslušníkem hlavní větve rodu Kladenských byl rytíř Zdeněk Kladenský z Kladna († 1543), který panství odkázal svému synovci rytíři Oldřichu [[Žďárští ze Žďáru|Ždárskému ze Žďáru]] a jeho čtyřem synům. Jejich rod Žďárských ze Žďáru pak přišel do středních Čech již v první polovině 15. století ze vzdáleného a hornatého západočeského Doupovska, se kterým však i nadále udržoval četné kontakty. Oldřichův třetí syn Jiří, který byl vlivným dvořanem Ferdinanda I., vymohl na králi povýšení Kladna na [[městečko]]. Privilegiem z [[22. prosinec|22. prosince]] 1561 tak Kladno dostalo právo pořádat dva výroční a týdenní trh a byl mu udělen znak (půlený modrý štít s polovinou stříbrné orlice pocházející ze znaku vrchnosti - tj. rodu Žďárských a s rysem v přirozených barvách).
Horní tvrz se dočkala honosné přestavby na středně velký výstavný [[Renesance|renesanční]] zámek (1566). Městys sám se pak oděl v několika následujících desetiletích do nepříliš pevného okruží městských zdí. Těm však dominovaly tři věžové brány, které spolu se zámkem, starším gotickým kostelem Nanebevzetí Panny Marie, sousední zvonicí a s pozdější radnicí a kaplí sv. Floriána tvořily malebnou siluetu městečka až do první poloviny 19. století. Zmíněné stavební podniky pak byly výrazem snah rodu Žďárských přebudovat Kladno na důstojnou rodovou rezidenci, která by byla hodna jejich společenského postavení a nemalého bohatství. I Jiříkův synovec Ctibor Tiburcí rytíř Žďárský(† 1615) byl úspěšným hodnostářem (zemský soudce, hejtman [[Malá Strana|Menšího města Pražského]], purkrabí [[Karlštejn|karlštejnský]]) a český místodržící císaře [[Matyáš Habsburský|Matyáše]]; založil též na Kladně špitál (v sousedství dnešní Floriánské kaple).
Druhá polovina 16. století byla pro Kladno příznivá. Městečko bylo sice malé (čítalo jen něco přes třicet domů), ale bylo sídlem rozsáhlého dominia Žďárských, sahajícího především východním a jihovýchodním směrem na přípražské Červenoújezdecko, které rodině taktéž patřilo. Ač [[Katolictví|katolíci]], připojili za stavovského povstání 1619 kladenský pán Jan Jiří Žďárský († 1626) i jeho "synovec" (syn jeho bratrance Jana ml. Žďárského ze Žďáru a na Tachlovicích) a dědic kladenského a červenoújezdeckého velkostatku Florián Jetřich Žďárský svůj podpis pod stavovskou konfederaci. Zároveň se však Florián Jetřich na jaře roku 1620 oženil v [[Pasov]]ě s Alžbětou Koronou, dcerou jednoho z nejvlivnějších představitelů císařské strany [[Jaroslav Bořita z Martinic|Jaroslava Bořity z Martinic]], pána na sousedním [[Smečno|Smečně]].
Neštěstí postihlo Kladno [[7. listopad]]u 1620, kdy městečko při tažení od [[Rakovník]]a ku [[Praha|Praze]] vydrancovali obávaní polští kozáci v císařských službách - tzv. lisovčíci (za své přitom vzal i archiv ostrovsko-svatojánského kláštera benediktinů, který si tamější opat Martin Bytomský na bytelném kladenském zámku u svého katolického souseda uschoval, tak i část rodového archivu Žďárských). Po porážce stavů byly Floriánu Jetřichovi († 1653) dřívější poklesky prominuty, ba naopak, záhy se dočkal povýšení do panského stavu (1622), o několik let později do říšského [[Hrabě|hraběcího]] stavu (1628) a roku 1631 se stal velkým palatinem, tj. zástupcem císaře v některých jeho panovnických právech. Roku 1630 Ferdinand II. potvrdil na popud hraběte Floriána Jetřicha kladenské městské radě výsady a rozmnožil počet výročních trhů na tři.
