http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=KolejniceKolejnice - Historie editací2026-08-05T14:33:59ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.16.5http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Kolejnice&diff=489521&oldid=prevSysop: 1 revizi2014-01-08T19:44:47Z<p>1 revizi</p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<tr valign='top'>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 8. 1. 2014, 19:44</td>
</tr></table>Sysophttp://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Kolejnice&diff=489520&oldid=prevSysop: Nahrazení textu2011-03-30T12:00:35Z<p>Nahrazení textu</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>[[Soubor:Tram rail.jpg|thumb|Žlábková kolejnice pro tramvajové tratě.]]<br />
'''Kolejnice''' je jednou ze základních částí [[Železniční svršek|železničního svršku]]. Přenáší kolovou sílu a absorbuje podélné síly (rozjezdová a brzdová). Při [[průjezd obloukem|průjezdu vozidla obloukem]] přenáší příčnou sílu, tzv.&nbsp;vodící. Zajišťuje hladký pohyb železničního vozidla. Na elektrifikovaných tratích slouží jako vodič zpětného vedení. Tvoří kolejové obvody pro zabezpečovací zařízení. <br />
<br />
Kolejnice spolu s [[železniční pražec|pražci]], upevňovadly a [[drobné kolejivo|drobným kolejivem]] tvoří kolejové pole. Kolejové pole v kolejovém loži tvoří [[železniční svršek]]. Spojení jednotlivých kolejnic se provádí svařením (tzv. [[bezstyková kolej]]) nebo šroubováním. Takové místo se pak nazývá [[kolejnicový styk]].<br />
<br />
== Historie ==<br />
[[Soubor:Konka_koleje.jpg|thumb|Kolej koněspřežky]]<br />
První zmínka o kolejnicích je z 18. století. Objevily se na důlních drahách, byly jen dřevěné desky nebo dřevěné trámy. Vedení kol vozů bylo řešeno obvykle vodícím prknem na straně těchto trámů. <br />
<br />
Později (například na naší první [[Koněspřežná dráha České Budějovice - Linec|koňské dráze z Budějovic do Lince]]) byly použity železné pásy připevněné ke trámům.<br />
<br />
Z [[Anglie]] do Česka v polovině 19. století pronikly hřibové kolejnice. Ty byly již na konci 19. století vytlačeny širokopatními kolejnicemi, používanými dodnes.<br />
<br />
== Typy ==<br />
Následující typy kolejnic jsou sestupně seřazeny podle četnosti.<br />
* širokopatní - pro železniční svršek<br />
* žlábková - pro tramvajové tratě<br />
* bloková - pro tramvajové tratě, vetknuté ve speciálních panelech.<br />
* jeřábová<br />
<br />
V minulosti se užívalo mnoho dalších typů.<br />
* Plochá železná (železný pás na dřevěném trámu)<br />
* Plochá litinová (litinový pás na dřevěném trámu)<br />
* Úhelníková litinová (profil L, umožňovala provoz běžných vozů, tento nápad se ale neosvědčil)<br />
* Profil T<br />
* Hřibová<br />
* Dvouhlavá (hřibová s hlavou nahoře i dole, umožňovala teoreticky dvojnásobnou životnost - bylo ji možno otočit)<br />
<br />
[[Soubor:Kolej popis.JPG|thumb|Profil širokopatní kolejnice:A-hlava; B-stojina; C-pata]]<br />
<br />
== Tvary ==<br />
Tvary kolejnice se liší svými rozměrovými parametry. Ty následující se týkají širokopatní kolejnice. Označení se skládá z písmene (popřípadě několika písmen), které zkracuje původ nebo použití a čísla, udávající hmotnost 1 metru kolejnice v kg.<br />
* S 49 - na našich regionálních tratích nejčetnější; S - z něm. Schiene (kolejnice); výška 149 mm; šířka paty 125 mm; šířka hlavy 70 mm; tloušťka stojiny 14 mm, poloměr zaoblení z hlavy do boku 13 mm, symetrická podle své osy; používá se od roku 1920<br />
* R 65 - běžná na celostátních tratích; R - z rus. рельс (kolejnice); výška 180 mm; šířka paty 150 mm; šířka hlavy 72,8 mm; tloušťka stojiny 18 mm<br />
* UIC 60 - na koridorech; nahrazuje R 65; UIC - z franc. Union Internationale des Chemins de Fer ([[Mezinárodní železniční unie]]); výška 172 mm; šířka paty 150 mm; šířka hlavy 72 mm; tloušťka stojiny 16,5 mm<br />
* T - na regionálních tratích; dnes již dožívají; T - těžký; výška 150 mm; šířka paty 128 mm; šířka hlavy 65,5 mm; tloušťka stojiny 15 mm; 50kg/bm<br />
* A - na regionálních tratích; dnes již vzácně; 44kg/bm<br />
* Xa - na regionálních tratích; dnes již vzácně; 36kg/bm<br />
<br />
Na tramvajových tratích ve městech bývalého Československa se užívají například žlábkové kolejnice Kolejnice NT1 (a ve velkoplošných panelech blokové žlábkové kolejnice B1) z [[Třinecké železárny|Třineckých železáren]], žlábkové kolejnice polského typu 180S nebo ruského TV60 a v některých městech se však na úsecích nepojížděných silničními vozidly používají i bezžlábkové železniční kolejnice. Kolejnice NT1 má poloměr zaoblení z hlavy do boku 6 mm. Od poloviny 20. do poloviny 60. let se v Praze na zvýšených tramvajových pásech běžně používaly bezžlábkové kolejnice NP5 a na silničních přejezdech žlábková varianta NP3.<ref name=s49pt>[http://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2010031701 ''Kolejový svršek tvořený kolejnicí S49''], web Pražské tramvaje, verze k 20. 3. 2010, autoři neuvedeni</ref> Bezžlábkové kolejnice nejsou vůbec použity v Plzni a Olomouci, do Prahy začaly být vraceny roku 2010. V Mostě a Liberci jsou na některých úsecích použity kolejnice S 49 v kombinaci s profilem tramvajových kol VM. V Brně se používají speciální profily kol i kolejnic, které jsou podobnější železničním. Ostravská tramvajová síť má profily takřka shodné se železničními, používají se zde také kola s výrazně širšími okolky než v ostatních městech.<ref name=s49pt /><br />
<br />
== Délky ==<br />
Délka kolejnice se vyvíjela. Lité kolejnice mívaly délku kolem 1 m. Válcované kolejnice bylo možno vyrábět delší tak, jak se vyvíjely technologické postupy. Běžná délka kolejnice pro použití na železnici dosáhla postupně hodnoty 25 m. Pro vyrovnání rozdílných délek kolejnicových pásů v oblouku se používají zkrácené délky po 50 mm až do 24,80 m. V současné době se válcují i kolejnicové pásy o délce až 120 m<ref>http://www.albernet.at/made_in_austria/va_stahl_schienen.htm</ref>, které nacházejí použití především na vysokorychlostních tratích.<br />
<br />
== Materiál ==<br />
Základní materiálem je [[ocel]]. V současnosti [[Třinecké železárny]] vyrábějí kolejnicovou ocel o jakosti 900 A (to odpovídá 95 ČSD - Vk). Její [[pevnost v tahu]] je 880 až 1030&nbsp;[[Pascal (jednotka)|MPa]] a [[tažnost]] A5 max. 10&nbsp;%. Obsah [[uhlík]]u se pohybuje od 0,6 do 0,8&nbsp;% (S 49 až 1,4&nbsp;%). Kolejnice na více zatížených tratích jsou [[legování|legovány]] [[mangan]]em (až 1,3&nbsp;%), [[křemík]]em (do 0,5&nbsp;%) a dalšími prvky.<ref>[http://www.trz.cz/vyrd/9B72A3185F0B4CB4C12574E900264D63 Materiálové vlastnosti kolejnic]</ref><br />
<br />
== Poznámky ==<br />
* Hlavním parametrem, podle něhož se dnes rozlišují kolejnice, je hmotnost kolejnice na 1 metr její délky. Ta se může pohybovat od několika kilogramů na průmyslových úzkokolejkách až po mnoho desítek kilogramů na hlavních tratích. <br />
* Tramvaje zpravidla využívají speciální profil kolejnic; na Ostravsku však i tramvaje používají železniční profil.<br />
* Mezi kolejnicemi se dříve ponechávaly [[dilatační mezera|dilatační mezery]]. V současné době se kolejnice svařují do tzv. bezstykové koleje. Síly, které působí na kolejnice vlivem změny teploty jsou přenášeny do štěrkového lože upevňovadly a pražci. Tím je zajištěno, že nedojde k vybočení samotných kolejnic. Dilatační úseky se vkládají omezeně, např. v případě dlouhých [[most]]ů, které tvoří velké dilatační celky.<br />
<br />
== Reference ==<br />
<references /><br />
[http://www2.gykovy.cz/educa/informat/_mix/www.fce.vutbr.cz/studium/literatura/DopStavby/zeleznice.ppt Studijní materiál VUT Brno]<br />
<br />
<br />
{{Článek z Wikipedie}}<br />
[[Kategorie:Konstrukce tratí]]</div>Sysop