Konečné řešení české otázky - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „německy“ textem „německy“

2019-07-24T08:07:53Z

Nahrazení textu „německy“ textem „německy“

← Starší verze		Verze z 24. 7. 2019, 08:07
Řádka 1:		Řádka 1:
	[[Soubor:Vyhláška - násilné vystěhování Drahanské vrchoviny.jpg\|thumb\|České znění vyhlášky, kterou německá okupační správa nařídila vyklidit 33 obcí na Drahanské vrchovině]]		[[Soubor:Vyhláška - násilné vystěhování Drahanské vrchoviny.jpg\|thumb\|České znění vyhlášky, kterou německá okupační správa nařídila vyklidit 33 obcí na Drahanské vrchovině]]
-	'''Konečné řešení české otázky''' ([[německy]]: ''Endlösung der tschechischen Frage'') byl plán nacistického [[Německo\|Německa]] na úplnou [[germanizace\|germanizaci]] českého území, a to především vysídlením českého obyvatelstva na [[Sibiř]] nebo do oblasti [[Volyň\|Volyně]]. Plán byl rozpracováván v souladu s rasovou a národnostní politikou nacistického [[Německo\|Německa]] a korespondoval s celkovým plánem na likvidaci a vysídlení [[Slované\|Slovanů]], který se nazýval [[Generalplan Ost]]. Přípravy na „konečné řešení české otázky“ začaly krátce po okupaci [[Československo\|Československa]] v roce [[1939]], realizace však byla pozdržena kvůli potřebě české pracovní síly k zabezpečení německých vojsk. Do konce války byla vysídlena necelá stovka obcí s asi 50 000 obyvateli.	+	'''Konečné řešení české otázky''' ([[Němčina\|německy]]: ''Endlösung der tschechischen Frage'') byl plán nacistického [[Německo\|Německa]] na úplnou [[germanizace\|germanizaci]] českého území, a to především vysídlením českého obyvatelstva na [[Sibiř]] nebo do oblasti [[Volyň\|Volyně]]. Plán byl rozpracováván v souladu s rasovou a národnostní politikou nacistického [[Německo\|Německa]] a korespondoval s celkovým plánem na likvidaci a vysídlení [[Slované\|Slovanů]], který se nazýval [[Generalplan Ost]]. Přípravy na „konečné řešení české otázky“ začaly krátce po okupaci [[Československo\|Československa]] v roce [[1939]], realizace však byla pozdržena kvůli potřebě české pracovní síly k zabezpečení německých vojsk. Do konce války byla vysídlena necelá stovka obcí s asi 50 000 obyvateli.
	== První úvahy o vysídlení Čechů ==		== První úvahy o vysídlení Čechů ==
	První návrhy řešení problému vzájemných vztahů vyhnáním druhé národnosti přednesl již krátce po [[První světová válka\|1. světové válce]] sudetoněmecký nacionalistický politik Rudolf Lodgmann von Auen. V roce [[1920]] vyšel v samostatné publikaci plán na vystěhování [[Češi\|Čechů]], kterou vydal jistý pan Arthur Weitbiick (pravděpodobně pod krycím jménem) v nakladatelství T. Weichera v [[Lipsko\|Lipsku]]. Kniha se jmenovala „Die tschechoslowakische Frage“ (Československá otázka) a pojednávala o možnostech vystěhování Čechů z [[Čechy\|Čech]] na území západně od [[Rýn]]a a Čechů z [[Morava\|Moravy]] do východního [[Prusko\|Pruska]]. V létě roku [[1932]] přednesl Adolf Hitler v [[Mnichov]]ě svůj pohled na budoucí osud [[Československo\|Československa]] takto: ''„Blok osmdesáti či sta miliónů Němců osídlující homogenní území! Mým prvním úkolem bude tento blok vytvořit. Tím se staneme nejen neporazitelnými, ale získáme i jednou provždy významnou převahu nade všemi evropskými národy. Jakmile toho dosáhneme, bude všechno ostatní relativně jednoduché. Rakousko do tohoto bloku patří. To je samozřejmě pravda. Ale do tohoto bloku patří i Čechy, Morava a východní část Polska sahající až po určitou strategickou hranici … Českou pánev a Moravu a východní regiony na hranici Německa osídlíme německými sedláky. Čechy vysídlíme na Sibiř nebo do oblasti Volyně. Přidělíme jim rezervace s novými federativními státy. Češi musí opustit střední Evropu. Dokud tady budou, budou tvořit husitskobolševický agitační blok.		První návrhy řešení problému vzájemných vztahů vyhnáním druhé národnosti přednesl již krátce po [[První světová válka\|1. světové válce]] sudetoněmecký nacionalistický politik Rudolf Lodgmann von Auen. V roce [[1920]] vyšel v samostatné publikaci plán na vystěhování [[Češi\|Čechů]], kterou vydal jistý pan Arthur Weitbiick (pravděpodobně pod krycím jménem) v nakladatelství T. Weichera v [[Lipsko\|Lipsku]]. Kniha se jmenovala „Die tschechoslowakische Frage“ (Československá otázka) a pojednávala o možnostech vystěhování Čechů z [[Čechy\|Čech]] na území západně od [[Rýn]]a a Čechů z [[Morava\|Moravy]] do východního [[Prusko\|Pruska]]. V létě roku [[1932]] přednesl Adolf Hitler v [[Mnichov]]ě svůj pohled na budoucí osud [[Československo\|Československa]] takto: ''„Blok osmdesáti či sta miliónů Němců osídlující homogenní území! Mým prvním úkolem bude tento blok vytvořit. Tím se staneme nejen neporazitelnými, ale získáme i jednou provždy významnou převahu nade všemi evropskými národy. Jakmile toho dosáhneme, bude všechno ostatní relativně jednoduché. Rakousko do tohoto bloku patří. To je samozřejmě pravda. Ale do tohoto bloku patří i Čechy, Morava a východní část Polska sahající až po určitou strategickou hranici … Českou pánev a Moravu a východní regiony na hranici Německa osídlíme německými sedláky. Čechy vysídlíme na Sibiř nebo do oblasti Volyně. Přidělíme jim rezervace s novými federativními státy. Češi musí opustit střední Evropu. Dokud tady budou, budou tvořit husitskobolševický agitační blok.

Sysop: 1 revizi

2014-01-07T17:14:45Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 7. 1. 2014, 17:14

Sysop: Nahrazení textu

2011-11-07T21:28:25Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Vyhláška - násilné vystěhování Drahanské vrchoviny.jpg|thumb|České znění vyhlášky, kterou německá okupační správa nařídila vyklidit 33 obcí na Drahanské vrchovině]]
'''Konečné řešení české otázky''' ([[německy]]: ''Endlösung der tschechischen Frage'') byl plán nacistického [[Německo|Německa]] na úplnou [[germanizace|germanizaci]] českého území, a to především vysídlením českého obyvatelstva na [[Sibiř]] nebo do oblasti [[Volyň|Volyně]]. Plán byl rozpracováván v souladu s rasovou a národnostní politikou nacistického [[Německo|Německa]] a korespondoval s celkovým plánem na likvidaci a vysídlení [[Slované|Slovanů]], který se nazýval [[Generalplan Ost]]. Přípravy na „konečné řešení české otázky“ začaly krátce po okupaci [[Československo|Československa]] v roce [[1939]], realizace však byla pozdržena kvůli potřebě české pracovní síly k zabezpečení německých vojsk. Do konce války byla vysídlena necelá stovka obcí s asi 50 000 obyvateli.
== První úvahy o vysídlení Čechů ==
První návrhy řešení problému vzájemných vztahů vyhnáním druhé národnosti přednesl již krátce po [[První světová válka|1. světové válce]] sudetoněmecký nacionalistický politik Rudolf Lodgmann von Auen. V roce [[1920]] vyšel v samostatné publikaci plán na vystěhování [[Češi|Čechů]], kterou vydal jistý pan Arthur Weitbiick (pravděpodobně pod krycím jménem) v nakladatelství T. Weichera v [[Lipsko|Lipsku]]. Kniha se jmenovala „Die tschechoslowakische Frage“ (Československá otázka) a pojednávala o možnostech vystěhování Čechů z [[Čechy|Čech]] na území západně od [[Rýn]]a a Čechů z [[Morava|Moravy]] do východního [[Prusko|Pruska]]. V létě roku [[1932]] přednesl Adolf Hitler v [[Mnichov]]ě svůj pohled na budoucí osud [[Československo|Československa]] takto: ''„Blok osmdesáti či sta miliónů Němců osídlující homogenní území! Mým prvním úkolem bude tento blok vytvořit. Tím se staneme nejen neporazitelnými, ale získáme i jednou provždy významnou převahu nade všemi evropskými národy. Jakmile toho dosáhneme, bude všechno ostatní relativně jednoduché. Rakousko do tohoto bloku patří. To je samozřejmě pravda. Ale do tohoto bloku patří i Čechy, Morava a východní část Polska sahající až po určitou strategickou hranici … Českou pánev a Moravu a východní regiony na hranici Německa osídlíme německými sedláky. Čechy vysídlíme na Sibiř nebo do oblasti Volyně. Přidělíme jim rezervace s novými federativními státy. Češi musí opustit střední Evropu. Dokud tady budou, budou tvořit husitskobolševický agitační blok.
== Realizace programu ==
Krátce po okupaci českých zemí Německem v roce [[1939]] a vytvoření [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] byly aktivizovány všechny projekty na přípravu ”konečného řešení” (Endlösung) české otázky. Jejich cílem, o kterém Adolf Hitler hovořil ještě před svým nástupem k moci, byla úplná [[germanizace]] českého prostoru i obyvatelstva. V tomto duchu vznikl již v roku [[1939]] návrh „Český problém“, vypracovaný generálem E. Fridericim. Tento plán počítal s vystěhováním českých vlastníků kapitálu, inteligence a Židů, dále s nasazením českých dělníků do německého hospodářství. Dne 7. října [[1939]] vydal Adolf Hitler výnos, podle kterého měl [[Heinrich Himmler]], jako říšský vůdce [[Schutzstaffel|SS]] „vytvářet nové německé osídlovací oblasti pomoci přesídlování, zejména usazováním říšských [[Němci|Němců]] a občanů německé národnosti“. Himmler byl zmocněn, aby potřebnou půdu pro nové osídlence získával na základě platného čs. zákona o opatřování půdy pro potřebu branné moci, který byl vydán již v roce [[1935]]. V prosinci [[1939]] byly zpracovány první návrhy na německou kolonizaci v Čechách a na Moravě, přičemž docházelo k jejich postupnému zpřesňování. Na tyto plány navazoval další, který vznikl v létě [[1940]] ve štábu vůdce [[Konrad Henlein|K. Henleina]]. Podle něj měla být rozbita územní jednota protektorátu a jeho jednotlivé části měly být začleněny do sousedících německých žup.
Základní program germanizace českých zemí představovalo memorandum [[Karl Hermann Frank|K. H. Franka]] z [[28. srpen|28. srpna]] [[1940]] schválené Himmlerem a [[Reinhard Heydrich|Heydrichem]]. Frank v něm zdůrazňoval: "Cílem říšské politiky v [[Čechy|Čechách]] a na [[Morava|Moravě]] musí být úplná [[germanizace]] prostoru a lidí. Jsou dvě možnosti, jak toho dosáhnout:
# Totální vysídlení Čechů z Čech a Moravy na území mimo hranice říše a osídlení uvolněného prostoru [[Němci]].
# Bude-li větší část [[Češi|Čechů]] ponechána v Čechách a na Moravě, je třeba současně používat různých metod, sloužících germanizaci podle plánu na X let. Taková germanizace předpokládá:
#* změnu [[národnost]]i rasově vhodných Čechů;
#* [[vysídlení]] rasově neodpovídajících Čechů a vrstvy inteligence nepřátelské říši, popřípadě zvláštní zacházení s ní a se všemi destruktivními živly;
#* nové [[osídlení]] takto uvolněného prostoru čerstvou německou krví.
Dne 2. října 1941 po nástupu do funkce říšského protektora přednesl [[Reinhard Heydrich]] v [[Černínský palác|Černínském paláci]] projev, ve kterém mimo jiné potvrdil již dříve plánované zásady germanizačního prostoru a tyto teze:
* Český prostor musí být jednou definitivně osídlen [[Němci]].
* Bude proveden soupis Čechů v rasově národnostním smyslu
* [[Češi]] „dobré rasy a dobře smýšlející“ budou poněmčeni
* [[Češi]] „špatné rasy a špatně smýšlející“ budou vyhoštěni na východ (za [[Ural]], na [[Sibiř]])
* "Dobře smýšlející lidé špatné rasy" se nasadí na práci v [[Nacistické Německo|Říši]] a nebudou moci mít děti
* "Špatně smýšlející lidé dobré rasy," jakožto pro Němce nejnebezpečnější třída - budoucí vůdcovská vrstva - měla být v německém prostředí poněmčena. Pokud by to nešlo, měla být [[genocida|vyvražděna]], protože byly obavy, že na východě vytvoří nebezpečnou vedoucí vrstvu.
[[Reinhard Heydrich]] také zdůraznil, že nemá zájem na okamžitém poněmčení českého prostoru, jelikož [[Německo]] potřebovalo českou pracovní sílu pro válečné účely. Ve svém projevu také m.j řekl: ''„Potřebuji v tomto prostoru klid, aby český dělník zde nasadil pro německé válečné úsilí svou pracovní sílu … k tomu patří i to, že se přirozeně musí dát českým dělníkům tolik žrádla, mám-li to tak zřetelně říci, aby mohli splnit svou práci“.'' Politikou [[nacismus|nacistů]] tak bylo dočasné udržení české pracovní síly v hospodářském zájmu [[Nacistické Německo|Německa]] s tím, že úplná germanizace proběhne až po vítězném ukončení války.
9. června [[1942]] přednesl [[Heinrich Himmler]] šéfům hlavních úřadů [[Schutzstaffel|SS]] a vedoucím činitelům bezpečnostní služby své představy o dalším postupu germanizace střední a východní [[Evropa|Evropy]]. Mimo jiné řekl, že: ''„Čechy a Morava, německé Východní župy, jihovýchodní Prusko, Vartská župa, Horní Slezsko, [[Generální gouvernement]], [[Ostland]], Krym, Ingermanie musí být po dvaceti letech totálně německy osídleny a to výlučně podle rasových hledisek, podle hledisek krve.“''
V létě [[1943]] byl jmenován státním ministrem pro [[Čechy]] a [[Morava|Moravu]]. [[K. H. Frank]], který pokračoval v germanizaci, kolonizaci a vysídlování českého obyvatelstva. V únoru [[1944]] líčil K. H. Frank před nacistickými činiteli župy „[[Sudety]]“ na shromáždění v [[Karlova Studánka|Karlově Studánce]] základní rysy německé politiky v Čechách a na Moravě přesně v duchu přijatých plánů. V [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]] zřídil SS-Ansiedlungsstab (osídlovací štáb), který zajišťoval veškerou kolonizační politiku. Ještě v posledních měsících války bylo usídleno v oblasti severovýchodně od [[Praha|Prahy]] kolem 1 300 německých kolonistů, přičemž původní majitelé konfiskovaných usedlostí se stali levnou pracovní silou.
== Vysídlování českého obyvatelstva ==
Plány na vysídlení českého obyvatelstva se začaly realizovat již v roce [[1940]], kdy bylo na poradě německých zemských radů stanoveno vytvoření tzv. německého zemského mostu, při kterém mělo být poněmčeno území od [[Litoměřice|Litoměřic]] ku [[Praha|Praze]]. Dále bylo schváleno vytvoření německého koridoru, který povede přes Prahu, [[Brno]] a [[Olomouc]] až k [[Ostrava|Ostravě]]. Na jižní [[Morava|Moravě]] měly být osídleny oblasti jižně od Brna, které měly být propojeny s rakouskými župami. Český národ měl být postupně rozdělován do malých izolovaných celků a [[asimilace (sociologie)|asimilován]] německým živlem. V praxi byla tato politika zahájena jako rozšiřování vojenských cvičišť v oblasti [[Milovice|Milovic]], [[Brdy|Brd]] a na [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchovině]]. Násilné vysídlení v oblasti Vyškovska, Boskovicka a Blanenska začalo roku [[1941]]. Bylo při něm vystěhováno 33 obcí a své domovy nuceno opustit přes 18 tisíc obyvatel. Od roku [[1942]] probíhala největší vysídlovací akce na území Čech, při které bylo v několika etapách vysídleno na 65 obcí s více jak 30 000 obyvateli z oblasti [[Vysídlení Benešovska, Neveklovska a Sedlčanska|Benešovska, Neveklovska a Sedlčanska]].
== Související články ==
*[[Zločiny Německa za druhé světové války]]
*[[Přehled stěhování 33 obcí Drahanské vrchoviny (1940 - 1945)]]
*[[Generalplan Ost]]
*[[Německé zločiny v Polsku za druhé světové války]]
*[[Vysídlení Benešovska, Neveklovska a Sedlčanska]]
== Externí odkazy ==
* [http://sweb.cz/Kondratov/heydrich/heydrich.html Tajný projev Reinharda Heydricha po nástupu do funkce]
* [http://www.fronta.cz/dokument/sudetonemecka-strana-akcni-program-z-leta-1938 Akční program Sudetoněmecké strany]
* [http://www.ksl.wz.cz/Nemecko_a_reseni.htm Německo a řešení české otázky]
* [http://www.fronta.cz/vysidleni-drahanske-vrchoviny-za-valky Vysídlení Drahanské vrchoviny za 2. světové války]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Genocidy]]
[[Kategorie:Deportace]]
[[Kategorie:Protektorát Čechy a Morava]]
[[Kategorie:Dějiny Československa během druhé světové války]]
[[Kategorie:Zločiny nacistického Německa během druhé světové války]]