http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=Klatovsk%C3%A9_katakomby 2026-06-30T08:02:37Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.16.5 http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Klatovsk%C3%A9_katakomby&diff=493117&oldid=prev 2014-01-12T15:36:51Z

<p>1 revizi</p> <table style="background-color: white; color:black;"> <tr valign='top'> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 12. 1. 2014, 15:36</td> </tr></table>

Sysop http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Klatovsk%C3%A9_katakomby&diff=493116&oldid=prev 2010-08-14T16:56:08Z

<p>Nahrazení textu</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Klatovské katakomby''' jsou označením pro [[krypta|krypty]] pod [[Klatovy|klatovským]] jezuitským kostelem zasvěceným Neposkvrněnému početí Panny Marie a sv. Ignácovi.<br /> == Historie ==<br /> Krypty byly budovány jako součást stavby kostela v letech 1656–1676. Podle plánů stavitelů se staly pohřebištěm příslušníků [[Jezuitský řád|jezuitského řádu]] a jeho dobrodinců z řad místní šlechty, vojska, měšťanů. V letech 1676–1783 do nich bylo uloženo k věčnému spánku více než 200 zemřelých. V roce 1784 panovník Josef II. zakázal pohřbívání v kryptách, a tak posledním zde pohřbeným se stal v roce 1783 Antonín Weichs. Zřejmě nejznámějším z pohřbených je Pater Adalbert Chanovský z [[Dlouhá Ves (okres Klatovy)|Dlouhé Vsi]], misionář působící v jihozápadních Čechách v 1. polovině 17. století.<br /> Těla položená na hoblinách v dubových [[rakev|rakvích]] byla obložena chmelem. Každá rakev byla označena olověnou identifikační destičkou. Působením vzduchu dovedeného do krypt důmyslným systémem větracích kanálů došlo k jejich postupnému vysušení – k [[mumifikace|mumifikaci]] – tak, že dnes váží 8 – 10 kg. Větrací systém, jenž ústil až na střeše kostela, zajišťoval v katakombách relativně stálou teplotu a vlhkost vzduchu. Po dlouhá léta byla těla prakticky nedotčena. <br /> Při opravě střechy jezuitského kostela ve 30. letech 20. století zasypali dělníci stavebním odpadem větrací šachty a kanály, které stoupaly zdivem pilířů až pod střešní římsu. Tím se zcela změnilo prostředí ve sklepení a převážná část [[mumie|mumií]] se rozpadla. Celkem 140 zničených mumií bylo v roce 1937 pohřbeno do hromadného hrobu na hřbitově sv. Jakuba v Klatovech. Místo uložení ostatků připomíná pamětní kámen s textem.<br /> == Dnešní stav ==<br /> Dnes mohou návštěvníci v klatovských katakombách zhlédnout 30 mumifikovaných těl, 7 dalších je uloženo ve veřejnosti nepřístupné části krypt. Všechna těla jsou předmětem péče konzervátorů, o klimatické podmínky krypt se stará [[klimatolog]]. <br /> Katakomby, jež se během času staly významnou klatovskou památkou, atmosférou spojující věčnost s časností, připomínají nejen historii města a jezuitského řádu. Lze v nich pohlédnout do tváří těch, jejichž životy a činy se podílely na vytvoření dodnes viditelné tváře Klatov – k ní patří kostel, kolej, seminář, škola (gymnázium). Všechny tyto budovy vystavěli jezuité a výrazně tak změnili architekturu velké části jihozápadního města.<br /> Ačkoliv dnes klatovské katakomby lze navštívit jako „samostatný objekt“, byly vždy součástí kostela. Původní vstup do katakomb byl z [[chrámová loď|chrámové lodi]], další pak z bývalé latinské školy (dnes komplex divadla). <br /> == Externí odkazy ==<br /> * [http://www.katakomby.cz Občanské sdružení Klatovské katakomby]<br /> <br /> <br /> {{Článek z Wikipedie}}<br /> [[Kategorie:Hrobky]]<br /> [[Kategorie:Okres Klatovy]]<br /> [[Kategorie:Tovaryšstvo Ježíšovo]]</div>

Sysop