Kníže - Historie editací

Sysop: ++

2023-03-19T19:13:51Z

← Starší verze		Verze z 19. 3. 2023, 19:13
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:~~Princely heraldy crown~~.png\|thumb\|Knížecí hodnostní korunka.]]	+	[[Soubor:T12_Fürst.png\|thumb\|240px\|Knížecí [[Hodnostní koruna\|hodnostní korunka]]]]
		+	[[Soubor:Princely hat (shaded).png\|thumb\|240px\|Koruna [[Mediatizovaná území\|mediatizovaných knížectví]]]]
	Termín '''kníže''' původně značil pána/vladaře, resp. člena vznešené/panující rodiny, v průběhu historického vývoje však začal být užíván v několika rozličných významech. Přechýlenou formou je ''kněžna''.		Termín '''kníže''' původně značil pána/vladaře, resp. člena vznešené/panující rodiny, v průběhu historického vývoje však začal být užíván v několika rozličných významech. Přechýlenou formou je ''kněžna''.
		+
	Kníže může v současnosti být		Kníže může v současnosti být
	* generickým názvem pro jakéhokoli suverenního panovníka bez ohledu na jeho oficiální titul;		* generickým názvem pro jakéhokoli suverenního panovníka bez ohledu na jeho oficiální titul;
Řádka 9:		Řádka 11:
	== Etymologie ==		== Etymologie ==
	Samotný výraz pochází ze staroslovanského ''kъnędzь'' (pravděpodobně převzato z pragermánského ''kuningaz'', značícího vládce, krále – srov. něm. ''könig''), má tedy společný základ s výrazem [[kněz]], s nímž byl zejm. ve starších zápisech nezřídka zaměňován. Ve slovanských jazycích byl ([[čeština]]) či stále ještě je ([[polština]]) synonymem pro [[vévoda\|vévodu]]. V [[Čechy\|Čechách]] je tento titul spojen s vládcem Čechů do konce 12. století.		Samotný výraz pochází ze staroslovanského ''kъnędzь'' (pravděpodobně převzato z pragermánského ''kuningaz'', značícího vládce, krále – srov. něm. ''könig''), má tedy společný základ s výrazem [[kněz]], s nímž byl zejm. ve starších zápisech nezřídka zaměňován. Ve slovanských jazycích byl ([[čeština]]) či stále ještě je ([[polština]]) synonymem pro [[vévoda\|vévodu]]. V [[Čechy\|Čechách]] je tento titul spojen s vládcem Čechů do konce 12. století.
-	Etymologický původ ekvivalentních titulů v jiných jazycích je poněkud odlišný a vychází z [[Latina\|latinského]] ''princeps'', což znamená „první“ Toto slovo bylo používáno původně pro hlavy římského senátu, ve smyslu ''první mezi sobě rovnými''. V češtině se z tohoto slova odvozuje také titul [[princ]], který má ale význam spíše pro zdvořilé oslovování potomků vyšších šlechticů. V několika jazycích tento rozdíl není rozlišen tak jako v češtině. Na druhé straně například v [[Němčina\|němčině]] jsou tyto dva tituly rozlišeny, pro knížete ''Fürst'' a pro prince ''Prinz'', a přesto vychází ze stejného významového základu „první“.	+	Etymologický původ ekvivalentních titulů v jiných jazycích je poněkud odlišný a vychází z [[Latina\|latinského]] ''princeps'', což znamená „první“ Toto slovo bylo používáno původně pro hlavy římského senátu, ve smyslu ''první mezi sobě rovnými''. V češtině se z tohoto slova odvozuje také titul [[princ]], který má ale význam spíše pro zdvořilé oslovování potomků vyšších šlechticů. V několika jazycích tento rozdíl není rozlišen tak jako v češtině. Na druhé straně například v [[Němčina\|němčině]] jsou tyto dva tituly rozlišeny, pro knížete ''Fürst'' a pro prince ''Prinz'', a přesto vychází ze stejného významového základu „první“.
	== Mediatizovaná knížata ==		== Mediatizovaná knížata ==
-	Říšská knížata, která přišla o svá suveréní panství [[mediatizace\|mediatizací]] za Napoleona I. a která nezískala suverenitu při jednáních Vídeňského kongresu, si až do zániku monarchie udržela zvláštní privilegia. Byla i nadále považována za rovnocenná vládnoucím panovnickým domům. Jejich hlavou je kníže, ostatní členové mají titul [[princ\|„princ“]] či „princezna“. Knížecí rody, které získaly titul pouze jako šlechtickou hodnost během 19. a 20. století (tedy po mediatizaci drobných říšských států, tj. nikdy fakticky nevládly), se liší i označením svých potomků – knížetem je pouze hlava rodu, ostatní členové jsou hrabata a hraběnky (v českých zemích například [[Kinští]]). K mediatizovaným rodům patří [[Lobkowiczové]], [[Schwarzenbergové]], [[Fürstenbergové]], [[Thurn-Taxisové]], z [[Hohenlohe]].	+	Říšská knížata, která přišla o svá suveréní panství [[mediatizace\|mediatizací]] za Napoleona I. a která nezískala suverenitu při jednáních Vídeňského kongresu, si až do zániku monarchie udržela zvláštní privilegia. Byla i nadále považována za rovnocenná vládnoucím panovnickým domům. Jejich hlavou je kníže, ostatní členové mají titul [[princ\|„princ“]] či „princezna“. Knížecí rody, které získaly titul pouze jako šlechtickou hodnost během 19. a 20. století (tedy po mediatizaci drobných říšských států, tj. nikdy fakticky nevládly), se liší i označením svých potomků – knížetem je pouze hlava rodu, ostatní členové jsou hrabata a hraběnky (v českých zemích například [[Kinští]]). K mediatizovaným rodům patří [[Lobkowiczové]], [[Schwarzenbergové]], [[Fürstenbergové]], [[Thurn-Taxisové]], z [[Hohenlohe]].
	== Související články ==		== Související články ==
	* [[Hodnostní koruny a klobouky]]		* [[Hodnostní koruny a klobouky]]
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
	* [http://heraldika.kulna.cz/index.php?ur1=7&ur2=3&ur3=0&sab=2&design=3 Titulatura - jak oslovit šlechtice]		* [http://heraldika.kulna.cz/index.php?ur1=7&ur2=3&ur3=0&sab=2&design=3 Titulatura - jak oslovit šlechtice]
		+

