Sysop: ++

2023-01-08T09:51:21Z

← Starší verze		Verze z 8. 1. 2023, 09:51
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:~~Kolo pro kolovou~~.~~jpg~~\|thumb\|~~right~~\|Kolo pro kolovou.]]	+	[[Soubor:Andreas Zaugg 2012.JPG\|thumb\|240px\|Kolo pro kolovou (2012)]]
		+	[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-40000-0115, Leipzig, Radball-Jugendturnier.jpg\|thumb\|240px\|Zápas v kolové (1956)]]
	'''Kolová''' je [[sport]] podobný sálovému [[fotbal]]u, jen hráči po [[hřiště\|hřišti]] jezdí na [[jízdní kolo\|kolech]]. V každém týmu hrají dva hráči, kteří kontrolují pohyb [[míč]]e po hřišti na upravených kolech bez [[brzda\|brzd]] a pevným [[převod]]em (tzv. ''furtošlap''). Dále se hráči mohou míče při hře dotknout pouze hlavou. [[Brankář]] v brankovišti může ale zakročit jakkoli. Není přípustné šlápnout nohou na zem.		'''Kolová''' je [[sport]] podobný sálovému [[fotbal]]u, jen hráči po [[hřiště\|hřišti]] jezdí na [[jízdní kolo\|kolech]]. V každém týmu hrají dva hráči, kteří kontrolují pohyb [[míč]]e po hřišti na upravených kolech bez [[brzda\|brzd]] a pevným [[převod]]em (tzv. ''furtošlap''). Dále se hráči mohou míče při hře dotknout pouze hlavou. [[Brankář]] v brankovišti může ale zakročit jakkoli. Není přípustné šlápnout nohou na zem.
-	Poprvé byla tato hra představena roku 1893 němco-američanem Nicholasem Edwardem Kaufmannem. První mistrovství světa se pak konalo v roce [[1929]]. Kolová je populární v [[Belgie\|Belgii]], [[~~Česko~~\|Česku]], [[Dánsko\|Dánsku]], [[Francie\|Francii]], [[Itálie\|Itálii]], [[Japonsko\|Japonsku]], [[Německo\|Německu]], [[Rakousko\|Rakousku]], [[Rusko\|Rusku]], [[Švédsko\|Švédsku]] a [[Švýcarsko\|Švýcarsku]].	+	Poprvé byla tato hra představena roku 1893 němco-američanem Nicholasem Edwardem Kaufmannem. První mistrovství světa se pak konalo v roce [[1929]]. Kolová je populární v [[Belgie\|Belgii]], [[Česká republika\|Česku]], [[Dánsko\|Dánsku]], [[Francie\|Francii]], [[Itálie\|Itálii]], [[Japonsko\|Japonsku]], [[Německo\|Německu]], [[Rakousko\|Rakousku]], [[Rusko\|Rusku]], [[Švédsko\|Švédsku]] a [[Švýcarsko\|Švýcarsku]].
	S kolovou je úzce spřízněná [[krasojízda]], ve které atleti předvádějí jistý druh [[gymnastika\|gymnastiky]] či [[akrobacie]] prováděné na kolech.		S kolovou je úzce spřízněná [[krasojízda]], ve které atleti předvádějí jistý druh [[gymnastika\|gymnastiky]] či [[akrobacie]] prováděné na kolech.
	Nejúspěšnějšími hráči kolové všech dob jsou Češi. [[Bratři Pospíšilové]] dokázali získat titul mistrů světa dvacetkrát, což je velmi unikátní absolutní rekord (a to i ve srovnání mezi všemi ostatními sporty vůbec).		Nejúspěšnějšími hráči kolové všech dob jsou Češi. [[Bratři Pospíšilové]] dokázali získat titul mistrů světa dvacetkrát, což je velmi unikátní absolutní rekord (a to i ve srovnání mezi všemi ostatními sporty vůbec).