Florián Jetřich s Alžbětou Koronou Martinicovou dali roku 1623 zbudovat v [[Klášter Hájek|Hájku]] u [[Unhošť|Unhoště]] [[Loretánská kaple|loretánskou kapli]] (jednu z prvních v Čechách), jako poděkování za narození syna. Když se roku 1623 či 1624 vytouženého potomka dočkali, nemohli tušit, že František Adam Eusebius Seraficus druhý říšský hrabě Žďárský zemře roku 1670 bezdětný a odkáže rozsáhlé kladensko-červenoújezdecké panství, zahrnující 42 vesnic, vedlejší luteránské větvi Žďárských - žijících pod jménem Sahrer von Sahr v [[Sasko|Sasku]], s podmínkou, že přestoupí na katolickou víru. Saské příbuzenstvo, které víru nezměnilo, bylo nakonec po dlouhých letech sporů vyplaceno částkou 76 000 zlatých a kladenské panství rozděleno mezi pět sester zesnulého Františka Adama Eusebia.
Kladno, [[Kročehlavy]], [[Újezd pod Kladnem]], [[Dubí]], [[Hnidousy]], [[Motyčín]] a další zbyly na Marii Maxmilianu Evu hraběnku Žďárskou, provdanou baronku [[Slavatové z Chlumu a Košumberka|Slavatovou z Chlumu a Košumberka]] a podruhé Hýzrlovou z Chodů. Po její smrti († 1690) její dědicové - tj. její vnoučata z rodu hrabat z Lambergu upadající panství roku 1701 obratem prodala za 132 000 zlatých Anně Marii Františce velkovévodkyni toskánské. Tato choť posledního velkovévody z rodu de Medici - Giana Gastona, byla majitelkou velkých severočeských panství a rozsáhlého sousedního buštěhradského velkostatku, ke kterému kladenské panství chtěla připojit.
Ani v jejím držení však Kladno nezůstalo dlouho, neboť velkovévodkyně nutně potřebovala hotové peníze; proto od ní roku 1705 koupili kladenské panství [[Řád svatého Benedikta|benediktini]] z bohatého a starobylého břevnovsko-broumovského opatství.
Za uměnímilovných opatů [[Otmar Zincke|Otmara Zinckeho]] a [[Benno Löbl|Bennona Löbla]] se Kladno opět pozvedlo. Především Benno Löbl ve spolupráci s věhlasným českým předním architektem [[Kilián Ignác Dienzenhofer|Kiliánem Ignácem Dienzenhoferem]] vtiskli městu [[Baroko|barokní]] tvář, jejíž pozůstatky jsou patrné dodnes.
Byl radikálně přestavěn a zmenšen zchátralý žďárský zámek, přestavbou v elegantní vrcholně barokní dvouvěžovou centrálu s kupolí prošla starší raně barokní Floriánská kaple, na náměstí bylo vztyčeno velkolepé [[mariánský sloup|mariánské sousoší]]. Během válek o české dědictví se v letech 1741 a 1742 břevnovští benediktinští mniši opakovaně uchylovali před vojenskými akcemi z exponovaného kláštera sv. Markéty na stranou - v lesích zapadlé Kladno. Roku 1780 nechal opat [[Stephan Rautenstrauch]] založit dvě nové osady - Štěpánov u Kročehlav a [[Rozdělov]] západně od Kladna; noví osadníci byli povoláni z Broumovska. Kladno prosperovalo, ale i na prahu 19. století bylo malým bezvýznamným městečkem na řídce osídleném zemědělském venkově; když je roku 1814 postihl požár, mělo jen kolem 650 obyvatel.
[[Soubor:KladnoRozdelov.JPG|thumb|left|upright|Sídliště v čtvrti Rozdělov]]
=== Průmyslové město ===
Již roku 1830 byla v Kladně uvedena do provozu [[Lánská koněspřežka|koňská dráha]], určená tehdy hlavně pro převoz dřeva. Vedla z Brusky (dnes [[Praha Dejvice]]) na Vejhybku (dnes Kladno-Výhybka). Šlo o druhou veřejnou železnici kontinentální Evropy. Později ji převzala Buštěhradská dráha a roku 1863 ji přestavěla na parní pohon <ref>[http://www.mestobustehrad.cz/historie/draha.php Vznik Buštěhradské dráhy], webové stránky Buštěhradu</ref>.
Zásadní změnu v dějinách Kladna znamenal objev zdejších ložisek uhlí, ke kterému došlo kolem roku 1840. Roku 1850 byl otevřen první důl Lucerna, roku 1889 železárny [[Poldi]]. Kladno se tak stalo jedním z průmyslových center Čech a rychle rostlo počtem obyvatel, rozlohou i významem. Velmi aktivní zde bylo dělnické hnutí, docházelo zde ke stávkám a demonstracím a Kladno se také stalo jedním z ohnisek českého [[KSČ|komunistického]] hnutí. Těžký průmysl také znamenal poškození zdejšího životního prostředí.
Po pádu komunismu byl zdejší průmysl poškozen neúspěšnou privatizací. [[Vladimír Stehlík]], který skrze svou firmu Bohemia Art většinu ocelárny převzal, přivedl podnik během několika let za podezřelých okolností ke krachu,<ref>[http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/domaci-ekonomika/clanek.phtml?id=388829 Krach Poldi by se měl konečně dostat k soudu], Aktuálně.cz</ref> což znamenalo ukončení řady provozů a rozdělení firmy. Město se s ekologickými i ekonomickými následky tohoto případu potýká dodnes.<ref>[http://www.stavebni-forum.cz/detail.php?id=9390 Areál bývalé Poldi SONP Kladno představuje dva kontrastní světy], Stavební fórum</ref>
== Firmy ==
Pod značkou ''nkt cables'' dnes působí výrobce kabelů Kablo Kladno s historií sahající do roku 1865. Pokračovatelem tradice značky Poldi jsou ''Strojírny Poldi'' (hřídele). Na výrobní program někdejší Poldi navazují též ''Třinecké železárny'' (ocelárna Dříň), ''POLDI Hütte'' (ocelárna, kovárna) a ''Beznoska'' (chirurgické nástroje a implantáty). V nové průmyslové zóně, jež vznikla na jižním okraji města, se nachází jeden z největších výrobních závodů dánské hračkářské společnosti LEGO.
== Sport, volný čas ==
O sportovní a volnočasové využití se stará firma ''[http://www.samk.cz/cz/ Sportovní areály města Kladna]''. V Kladně samotném je několik sportovních areálů, bazénů, specializovaných hřišť a jiných míst pro sport a volný čas:
* Aquapark Kladno
* Letní koupaliště u Sletiště
* Letní koupaliště Bažantnice
* Krytý bazén
* Kladenská sportovní hala
* Přetlaková sportovní hala
* In-line dráha
* Městská hokejbalová aréna
* Městský stadion Sletiště
* Městský zimní stadion
* Víceúčelový sportovní areál
* Sauna
* Ubytovna
* Tenisové kurty
* Lanový park
Městský stadion v minulosti hostil několik mistrovství České republiky v desetiboji a atletických mítinků. V jeho okolí v posledních několika letech byla zbudována síť cyklostezek.
Město též registruje skoro tři desítky sportovních klubů: aerobic, alkampf - jitsu, atletika, badminton, basketbal, basball, bojové sporty, curling, cyklistika, florbal, fotbal, futsal, hokejbal, jiu-jitsu, judo, kanoistika, karate, kick - box, krasobluslení, plavání záchranářů, squash, sportovní plavání, stolní tenis, tenis, tanec, volejbal a všeobecné plavání dětí od 7 do 11 let. Krom toho jsou k dispozici některé sportovní haly (např. squash na Sítné) a hřiště ve vlastnictví škol a soukromníků.
== Rozloha ==
Kladno v dnešní podobě je aglomerací celé řady obcí, které prošly prudkým rozvojem ve 2. polovině 19. století (Kladno, Újezd pod Kladnem, Dubí, Dříň, Vrapice, Kročehlavy, Štěpánov, Rozdělov, Motyčín, Hnidousy
== Členění města ==
Město se v současnosti skládá ze 6 částí a 7 katastrálních území.