	{{Článek z Wikipedie}}		{{Článek z Wikipedie}}

Sysop: 1 revizi

2014-01-08T20:56:59Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 8. 1. 2014, 20:56

Sysop: Nahrazení textu

2012-04-14T10:54:13Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Princely heraldy crown.png|thumb|Knížecí hodnostní korunka.]]
Termín '''kníže''' původně značil pána/vladaře, resp. člena vznešené/panující rodiny, v průběhu historického vývoje však začal být užíván v několika rozličných významech. Přechýlenou formou je ''kněžna''.
Kníže může v současnosti být
* generickým názvem pro jakéhokoli suverenního panovníka bez ohledu na jeho oficiální titul;
* samostatným (v evropském kontextu nejnižším) titulem suverenního panovníka vládnoucího v [[knížectví]];
* vysokým šlechtickým [[titul]]em v rámci vyšší [[šlechta|šlechty]].
* hodnostně rovné k titulu kníže jsou i tituly: [[emír]], [[šejk]], [[imám]]
Knížeti přísluší oslovení ''Jasnost'' (dříve ''Knížecí Milost''), ostatním členům rodiny pak dle titulu ''Jasnost'' či ''Excelence''. Nejstarší syn knížete je většinou ''dědičný princ'' (Erbprinz) nebo ''dědičný hrabě'' (Erbgraf). Ostatní děti knížete jsou u vládnocucích rodů: princové (princezny) a u šlechtických rodů: hrabata (hraběnky), toto ale není pevně dané pravidlo.
== Etymologie ==
Samotný výraz pochází ze staroslovanského ''kъnędzь'' (pravděpodobně převzato z pragermánského ''kuningaz'', značícího vládce, krále – srov. něm. ''könig''), má tedy společný základ s výrazem [[kněz]], s nímž byl zejm. ve starších zápisech nezřídka zaměňován. Ve slovanských jazycích byl ([[čeština]]) či stále ještě je ([[polština]]) synonymem pro [[vévoda|vévodu]]. V [[Čechy|Čechách]] je tento titul spojen s vládcem Čechů do konce 12. století.
Etymologický původ ekvivalentních titulů v jiných jazycích je poněkud odlišný a vychází z [[Latina|latinského]] ''princeps'', což znamená „první“ Toto slovo bylo používáno původně pro hlavy římského senátu, ve smyslu ''první mezi sobě rovnými''. V češtině se z tohoto slova odvozuje také titul [[princ]], který má ale význam spíše pro zdvořilé oslovování potomků vyšších šlechticů. V několika jazycích tento rozdíl není rozlišen tak jako v češtině. Na druhé straně například v [[Němčina|němčině]] jsou tyto dva tituly rozlišeny, pro knížete ''Fürst'' a pro prince ''Prinz'', a přesto vychází ze stejného významového základu „první“.
== Mediatizovaná knížata ==
Říšská knížata, která přišla o svá suveréní panství [[mediatizace|mediatizací]] za Napoleona I. a která nezískala suverenitu při jednáních Vídeňského kongresu, si až do zániku monarchie udržela zvláštní privilegia. Byla i nadále považována za rovnocenná vládnoucím panovnickým domům. Jejich hlavou je kníže, ostatní členové mají titul [[princ|„princ“]] či „princezna“. Knížecí rody, které získaly titul pouze jako šlechtickou hodnost během 19. a 20. století (tedy po mediatizaci drobných říšských států, tj. nikdy fakticky nevládly), se liší i označením svých potomků – knížetem je pouze hlava rodu, ostatní členové jsou hrabata a hraběnky (v českých zemích například [[Kinští]]). K mediatizovaným rodům patří [[Lobkowiczové]], [[Schwarzenbergové]], [[Fürstenbergové]], [[Thurn-Taxisové]], z [[Hohenlohe]].
== Související články ==
* [[Hodnostní koruny a klobouky]]
== Externí odkazy ==
* [http://heraldika.kulna.cz/index.php?ur1=7&ur2=3&ur3=0&sab=2&design=3 Titulatura - jak oslovit šlechtice]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Knížectví]]
[[Kategorie:Šlechtické tituly]]
[[Kategorie:Panovníci]]