Kohezní síla - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „“ textem „\)“

2022-08-14T14:52:28Z

Nahrazení textu „</math>“ textem „\)</big>“

← Starší verze		Verze z 14. 8. 2022, 14:52
Řádka 4:		Řádka 4:

	==Molekulární působení==		==Molekulární působení==
-	Na každou částici (molekulu) kapaliny působí sousední částice přitažlivými silami. Působení těchto přitažlivých kohezních sil je pouze krátkého dosahu, neboť vzájemné působení klesá mnohem rychleji než s druhou mocninou [[vzdálenost]]i (jako např. u [[gravitační pole\|gravitačního pole]]). Přitažlivé působení každé částice je tak možné omezit na velmi malý [[koule\|kulový]] prostor, v jehož středu se nachází uvažovaná částice. Tento prostor se nazývá '''sféra molekulárního působení''' a jeho [[poloměr]] <big>\(\rho</~~math~~> se označuje jako '''poloměr molekulárního působení'''.	+	Na každou částici (molekulu) kapaliny působí sousední částice přitažlivými silami. Působení těchto přitažlivých kohezních sil je pouze krátkého dosahu, neboť vzájemné působení klesá mnohem rychleji než s druhou mocninou [[vzdálenost]]i (jako např. u [[gravitační pole\|gravitačního pole]]). Přitažlivé působení každé částice je tak možné omezit na velmi malý [[koule\|kulový]] prostor, v jehož středu se nachází uvažovaná částice. Tento prostor se nazývá '''sféra molekulárního působení''' a jeho [[poloměr]] <big>$\rho$</big> se označuje jako '''poloměr molekulárního působení'''.

-	Rozložme každou molekulární přitažlivou sílu, která působí na vybranou molekulu na složku [[rovnoběžky\|rovnoběžnou]] s [[hladina\|povrchem]] kapaliny (horizontální) a složku, která je k povrchu kapaliny [[kolmost\|kolmá]] (vertikální). Pokud předpokládáme rovnoměrné rozložení molekul v kapalině, potom se složky horizontální vzájemně vyruší, neboť v obou polovinách sféry (pravé i levé) můžeme předpokládat přibližně shodný počet molekul. Tyto vodorovné složky samozřejmě vytvářejí určité napětí, které má u molekul na povrchu kapaliny charakter [[povrchové napětí\|povrchového napětí]]. Vertikální složky se vyruší jen pokud se sféra molekulárního působení nachází celá uvnitř kapaliny, tzn. pokud je vzdálenost částice od povrchu kapaliny větší než <big>\(\rho</~~math~~> (viz [[:soubor:kohezni_sily.png\|obr. a]]). Pokud je však vzdálenost od povrchu menší, je ve vertikálním směru rozložení částic kapaliny nesymetrické, což má za následek, že síly nebudou vyrovnány a výsledná síly bude nenulová a orientovaná do kapaliny (viz [[:soubor:kohezni_sily.png\|obr. b]]). Se zmenšující se vzdáleností od povrchu tato síla roste a maximální hodnoty dosáhne pro molekuly, které se nachází právě na povrchu kapaliny (viz [[:soubor:kohezni_sily.png\|obr. c]]).	+	Rozložme každou molekulární přitažlivou sílu, která působí na vybranou molekulu na složku [[rovnoběžky\|rovnoběžnou]] s [[hladina\|povrchem]] kapaliny (horizontální) a složku, která je k povrchu kapaliny [[kolmost\|kolmá]] (vertikální). Pokud předpokládáme rovnoměrné rozložení molekul v kapalině, potom se složky horizontální vzájemně vyruší, neboť v obou polovinách sféry (pravé i levé) můžeme předpokládat přibližně shodný počet molekul. Tyto vodorovné složky samozřejmě vytvářejí určité napětí, které má u molekul na povrchu kapaliny charakter [[povrchové napětí\|povrchového napětí]]. Vertikální složky se vyruší jen pokud se sféra molekulárního působení nachází celá uvnitř kapaliny, tzn. pokud je vzdálenost částice od povrchu kapaliny větší než <big>$\rho$</big> (viz [[:soubor:kohezni_sily.png\|obr. a]]). Pokud je však vzdálenost od povrchu menší, je ve vertikálním směru rozložení částic kapaliny nesymetrické, což má za následek, že síly nebudou vyrovnány a výsledná síly bude nenulová a orientovaná do kapaliny (viz [[:soubor:kohezni_sily.png\|obr. b]]). Se zmenšující se vzdáleností od povrchu tato síla roste a maximální hodnoty dosáhne pro molekuly, které se nachází právě na povrchu kapaliny (viz [[:soubor:kohezni_sily.png\|obr. c]]).
	==Kohezní tlak==		==Kohezní tlak==
-	V důsledku působení kohezních sil je [[tlak]] na povrchu menší než uvnitř kapaliny a jeho velikost roste se vzdáleností od povrchu kapaliny, přičemž maximální hodnoty dosahuje ve vzdálenosti <big>\(\rho</~~math~~>. Tento celkový vzrůst tlaku se nazývá '''kohezním tlakem'''.	+	V důsledku působení kohezních sil je [[tlak]] na povrchu menší než uvnitř kapaliny a jeho velikost roste se vzdáleností od povrchu kapaliny, přičemž maximální hodnoty dosahuje ve vzdálenosti <big>$\rho$</big>. Tento celkový vzrůst tlaku se nazývá '''kohezním tlakem'''.
	Není-li povrch kapaliny vodorovný, vzniká v důsledku jeho [[zakřivení]] dodatečný tzv. ''[[kapilární tlak]]''.		Není-li povrch kapaliny vodorovný, vzniká v důsledku jeho [[zakřivení]] dodatečný tzv. ''[[kapilární tlak]]''.
	==Měření==		==Měření==
-	Kohezní tlak nelze přímo měřit, ale lze jej pouze odhadnou na základě teoretických podkladů. Značné hodnoty kohezního tlaku (až kolem <big>\(10^9 \mbox{Pa}</~~math~~>) souvisí s nízkou [[stlačitelnost\|stlačitelností]] kapalin.	+	Kohezní tlak nelze přímo měřit, ale lze jej pouze odhadnou na základě teoretických podkladů. Značné hodnoty kohezního tlaku (až kolem <big>$10^9 \mbox{Pa}$</big>) souvisí s nízkou [[stlačitelnost\|stlačitelností]] kapalin.

	== Související články ==		== Související články ==

Sysop: Nahrazení textu „ $“ textem „$ \(“

2022-08-14T14:49:00Z

Nahrazení textu „<math>“ textem „<big>\(“

← Starší verze		Verze z 14. 8. 2022, 14:49
Řádka 4:		Řádka 4:

	==Molekulární působení==		==Molekulární působení==
-	Na každou částici (molekulu) kapaliny působí sousední částice přitažlivými silami. Působení těchto přitažlivých kohezních sil je pouze krátkého dosahu, neboť vzájemné působení klesá mnohem rychleji než s druhou mocninou [[vzdálenost]]i (jako např. u [[gravitační pole\|gravitačního pole]]). Přitažlivé působení každé částice je tak možné omezit na velmi malý [[koule\|kulový]] prostor, v jehož středu se nachází uvažovaná částice. Tento prostor se nazývá '''sféra molekulárního působení''' a jeho [[poloměr]] <~~math~~>\rho</math> se označuje jako '''poloměr molekulárního působení'''.	+	Na každou částici (molekulu) kapaliny působí sousední částice přitažlivými silami. Působení těchto přitažlivých kohezních sil je pouze krátkého dosahu, neboť vzájemné působení klesá mnohem rychleji než s druhou mocninou [[vzdálenost]]i (jako např. u [[gravitační pole\|gravitačního pole]]). Přitažlivé působení každé částice je tak možné omezit na velmi malý [[koule\|kulový]] prostor, v jehož středu se nachází uvažovaná částice. Tento prostor se nazývá '''sféra molekulárního působení''' a jeho [[poloměr]] <big>\(\rho</math> se označuje jako '''poloměr molekulárního působení'''.

-	Rozložme každou molekulární přitažlivou sílu, která působí na vybranou molekulu na složku [[rovnoběžky\|rovnoběžnou]] s [[hladina\|povrchem]] kapaliny (horizontální) a složku, která je k povrchu kapaliny [[kolmost\|kolmá]] (vertikální). Pokud předpokládáme rovnoměrné rozložení molekul v kapalině, potom se složky horizontální vzájemně vyruší, neboť v obou polovinách sféry (pravé i levé) můžeme předpokládat přibližně shodný počet molekul. Tyto vodorovné složky samozřejmě vytvářejí určité napětí, které má u molekul na povrchu kapaliny charakter [[povrchové napětí\|povrchového napětí]]. Vertikální složky se vyruší jen pokud se sféra molekulárního působení nachází celá uvnitř kapaliny, tzn. pokud je vzdálenost částice od povrchu kapaliny větší než <~~math~~>\rho</math> (viz [[:soubor:kohezni_sily.png\|obr. a]]). Pokud je však vzdálenost od povrchu menší, je ve vertikálním směru rozložení částic kapaliny nesymetrické, což má za následek, že síly nebudou vyrovnány a výsledná síly bude nenulová a orientovaná do kapaliny (viz [[:soubor:kohezni_sily.png\|obr. b]]). Se zmenšující se vzdáleností od povrchu tato síla roste a maximální hodnoty dosáhne pro molekuly, které se nachází právě na povrchu kapaliny (viz [[:soubor:kohezni_sily.png\|obr. c]]).	+	Rozložme každou molekulární přitažlivou sílu, která působí na vybranou molekulu na složku [[rovnoběžky\|rovnoběžnou]] s [[hladina\|povrchem]] kapaliny (horizontální) a složku, která je k povrchu kapaliny [[kolmost\|kolmá]] (vertikální). Pokud předpokládáme rovnoměrné rozložení molekul v kapalině, potom se složky horizontální vzájemně vyruší, neboť v obou polovinách sféry (pravé i levé) můžeme předpokládat přibližně shodný počet molekul. Tyto vodorovné složky samozřejmě vytvářejí určité napětí, které má u molekul na povrchu kapaliny charakter [[povrchové napětí\|povrchového napětí]]. Vertikální složky se vyruší jen pokud se sféra molekulárního působení nachází celá uvnitř kapaliny, tzn. pokud je vzdálenost částice od povrchu kapaliny větší než <big>\(\rho</math> (viz [[:soubor:kohezni_sily.png\|obr. a]]). Pokud je však vzdálenost od povrchu menší, je ve vertikálním směru rozložení částic kapaliny nesymetrické, což má za následek, že síly nebudou vyrovnány a výsledná síly bude nenulová a orientovaná do kapaliny (viz [[:soubor:kohezni_sily.png\|obr. b]]). Se zmenšující se vzdáleností od povrchu tato síla roste a maximální hodnoty dosáhne pro molekuly, které se nachází právě na povrchu kapaliny (viz [[:soubor:kohezni_sily.png\|obr. c]]).
	==Kohezní tlak==		==Kohezní tlak==
-	V důsledku působení kohezních sil je [[tlak]] na povrchu menší než uvnitř kapaliny a jeho velikost roste se vzdáleností od povrchu kapaliny, přičemž maximální hodnoty dosahuje ve vzdálenosti <~~math~~>\rho</math>. Tento celkový vzrůst tlaku se nazývá '''kohezním tlakem'''.	+	V důsledku působení kohezních sil je [[tlak]] na povrchu menší než uvnitř kapaliny a jeho velikost roste se vzdáleností od povrchu kapaliny, přičemž maximální hodnoty dosahuje ve vzdálenosti <big>\(\rho</math>. Tento celkový vzrůst tlaku se nazývá '''kohezním tlakem'''.
	Není-li povrch kapaliny vodorovný, vzniká v důsledku jeho [[zakřivení]] dodatečný tzv. ''[[kapilární tlak]]''.		Není-li povrch kapaliny vodorovný, vzniká v důsledku jeho [[zakřivení]] dodatečný tzv. ''[[kapilární tlak]]''.
	==Měření==		==Měření==
-	Kohezní tlak nelze přímo měřit, ale lze jej pouze odhadnou na základě teoretických podkladů. Značné hodnoty kohezního tlaku (až kolem <~~math~~>10^9 \mbox{Pa}</math>) souvisí s nízkou [[stlačitelnost\|stlačitelností]] kapalin.	+	Kohezní tlak nelze přímo měřit, ale lze jej pouze odhadnou na základě teoretických podkladů. Značné hodnoty kohezního tlaku (až kolem <big>\(10^9 \mbox{Pa}</math>) souvisí s nízkou [[stlačitelnost\|stlačitelností]] kapalin.

	== Související články ==		== Související články ==

Sysop: + Originální článek, vymazáno z Wikipedie (9. 1. 2019, 12:19 OJJ smazal stránku Kohezní síla (exp)) !

2021-08-30T20:15:58Z

+ Originální článek, vymazáno z Wikipedie (9. 1. 2019, 12:19 OJJ smazal stránku Kohezní síla (exp)) !

← Starší verze		Verze z 30. 8. 2021, 20:15
Řádka 2:		Řádka 2:
	Hovoří se také o '''kohezi''' neboli ''soudržnosti'' materiálu. ''Přilnavost'' materiálů různého druhu se označuje jako [[adheze]].		Hovoří se také o '''kohezi''' neboli ''soudržnosti'' materiálu. ''Přilnavost'' materiálů různého druhu se označuje jako [[adheze]].
	Podstatu kohezních sil si částečně vysvětlujeme [[elektrostatika\|elektrostatickým]] přitahováním a odpuzováním molekul, avšak plný výklad podává až [[kvantová fyzika]].		Podstatu kohezních sil si částečně vysvětlujeme [[elektrostatika\|elektrostatickým]] přitahováním a odpuzováním molekul, avšak plný výklad podává až [[kvantová fyzika]].
		+
	==Molekulární působení==		==Molekulární působení==
	Na každou částici (molekulu) kapaliny působí sousední částice přitažlivými silami. Působení těchto přitažlivých kohezních sil je pouze krátkého dosahu, neboť vzájemné působení klesá mnohem rychleji než s druhou mocninou [[vzdálenost]]i (jako např. u [[gravitační pole\|gravitačního pole]]). Přitažlivé působení každé částice je tak možné omezit na velmi malý [[koule\|kulový]] prostor, v jehož středu se nachází uvažovaná částice. Tento prostor se nazývá '''sféra molekulárního působení''' a jeho [[poloměr]] <math>\rho</math> se označuje jako '''poloměr molekulárního působení'''.		Na každou částici (molekulu) kapaliny působí sousední částice přitažlivými silami. Působení těchto přitažlivých kohezních sil je pouze krátkého dosahu, neboť vzájemné působení klesá mnohem rychleji než s druhou mocninou [[vzdálenost]]i (jako např. u [[gravitační pole\|gravitačního pole]]). Přitažlivé působení každé částice je tak možné omezit na velmi malý [[koule\|kulový]] prostor, v jehož středu se nachází uvažovaná částice. Tento prostor se nazývá '''sféra molekulárního působení''' a jeho [[poloměr]] <math>\rho</math> se označuje jako '''poloměr molekulárního působení'''.
-	~~[[soubor:kohezni_sily.png\|thumb\|Kohezní síly.]]~~	+
	Rozložme každou molekulární přitažlivou sílu, která působí na vybranou molekulu na složku [[rovnoběžky\|rovnoběžnou]] s [[hladina\|povrchem]] kapaliny (horizontální) a složku, která je k povrchu kapaliny [[kolmost\|kolmá]] (vertikální). Pokud předpokládáme rovnoměrné rozložení molekul v kapalině, potom se složky horizontální vzájemně vyruší, neboť v obou polovinách sféry (pravé i levé) můžeme předpokládat přibližně shodný počet molekul. Tyto vodorovné složky samozřejmě vytvářejí určité napětí, které má u molekul na povrchu kapaliny charakter [[povrchové napětí\|povrchového napětí]]. Vertikální složky se vyruší jen pokud se sféra molekulárního působení nachází celá uvnitř kapaliny, tzn. pokud je vzdálenost částice od povrchu kapaliny větší než <math>\rho</math> (viz [[:soubor:kohezni_sily.png\|obr. a]]). Pokud je však vzdálenost od povrchu menší, je ve vertikálním směru rozložení částic kapaliny nesymetrické, což má za následek, že síly nebudou vyrovnány a výsledná síly bude nenulová a orientovaná do kapaliny (viz [[:soubor:kohezni_sily.png\|obr. b]]). Se zmenšující se vzdáleností od povrchu tato síla roste a maximální hodnoty dosáhne pro molekuly, které se nachází právě na povrchu kapaliny (viz [[:soubor:kohezni_sily.png\|obr. c]]).		Rozložme každou molekulární přitažlivou sílu, která působí na vybranou molekulu na složku [[rovnoběžky\|rovnoběžnou]] s [[hladina\|povrchem]] kapaliny (horizontální) a složku, která je k povrchu kapaliny [[kolmost\|kolmá]] (vertikální). Pokud předpokládáme rovnoměrné rozložení molekul v kapalině, potom se složky horizontální vzájemně vyruší, neboť v obou polovinách sféry (pravé i levé) můžeme předpokládat přibližně shodný počet molekul. Tyto vodorovné složky samozřejmě vytvářejí určité napětí, které má u molekul na povrchu kapaliny charakter [[povrchové napětí\|povrchového napětí]]. Vertikální složky se vyruší jen pokud se sféra molekulárního působení nachází celá uvnitř kapaliny, tzn. pokud je vzdálenost částice od povrchu kapaliny větší než <math>\rho</math> (viz [[:soubor:kohezni_sily.png\|obr. a]]). Pokud je však vzdálenost od povrchu menší, je ve vertikálním směru rozložení částic kapaliny nesymetrické, což má za následek, že síly nebudou vyrovnány a výsledná síly bude nenulová a orientovaná do kapaliny (viz [[:soubor:kohezni_sily.png\|obr. b]]). Se zmenšující se vzdáleností od povrchu tato síla roste a maximální hodnoty dosáhne pro molekuly, které se nachází právě na povrchu kapaliny (viz [[:soubor:kohezni_sily.png\|obr. c]]).
	==Kohezní tlak==		==Kohezní tlak==
Řádka 17:		Řádka 18:
	* [[Adheze]]		* [[Adheze]]

-	{{~~Článek z Wikipedie~~}}	+
		+	{{220 sociálních sítí}}
	[[Kategorie:Mechanika]]		[[Kategorie:Mechanika]]
		+	[[Kategorie:Originální články Multimediaexpo.cz]]

Sysop: 1 revizi

2014-01-08T20:07:23Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 8. 1. 2014, 20:07

Sysop: 1 revizi

2011-04-21T14:24:21Z

1 revizi

Nová stránka

[[Povrchové napětí]] a [[kapilarita|kapilární jevy]] ([[krajový úhel]], [[kapilární elevace]] a [[kapilární deprese|deprese]]) lze považovat za důsledek vzájemného působení přitažlivých [[síla|sil]], které působí mezi [[molekula|molekulami]], tzv. '''kohezních (soudržných) sil'''. Někdy bývají také nazývány '''molekulárními silami'''.
Hovoří se také o '''kohezi''' neboli ''soudržnosti'' materiálu. ''Přilnavost'' materiálů různého druhu se označuje jako [[adheze]].
Podstatu kohezních sil si částečně vysvětlujeme [[elektrostatika|elektrostatickým]] přitahováním a odpuzováním molekul, avšak plný výklad podává až [[kvantová fyzika]].
==Molekulární působení==
Na každou částici (molekulu) kapaliny působí sousední částice přitažlivými silami. Působení těchto přitažlivých kohezních sil je pouze krátkého dosahu, neboť vzájemné působení klesá mnohem rychleji než s druhou mocninou [[vzdálenost]]i (jako např. u [[gravitační pole|gravitačního pole]]). Přitažlivé působení každé částice je tak možné omezit na velmi malý [[koule|kulový]] prostor, v jehož středu se nachází uvažovaná částice. Tento prostor se nazývá '''sféra molekulárního působení''' a jeho [[poloměr]] <math>\rho</math> se označuje jako '''poloměr molekulárního působení'''.
[[soubor:kohezni_sily.png|thumb|Kohezní síly.]]
Rozložme každou molekulární přitažlivou sílu, která působí na vybranou molekulu na složku [[rovnoběžky|rovnoběžnou]] s [[hladina|povrchem]] kapaliny (horizontální) a složku, která je k povrchu kapaliny [[kolmost|kolmá]] (vertikální). Pokud předpokládáme rovnoměrné rozložení molekul v kapalině, potom se složky horizontální vzájemně vyruší, neboť v obou polovinách sféry (pravé i levé) můžeme předpokládat přibližně shodný počet molekul. Tyto vodorovné složky samozřejmě vytvářejí určité napětí, které má u molekul na povrchu kapaliny charakter [[povrchové napětí|povrchového napětí]]. Vertikální složky se vyruší jen pokud se sféra molekulárního působení nachází celá uvnitř kapaliny, tzn. pokud je vzdálenost částice od povrchu kapaliny větší než <math>\rho</math> (viz [[:soubor:kohezni_sily.png|obr. a]]). Pokud je však vzdálenost od povrchu menší, je ve vertikálním směru rozložení částic kapaliny nesymetrické, což má za následek, že síly nebudou vyrovnány a výsledná síly bude nenulová a orientovaná do kapaliny (viz [[:soubor:kohezni_sily.png|obr. b]]). Se zmenšující se vzdáleností od povrchu tato síla roste a maximální hodnoty dosáhne pro molekuly, které se nachází právě na povrchu kapaliny (viz [[:soubor:kohezni_sily.png|obr. c]]).
==Kohezní tlak==
V důsledku působení kohezních sil je [[tlak]] na povrchu menší než uvnitř kapaliny a jeho velikost roste se vzdáleností od povrchu kapaliny, přičemž maximální hodnoty dosahuje ve vzdálenosti <math>\rho</math>. Tento celkový vzrůst tlaku se nazývá '''kohezním tlakem'''.
Není-li povrch kapaliny vodorovný, vzniká v důsledku jeho [[zakřivení]] dodatečný tzv. ''[[kapilární tlak]]''.
==Měření==
Kohezní tlak nelze přímo měřit, ale lze jej pouze odhadnou na základě teoretických podkladů. Značné hodnoty kohezního tlaku (až kolem <math>10^9 \mbox{Pa}</math>) souvisí s nízkou [[stlačitelnost|stlačitelností]] kapalin.

== Související články ==
* [[Kapilarita]]
* [[Hydrostatika]]
* [[Adheze]]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Mechanika]]

Kohezní síla - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „“ textem „\)“

Sysop: Nahrazení textu „“ textem „\(“

Sysop: + Originální článek, vymazáno z Wikipedie (9. 1. 2019, 12:19 OJJ smazal stránku Kohezní síla (exp)) !

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu „ $“ textem „$ \(“