[[Soubor:KL Kladno.png|thumb|Katastrální území Kladna]]
* [[Dubí (Kladno)|Dubí]] – k. ú. Dubí u Kladna
* Kladno
* [[Kročehlavy]]
* [[Rozdělov]]
* [[Švermov]] – k. ú. [[Motyčín]] a [[Hnidousy]]
* [[Vrapice]]
V roce 2010 se jedná po [[Pardubice|Pardubicích]] o druhé největší české město, kde domy nemají přidělena [[orientační číslo|orientační čísla]].<ref>viz např. http://mapy.seznam.cz a [[Seznam měst v Česku podle počtu obyvatel]]</ref>
== Správní území a postavení v územních celcích ==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' Okres Kladno|Obvod obce s rozšířenou působností Kladno
Kladno kromě působnosti statutárního města na svém území je též [[obec s rozšířenou působností|obcí s rozšířenou působností]] a [[pověřený obecní úřad|pověřeným obecním úřadem]]. [[Obvod obce s rozšířenou působností Kladno|ORP]] z 48 obcí. [[Okres Kladno]] zahrnuje 100 obcí, s jeho existencí však dnes již není spjata žádná působnost obecné státní správy. Specifické postavení ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]] vyplývá z toho, že Kladno je jeho největším městem, krajským městem je však hlavní město Praha, které leží mimo území kraje.
== Osobnosti ==
* Vojtěch Lanna (1805 – 1866), český průmyslník, loďmistr a stavitel
* Alfons Breska (1873 – [[1946]]), český básník a překladatel
* Antonín Čermák (1873 – [[1933]]), americký podnikatel a politik, starosta Chicaga českého původu
* [[Marie Majerová]] (1882 – [[1967]]), česká prozaička, komunistická novinářka a národní umělkyně
* [[Cyril Bouda]] ([[1901]] – [[1984]]), český malíř a ilustrátor
* [[Jiří Kolář]] ([[1914]] – [[2002]]), český básník a výtvarník
* [[Miroslav Kárný]] ([[1919]] - [[2001]]), český historik
* [[Zdeněk Miler]] (* [[1921]]), český režisér a výtvarník animovaných filmů pro děti
* [[Rudolf Battěk]] (* [[1924]]), český filozof, disident a politik
* [[Ota Pavel]] ([[1930]] – [[1973]]), český prozaik, novinář a sportovní reportér
* [[Wabi Ryvola|Jiří (Wabi) Ryvola]] ([[1935]] - [[1995]]), český trampský písničkář
* [[Jiří Dienstbier]] (* [[1937]]), český politik a disident
* [[Petr Pithart]] (* [[1941]]), český politik, bývalý předseda české vlády, bývalý předseda a současný místopředseda Senátu Parlamentu České republiky
* [[Miki Ryvola|Mirko (Miki) Ryvola]] (* [[1942]]), český trampský písničkář, zpěvák a kytarista
* [[Svatopluk Karásek]] (* [[1942]]), český písničkář a evangelický duchovní
* [[Vlastimil Hort]] (* [[1944]]), československý a od roku 1985, po emigraci, německý šachový velmistr a teoretik
* [[Václav Jamek]] (* [[1949]]), český spisovatel a překladatel
* [[Jaromír Jágr]] (* [[1972]]), český reprezentant v ledním hokeji, považován za jednoho z nejlepších hokejistů všech dob
* [[Petr Tenkrát]] (* [[1977]]), český lední hokejista
== Partnerská města ==
* [[Bellevue]], [[Spojené státy americké|USA]]
* [[Cáchy]], [[Německo]] <ref>[http://www.mestokladno.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=6506&id=1401504&p1=2100008958 Partnerská města], webové stránky statutárního města Kladna</ref>
* [[Vitry-sur-Seine]], [[Francie]]
== Související články ==
* [[Městská autobusová doprava v Kladně]]
=== Reference ===
<references/>
== Externí odkazy ==
 
[[Dubí (Kladno)|Dubí]] |
'''Kladno''' |
[[Kročehlavy]] |
[[Rozdělov]] |
[[Švermov]] |
[[Vrapice]]
 

{{commonscat|Kladno}}{{Okres Kladno}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Kladno]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Okres Kladno]]
[[Kategorie:Statutární města v Česku]]
[[Kategorie:Okresní města v Česku]]
[[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Obce v okrese Kladno]]