Sysop: 1 revizi

2014-01-08T11:53:24Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 8. 1. 2014, 11:53

Sysop: Nahrazení textu

2011-05-05T11:45:52Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Kolo pro kolovou.jpg|thumb|right|Kolo pro kolovou.]]
'''Kolová''' je [[sport]] podobný sálovému [[fotbal]]u, jen hráči po [[hřiště|hřišti]] jezdí na [[jízdní kolo|kolech]]. V každém týmu hrají dva hráči, kteří kontrolují pohyb [[míč]]e po hřišti na upravených kolech bez [[brzda|brzd]] a pevným [[převod]]em (tzv. ''furtošlap''). Dále se hráči mohou míče při hře dotknout pouze hlavou. [[Brankář]] v brankovišti může ale zakročit jakkoli. Není přípustné šlápnout nohou na zem.
Poprvé byla tato hra představena roku 1893 němco-američanem Nicholasem Edwardem Kaufmannem. První mistrovství světa se pak konalo v roce [[1929]]. Kolová je populární v [[Belgie|Belgii]], [[Česko|Česku]], [[Dánsko|Dánsku]], [[Francie|Francii]], [[Itálie|Itálii]], [[Japonsko|Japonsku]], [[Německo|Německu]], [[Rakousko|Rakousku]], [[Rusko|Rusku]], [[Švédsko|Švédsku]] a [[Švýcarsko|Švýcarsku]].
S kolovou je úzce spřízněná [[krasojízda]], ve které atleti předvádějí jistý druh [[gymnastika|gymnastiky]] či [[akrobacie]] prováděné na kolech.
Nejúspěšnějšími hráči kolové všech dob jsou Češi. [[Bratři Pospíšilové]] dokázali získat titul mistrů světa dvacetkrát, což je velmi unikátní absolutní rekord (a to i ve srovnání mezi všemi ostatními sporty vůbec).

==Mistrovství Evropy==
'''Mistrovství Evropy''' v kolové se konalo celkem třikrát v letech 1927 až 1929, po té jej nahradilo mistrovství světa. Prvními mistry Evropy se v roce 1927 stali Němci [[Walter a Georg Stolzeové]], kteří svůj titul v roce 1928 obhájili.
{| class="wikitable"
|+ přehled jednotlivých ročníků ME
! Rok
! Pořadatelské město
! Mistři Evropy
! 2. místo
! 3. místo
|-
|1927
| Kolín nad Rýnem
| Walter Stolze a Georg Stolze
| Werner Dell' Era a Emil Schmid
| Wilhelm Schreiber a Eugen Blersch
|-
|1928
| Drážďany
| Walter Stolze a Georg Stolze
| Walter Schulze a Walter Haase
| Wilhelm Shreiber a Eugen Blersch
|-
|1929
| Štrasburk
| Wilhelm Schreiber a Eugen Blersch
| Walter Stolze a Georg Stolze
|neobsazeno
|-
|}
==Mistrovství světa==
'''Mistrovství světa''' v kolové se koná každý rok vyjma přestávky v období 2. světové války (1939-45) nepřetržitě už od roku 1930. Prvními mistry světa se v roce 1930 stali Němci [[Karl Berndt a Willi Scheibe]]
{| class="wikitable"
|+ Přehled jednotlivých ročníků MS
! Rok
! Pořadatelské město
! Mistři Světa
! 2. místo
! 3. místo
|-
|1930
| Lipsko
| Karl Berndt a Willi Scheibe
| Georg Grebe a Otto Pantle
| Charles Weichert a Pfilippe Weichert
|-
|1931
| Bern
| Wilhelm Schreiber a Eugen Blersch
| Walter Osterwalder a Walter Gabler
| Charles Weichert a Pfilippe Weichert
|-
|1932
| Štraburk
| Wilhelm Schreiber a Eugen Blersch
| Walter Osterwalder a Walter Gabler
| Ernest Heitz a Renè Heitz
|-
|1933
| Paříž
| Wilhelm Schreiber a Eugen Blersch
| Walter Osterwalder a Walter Gabler
| Charles Weichert a Pfilippe Weichert
|-
|1934
| Lipsko
| Wilhelm Schreiber a Eugen Blersch
| Walter Osterwalder a Walter Gabler
| Charles Weichert a Pfilippe Weichert
|-
|1935
| Antverpy
| Wilhelm Schreiber a Eugen Blersch
| Walter Osterwalder a Walter Gabler
| Charles Weichert a Pfilippe Weichert
|-
|1936
| Curych
| Eugen Blersch a Gustav Köping
| Walter Osterwalder a Walter Gabler
| Charles Weichert a Pfilippe Weichert
|-
|1937
| Vídeň
| Wilhelm Schreiber a Eugen Blersch
| Walter Osterwalder a Walter Gabler
| Charles Weichert a Pfilippe Weichert
|-
|1938
| Štrasburk
| Gustav Köping a Karl Schächter
| Walter Osterwalder a Walter Gabler
| Auguste Ferrand a Alfred Doell
|-
|1946
| Curych
| Walter Osterwalder a Walter Gabler
| Auguste Ferrand a Alfred Doell
| Jaroslav Novák a Jan Novák
|-
|1947
| Paříž
| Walter Osterwalder a Jacob Engler
| František Sedláček a Bohumil Daneš
| Josef Rogge a Gaston Davos
|-
|1948
| Praha
| František Sedláček a Bohumil Daneš
| Walter Gebs a Otto Zollet
| Marcel Amann a Georges Ertz
|-
|1949
| Kodaň
| Walter Gebs a Otto Zollet
| Auguste Ferrand a Georges Ertz
| František Sedláček a Bohumil Daneš
|-
|1950
| Lutych
| Walter Osterwalder a Rudi Breitenmoser
| Marcel Amann a Georges Ertz
| Gustave Tack a Alfons Bultynck
|-
|1951
| Miláno
| Walter Osterwalder a Rudi Breitenmoser
| Willi Pensel a Rudi Pensel
| Marcel Amann a Auguste Ferrand
|-
|1952
| Mondorf
| Walter Osterwalder a Rudi Breitenmoser
| Willi Pensel a Rudi Pensel
| Marcel Amann a Auguste Ferrand
|-
|1953
| Curych
| Walter Osterwalder a Rudi Breitenmoser
| Willi Pensel a Rudi Pensel
| František Sedláček a Jaroslav Novák
|-
|1954
| Kolín nad Rýnem
| Rudi Breitenmoser a Fritz Flachsmann
| Willi Pensel a Rudi Pensel
| František Sedláček a Jaroslav Novák
|-
|1955
| Miláno
| Willi Pensel a Rudi Pensel
| František Sedláček a Jaroslav Novák
| Otto Zollet a Fritz Flachsmann
|-
|1956
| Kodaň
| Walter Osterwalder a Rudi Breitenmoser
| Willi Pensel a Rudi Pensel
| Jaroslav Novák a Jaroslav Beneš
|-
|1957
| Lutych
| Willi Pensel a Rudi Pensel
| Walter Gebs a Otto Zollet
| Gerd Martin a Gerhard Degenkolb
|-
|1958
| Karl Marx Stadt
| Gerd Martin a Gerhard Degenkolb
| Rudi Breitenmoser a Georges Lienhard
| Jean Wolf a Renè Boeglin
|-
|1959
| Stuttgart
| Karl Buchholz a Oskar Buchholz
| Heinz Schneider a Gerhard Landmann
| Zdeněk Bíma a Lubomír Špachmann
|-
|1960
| Mulhose
| Adolf Oberhänsli a Erwin Oberhänsli
| Jean Wolf a Renè Boeglin
| Theo Drzewicki a Erhard Stübner
|-
|1961
| St. Gallen
| Karl Buchholz a Oskar Buchholz
| Gerd Martin a Gerhard Degenkolb
| Jindřich Pospíšil a Jaroslav Svoboda
|-
|1962
| Vídeň
| Karl Buchholz a Oskar Buchholz
| Jindřich Pospíšil a Jaroslav Svoboda
| Rudi Breitenmoser a Georges Lienhard
|-
|1963
| Basilej
| Karl Buchholz a Oskar Buchholz
| Adolf Oberhänsli a Erwin Oberhänsli
| Dieter Stolze a Hans Stolze
|-
|1964
| Kodaň
| Karl Buchholz a Oskar Buchholz
| Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil
| Jean Wolf a Renè Boeglin
|-
|1965
| Praha
| Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil
| Gerd Martin a Erich Dusin
| Werner Wenzel a Günter Bittendorf
|-
|1966
| Kolín nad Rýnem
| Gerd Martin a Erich Dusin
| Werner Wenzel a Günter Bittendorf
| Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil
|-
|1967
| Baden
| Werner Wenzel a Günter Bittendorf
| Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil
| Erich Dusin a Erich Emde
|-
|1968
| Kassel
| Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil
| Dieter Stolze a Hans Stolze
| Werner Wenzel a Günter Bittendorf
|-
|1969
| Erfurt
| Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil
| Wolfgang Flackus a Klaus Bernais
| Erich Dusin a Erich Emde
|-
|1970
| Ostrava
| Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil
| Wolfgang Flackus a Klaus Bernais
| Paul Oberhänsli a Georg Meile
|-
|1971
| Baden
| Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil
| Wolfgang Flackus a Klaus Bernais
| Peter Tschopp a Bruno Moser
|-
|1972
| Offenburg
| Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil
| Wolfgang Flackus a Klaus Bernais
| Jörg Osterwalder a Hanspeter Maurer
|-
|1973
| Vídeň
| Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil
| Wolfgang Flackus a Klaus Bernais
| Peter Tschopp a Remo Stübi
|-
|1974
| Heerlen
| Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil
| Wolfgang Flackus a Klaus Bernais
| Paul Oberhänsli a Georg Meile
|-
|1975
| Gent
| Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil
| Wolfgang Flackus a Klaus Bernais
| Paul Oberhänsli a Georg Meile
|-
|1976
| Münster
| Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil
| Wolfgang Flackus a Klaus Bernais
| Paul Oberhänsli a Georg Meile
|-
|1977
| Brno
| Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil
| Hartmut Retzlaff a Reiner Will
| Beat Weber a Bruno Moser
|-
|1978
| Herning
| Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil
| Paul Oberhänsli a Georg Meile
| Erwin Schmitt a Klaus Schneider
|-
|1979
| Schiltigheim
| Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil
| Paul Oberhänsli a Jörg Osterwalder
| Eric Tack a Daniel Van de Velde
|-
|1980
| Möhlin
| Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil
| Paul Oberhänsli a Jörg Osterwalder
| Hartmut Retzlaff a Thomas Steinmeier
|-
|1981
| Heerlen
| Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil
| Paul Oberhänsli a Jörg Osterwalder
| Erwin Schmitt a Klaus Schneider
|-
|1982
| Wiesbaden
| Andreas Steinmeier a Thomas Steinmeier
| Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil
| Markus Foi a Luigi Foi
|-
|1983
| Vídeň
| Andreas Steinmeier a Thomas Steinmeier
| Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil
| Peter Kern a Martin Zinser
|-
|1984
| Schiltigheim
| Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil
| Paul Oberhänsli a Jörg Osterwalder
| Andreas Steinmeier a Thomas Steinmeier
|-
|1985
| St. Gallen
| Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil
| Andreas Steinmeier a Thomas Steinmeier
| Paul Oberhänsli a Jörg Osterwalder
|-
|1986
| Genk
| Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil
| Jürgen King a Werner King
| Peter Kern a Martin Zinser
|-
|1987
| Herning
| Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil
| Jürgen King a Werner King
| Andreas Bösch a Manfred Schneider
|-
|1988
| Ludwigshafen
| Jindřich Pospíšil a Jan Pospíšil
| Manfred Geilert a Frank Müller
| Andreas Bösch a Gernot Fontain
|-
|1989
| Heerlen
| Miroslav Berger a Miroslav Kratochvíl
| Jürgen King a Werner King
| Andreas Böch a Manfred Schneider
|-
|1990
| Bregenz
| Andreas Steinmeier a Thomas Steinmeier
| Miroslav Berger a Miroslav Kratochvíl
| Andreas Metzger a Ulli Suter
|-
|1991
| Brno
| Jürgen King a Werner King
| Peter Kern a Marcel Bosshart
| Luc Mottet a Rudy Covent
|-
|1992
| Curych
| Jürgen King a Werner King
| Peter Kern a Marcel Bosshart
| Miroslav Berger a Miroslav Kratochvíl
|-
|1993
| Hongkong
| Peter Kern a Marcel Bosshart
| Marco Schallert a Reinhardt Schneider
| Jürgen King a Werner King
|-
|1994
| Saarbrücken
| Jürgen King a Werner King
| Miroslav Berger a Miroslav Kratochvíl
| Peter Kern a Marcel Bosshart
|-
|1995
| Epinal
| Peter Kern a Marcel Bosshart
| Miroslav Berger a Miroslav Kratochvíl
| Luc Mottet a Rudy Covent
|-
|1996
| Johor Bahru
| Peter Kern a Marcel Bosshart
| Michael Lomuscio a Sandro Lomuscio
| Rudolf Böhm a Herbert Pischl
|-
|1997
| Winterthur
| Peter Kern a Marcel Bosshart
| Pavel Šmíd a Oldřich Groch
| Andreas Bösch a Gernot Fontain
|-
|1998
| Přerov
| Jörg Latzel a Karsten Hormann
| Miroslav Berger a Miroslav Kratochvíl
| Marco Schallert a Dietmar Schneider
|-
|1999
| Madeira
| Peter Jiříček a Christoph Hauri
| Marco Schallert a Dietmar Schneider
| Pavel Šmíd a Petr Skoták
|-
|2000
| Böblingen
| Michael Lomuscio a Sandro Lomuscio
| Peter Jiříček a Hanspeter Flachsmann
| Marco Schallert a Dietmar Schneider
|-
|2001
| Kaseda - City
| Michael Lomuscio a Sandro Lomuscio
| Marco Schallert a Dietmar Schneider
| Pavel Šmíd a Petr Skoták
|-
|2002
| Dornbirn
| Peter Jiříček a Paul Looser
| Marco Schallert a Reinhard Schneider
| Pavel Šmíd a Petr Skoták
|-
|2003
| Schiltigheim
| Miroslav Berger a Jiří Hrdlička
| Peter Jiříček a Paul Looser
| Reinhard Schneider a Andreas Lubetz
|-
|2004
| Tatar u Budapešti
| Pavel Šmíd a Petr Skoták
| Peter Jiříček a Paul Looser
| Simon König a Dietmar Schneider
|-
|2005
| Freiburg
| Mike Pfaffenberger a Steve Pfaffenberger
| Miroslav Berger a Jiří Hrdlička
| Simon König a Dietmar Schneider
|-
|2006
| Chemnitz
| Thomas Abel a Christian Hess
| Jiří Böhm a Jiří Hrdlička
| Simon König a Dietmar Schneider
|-
|2007
| Winterthur
| Thomas Abel a Christian Hess
| Martin Lingg a Markus Bröll
| Peter Jiříček a Timo Reichen
|-
|2008
| Dornbirn
| Radim Hasoň a Jiří Hrdlička
| Thomas Abel a Christian Hess
| Simon König a Dietmar Schneider
|-
|2009
| Tavira
| Peter Jiříček a Marcel Waldispühl
| Matthias König a Uwe Berner
| Simon König a Dietmar Schneider
|-
|2010
| Stuttgart
| Uwe Berner a Matthias König
| Peter jiříček a Marcel Waldispühl
| Dietmar Schneider a Patrick Schnetzer
|-
|}
== Externí odkazy ==
* [http://www.kolova.cz/ TJ Šitbořice, oddíl kolové (podrobná pravidla hry)]
* [http://www.sweb.cz/salovacyklistika/ TJ Pankrác, oddíl sálové cyklistiky]
* [http://www.webpark.cz/kolovaplzen TJ Start VD Plzeň - oddíl kolové]
* [http://kolova.unas.cz Cykloklub kolová Svitávka]
* [http://www.sczlin.cz Sálová cyklistika Zlín]
* [http://www.webkuehn.de/hobbys/radball/index_en.htm List with over 420 cycle ball clubs]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Závodní cyklistika]]
[[Kategorie:Míčové sporty]]
[[Kategorie:Kolová]]

Kolová - Historie editací

Sysop: ++

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu