Sysop: Nahrazení textu „třicetileté válce“ textem „třicetileté válce“

2016-02-11T11:57:54Z

Nahrazení textu „třicetileté válce“ textem „třicetileté válce“

← Starší verze		Verze z 11. 2. 2016, 11:57
Řádka 9:		Řádka 9:
	Roku 1588 založil Adam II. z Hradce, nejvyšší kancléř a purkrabí, Horův mlýn (nazývaný též Dalejský nebo Klukovický), nejvýznamnější stavbu Klukovic. Majitel klukovického dvora Matěj Klukovský stavbě násilně bránil a dělníky rozehnal. Matěj Klukovský na Klukovicích je pak zmiňován v souvislosti se soudním sporem v letech 1599–1611, který vyhrál. Trosky rozestavěného mlýna koupil v roce 1604 Jan Hoffman a v roce 1617 mlýn v renesančním stylu dokončil, dodnes se zachovala patrně původní patrová budova se sgrafitem. Mlýn měl patrně dvě mlýnská kola.<ref name=piroch />		Roku 1588 založil Adam II. z Hradce, nejvyšší kancléř a purkrabí, Horův mlýn (nazývaný též Dalejský nebo Klukovický), nejvýznamnější stavbu Klukovic. Majitel klukovického dvora Matěj Klukovský stavbě násilně bránil a dělníky rozehnal. Matěj Klukovský na Klukovicích je pak zmiňován v souvislosti se soudním sporem v letech 1599–1611, který vyhrál. Trosky rozestavěného mlýna koupil v roce 1604 Jan Hoffman a v roce 1617 mlýn v renesančním stylu dokončil, dodnes se zachovala patrně původní patrová budova se sgrafitem. Mlýn měl patrně dvě mlýnská kola.<ref name=piroch />

-	Po roce 1621 ves vlastnil Pavel Michna z Vacínova. Roku 1658 ji získalo do zástavy a od roku 1717 i do vlastnictví [[Tovaryšstvo Ježíšovo]] (jezuitský řád). V polovině 17. století, po ~~[[třicetiletá válka\|~~třicetileté válce]], získali jezuité i mlýn. Ves i mlýn po válečném poškození postupně obnovili, mlýn v roce 1684 barokně přestavěli a zrušili jedno z mlýnských kol.<ref name=piroch /> Roku 1773 jezuité Klukovice společně s [[Hlubočepy]] prodali 20. krajskému c. k. studijnímu fondu.<ref name=piroch /><ref name=p13 />	+	Po roce 1621 ves vlastnil Pavel Michna z Vacínova. Roku 1658 ji získalo do zástavy a od roku 1717 i do vlastnictví [[Tovaryšstvo Ježíšovo]] (jezuitský řád). V polovině 17. století, po třicetileté válce, získali jezuité i mlýn. Ves i mlýn po válečném poškození postupně obnovili, mlýn v roce 1684 barokně přestavěli a zrušili jedno z mlýnských kol.<ref name=piroch /> Roku 1773 jezuité Klukovice společně s [[Hlubočepy]] prodali 20. krajskému c. k. studijnímu fondu.<ref name=piroch /><ref name=p13 />

	Za moru roku 1679 sloužil dvůr a mlýn v Klukovicích jako nemocnice pro židy (křesťané byli ošetřováni v [[Butovice\|Butovicích]]).<ref name=p13>[http://www.praha13.cz/default.aspx?ido=112&sh=433944251 Historie, městská část Praha 13], web městské části Praha 13, autor neuveden</ref>		Za moru roku 1679 sloužil dvůr a mlýn v Klukovicích jako nemocnice pro židy (křesťané byli ošetřováni v [[Butovice\|Butovicích]]).<ref name=p13>[http://www.praha13.cz/default.aspx?ido=112&sh=433944251 Historie, městská část Praha 13], web městské části Praha 13, autor neuveden</ref>

Sysop: 1 revizi

2014-01-11T15:23:36Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 11. 1. 2014, 15:23

Sysop: Nahrazení textu

2011-10-29T21:24:31Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Image:Klukovice, bývalý hostinec.jpg|thumb|Bývalý hostinec, č. p. 305, z roku 1909.]]
'''Klukovice''' jsou bývalá malá vesnice, která dnes tvoří součást místní části [[Hlubočepy]] v Praze (s Hlubočepy a Zlíchovem byly spojeny roku 1850 v rámci zavedení obecního zřízení<ref name=p13 />). Stojí na jižním úbočí [[Prokopské údolí|Prokopského údolí]], podél ulice Do Klukovic, která spojuje [[sídliště Barrandov]] s údolím. Při severním okraji Klukovic prochází údolím železniční [[trať 173]] (nejbližší zastávky má Praha-Hlubočepy a Praha-Holyně, u Klukovic byla zastávka pouze v letech 1933–1942<ref>[https://registr.cvut.cz/o_karta.php?zaznam=V005957 železniční stanice Praha-Klukovice], databáze objektů, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze</ref><ref>Pavel Schreier: ''O zmizelých tvářích železniční Prahy (I.)'', Železničář 11/2002, České dráhy, Praha 2002</ref>) a protéká [[Dalejský potok]], který se pod Klukovicemi slévá s [[Prokopský potok|Prokopským potokem]]. Viadukt u Klukovic byl v roce 2005 rekonstruován. U jižního okraje Klukovic je konečná zastávka autobusové linky 120 jedoucí ze Smíchova přes Hlubočepy a Barrandov.

