Sysop: 1 revizi

2014-02-12T09:55:42Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 12. 2. 2014, 09:55

Sysop: Nahrazení textu

2011-10-16T12:36:26Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{ Taxobox
| barva = pink
| jméno = Kočkodan obecný
| obrázek = Cercopithecus aethiops00.jpg
| popis obrázku = Kočkodan obecný
| šířka obrázku = 258px
| status =LC
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
| podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata)
| třída = [[savci]] (Mammalia)
| řád = [[primáti]] (primates)
| nadčeleď = [[úzkonosí]] (Catarrhini)
| čeleď = [[kočkodanovití]] (Cercopithecidae)
| rod = [[kočkodan]] (''Chlorocebus'')
| druh = kočkodan obecný (Chlorocebus aethiops)
| druh popsal = [[Gray]], 1862
| binomické jméno = Chlorocebus aethiops
| druhotné dělení = [[poddruh]]y
| podřazené taxony =
[[kočkodan obecný bělozelený]] (''Chlorocebus aethiops aethiops'') 
[[kočkodan obecný červenozelený]] (''Chlorocebus aethiops pygerythrus'') 
[[kočkodan obecný ďamďam]] (''Chlorocebus aethiops djamdjamensis'') 
[[kočkodan obecný olivošedý]] (''Chlorocebus cynosurus'') 
[[kočkodan obecný tantalus]] (''Chlorocebus aethiops tantalus'') 
[[kočkodan obecný zelený]] (''Chlorocebus aethiops sabaeus'')
}}
'''Kočkodan obecný''' (''Chlorocebus aethiops'') je [[úzkonosí|úzkonosý]] [[primáti|primát]], je to jediný druh rodu ''Chlorocebus'' Gray, 1870 a vyskytuje se v šesti [[poddruh|podruzích]]. Je také znám pod původním jménem [[kočkodan bělozelený]] ''Cercopithecus aethiops''. Žije v celé [[subsaharská Afrika|subsaharské Africe]] mimo [[tropy|tropické]] [[deštný prales|deštné pralesy]] a [[aridní oblast]]i [[Východní Afrika|východní]] a [[Jižní Afrika|jižní Afriky]], nejvíce v lesích na okrajích [[savana|savan]]. Hojně se vyskytuje v [[Súdán]]u na východ od [[Bílý Nil|Bílého Nilu]], v [[Eritrea|Eritreji]] a v [[Etiopie|Etiopií]]. Žije ve vysokohorských lesích až do [[nadmořská výška|nadmořské výšky]] 4500 metrů. [[druhotný|Druhotně]] žije i ve [[Střední Amerika|Střední Americe]], byl dovezen na [[karibik|karibské ostrovy]] a na [[Florida|Floridu]], kde se zabydlel v tamější přírodě.
Kočkodany obecné znali již staří [[Egypt|Egypťané]], zobrazovali je na zdech chrámů v údolí [[Nil]]u i u [[Rudé moře|Rudého moře]]. Dochovali se i ve [[freska|freskách]] na [[Kypr]]u z období 2000 let před naším letopočtem.
== Popis ==
Kočkodan obecný je na hřbetu pokryt [[srst]]í hnědé až hnědozelené barvy, na spodní straně trupu, okraji obličeje, a vnitřní straně končetin a přední straně krku je šedý. Tváře, konce končetin a uši má černé. Přesné odstíny jsou specifické pro jednotlivé poddruhy. Barva srsti je také částečně ovlivňována pitným režimem, skladbou potravy, věkem a zdravotním stavem daného jedince. [[Samec]] je zpravidla dlouhý 50 až 70 cm, vysoký 40 až 60 cm a váží 5 až 8 kg, [[šourek]] má azurově modrý a [[penis]] sytě červený. [[Samice]] měří na délku 40 až 50 cm a váží 4 až 5 kg. Ocas mívají dlouhý i přes 60 cm, pomáhá při skocích udržovat rovnováhu.
== Stravování ==
Při shánění potravy je [[aktivita|nejaktivnější]] ráno a v podvečer, přes polední horko odpočívá skrytý ve stínu. Je [[všežravec]], živí se plody, listy, travinami, oddenky, kořínky, semeny, vejci, ulovenými ptáky i drobnými živočichy. Potravu si obstarává převážně na zemi.
== Život v tlupě ==
Kočkodani obecní jsou opice denní, v noci spí na stromech. Vytvářejí [[společenstvo|společenstva]] o 10 až 50 členech. Menší skupiny mají jen jednoho samce, větší mají samců několik. Samci mohou [[migrace|migrovat]] do jiných [[tlupa|tlup]], samice se [[páření|páří]] s více samci. Ve větších tlupách může být několik [[dominantní]]ch samců, kteří vyžadují uznávání své [[nadřazenost]]í. Velikost [[teritorium|teritoria]] je [[přímá úměrnost|přímo úměrná]] velikosti skupiny a [[nepřímá úměrnost|nepřímo úměrná]] potravním zdrojům, které v horských oblastech nejsou vysoké. Protože mají potřebu pít vodu, zdržují se vždy v blízkosti [[přírodní zdroj|vodních zdrojů]]. Mají mezi sebou poměrně vyspělou [[dorozumívání|komunikaci]], dokáži se navzájem hlasitě varovat jednotlivými [[signál]]y před nebezpečím.
== Rozmnožování ==
V období [[říje]] otečou samici [[genitálie]]. Po zhruba 160 až 170 dnech samice [[porod]]í jedno mládě černé barvy s průměrnou hmotností 300 g, vybarvení dospělého jedince dosáhne za tři měsíce. Asi dva měsíce ho matka kojí, po šesti měsících se o dítě přestane starat. [[Pohlavní dospělost]] nastává u obou pohlaví mezi třetím a v pátým rokem života. Samice jsou [[březost|březí]] jednou za dva roky.
Ve volné přírodě se dožívají deseti až dvanácti let, zatímco v zajetí délka života mnohdy přesahuje čtrnáct let a někdy dokonce třiceti let. Kočkodani obecní jsou z kočkodanů nejčastějšími obyvateli [[zoologická zahrada|zoologických zahrad]].
Stávají se kořistí [[leopard]]ů, [[had]]ů, [[lev|lvů]], [[pes hyenovitý|psů hyenovitých]] a [[orel|orlů]], a mohou být též loveni [[pavián]]y.
I přesto, že se kočkodani obecní oddělili od člověka v [[evoluce|evoluci]] před asi 50 milióny let, mohou být hostiteli [[parazitismus|parazitů]] či přenašeči nemocí a tím nebezpečnými pro člověka. Bývají proto používáni jako laboratorní zvířata. Provádí se na nich i výzkum [[HIV]]. Jsou zároveň jedním z možných přenašečů [[virus|viru]] [[ebola]].
== Rozdělení ==
Kočkodani obecní jsou děleni do šesti poddruhů. Odlišují se poměrně málo, částečně barvou srstí, velikostí a místem výskytu. Na územích kde se jednotlivé obvody výskytu prolínají dochází k vzájemnému míšení. Rozeznáváme tyto poddruhy:
* [[kočkodan obecný bělozelený]] ''Chlorocebus aethiops aethiops'' Linnaeus, 1758 (angl. grivet).
Žije v savanách a [[lesostep]]ích Súdánu, Eritreje a Etiopie. Výskytem okrajově sezónně zasahuje i jihovýchod Egypta a západ [[Džibutsko|Džibutska]]. Záda, boky, ocas, vnější strana končetin, lebka a zadní část krku je pokryta středně dlouhou srstí šedé barvy, která může mít olivový nádech. Břicho, vnitřní strana končetin, lem obličeje, přední část krku a hruď je pokryta bílou srstí. Obličej, ušní boltce a konce končetin jsou černé. Má poměrně dlouhé bílé licousy směřující do stran a bělavou špičku ocasu. Z kočkodanů obecných se tento podruh nejvíce zdržuje na zemi. Na jihu, kde se ve výskytu překrývají s kočkodanem červenozeleným, spolu [[křížení (biologie)|hybridizují]].
* [[kočkodan obecný červenozelený]] ''Chlorocebus aethiops pygerythrus'' Cuvier, 1821 (angl. vervet).
Obývá [[ekosystém]]y s dostatkem vody a stromů, keřů či jiných úkrytů. Žije v savanách, lesostepích, horských i bažinatých oblastech, od centrální části Etiopie na jih, skrz [[Keňa|Keňu]] po sever [[Tanzanie]]. Východní hranici tvoří aridní oblasti [[Somálsko|Somálska]] a vyskytuje se také na východě [[Uganda|Ugandy]]. Záda, boky, ocas, vnější strana končetin, lebka a zadní část krku je pokryta středně dlouhou srstí tmavší, hnědavé barvy, která může mít olivový nádech. Břicho, vnitřní strana končetin, lem obličeje, přední část krku a hruď je pokryta bílou srstí. Obličej, ušní boltce a konce končetin jsou sytě černé. Má krátké bílé licousy přecházející pozvolna v srst hlavy a šedavou špičku ocasu, pod kterým je chomáč červené srsti.
V Etiopii, poblíž řeky [[Omo]], hybridizuje s kočkodanem obecným bělozeleným. V Ugandě hybridizuje s kočkodanem obecným tantalem.
* [[kočkodan obecný ďamďam]] ''Chlorocebus aethiops djamdjamensis'' Neumann, 1902.
Žije pouze v Etiopii. Obývá horskou oblast [[Bale mountains]], známé i jako pohoří [[Urgoma]]. Nachází se tam [[náhorní plošina]] [[Sanetti]], jejíž průměrná nadmořská výška sahá nad 4000 m. Obývá také horské lesy v jižní části etiopského [[rift]]u. Vzhledem k nadmořské výšce a teplotám, ve kterých žije, má nejhustší a nejdelší srst. Záda, boky, ocas, vnější strana končetin, lebka a zadní část krku je pokryta delší a hustou srstí hnědozelené barvy se žlutým akcentem. Břicho, vnitřní strana končetin, lem obličeje, přední část krku a hruď mají dlouhou bílou srst. Obličej, ušní boltce a konce končetin jsou černé. Má poměrně dlouhé bílé licousy a méně výrazný bílý knírek. Nad obočím je zřetelná úzká bílá linka. Oční víčka a okolí očí jsou světle zbarvené, což využívají při vizuální komunikaci.
* [[kočkodan obecný olivošedý]] ''Chlorocebus aethiops cynosurus'' Scopoli, 1786 (angl. malbruk).
Pro svou potřebu třikrát denně pít je vázán na území s dostatečným přístupem k vodním zdrojům. Vyskytuje se od soutoku Nilů v Súdánu a od riftové propadliny na východě po hranici tropického deštného pralesa [[Konžská pánev|Konžské pánve]] na západě, až po [[Jihoafrická republika|Jihoafrickou republiku]] na jihu, vyjma aridních oblastí [[poušť|pouště]] [[Kalahari]]. Záda, ocas, lebka a zadní část krku je pokryta středně dlouhou srstí hnědožluté barvy, která mívá zelenkavý nádech. Břicho, vnitřní strana končetin, lem obličeje, přední část krku a hruď má bílou srst. Lysý obličej, ušní boltce a konce končetin mají černé. Oči jsou hnědé. Z kočkodanů obecných má nejširší škálu akustické komunikace. Na severu svého výskytu se překrývá s kočkodanem bělozeleným a hybridizují spolu, podobně tak i s kočkodanem červenozeleným.
* [[kočkodan obecný tantalus]] ''Chlorocebus aethiops tantalus'' Ogilby, 1841.
Žije v savanách a lesostepích od severní Keni a Súdánu až po východní břeh řeky [[Volta]] v [[Ghana|Ghaně]]. Severní hranicí výskytu jsou aridní oblasti pouště Sahary, zatímco jižní hranici tvoří tropický deštný prales Konžské pánve. Záda, boky, ocas, vnější strana končetin, lebka a zadní část krku je pokryta středně dlouhou šedou srstí. Konec ocasu je bílý, u kořene ocasu jsou dva chomáče bílé srsti. Vnitřní strana končetin, lem obličeje, přední část krku a hruď má bílou srst. Přední část, ušní boltce a konce končetin jsou sytě černé. Hřbet rukou a nárt nohou bývá řídce pokryt šedou srstí. Má poměrně dlouhé bílé licousy vyčesané vzhůru a na hrudi dlouhá bílá srst vytváří jakousi hřívu. Šedá srst může mít sezoně olivový nádech. Má nápadný bílý pásek na čele, který je od tváří oddělen černým pruhem. Modré pohlavní orgány samce jsou obklopeny oranžovou srstí.
* [[kočkodan obecný zelený]] ''Chlorocebus aethiops sabaeus'' Linnaeus, 1766.
Žije v savanách a lesostepích od [[Mauretánie]] a [[Senegal]]u po [[Sierra Leone|Sierru Leone]] a [[Libérie|Libérii]] na jihu, na západním břehu řeky Volta v Ghaně a [[říční delta|deltu]] [[Niger]]u v [[Mali]]. Kočkodan zelený byl zavlečen na [[Kapverdské ostrovy]], a do Střední Ameriky ([[Barbados]], [[Svatý Kryštof a Nevis]], [[Florida]]). Záda, boky, ocas, vnější strana končetin, lebka a zadní část krku je pokryta středně dlouhou šedou srstí, která má od páteře se zesvětlující přeliv zlatavě hnědé srsti, jež může mít až olivový nádech. Vnitřní strana končetin, lem obličeje, přední část krku a hruď má bílou srst. Špička ocasu je zlatavě hnědá. Přední část, ušní boltce a konce končetin má sytě černé. Hřbet rukou a nárt nohou je pokryt šedou srstí. Bílé licousy jsou středně dlouhé. Ocas má délku až 110 cm.
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references/>
=== Literatura ===
* Luděk Dobroruka, Zvířata celého světa, Státní zemědělské nakladatelství, sv. 5, 1979
== Externí odkazy ==
* http://www.afrikaonline.cz/view.php?cisloclanku=2009062201
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Kočkodanovití]]

Kočkodan obecný - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu