Kolaborant - Historie editací

Sysop: ++

2026-05-21T13:43:03Z

← Starší verze		Verze z 21. 5. 2026, 13:43
Řádka 6:		Řádka 6:
	Za [[komunismus\|komunistické]] vlády se výraz znovu objevil až v roce [[1968]], kdy tímto výrazem byli označování původní zrádci [[Pražské jaro 1968\|Pražského jara]] z roku [[1968]] a ti, kteří podepsali tzv. [[zvací dopis]] spřáteleným vojskům, tedy [[Vasil Biľak]], [[Drahomír Kolder]], [[Oldřich Švestka]], [[Antonín Kapek]] a [[Alois Indra]]. Přeneseně byl tento výraz používán pro všechny, kteří po srpnu [[1968]] jakýmkoliv způsobem spolupracovali se [[Sovětský svaz\|sovětskými]] okupanty až do roku [[1989]].		Za [[komunismus\|komunistické]] vlády se výraz znovu objevil až v roce [[1968]], kdy tímto výrazem byli označování původní zrádci [[Pražské jaro 1968\|Pražského jara]] z roku [[1968]] a ti, kteří podepsali tzv. [[zvací dopis]] spřáteleným vojskům, tedy [[Vasil Biľak]], [[Drahomír Kolder]], [[Oldřich Švestka]], [[Antonín Kapek]] a [[Alois Indra]]. Přeneseně byl tento výraz používán pro všechny, kteří po srpnu [[1968]] jakýmkoliv způsobem spolupracovali se [[Sovětský svaz\|sovětskými]] okupanty až do roku [[1989]].

-	Za kolaboraci s okupační mocí lze i označit tzv. „[[normalizace\|normalizační proces]]“ zahájený po nástupu [[Gustav Husák\|Gustáva Husáka]] do čela [[Komunistická strana Československa\|KSČ]]. V následných prověrkách a při získávání nových členů do řad KSČ byla nedílnou součástí i písemná odpověď na otázku: „Jaký je váš postoj ke vstupu vojsk [[Varšavská smlouva\|Varšavké smlouvy]] v srpnu [[1968]] do [[Československá socialistická republika\|ČSSR]]?“ Chtěl-li dotyčný zůstat v řadách KSČ, musel odpovědět kladně a stal se sám kolaborantem proti Pražskému jaru. Schvaloval totiž tímto aktem okupaci vlasti cizí mocí a členstvím v KSČ dobrovolně a vědomě napomáhal normalizačnímu procesu a následným perzekucím. Členů KSČ bylo v roce [[1989]] cca 1 000 000 osob.	+	Za kolaboraci s okupační mocí lze i označit tzv. „[[normalizace\|normalizační proces]]“ zahájený po nástupu [[Gustav Husák\|Gustáva Husáka]] do čela [[Komunistická strana Československa\|KSČ]]. V následných prověrkách a při získávání nových členů do řad KSČ byla nedílnou součástí i písemná odpověď na otázku: „Jaký je váš postoj ke vstupu vojsk [[Varšavská smlouva\|Varšavké smlouvy]] v srpnu [[1968]] do [[Československá socialistická republika\|ČSSR]]?“ Chtěl-li dotyčný zůstat v řadách KSČ, musel odpovědět kladně a stal se sám kolaborantem proti Pražskému jaru. Schvaloval totiž tímto aktem okupaci vlasti cizí mocí a členstvím v KSČ dobrovolně a vědomě napomáhal normalizačnímu procesu a následným perzekucím. Členů KSČ bylo v roce [[1989]] cca 1 000 000 osob.
		+
	Výraz je také běžný v [[emigrant\|emigrantské]] [[čeština\|češtině]]. Je to výraz pro člověka, který ač původně emigroval před komunisty, po získání zahraničního občanství se snažil [[Upravení vztahu s ČSSR\|upravit si vztahy]] s ČSSR výměnou za peníze a podávání informací o jiných emigrantech.		Výraz je také běžný v [[emigrant\|emigrantské]] [[čeština\|češtině]]. Je to výraz pro člověka, který ač původně emigroval před komunisty, po získání zahraničního občanství se snažil [[Upravení vztahu s ČSSR\|upravit si vztahy]] s ČSSR výměnou za peníze a podávání informací o jiných emigrantech.

Řádka 14:		Řádka 15:

	{{Článek z Wikipedie}}		{{Článek z Wikipedie}}
-	[[Kategorie:~~Spolupráce~~]]	+	[[Kategorie:Kolaborace]]
	[[Kategorie:Cizí slova]]		[[Kategorie:Cizí slova]]

Sysop: + Zeman: Zrušit sjezd Sudeťáků. Odsoudit tyto české kolaboranty, včetně senátora Vystrčila ! První a druhý Zvací dopis !

2026-05-21T13:34:57Z

+ Zeman: Zrušit sjezd Sudeťáků. Odsoudit tyto české kolaboranty, včetně senátora Vystrčila ! První a druhý Zvací dopis !

← Starší verze		Verze z 21. 5. 2026, 13:34
Řádka 1:		Řádka 1:
		+	[[Soubor:Zvací dopis 1968.jpg\|thumb\|250px\|První [[zvací dopis]] (1968)]]
		+	[[Soubor:Seznam-nejvetsich-ceskych-kolaborantu-2026-05-21.png\|thumb\|250px\|Druhý [[zvací dopis]] (2026)]]
	'''Kolaborant''' původně znamená ''osoba spolupracující''. Ve významu [[historie\|historickém]] a [[encyklopedie\|encyklopedickém]] má však zcela odlišný význam.		'''Kolaborant''' původně znamená ''osoba spolupracující''. Ve významu [[historie\|historickém]] a [[encyklopedie\|encyklopedickém]] má však zcela odlišný význam.
	Je to obvykle označení osoby spolupracující s represivní nebo [[okupace\|okupační]] moci, často za účelem získání osobního prospěchu.		Je to obvykle označení osoby spolupracující s represivní nebo [[okupace\|okupační]] moci, často za účelem získání osobního prospěchu.
	Příkladem může být [[Francie]] okupovaná [[Německo\|Německem]]. Osoby spolupracující s okupanty byly nazývány kolaboranty a byly často francouzskými [[partyzáni\|partyzány]] – [[maquisty]] – stříleny. Obdobná situace byla i v [[Československo\|Československu]] v době [[nacismus\|nacistické]] okupace. Lidé spolupracující s [[Němci]] byli nazýváni kolaboranty a po [[druhá světová válka\|válce]] často trestáni vězením anebo smrtí.		Příkladem může být [[Francie]] okupovaná [[Německo\|Německem]]. Osoby spolupracující s okupanty byly nazývány kolaboranty a byly často francouzskými [[partyzáni\|partyzány]] – [[maquisty]] – stříleny. Obdobná situace byla i v [[Československo\|Československu]] v době [[nacismus\|nacistické]] okupace. Lidé spolupracující s [[Němci]] byli nazýváni kolaboranty a po [[druhá světová válka\|válce]] často trestáni vězením anebo smrtí.
	Za [[komunismus\|komunistické]] vlády se výraz znovu objevil až v roce [[1968]], kdy tímto výrazem byli označování původní zrádci [[Pražské jaro 1968\|Pražského jara]] z roku [[1968]] a ti, kteří podepsali tzv. [[zvací dopis]] spřáteleným vojskům, tedy [[Vasil Biľak]], [[Drahomír Kolder]], [[Oldřich Švestka]], [[Antonín Kapek]] a [[Alois Indra]]. Přeneseně byl tento výraz používán pro všechny, kteří po srpnu [[1968]] jakýmkoliv způsobem spolupracovali se [[Sovětský svaz\|sovětskými]] okupanty až do roku [[1989]].		Za [[komunismus\|komunistické]] vlády se výraz znovu objevil až v roce [[1968]], kdy tímto výrazem byli označování původní zrádci [[Pražské jaro 1968\|Pražského jara]] z roku [[1968]] a ti, kteří podepsali tzv. [[zvací dopis]] spřáteleným vojskům, tedy [[Vasil Biľak]], [[Drahomír Kolder]], [[Oldřich Švestka]], [[Antonín Kapek]] a [[Alois Indra]]. Přeneseně byl tento výraz používán pro všechny, kteří po srpnu [[1968]] jakýmkoliv způsobem spolupracovali se [[Sovětský svaz\|sovětskými]] okupanty až do roku [[1989]].
		+
	Za kolaboraci s okupační mocí lze i označit tzv. „[[normalizace\|normalizační proces]]“ zahájený po nástupu [[Gustav Husák\|Gustáva Husáka]] do čela [[Komunistická strana Československa\|KSČ]]. V následných prověrkách a při získávání nových členů do řad KSČ byla nedílnou součástí i písemná odpověď na otázku: „Jaký je váš postoj ke vstupu vojsk [[Varšavská smlouva\|Varšavké smlouvy]] v srpnu [[1968]] do [[Československá socialistická republika\|ČSSR]]?“ Chtěl-li dotyčný zůstat v řadách KSČ, musel odpovědět kladně a stal se sám kolaborantem proti Pražskému jaru. Schvaloval totiž tímto aktem okupaci vlasti cizí mocí a členstvím v KSČ dobrovolně a vědomě napomáhal normalizačnímu procesu a následným perzekucím. Členů KSČ bylo v roce [[1989]] cca 1 000 000 osob.		Za kolaboraci s okupační mocí lze i označit tzv. „[[normalizace\|normalizační proces]]“ zahájený po nástupu [[Gustav Husák\|Gustáva Husáka]] do čela [[Komunistická strana Československa\|KSČ]]. V následných prověrkách a při získávání nových členů do řad KSČ byla nedílnou součástí i písemná odpověď na otázku: „Jaký je váš postoj ke vstupu vojsk [[Varšavská smlouva\|Varšavké smlouvy]] v srpnu [[1968]] do [[Československá socialistická republika\|ČSSR]]?“ Chtěl-li dotyčný zůstat v řadách KSČ, musel odpovědět kladně a stal se sám kolaborantem proti Pražskému jaru. Schvaloval totiž tímto aktem okupaci vlasti cizí mocí a členstvím v KSČ dobrovolně a vědomě napomáhal normalizačnímu procesu a následným perzekucím. Členů KSČ bylo v roce [[1989]] cca 1 000 000 osob.
	Výraz je také běžný v [[emigrant\|emigrantské]] [[čeština\|češtině]]. Je to výraz pro člověka, který ač původně emigroval před komunisty, po získání zahraničního občanství se snažil [[Upravení vztahu s ČSSR\|upravit si vztahy]] s ČSSR výměnou za peníze a podávání informací o jiných emigrantech.		Výraz je také běžný v [[emigrant\|emigrantské]] [[čeština\|češtině]]. Je to výraz pro člověka, který ač původně emigroval před komunisty, po získání zahraničního občanství se snažil [[Upravení vztahu s ČSSR\|upravit si vztahy]] s ČSSR výměnou za peníze a podávání informací o jiných emigrantech.
		+
		+	== Externí odkazy ==
		+	* [https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Zeman-Zrusit-sjezd-Sudetaku-Odsoudit-tyto-ceske-kolaboranty-791441 Zeman: Zrušit sjezd Sudeťáků. Odsoudit tyto české kolaboranty, včetně senátora Vystrčila !]
		+
		+
		+	{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Spolupráce]]		[[Kategorie:Spolupráce]]
-	~~{{Článek z Wikipedie}}~~ [[Kategorie:Cizí slova]]	+	[[Kategorie:Cizí slova]]

Sysop: 1 revizi

2014-01-08T19:44:13Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 8. 1. 2014, 19:44

Sysop: 1 revizi

2010-04-15T00:41:53Z

1 revizi

Nová stránka

'''Kolaborant''' původně znamená ''osoba spolupracující''. Ve významu [[historie|historickém]] a [[encyklopedie|encyklopedickém]] má však zcela odlišný význam.
Je to obvykle označení osoby spolupracující s represivní nebo [[okupace|okupační]] moci, často za účelem získání osobního prospěchu.
Příkladem může být [[Francie]] okupovaná [[Německo|Německem]]. Osoby spolupracující s okupanty byly nazývány kolaboranty a byly často francouzskými [[partyzáni|partyzány]] – [[maquisty]] – stříleny. Obdobná situace byla i v [[Československo|Československu]] v době [[nacismus|nacistické]] okupace. Lidé spolupracující s [[Němci]] byli nazýváni kolaboranty a po [[druhá světová válka|válce]] často trestáni vězením anebo smrtí.
Za [[komunismus|komunistické]] vlády se výraz znovu objevil až v roce [[1968]], kdy tímto výrazem byli označování původní zrádci [[Pražské jaro 1968|Pražského jara]] z roku [[1968]] a ti, kteří podepsali tzv. [[zvací dopis]] spřáteleným vojskům, tedy [[Vasil Biľak]], [[Drahomír Kolder]], [[Oldřich Švestka]], [[Antonín Kapek]] a [[Alois Indra]]. Přeneseně byl tento výraz používán pro všechny, kteří po srpnu [[1968]] jakýmkoliv způsobem spolupracovali se [[Sovětský svaz|sovětskými]] okupanty až do roku [[1989]].
Za kolaboraci s okupační mocí lze i označit tzv. „[[normalizace|normalizační proces]]“ zahájený po nástupu [[Gustav Husák|Gustáva Husáka]] do čela [[Komunistická strana Československa|KSČ]]. V následných prověrkách a při získávání nových členů do řad KSČ byla nedílnou součástí i písemná odpověď na otázku: „Jaký je váš postoj ke vstupu vojsk [[Varšavská smlouva|Varšavké smlouvy]] v srpnu [[1968]] do [[Československá socialistická republika|ČSSR]]?“ Chtěl-li dotyčný zůstat v řadách KSČ, musel odpovědět kladně a stal se sám kolaborantem proti Pražskému jaru. Schvaloval totiž tímto aktem okupaci vlasti cizí mocí a členstvím v KSČ dobrovolně a vědomě napomáhal normalizačnímu procesu a následným perzekucím. Členů KSČ bylo v roce [[1989]] cca 1 000 000 osob.
Výraz je také běžný v [[emigrant|emigrantské]] [[čeština|češtině]]. Je to výraz pro člověka, který ač původně emigroval před komunisty, po získání zahraničního občanství se snažil [[Upravení vztahu s ČSSR|upravit si vztahy]] s ČSSR výměnou za peníze a podávání informací o jiných emigrantech.
[[Kategorie:Spolupráce]]
{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Cizí slova]]