== Historie ==
[[Image:Klukovice 312.jpg|thumb|Ulice Do Klukovic a dům č. p. 312 z roku 1909.]]
[[Image:Klukovice 304.jpg|thumb|Dochovalá klasicistní brána usedlosti č. p. 304]]
Za první zmínku o Klukovicích je považován údaj z roku 1342, že Klukovice vlastnili Fratres de Klucowitz,<ref>Dějiny Prahy II., nakl. Paseka, 1998, ISBN 80-7185-143-4, str. 522</ref> resp. dvůr patřil jako léno dvorním královským šenkům (úřadu královského číšníka<ref name=p13 />), jméno vsi je patrně starší a odvozené z jména majitele.<ref name=piroch>Jan Piroch: [http://www.prazskapetka.cz/node/2876 Klukovice a Horův mlýn], Pražská pětka 1/2004, měsíčník městské části Praha 5</ref> Roku 1395 se stal majitelem Matěj z Klukovic.<ref name=piroch /><ref name=p13 /> Po jeho smrti pravděpodobně připadla ves opět králi<ref name=piroch /><ref name=p13 /> a ten ji prodal panoši ze Svatého Pole.<ref name=piroch /> Roku 1420 ves zkonfiskovali husitští [[pražané]].<ref name=piroch /><ref name=p13 /> V letech 1436–1453 ves vlastnil Chval z Očíma a na Klukovicích.<ref name=piroch /> V roce 1510 ji vlastnil novoměstský měšťan a konšel Mikuláš Sacerdot.<ref name=piroch />

Roku 1588 založil Adam II. z Hradce, nejvyšší kancléř a purkrabí, Horův mlýn (nazývaný též Dalejský nebo Klukovický), nejvýznamnější stavbu Klukovic. Majitel klukovického dvora Matěj Klukovský stavbě násilně bránil a dělníky rozehnal. Matěj Klukovský na Klukovicích je pak zmiňován v souvislosti se soudním sporem v letech 1599–1611, který vyhrál. Trosky rozestavěného mlýna koupil v roce 1604 Jan Hoffman a v roce 1617 mlýn v renesančním stylu dokončil, dodnes se zachovala patrně původní patrová budova se sgrafitem. Mlýn měl patrně dvě mlýnská kola.<ref name=piroch />

Po roce 1621 ves vlastnil Pavel Michna z Vacínova. Roku 1658 ji získalo do zástavy a od roku 1717 i do vlastnictví [[Tovaryšstvo Ježíšovo]] (jezuitský řád). V polovině 17. století, po [[třicetiletá válka|třicetileté válce]], získali jezuité i mlýn. Ves i mlýn po válečném poškození postupně obnovili, mlýn v roce 1684 barokně přestavěli a zrušili jedno z mlýnských kol.<ref name=piroch /> Roku 1773 jezuité Klukovice společně s [[Hlubočepy]] prodali 20. krajskému c. k. studijnímu fondu.<ref name=piroch /><ref name=p13 />

Za moru roku 1679 sloužil dvůr a mlýn v Klukovicích jako nemocnice pro židy (křesťané byli ošetřováni v [[Butovice|Butovicích]]).<ref name=p13>[http://www.praha13.cz/default.aspx?ido=112&sh=433944251 Historie, městská část Praha 13], web městské části Praha 13, autor neuveden</ref>

Od roku 1714 spadaly Klukovice pod nově zřízenou školu v Butovicích.<ref name=p13 /> Farností spadaly Klukovice pod [[Jinonice]].<ref name=p13 />

V roce 1781 měla ves 4 popisná čísla, a to pro mlýn, dvůr a dvě chalupy. Po roce 1785 byla postavena ještě [[obecní pastouška]].
<ref name=piroch />

V 19. století vlastnil ves (dvůr) soukromý vlastník, hlavní činností byla těžba dřeva.<ref name=piroch />

Od roku 1825 do poloviny 20. století vlastnil mlýn Jan Hora a jeho potomci. Hora jej v 19. století postupně přestavěl, roku 1850 nahradil starou bránu novou a roku 1879 postavil stodolu, která ve 2. polovině 20. století byla přestavěna na byty.<ref name=piroch />

[[Image:Klukovice 316, tabulka.jpg|thumb|Přestože Klukovice nejsou samostatnou čtvrtí a dnešní čísla popisná příslušejí Hlubočepům, na některých domech jsou uvedeny Klukovice.]]
V letech 1836 až 1840 byly postaveny domy č. p. 15 až 17 a ves měla v roce 1843 asi 85 obyvatel<ref name=piroch /><ref name=p13 /> a 14 domů.<ref name=p13 /> Do roku 1890 se počet obyvatel zvýšil na 130 (30 rodin) a počet domů na 21,<ref name=piroch /> jiný zdroj uvádí 130 obyvatel a 17 domů na přelomu 19. a 20. století.<ref name=p13 />

Roku 1850 v rámci zřízení obcí byly Klukovice společně se [[Zlíchov]]em začleněny do obce [[Hlubočepy]].<ref name=p13 />

Několik výrazných staveb (např. bývalý hostinec č. p. 305 a dům u návsi č. p. 312) je v omítce označeno rokem 1909.

V roce 1929 měly Klukovice asi 30 popisných čísel, škola ani pošta zde nebyly a nejsou.<ref>[http://www.praha1929.cz/praha/klukovice.html Klukovice XVI], web Obce Velké Prahy v roce 1929, podle: Franta Žáček, František Stehlík: ''Historický a orientační průvodce Prahou'', nakladatelství Františka Stehlíka, 1929. </ref>

Za [[Pražské povstání|Pražského povstání]] v květnu 1945 na území vsi operovali i [[Vlasovci]].<ref name=piroch />

Ulice v Klukovicích byly pojmenovány teprve v roce 1988:<ref>M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol.: ''Pražský uličník. Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství.'' Libri, Praha, 1997 a 1998, ISBN 80-85983-23-0 </ref> nacházejí se zde ulice Do Klukovic, V Klukovicích, Bublavská, Dasnická a Habartovská.

== Stavby ==
[[Image:Klukovice 301.jpg|thumb|Zřícenina památkově chráněného mlýna, č. p. 301]]
Prokopský neboli dalejský mlýn byl založen roku 1588, stavebně dokončen v renesanční podobě však až roku 1617. Roku 1684 jej jezuité barokně přestavěli. Od roku 1825 jej vlastnil Jan Hora, jehož rodu zůstal až do poloviny 20. století a získal název Horův mlýn.<ref name=piroch /> K roku 1879 je datována celková přestavba a přistavění stodoly. Za socialismu byla stodola přestavěna na byty.<ref name=piroch /> Mlýn je od roku 1964 památkově chráněn<ref name=piroch /> (rejstříkové číslo 44394/1-1355), zejména pro dochované přízemí v podobě z roku 1617.<ref name=p13 /> V současné době je mlýn v silně zchátralém stavu. Roku 2003 byla Jiřímu Vondruškovi a Jaroslavě Vondruškové „za dlouhodobé a záměrné poškozování památky“ udělena jedna z negativních cen [[Bestia Triumphans]]<ref>Eliška Kapounová: [http://zpravodajstvi.ecn.cz/index.stm?x=121063&apc=zzzx4-- Bestia Triumphans je proti multiplexu na náměstí Republiky]. 24. 2. 2003, Econnect zpravodajství</ref>

Kromě mlýna se i u několika dalších domů (č. p. 303, 304, 310, 313, 315, 316 a 318) dochovala [[klasicismus|klasicistní]] jádra z konce 18. století, u domu č. p. 304 i klasicistní brána. U domu č. p. 302 se dochovaly klasicistní prvky v interiéru (valená klenba a silné zdi),<ref name=piroch /> tento dům je druhým památkově chráněným domem v Klukovicích,<ref name=p13 /> přestože vnější podobu má novodobou.<ref name=piroch />

== Reference ==
<references/>

== Externí odkazy a literatura ==
* Jan Piroch: [http://www.prazskapetka.cz/node/2876 Klukovice a Horův mlýn], Pražská pětka 1/2004, měsíčník městské části Praha 5
* [http://www.praha13.cz/default.aspx?ido=112&sh=433944251 Historie, městská část Praha 13], web městské části Praha 13, autor neuveden
* Tomáš Dittrich: ''Stavebně historické průzkumy pražských vesnic (Zličín, Lysolaje, Ďáblice, Klukovice).'' Staletá Praha, 20, 1990, str. 56–83. Résumé rus. a něm. str. 293–294, 284–285.
*[http://www.atlasceska.cz/praha/horuv-mlyn/ Horův mlýn], web Atlas Česka
*[http://langweil.info/hlubocepy/horuv-vodni-mlyn.html Horův vodní mlýn], web Langweil.info

{{commonscat|Klukovice}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Hlubočepy]]
[[Kategorie:Pražské čtvrti]]

Klukovice - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „třicetileté válce“ textem „třicetileté válce“

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu