Sysop: 1 revizi

2014-01-08T20:22:11Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 8. 1. 2014, 20:22

Sysop: 1 revizi

2011-04-12T15:36:52Z

1 revizi

Nová stránka

'''Kodek''' ([[složenina]] z počátečních slabik slov „'''ko'''dér a '''dek'''odér“, respektive '''ko'''mprese a '''dek'''omprese; převzato z anglického '''codec''' analogického původu) je zařízení nebo [[počítačový program]], který dokáže [[transformace|transformovat]] [[datový proud]] (stream) nebo [[signál]]. Kodeky ukládají data do zakódované formy (většinou za účelem přenosu, uchovávání nebo šifrování), ale častěji se používají naopak pro obnovení přesně nebo přibližně původní formy dat vhodné pro zobrazování, případně jinou manipulaci. Kodeky jsou základní součástí softwaru pro editaci (střih) [[multimédia|multimediálních souborů]] (hudba, filmy) a často se používají pro [[videokonference]] a distribuci multimediálních dat v [[počítačová síť|sítích]] (streamování).
Síťově šířená multimédia většinou obsahují několik částí. Zvuková i obrazová data a navíc doplňující informace ([[metadata]]), která umožňují obě složky synchronizovat. Každá z částí může být určena pro jiný program, [[proces]] nebo [[hardware]]. Aby s nimi bylo možno manipulovat, musí být [[zapouzdření|zapouzdřeny]] do společného celku.
Další součástí šířených dat může být i ''obálka'', která se na rozdíl od metadat nepodílí na informačním obsahu, ale přidává se kvůli zpřístupnění informací nebo pro větší [[robustní|robustnost]] datového toku. Aby se samotná zakódovaná zvuková a obrazová data odlišila od ostatních součástí datového toku, často se nazývá ''esence''.
Kodek je někdy zaměňován s formátem [[audio|audia]] nebo [[video|videa]]. Ten je daný svojí specifikací, která může nebo nemusí být veřejně dostupná. Příkladem specifikace je standard MPEG Layer 3 známý jako MP3. Autoři kodeků pak vyvíjejí softwarové nebo hardwarové implementace, které s tímto formátem pracují. Známými kodeky pro MP3 jsou například LAME, FhG (Fraunhofer-Gesellschaft), Blade nebo Xing.
Pojmy kodek a formát se v poslední době velmi často zaměňují a vede to ke zmatení uživatelů. V některých případech k tomu přispívá fakt, že se někdy název kodeku shoduje s názvem formátu. Příkladem takových kodeků jsou Lagarith, HuffYUV nebo WMV. Přesto je třeba toto rozlišovat a to zvláště u kodeků, kde jejich název není shodný s formátem, který produkují. To je případ asi dvou nejznámějších kodeků - [[DivX]] a [[Xvid]], které oba pracují se stejným formátem MPEG-4 ASP. To mimo jiné znamená, že jsou kompatibilní (video zakódované jedním z nich lze dekódovat pomocí jiného). Výrobci elektroniky často deklarují „podporu DivX”. Tato formulace je už sama o sobě špatná. Správně by mělo být napsáno, že takový přístroj podporuje MPEG-4 ASP. Přehraje tedy video vytvořené libovolným kodekem, jehož výstupem je MPEG-4 ASP.
Jako kodek je také velmi často nazýván dekodér. Přehrávače videa nepoužívají pro svoji práci kodeky. Chybí zde totiž první část této složeniny - kodér. Přehrávače video pouze přehrávají (na rozdíl od programů pro střih videa). To samé platí i obráceně. O programu x264 lze těžko mluvit jako o kodeku, protože video umí pouze zkomprimovat, nedokáže jej již zpět dekódovat. Správně by tedy mělo být řečeno, že x264 je kodér pro formát MPEG-4 AVC (H.264) a například přehrávač Media Player Classic zase obsahuje integrovaný dekodér formátu MPEG-2.
Slovo kodek je tedy značným způsobem nadužíváno a je jím obyčejně myšlen formát, kodér nebo dekodér. Tato praxe je běžná nejen v Česku, ale i v zahraničí, kde je slovo codec také velmi často užíváno v nesprávných souvislostech.
Kodeky rovněž nelze zaměňovat s tzv. [[multimediální kontejner|kontejnerem]]. Ten umožňuje uložit zvuková, obrazová i jiná data do jednoho souboru – v souborech s příponami „[[Ogg|.ogg]]“, „[[MPEG|.mpg]]“, „[[AVI|.avi]]“, „[[QuickTime|.mov]]“ atd. jsou informace zakódované kodeky pouze uloženy. Kontejnery se liší ve formátech, které mohou obsahovat. Mezi univerzální kontejnery patří např. [[Audio Video Interleave|AVI]] a [[Matroska]].
Na podobných principech pracuje také obvykle hardwarový [[endec]] (z anglických slov encode a decode = zakódovat a dekódovat).
== Příklady kodeků ==
=== Zvukové (audio) kodeky ===
''Hlavní článek: [[audio kodek|Audio kodeky]]''
[[Bezztrátová komprese dat|Bezztrátové]]:
* [[FLAC|Free Lossless Audio Codec (FLAC)]]
* [[Monkey's Audio]]
* [[OptimFROG]]
* [[WavePack]]
* [[Windows Media Audio|Windows Media Audio 9 Series Professional Lossless]]
* [[Apple Lossless]]
[[Ztrátová komprese dat|Ztrátové]]:
* Obecné (střední až vysoký [[datový tok]])
** [[LAME]] (MPEG audio layer-3 kodek)
** [[FAAC]] ([[Advanced audio coding|AAC]] kodek)
** [[Vorbis|libvorbis]] (referenční implementace audio formátu Vorbis)
** [[Musepack]]
** [[Windows Media Audio|Windows Media Audio 9 Series]]
* [[Kódování řeči|Hlasové]] (nízký datový tok, optimalizované pro řeč)
** [[Speex]]
** [[Windows Media Audio|Windows Media Audio 9 Series Voice]]
=== Obrazové (video) kodeky ===
''Hlavní článek: [[video kodek|Video kodeky]]''
* [[Dirac (kompresní formát)|Schrödinger]] (implementace formátu Dirac)
* [[Theora|libtheora]] (referenční implementace video formátu Theora)
* [[Ogg Tarkin]]
* [[Huffyuv]]
* [[Lagarith]]
* [[DivX|DivX Pro Codec]] (MPEG-4 ASP kodek)
* [[Xvid]] (MPEG-4 ASP kodek)
* [[3ivx]] (MPEG-4 ASP kodek)
* [[Sorenson codec|Sorenson]]
* [[Cinepak]]
* [[Indeo]] 3/4/5
* On2 [[VP3]], [[VP6]], [[VP7]], [[VP8]]
* [[Windows Media Video|Windows Media Video 9 Series]]
* libavcodec (podporuje mnoho formátů včetně MPEG-1/2/4 a WMV-1/2/3)
== Externí odkazy ==
* [http://www.tvfreak.cz/art_doc-373A9DA2913B7BD3C125727C00592A37.html Kodeky tajemství zbavené]

{{Kompresní formáty}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Kodeky]]
[[Kategorie:Multimediální software]]
[[Kategorie:Komprese dat]]

Kodek - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi